Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Sybiha zdůraznil, že z navrženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dojednat poslední tři body. Ministr vyjádřil naději, že nadcházející setkání se ponese v duchu konkrétních kroků a nikoliv historických přednášek, které vyjednávání dříve brzdily. Podle něj nastal čas pro rozhodné činy, které povedou k reálnému výsledku.
Ukrajinská diplomacie v této souvislosti vyzdvihuje roli amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sybiha otevřeně prohlásil, že bez Trumpova vedení by bylo ukončení této války nerealistické. Zároveň však varoval, že Moskva zatím neprokazuje skutečnou ochotu k seriózním rozhovorům, a proto je nutné udržovat na Rusko kontinuální tlak.
K tématu se na okraj konference vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico. Zelenskyj odmítl myšlenku, že by Ukrajina měla v zájmu míru dělat další ústupky. Poznamenal, že největším kompromisem světa je už samotný fakt, že Vladimir Putin a jeho okolí dosud nejsou ve vězení.
Prezident zdůraznil, že Rusko podle něj válku zastavit nechce, ale může k tomu být donuceno pouze pod silným tlakem. Dokud nebude tento tlak dostatečný, bude Moskva podle Zelenského s mezinárodním společenstvím pouze hrát hry. Pro dosažení míru vidí tři klíčové pilíře: silné bezpečnostní záruky, dohodu o poválečné obnově a přímý nátlak na ruský režim.
V rámci těchto opatření Zelenskyj navrhuje, aby Trump zavedl „totální sankce“. Ty by se měly dotknout například jaderné energetiky a ruské společnosti Rosatom. Prezident také apeloval na to, aby se sankce zaměřily na příbuzné a děti ruských představitelů, kteří žijí, studují nebo vlastní nemovitosti v Evropě a Spojených státech.
Podle Zelenského by tito lidé měli být posláni zpět do Ruska, protože nerespektují hodnoty západního světa. Tvrdě se vyjádřil v tom smyslu, že pokud tito lidé využívají výhod života na Západě, zatímco jejich země vede agresivní válku, nemají v těchto státech co pohledávat.
Zelenskyj se dotkl i otázky konání voleb na Ukrajině, které jsou tématem diskusí se spojenci. Prohlásil, že by je rád uspořádal co nejdříve, ale nejprve musí skončit válka. Jako konkrétní podmínku uvedl, že pokud prezident Trump zajistí dvou až tříměsíční příměří, Ukrajina bude schopna volby zrealizovat.
Prezident také komentoval Trumpův styl vyjednávání. Trump podle něj preferuje uzavírání dohod v „jednom velkém balíku“, podobně jako v případě americké legislativy. Zelenskyj však upozornil, že pro Ukrajinu je naprosto zásadní posloupnost jednotlivých kroků, aby získala skutečné bezpečnostní jistoty.
Během rozhovoru si Zelenskyj neodpustil ani osobní poznámku na adresu ruského vůdce. Upozornil, že ve svých 48 letech je mnohem mladší než 73letý Putin. S jistou dávkou ironie dodal, že ruský lídr už nemá příliš mnoho času, a vyjádřil naději, že mu ho opravdu moc nezbývá.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který vystoupil po boku Sybihy, potvrdil, že Evropa má stále k dispozici páky, jak válku zastavit. Zmínil například úsilí Francie a Británie při blokování ruské „stínové flotily“ plavidel, a to i za využití vojenských prostředků.
