Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Sybiha zdůraznil, že z navrženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dojednat poslední tři body. Ministr vyjádřil naději, že nadcházející setkání se ponese v duchu konkrétních kroků a nikoliv historických přednášek, které vyjednávání dříve brzdily. Podle něj nastal čas pro rozhodné činy, které povedou k reálnému výsledku.
Ukrajinská diplomacie v této souvislosti vyzdvihuje roli amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sybiha otevřeně prohlásil, že bez Trumpova vedení by bylo ukončení této války nerealistické. Zároveň však varoval, že Moskva zatím neprokazuje skutečnou ochotu k seriózním rozhovorům, a proto je nutné udržovat na Rusko kontinuální tlak.
K tématu se na okraj konference vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico. Zelenskyj odmítl myšlenku, že by Ukrajina měla v zájmu míru dělat další ústupky. Poznamenal, že největším kompromisem světa je už samotný fakt, že Vladimir Putin a jeho okolí dosud nejsou ve vězení.
Prezident zdůraznil, že Rusko podle něj válku zastavit nechce, ale může k tomu být donuceno pouze pod silným tlakem. Dokud nebude tento tlak dostatečný, bude Moskva podle Zelenského s mezinárodním společenstvím pouze hrát hry. Pro dosažení míru vidí tři klíčové pilíře: silné bezpečnostní záruky, dohodu o poválečné obnově a přímý nátlak na ruský režim.
V rámci těchto opatření Zelenskyj navrhuje, aby Trump zavedl „totální sankce“. Ty by se měly dotknout například jaderné energetiky a ruské společnosti Rosatom. Prezident také apeloval na to, aby se sankce zaměřily na příbuzné a děti ruských představitelů, kteří žijí, studují nebo vlastní nemovitosti v Evropě a Spojených státech.
Podle Zelenského by tito lidé měli být posláni zpět do Ruska, protože nerespektují hodnoty západního světa. Tvrdě se vyjádřil v tom smyslu, že pokud tito lidé využívají výhod života na Západě, zatímco jejich země vede agresivní válku, nemají v těchto státech co pohledávat.
Zelenskyj se dotkl i otázky konání voleb na Ukrajině, které jsou tématem diskusí se spojenci. Prohlásil, že by je rád uspořádal co nejdříve, ale nejprve musí skončit válka. Jako konkrétní podmínku uvedl, že pokud prezident Trump zajistí dvou až tříměsíční příměří, Ukrajina bude schopna volby zrealizovat.
Prezident také komentoval Trumpův styl vyjednávání. Trump podle něj preferuje uzavírání dohod v „jednom velkém balíku“, podobně jako v případě americké legislativy. Zelenskyj však upozornil, že pro Ukrajinu je naprosto zásadní posloupnost jednotlivých kroků, aby získala skutečné bezpečnostní jistoty.
Během rozhovoru si Zelenskyj neodpustil ani osobní poznámku na adresu ruského vůdce. Upozornil, že ve svých 48 letech je mnohem mladší než 73letý Putin. S jistou dávkou ironie dodal, že ruský lídr už nemá příliš mnoho času, a vyjádřil naději, že mu ho opravdu moc nezbývá.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který vystoupil po boku Sybihy, potvrdil, že Evropa má stále k dispozici páky, jak válku zastavit. Zmínil například úsilí Francie a Británie při blokování ruské „stínové flotily“ plavidel, a to i za využití vojenských prostředků.
Barrot rovněž zdůraznil význam nadcházejícího 20. balíčku sankcí EU, který má být přijat k výročí invaze 24. února. Velkou roli v budoucím uspořádání by měla hrát také takzvaná „koalice ochotných“, která by Ukrajině poskytla nezbytné bezpečnostní záruky. Zelenskyj uzavřel svá vyjádření přáním, aby příští rok v tuto dobu už vládl mír a on mohl trávit čas se svými dětmi.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.