Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Sybiha zdůraznil, že z navrženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dojednat poslední tři body. Ministr vyjádřil naději, že nadcházející setkání se ponese v duchu konkrétních kroků a nikoliv historických přednášek, které vyjednávání dříve brzdily. Podle něj nastal čas pro rozhodné činy, které povedou k reálnému výsledku.
Ukrajinská diplomacie v této souvislosti vyzdvihuje roli amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sybiha otevřeně prohlásil, že bez Trumpova vedení by bylo ukončení této války nerealistické. Zároveň však varoval, že Moskva zatím neprokazuje skutečnou ochotu k seriózním rozhovorům, a proto je nutné udržovat na Rusko kontinuální tlak.
K tématu se na okraj konference vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico. Zelenskyj odmítl myšlenku, že by Ukrajina měla v zájmu míru dělat další ústupky. Poznamenal, že největším kompromisem světa je už samotný fakt, že Vladimir Putin a jeho okolí dosud nejsou ve vězení.
Prezident zdůraznil, že Rusko podle něj válku zastavit nechce, ale může k tomu být donuceno pouze pod silným tlakem. Dokud nebude tento tlak dostatečný, bude Moskva podle Zelenského s mezinárodním společenstvím pouze hrát hry. Pro dosažení míru vidí tři klíčové pilíře: silné bezpečnostní záruky, dohodu o poválečné obnově a přímý nátlak na ruský režim.
V rámci těchto opatření Zelenskyj navrhuje, aby Trump zavedl „totální sankce“. Ty by se měly dotknout například jaderné energetiky a ruské společnosti Rosatom. Prezident také apeloval na to, aby se sankce zaměřily na příbuzné a děti ruských představitelů, kteří žijí, studují nebo vlastní nemovitosti v Evropě a Spojených státech.
Podle Zelenského by tito lidé měli být posláni zpět do Ruska, protože nerespektují hodnoty západního světa. Tvrdě se vyjádřil v tom smyslu, že pokud tito lidé využívají výhod života na Západě, zatímco jejich země vede agresivní válku, nemají v těchto státech co pohledávat.
Zelenskyj se dotkl i otázky konání voleb na Ukrajině, které jsou tématem diskusí se spojenci. Prohlásil, že by je rád uspořádal co nejdříve, ale nejprve musí skončit válka. Jako konkrétní podmínku uvedl, že pokud prezident Trump zajistí dvou až tříměsíční příměří, Ukrajina bude schopna volby zrealizovat.
Prezident také komentoval Trumpův styl vyjednávání. Trump podle něj preferuje uzavírání dohod v „jednom velkém balíku“, podobně jako v případě americké legislativy. Zelenskyj však upozornil, že pro Ukrajinu je naprosto zásadní posloupnost jednotlivých kroků, aby získala skutečné bezpečnostní jistoty.
Během rozhovoru si Zelenskyj neodpustil ani osobní poznámku na adresu ruského vůdce. Upozornil, že ve svých 48 letech je mnohem mladší než 73letý Putin. S jistou dávkou ironie dodal, že ruský lídr už nemá příliš mnoho času, a vyjádřil naději, že mu ho opravdu moc nezbývá.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který vystoupil po boku Sybihy, potvrdil, že Evropa má stále k dispozici páky, jak válku zastavit. Zmínil například úsilí Francie a Británie při blokování ruské „stínové flotily“ plavidel, a to i za využití vojenských prostředků.
Barrot rovněž zdůraznil význam nadcházejícího 20. balíčku sankcí EU, který má být přijat k výročí invaze 24. února. Velkou roli v budoucím uspořádání by měla hrát také takzvaná „koalice ochotných“, která by Ukrajině poskytla nezbytné bezpečnostní záruky. Zelenskyj uzavřel svá vyjádření přáním, aby příští rok v tuto dobu už vládl mír a on mohl trávit čas se svými dětmi.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.
Plošný screening rakoviny prostaty pomocí krevních testů sice dokáže zachránit lidské životy, avšak jeho absolutní přínos je malý. Muži navíc kvůli němu čelí riziku zbytečné léčby a následných zdravotních komplikací. Vyplývá to z dosud nejkomplexnější vědecké studie, která analyzovala šest různých klinických testů zahrnujících bezmála 800 tisíc mužů.
Britský premiér a lídr Labouristické strany Keir Starmer čelí vnitrostranické krizi, avšak na případný přímý souboj o vedení strany si bude muset ještě nějakou dobu počkat. Starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham totiž oznámil svůj záměr kandidovat v nadcházejících doplňovacích volbách, aby se mohl vrátit do Westminsteru. Podle platných stranických pravidel se Burnham může ucházet o post lídra labouristů pouze v případě, že bude řádným poslancem parlamentu.
Počasí začne už letos ovlivňovat obávaný jev El Niño, který se projeví i v Evropě. Experti především očekávají růst průměrné globální teploty v letošním i příštím roce. Jev navíc mohou doprovázet i některé extrémní projevy, na které je nutné dávat pozor.
Princ Harry už několik let žije s nejbližší rodinou ve Spojených státech amerických, ale stále se zajímá i o dění v rodné Británii. Dokonce se nyní rozhodl varovat před znepokojivým nárůstem antisemitismu a útoků proti židovské komunitě na Ostrovech. Informovala o tom BBC.