Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.
Další podvratné akce zahrnují žhářský útok na dodavatele v Estonsku či podezřelý požár v polském závodě na výrobu raketových komponentů. V Německu zaznamenali úmyslnou sabotáž zaměřenou na vysokonapěťové elektrické sítě i nebezpečné incidenty v blízkosti významného letištního nákladního uzlu. Moskva si u všech těchto případů udržuje věrohodnou popíratelnost, přestože soubor těchto činů tvoří jasný vzorec vedení války nízké intenzity. Kreml vnímá fyzické sabotáže na Západě, domácí represe i válku na Ukrajině jako oddělené fronty jednoho rozsáhlého konfliktu.
Ruské vedení si uvědomuje, že nemůže vyhrát konvenční vojenský střet se Západem. Z toho důvodu se stále více spoléhá na stínovou válku využívající sítě najatých zástupců, od místních kriminálních syndikátů až po radikalizované rekruty. Tyto struktury poskytují Moskvě levný a flexibilní dosah, aniž by byla přímo patrná zapojenost státu. Současným zneužíváním fyzické infrastruktury, podmořských kabelů a digitálních sítí je Evropa vystavována neustálému tlaku.
Analýza Centra pro analýzu evropské politiky podle webu The Conversation ukazuje, že vnitřní pobídky v Kremlu aktivně odměňují toto agresivní riskování. Operace jsou však pečlivě kalibrovány tak, aby zůstaly těsně pod hranicí, která by vyvolala přímou vojenskou reakci Severoatlantické aliance. Ruské tajné operace záměrně testují právní, geografická i politická slepá místa mezi západními spojenci. Cílem těchto kroků je vyvolat maximální narušení běžného chodu bez překročení formálních prahů pro vojenskou odvetu.
Reakce demokratických států zůstává podle autorů zprávy Aliny Polyakové a Christophera Walkera nebezpečně roztříštěná. Moskva této nejednotnosti plně využívá a kombinuje fyzické sabotáže s dezinformačními kampaněmi řízenými umělou inteligencí. Tyto operace mají za cíl oslabit veřejnou podporu Ukrajině, paralyzovat rozhodování politiků a rozdělit západní spojence. Boj proti této hrozbě představuje také zásadní zájem Spojených států amerických z hlediska bezpečnosti transatlantických sítí.
Americká bezpečnost je přímo závislá na evropských energetických sítích, podmořských komunikacích a vojenských uzlech. Pokud by Západ dovolil Moskvě normalizovat fyzické útoky na evropské půdě, došlo by k degradaci globálního odstrašení. Otevřená společnost se běžně spoléhá na přísné právní normy a důkazy u soudů, což jsou mechanizmy určené pro dobu míru. Při čelení tajným sítím a státem podporovaným silám však čekání na neprůstřelné důkazy znamená ztrátu strategické iniciativy.
Kromě toho obavy Západu z eskalace konfliktu vytvořily nebezpečný postoj sebeomezování. Tento přístup snižuje rizika vnímaná Moskvou a signalizuje, že stínové operace nesou jen malé postihy. Spojenci sice již posílili společné hlídky nad baltickou infrastrukturou a zřídili střediska pro vyhodnocování hrozeb, avšak byrokratické překážky stále brzdí reálné odstrašení. Hostitelské státy navíc až příliš často přistupují ke státně sponzorovaným sabotážím jako k běžné kriminalitě nebo nehodám.
Pro prolomení tohoto nebezpečného cyklu navrhují experti tři zásadní strategické posuny. Západ musí především reagovat na celkovou kampaň jako celek, nikoli pouze izolovaně na jednotlivé incidenty. Dále je nezbytné stanovit jasné červené linie spojené s nepředvídatelnou odvetou v kybernetické či finanční oblasti. V neposlední řadě je nutné zajistit, aby Moskva jasně spojovala svou skrytou agresi s okamžitými a hmatatelnými ztrátami svých vlastních strategických aktiv.
Čínský režim navíc poskytuje Moskvě klíčovou podporu, což ukazuje na rozsah zapojení Pekingu do útoků na západní země. Demokracie proto potřebují naléhavě přejít od pasivní obrany a neustálého váhání k rozhodnému postoji. Aliance musí hrozbu správně pojmenovat, projevit strategické odhodlání a uvalit na Rusko jasné náklady v celém spektru konfliktu. Pouze tak lze zabránit tomu, aby se stínová válka proměnila v rozsáhlejší krizový střet.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.