Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci naznačil, že schůzka nepřinesla žádný nový posun. Šéf ruské diplomacie prohlásil, že se od svého německého protějšku nedozvěděl nic nového, co by Berlín již dříve nezveřejnil ve svých oficiálních prohlášeních. Podle svých slov sdělil německému ministrovi, že mu mohl jednoduše zavolat a odkázat ho na svá veřejná stanoviska. Navzdory tomuto vyjádření však obě strany potvrdily, že předmětem jednání byly jak bilaterální vztahy, tak i situace na Ukrajině.
Německý ministr zahraničí Johann Wadephul využil rozhovor k výzvě vůči svému ruskému protějšku. Apeloval na něj, aby udělal vše pro dosažení dohody o vývozu obilí přes Černé moře. Informace o obsahu jednání poskytl zdroj z německé delegace. Schůzka proběhla v době intenzivních diplomatických snah o obnovu vývozu obilí a energetických surovin z Černého moře, které byly výrazně omezeny v důsledku útoků na lodě a přístavní infrastrukturu.
Sergej Lavrov během tiskové konference uvedl, že Rusko vede jednání s Indií, Egyptem a Tureckem o návrzích na zajištění bezpečné plavby v Černém moři. Tato opatření by mohla mít podobu samostatných bilaterálních dohod mezi Ruskem a zmíněnými státy. Ruský ministr zároveň zdůraznil potřebu oddělených rozhovorů s Ukrajinou, vůči které je podle něj nutné vystupovat s požadavky, nikoli s prosbami. Z odpovědnosti za útoky na plavidla přitom obvinil ukrajinskou stranu.
Ukrajina dlouhodobě deklaruje ochotu k dohodám a veškeré dopady války přičítá ruské agresi. Německý ministr zahraničí na jednání zdůraznil, že při řešení potravinové krize hraje klíčovou roli čas. S ohledem na nedostatek potravin v mnoha zemích, zejména na globálním Jihu, vyjádřil přesvědčení, že všechny strany musí prokazovat ochotu ke konstruktivnímu jednání. Pragmatické řešení by podle něj mohlo otevřít cestu k dalším konkrétním krokům.
Johann Wadephul po skončení schůzky informoval o jejím průběhu své evropské spojence prostřednictvím zprávy. V ní uvedl, že využitou příležitost zaměřil na zopakování německého postoje vůči ruské agresi. Vyzval k okamžitému a úplnému příměří se zvláštním zřetelem na vývoz obilí a bezpečnost energetické infrastruktury. Zaslaná zpráva odhaluje značnou citlivost, která setkání s ruským ministrem v době válečného konfliktu doprovázela.
Jednání se dotklo i nedávných incidentů, které dále zhoršily vzájemné vztahy obou zemí. Německá vláda v srpnu dospěla k závěru, že za pokusem o dronový útok na letiště v Lipsku stojí Rusko, a v reakci na to uzavřela konsulát a ruské kulturní centrum v Berlíně. Ruské velvyslanectví v Berlíně tato obvinění odmítlo jako vykonstruovanou provokaci a novou vlnu protiruské hysterie. Wadephul proto vyzval Rusko, aby opustilo nebezpečnou cestu eskalace vůči Německu, Evropě a Severoatlantické alianci.
Německý ministr podle zdrojů z delegace zdůraznil, že incidenty typu pokusu o útok v Lipsku ani případné další hybridní útoky neotřesou odhodláním Německa podporovat Ukrajinu. Německá strana tím jasně deklarovala, že postoj Berlína vůči napadené zemi zůstává pevný. Wadephulova slova tak potvrdila trvající linii německé zahraniční politiky.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.