Barrot rovněž zdůraznil význam nadcházejícího 20. balíčku sankcí EU, který má být přijat k výročí invaze 24. února. Velkou roli v budoucím uspořádání by měla hrát také takzvaná „koalice ochotných“, která by Ukrajině poskytla nezbytné bezpečnostní záruky. Zelenskyj uzavřel svá vyjádření přáním, aby příští rok v tuto dobu už vládl mír a on mohl trávit čas se svými dětmi.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová ve svém projevu na Mnichovské bezpečnostní konferenci vyzvala k budování „nezávislejší“ Evropy. Svět je podle ní obrazně řečeno v plamenech, ať už jde o napjaté vztahy mezi EU a USA, pokračující ruskou agresi na Ukrajině nebo hrozby vnějších sil, které se pokoušejí oslabit Unii zevnitř. Jedinou možnou odpovědí je posílení evropské samostatnosti ve všech klíčových dimenzích – od obrany a energetiky až po ekonomiku, obchod a digitální technologie.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Německý kancléř Friedrich Merz na zahájení Mnichovské bezpečnostní konference vyslal Donaldu Trumpovi jasné varování, že Spojené státy již nejsou dostatečně silné na to, aby ve světě postupovaly osamoceně. Podle Merze dosáhla americká politika jednostranných kroků svých limitů a USA možná již ztratily roli nezpochybnitelného globálního lídra. Ve svém projevu zdůraznil, že v éře soupeření velmocí potřebuje Amerika partnery a spojence stejně jako Evropa.
Spor o budoucí směřování Pásma Gazy mezi Evropskou unií a Spojenými státy naplno propukl na Mnichovské bezpečnostní konferenci. Šéfka evropské diplomacie Kaja Kallasová otevřeně varovala, že takzvaná „Rada míru“, kterou prosazuje Donald Trump, slouží jako osobní nástroj amerického prezidenta. Podle ní tento orgán zcela postrádá jakoukoli odpovědnost vůči Palestincům nebo Organizaci spojených národů.
Jméno Jaromíra Soukupa se v poslední době skloňuje především v souvislosti s jeho bývalou partnerkou Agátou Hanychovou. Tentokrát se ale řeší něco jiného. Tématem se stal pobyt jeho firem v budovách, které už měly sloužit něčemu docela jinému.
Při pohledu z okna to tak nevypadá, ale blíží se návrat zimního počasí. Meteorologové z Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) v pátek vydali varování před víkendovým sněžením a tvorbou sněhových jazyků.
Bylo jasné před touto olympiádou v Miláně a Cortině d'Ampezzo, že teprve devatenáctiletý český rychlobruslařský talent Metoděj Jílek bude patřit mezi největší medailové naděje české olympijské výpravy. A tyto předpovědi se vyplňují do puntíku. Po stříbru na pěti kilometrech získává na svých prvních olympijských hrách i zlato po dalším fenomenálním výkonu na desetikilometrové trati.
Psychicky náročným dnem byl čtvrtek pro pozůstalé po moderátorovi Patriku Hezuckém, který na konci loňského roku podlehl vážnému onemocnění. Na nedožité 56. narozeniny samozřejmě nezapomněla ani vdova Nikola.
Česko slaví další medaili ze zimních olympijských her v Miláně a Cortině d'Ampezzo. Sbírku cenných kovů z olympiády završila Eva Adamczyková, která se vrátila pod pět kruhů po vážném zranění a následné mateřské pauze. Adamczyková skončila druhá ve finále snowboardcrossového závodu.
Náměstek amerického ministra obrany Elbridge Colby vyzval v Bruselu k vytvoření nové verze Severoatlantické aliance, kterou označil jako „NATO 3.0“. Podle jeho vize by evropští spojenci měli převzít mnohem větší finanční i praktickou odpovědnost za vlastní bezpečnost. Colbyho projev, přednesený za zavřenými dveřmi na setkání ministrů obrany, byl vnímán jako překvapivě smířlivý, přestože jasně definoval nutnost hluboké transformace celého bloku.
Americká armáda posiluje svou přítomnost na Blízkém východě vysláním druhé letadlové lodi, USS Gerald Ford. Ta se v regionu připojí k plavidlu USS Abraham Lincoln, což podle stanice CNN znamená citelné zvýšení vojenského tlaku na Teherán.
Americká Ústřední zpravodajská služba (CIA) zveřejnila náborové video v mandarínštině, které je přímo zacíleno na čínské vojáky. Tato iniciativa se zjevně snaží využít nestability v Lidové osvobozenecké armádě, kterou v poslední době zasáhla série čistek na nejvyšších místech. Video s názvem „Důvod, proč vykročit vpřed: Zachránit budoucnost“ se objevilo na kanálu YouTube ve čtvrtek.