Německo poprvé od začátku invaze osobně jednalo s Ruskem. Pak se Lavrov Berlínu vysmál

Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov na tiskové konferenci naznačil, že schůzka nepřinesla žádný nový posun. Šéf ruské diplomacie prohlásil, že se od svého německého protějšku nedozvěděl nic nového, co by Berlín již dříve nezveřejnil ve svých oficiálních prohlášeních. Podle svých slov sdělil německému ministrovi, že mu mohl jednoduše zavolat a odkázat ho na svá veřejná stanoviska. Navzdory tomuto vyjádření však obě strany potvrdily, že předmětem jednání byly jak bilaterální vztahy, tak i situace na Ukrajině.

Německý ministr zahraničí Johann Wadephul využil rozhovor k výzvě vůči svému ruskému protějšku. Apeloval na něj, aby udělal vše pro dosažení dohody o vývozu obilí přes Černé moře. Informace o obsahu jednání poskytl zdroj z německé delegace. Schůzka proběhla v době intenzivních diplomatických snah o obnovu vývozu obilí a energetických surovin z Černého moře, které byly výrazně omezeny v důsledku útoků na lodě a přístavní infrastrukturu.

Sergej Lavrov během tiskové konference uvedl, že Rusko vede jednání s Indií, Egyptem a Tureckem o návrzích na zajištění bezpečné plavby v Černém moři. Tato opatření by mohla mít podobu samostatných bilaterálních dohod mezi Ruskem a zmíněnými státy. Ruský ministr zároveň zdůraznil potřebu oddělených rozhovorů s Ukrajinou, vůči které je podle něj nutné vystupovat s požadavky, nikoli s prosbami. Z odpovědnosti za útoky na plavidla přitom obvinil ukrajinskou stranu.

Ukrajina dlouhodobě deklaruje ochotu k dohodám a veškeré dopady války přičítá ruské agresi. Německý ministr zahraničí na jednání zdůraznil, že při řešení potravinové krize hraje klíčovou roli čas. S ohledem na nedostatek potravin v mnoha zemích, zejména na globálním Jihu, vyjádřil přesvědčení, že všechny strany musí prokazovat ochotu ke konstruktivnímu jednání. Pragmatické řešení by podle něj mohlo otevřít cestu k dalším konkrétním krokům.

Johann Wadephul po skončení schůzky informoval o jejím průběhu své evropské spojence prostřednictvím zprávy. V ní uvedl, že využitou příležitost zaměřil na zopakování německého postoje vůči ruské agresi. Vyzval k okamžitému a úplnému příměří se zvláštním zřetelem na vývoz obilí a bezpečnost energetické infrastruktury. Zaslaná zpráva odhaluje značnou citlivost, která setkání s ruským ministrem v době válečného konfliktu doprovázela.

Jednání se dotklo i nedávných incidentů, které dále zhoršily vzájemné vztahy obou zemí. Německá vláda v srpnu dospěla k závěru, že za pokusem o dronový útok na letiště v Lipsku stojí Rusko, a v reakci na to uzavřela konsulát a ruské kulturní centrum v Berlíně. Ruské velvyslanectví v Berlíně tato obvinění odmítlo jako vykonstruovanou provokaci a novou vlnu protiruské hysterie. Wadephul proto vyzval Rusko, aby opustilo nebezpečnou cestu eskalace vůči Německu, Evropě a Severoatlantické alianci.

Německý ministr podle zdrojů z delegace zdůraznil, že incidenty typu pokusu o útok v Lipsku ani případné další hybridní útoky neotřesou odhodláním Německa podporovat Ukrajinu. Německá strana tím jasně deklarovala, že postoj Berlína vůči napadené zemi zůstává pevný. Wadephulova slova tak potvrdila trvající linii německé zahraniční politiky.