Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha poskytl aktuální informace o stavu vyjednávání s Ruskem ohledně ukončení válečného konfliktu. Podle jeho slov se rozhovory, které započaly úvodními koly v Abú Zabí, posouvají kupředu. Další klíčové kolo jednání se má uskutečnit příští týden ve švýcarské Ženevě, což potvrdila i ruská strana.
Sybiha zdůraznil, že z navrženého dvacetibodového mírového plánu zbývá dojednat poslední tři body. Ministr vyjádřil naději, že nadcházející setkání se ponese v duchu konkrétních kroků a nikoliv historických přednášek, které vyjednávání dříve brzdily. Podle něj nastal čas pro rozhodné činy, které povedou k reálnému výsledku.
Ukrajinská diplomacie v této souvislosti vyzdvihuje roli amerického prezidenta Donalda Trumpa. Sybiha otevřeně prohlásil, že bez Trumpova vedení by bylo ukončení této války nerealistické. Zároveň však varoval, že Moskva zatím neprokazuje skutečnou ochotu k seriózním rozhovorům, a proto je nutné udržovat na Rusko kontinuální tlak.
K tématu se na okraj konference vyjádřil i ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro server Politico. Zelenskyj odmítl myšlenku, že by Ukrajina měla v zájmu míru dělat další ústupky. Poznamenal, že největším kompromisem světa je už samotný fakt, že Vladimir Putin a jeho okolí dosud nejsou ve vězení.
Prezident zdůraznil, že Rusko podle něj válku zastavit nechce, ale může k tomu být donuceno pouze pod silným tlakem. Dokud nebude tento tlak dostatečný, bude Moskva podle Zelenského s mezinárodním společenstvím pouze hrát hry. Pro dosažení míru vidí tři klíčové pilíře: silné bezpečnostní záruky, dohodu o poválečné obnově a přímý nátlak na ruský režim.
V rámci těchto opatření Zelenskyj navrhuje, aby Trump zavedl „totální sankce“. Ty by se měly dotknout například jaderné energetiky a ruské společnosti Rosatom. Prezident také apeloval na to, aby se sankce zaměřily na příbuzné a děti ruských představitelů, kteří žijí, studují nebo vlastní nemovitosti v Evropě a Spojených státech.
Podle Zelenského by tito lidé měli být posláni zpět do Ruska, protože nerespektují hodnoty západního světa. Tvrdě se vyjádřil v tom smyslu, že pokud tito lidé využívají výhod života na Západě, zatímco jejich země vede agresivní válku, nemají v těchto státech co pohledávat.
Zelenskyj se dotkl i otázky konání voleb na Ukrajině, které jsou tématem diskusí se spojenci. Prohlásil, že by je rád uspořádal co nejdříve, ale nejprve musí skončit válka. Jako konkrétní podmínku uvedl, že pokud prezident Trump zajistí dvou až tříměsíční příměří, Ukrajina bude schopna volby zrealizovat.
Prezident také komentoval Trumpův styl vyjednávání. Trump podle něj preferuje uzavírání dohod v „jednom velkém balíku“, podobně jako v případě americké legislativy. Zelenskyj však upozornil, že pro Ukrajinu je naprosto zásadní posloupnost jednotlivých kroků, aby získala skutečné bezpečnostní jistoty.
Během rozhovoru si Zelenskyj neodpustil ani osobní poznámku na adresu ruského vůdce. Upozornil, že ve svých 48 letech je mnohem mladší než 73letý Putin. S jistou dávkou ironie dodal, že ruský lídr už nemá příliš mnoho času, a vyjádřil naději, že mu ho opravdu moc nezbývá.
Francouzský ministr zahraničí Jean-Noël Barrot, který vystoupil po boku Sybihy, potvrdil, že Evropa má stále k dispozici páky, jak válku zastavit. Zmínil například úsilí Francie a Británie při blokování ruské „stínové flotily“ plavidel, a to i za využití vojenských prostředků.
Barrot rovněž zdůraznil význam nadcházejícího 20. balíčku sankcí EU, který má být přijat k výročí invaze 24. února. Velkou roli v budoucím uspořádání by měla hrát také takzvaná „koalice ochotných“, která by Ukrajině poskytla nezbytné bezpečnostní záruky. Zelenskyj uzavřel svá vyjádření přáním, aby příští rok v tuto dobu už vládl mír a on mohl trávit čas se svými dětmi.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.
Policie v posledních dnech dále pokročila s vyšetřováním případu požáru haly v Pardubicích. Potvrdila zadržení dalších dvou lidí, kteří jsou podezřelí z podílu na úmyslném zapálení objektu.
Agáta Hanychová rozhodně nechce, aby úspěšná éra jejího podcastu skončila s odchodem druhé tvůrkyně. Pilně proto pracuje na jeho nové podobě. Pomoci ji s tím může opravdu každý. Po čem se influencerka a podcasterka shání?
Převládne na přelomu března a dubna zimní, anebo jarní počasí? Uvidíme, ale předpověď slibuje místy až 10 centimetrů nového sněhu. Teploty zároveň porostou až na hodnoty kolem 15 stupňů. Uvedl to Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ).
To snad nemyslí vážně, budou si asi říkat v Evropě. Americký prezident Donald Trump zase jednou překvapil svými výroky. Tentokrát se vyjadřoval o běloruském protějšku Alexandru Lukašenkovi.