V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Jedná se o největší projekt svého druhu, který americká technologická společnost buduje mimo území Spojených států amerických. Google na realizaci spolupracuje s indickým konglomerátem Adani Group, jehož zapojení má urychlit schvalovací procesy. Veřejně byl projekt prezentován s energetickou kapacitou jedné gigawatty, což z něj již tak dělalo mimořádně velký komplex. Schválená dokumentace o životním prostředí však odhalila, že kapacita může dosáhnout až dvou a půl gigawattů. Takový výkon odpovídá plnému provozu dvou velkých jaderných reaktorů a představuje téměř třetinu celkové spotřeby elektřiny v celém státě.
Původní nadšení obyvatel zapadlé vesnice se velmi rychle proměnilo v obavy a otevřený nesouhlas s dalším postupem. Starosta vesnice Tarluvada uvedl, že lidé mají strach z dopadů, které příchod obřího centra na jejich komunitu zanechá. Úřady podle jeho slov odmítají odpovídat na konkrétní dotazy týkající se životního prostředí i doprovodné infrastruktury. Těžká technika přitom na přilehlých kopcích dál každodenně kácí stromy a připravuje pozemky pro stavbu.
Odborníci i místní aktivisté poukazují na to, že výstavba přinese pro celou oblast závažné ekologické i ekonomické důsledky. V letním období dosahují teploty v této lokalitě běžně hranice čtyřiceti pěti stupňů Celsia a provoz datových center může horko ještě umocnit. Masivní odlesňování, které si vyžádá kácení na více než stu akrech půdy, přispěje k dalšímu růstu teplot. Dalším problémem je také vysoká energetická náročnost v zemi, kde sedmdesát pět procent elektrické sítě stále využívá uhlí.
Celý projekt zahrnuje celkem tři samostatná datová centra v okolí krajského města Visakhapatnam. Jedna z plánovaných lokalit leží pouhých několik metrů od chráněného lesa, nádrže s pitnou vodou a rezervace divoké zvěře. V této přírodní oblasti žijí mimo jiné ohrožené druhy zvířat, jako jsou například levharti. Ekologové varují, že takto masivní zásah do krajiny nevratně poškodí lokální ekosystémy a vodní zdroje.
I přes obrovský rozsah celé stavby vydaly státní orgány potřebná povolení v extrémně krátkém čase. Vláda státu Ándhrapradéš schválila ekologické prověrky během pouhých devíti dnů a bez uspořádání jakýchkoli veřejných projednání. Proti tomuto postupu již byly podány tři petice k Indickému národnímu zelenému tribunálu, který představuje nejvyšší ekologický soud v zemi. Další veřejná žaloba byla podána také u krajského vysokého soudu.
Aktivisté z organizace Human Rights Forum tvrdí, že vládní posouzení rizik pro životní prostředí bylo vědecky nereálné a zavádějící. Představitelé organizace zároveň upozorňují na snahy o umlčení kritických hlasů a odstraňování protestních videí či stránek na sociálních sítích. Podle nich je nutné přihlédnout k podobným protestům, které v souvislosti s datovými centry probíhají po celém světě. Státní orgány na obvinění z cenzury a ignorování veřejnosti nereagovaly.
Indická vláda obhajuje výstavbu tím, že datová centra jsou nezbytná pro dlouhodobou digitální konkurenceschopnost země. Indie vyrábí přibližně dvacet procent světových dat, ale na jejím území se nachází pouze tři procenta globálních datových center. Společnost Google na dotazy reagovala prohlášením, že projekt nebude mít na místní komunitu žádný negativní dopad. Firma zároveň příslibila pomoc při generování nové čisté energie pro provoz svého technologického centra.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.
Americký expert a pracovník Hudsongova institutu Ludovic Hood upozorňuje ve svém komentáři pro National Interest na to, že plán pro poválečnou Gazu známý jako Rada míru čelí vážnému riziku kvůli časovému omezení spojenému s mandátem administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Podle jeho vyjádření je nutné tuto iniciativu včas propojit s trvalejším rámcem OSN, jinak projektu hrozí ztráta legitimity a postupný zánik.
Bývalý náčelník generálního štábu izraelské armády a předseda strany Jašar Gadi Eisenkot převzal od prezidenta Jicchaka Herzoga oficiální pověření k sestavení nové vlády a zahájil jednání s možnými koaličními partnery. Šestašedesátiletý politik, který dostal od hlavy státu lhůtu dvaceti osmi dnů, při té příležitosti varoval, že dosavadní premiér Benjamin Netanjahu přivedl zemi do hluboké krize a že se Izrael nachází v kritickém bodě, odkud může být cesta zpět již ztracena.
Americký ministr obrany Pete Hegseth bojuje o své politické přežití v době, kdy v Kongresu začínají oficiální procedury směřující k jeho ústavní obžalobě. Šéf Pentagonu vystoupil na úterní tiskové konferenci, kde ostře odmítl snahy o své odvolání. Svým vystoupením vyslal jasný signál veřejnosti i politickým špičkám.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.