V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Jedná se o největší projekt svého druhu, který americká technologická společnost buduje mimo území Spojených států amerických. Google na realizaci spolupracuje s indickým konglomerátem Adani Group, jehož zapojení má urychlit schvalovací procesy. Veřejně byl projekt prezentován s energetickou kapacitou jedné gigawatty, což z něj již tak dělalo mimořádně velký komplex. Schválená dokumentace o životním prostředí však odhalila, že kapacita může dosáhnout až dvou a půl gigawattů. Takový výkon odpovídá plnému provozu dvou velkých jaderných reaktorů a představuje téměř třetinu celkové spotřeby elektřiny v celém státě.
Původní nadšení obyvatel zapadlé vesnice se velmi rychle proměnilo v obavy a otevřený nesouhlas s dalším postupem. Starosta vesnice Tarluvada uvedl, že lidé mají strach z dopadů, které příchod obřího centra na jejich komunitu zanechá. Úřady podle jeho slov odmítají odpovídat na konkrétní dotazy týkající se životního prostředí i doprovodné infrastruktury. Těžká technika přitom na přilehlých kopcích dál každodenně kácí stromy a připravuje pozemky pro stavbu.
Odborníci i místní aktivisté poukazují na to, že výstavba přinese pro celou oblast závažné ekologické i ekonomické důsledky. V letním období dosahují teploty v této lokalitě běžně hranice čtyřiceti pěti stupňů Celsia a provoz datových center může horko ještě umocnit. Masivní odlesňování, které si vyžádá kácení na více než stu akrech půdy, přispěje k dalšímu růstu teplot. Dalším problémem je také vysoká energetická náročnost v zemi, kde sedmdesát pět procent elektrické sítě stále využívá uhlí.
Celý projekt zahrnuje celkem tři samostatná datová centra v okolí krajského města Visakhapatnam. Jedna z plánovaných lokalit leží pouhých několik metrů od chráněného lesa, nádrže s pitnou vodou a rezervace divoké zvěře. V této přírodní oblasti žijí mimo jiné ohrožené druhy zvířat, jako jsou například levharti. Ekologové varují, že takto masivní zásah do krajiny nevratně poškodí lokální ekosystémy a vodní zdroje.
I přes obrovský rozsah celé stavby vydaly státní orgány potřebná povolení v extrémně krátkém čase. Vláda státu Ándhrapradéš schválila ekologické prověrky během pouhých devíti dnů a bez uspořádání jakýchkoli veřejných projednání. Proti tomuto postupu již byly podány tři petice k Indickému národnímu zelenému tribunálu, který představuje nejvyšší ekologický soud v zemi. Další veřejná žaloba byla podána také u krajského vysokého soudu.
Aktivisté z organizace Human Rights Forum tvrdí, že vládní posouzení rizik pro životní prostředí bylo vědecky nereálné a zavádějící. Představitelé organizace zároveň upozorňují na snahy o umlčení kritických hlasů a odstraňování protestních videí či stránek na sociálních sítích. Podle nich je nutné přihlédnout k podobným protestům, které v souvislosti s datovými centry probíhají po celém světě. Státní orgány na obvinění z cenzury a ignorování veřejnosti nereagovaly.
Indická vláda obhajuje výstavbu tím, že datová centra jsou nezbytná pro dlouhodobou digitální konkurenceschopnost země. Indie vyrábí přibližně dvacet procent světových dat, ale na jejím území se nachází pouze tři procenta globálních datových center. Společnost Google na dotazy reagovala prohlášením, že projekt nebude mít na místní komunitu žádný negativní dopad. Firma zároveň příslibila pomoc při generování nové čisté energie pro provoz svého technologického centra.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.