Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Sybiha zdůraznil, že z navrženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dojednat poslední tři body. Ministr vyjádřil naději, že nadcházející setkání se ponese v duchu konkrétních kroků a nikoliv historických přednášek, které vyjednávání dříve brzdily. Podle něj nastal čas pro rozhodné činy, které povedou k reálnému výsledku.
Ukrajinská diplomacie v této souvislosti vyzdvihuje roli amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sybiha otevřeně prohlásil, že bez Trumpova vedení by bylo ukončení této války nerealistické. Zároveň však varoval, že Moskva zatím neprokazuje skutečnou ochotu k seriózním rozhovorům, a proto je nutné udržovat na Rusko kontinuální tlak.
K tématu se na okraj konference vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico. Zelenskyj odmítl myšlenku, že by Ukrajina měla v zájmu míru dělat další ústupky. Poznamenal, že největším kompromisem světa je už samotný fakt, že Vladimir Putin a jeho okolí dosud nejsou ve vězení.
Prezident zdůraznil, že Rusko podle něj válku zastavit nechce, ale může k tomu být donuceno pouze pod silným tlakem. Dokud nebude tento tlak dostatečný, bude Moskva podle Zelenského s mezinárodním společenstvím pouze hrát hry. Pro dosažení míru vidí tři klíčové pilíře: silné bezpečnostní záruky, dohodu o poválečné obnově a přímý nátlak na ruský režim.
V rámci těchto opatření Zelenskyj navrhuje, aby Trump zavedl „totální sankce“. Ty by se měly dotknout například jaderné energetiky a ruské společnosti Rosatom. Prezident také apeloval na to, aby se sankce zaměřily na příbuzné a děti ruských představitelů, kteří žijí, studují nebo vlastní nemovitosti v Evropě a Spojených státech.
Podle Zelenského by tito lidé měli být posláni zpět do Ruska, protože nerespektují hodnoty západního světa. Tvrdě se vyjádřil v tom smyslu, že pokud tito lidé využívají výhod života na Západě, zatímco jejich země vede agresivní válku, nemají v těchto státech co pohledávat.
Zelenskyj se dotkl i otázky konání voleb na Ukrajině, které jsou tématem diskusí se spojenci. Prohlásil, že by je rád uspořádal co nejdříve, ale nejprve musí skončit válka. Jako konkrétní podmínku uvedl, že pokud prezident Trump zajistí dvou až tříměsíční příměří, Ukrajina bude schopna volby zrealizovat.
Prezident také komentoval Trumpův styl vyjednávání. Trump podle něj preferuje uzavírání dohod v „jednom velkém balíku“, podobně jako v případě americké legislativy. Zelenskyj však upozornil, že pro Ukrajinu je naprosto zásadní posloupnost jednotlivých kroků, aby získala skutečné bezpečnostní jistoty.
Během rozhovoru si Zelenskyj neodpustil ani osobní poznámku na adresu ruského vůdce. Upozornil, že ve svých 48 letech je mnohem mladší než 73letý Putin. S jistou dávkou ironie dodal, že ruský lídr už nemá příliš mnoho času, a vyjádřil naději, že mu ho opravdu moc nezbývá.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který vystoupil po boku Sybihy, potvrdil, že Evropa má stále k dispozici páky, jak válku zastavit. Zmínil například úsilí Francie a Británie při blokování ruské „stínové flotily“ plavidel, a to i za využití vojenských prostředků.
Barrot rovněž zdůraznil význam nadcházejícího 20. balíčku sankcí EU, který má být přijat k výročí invaze 24. února. Velkou roli v budoucím uspořádání by měla hrát také takzvaná „koalice ochotných“, která by Ukrajině poskytla nezbytné bezpečnostní záruky. Zelenskyj uzavřel svá vyjádření přáním, aby příští rok v tuto dobu už vládl mír a on mohl trávit čas se svými dětmi.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.
V Jihoafrické republice v posledních měsících dramaticky narůstá protimigrantská rétorika a roste napětí před ultimátem, které stanovily tamní aktivistické skupiny na 30. června. Cizinci, jak legální, tak nelegální, čelí podle CNN výhrůžkám násilím a smrtí, pokud zemi neopustí. Situace v chudých čtvrtích a neformálních osadách vyústila v útoky a vynucený odchod tisíců migrantů. Radikální skupiny a samozvaní strážci viní cizince z toho, že berou Jihoafričanům pracovní místa, páchají kriminalitu a nadměrně zatěžují veřejné služby.
Izraelská politická scéna prochází před parlamentními volbami naplánovanými na konec října výraznou proměnou. Hlavní hrozbou pro nejdéle sloužícího premiéra Benjamina Netanjahua se stal bývalý náčelník generálního štábu Gadi Eisenkot a jeho necelý rok stará strana Jašar (v překladu „Přímá“ nebo „Poctivá“).