Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Podle odhadů OSN může odstranění hlavní části suti v Pásmu Gazy trvat sedm až deset let a vyžádat si miliardy dolarů. Odklízení válečných trosek představuje jednu z největších operací svého druhu v moderní historii. Zvláštní zástupce Rozvojového programu OSN v Palestině Jaco Cilliers podle The Guardian uvedl, že celkové množství suti se odhaduje na šedesát jedna milionů tun. Toto množství přibližně dvacetkrát přesahuje objem trosek ze všech světových válek za posledních osmnáct let.
Práce na odklízení trosek probíhají v mimořádně nebezpečných a náročných podmínkách. Týmy pracují v ruinách, které mohou ukrývat nevybuchlé bomby i tisíce lidských těl. Do současné doby se pracovníkům podařilo zprůchodnit pět set osmdesát kilometrů silnic. Tento posun umožnil alespoň základní pohyb vozidel s humanitární pomocí, záchranářských týmů i místních obyvatel.
Po více než dvou letech práce bylo zlikvidováno zhruba devět set sedm tisíc tun suti a přes tři sta tisíc tun bylo recyklováno k dalšímu využití. Zpracované množství však představuje pouhé jedno a půl procenta z celkového objemu trosek. Situaci značně komplikují omezení ze strany izraelských úřadů, které zakazují dovoz potřebné těžké techniky. Izrael tvrdí, že zařízení mimo potravin a léků by mohlo mít dvojí využití a sloužit hnutí Hamás.
Světový potravinový program se zpočátku zaměřoval pouze na odsunování trosek z vozovek k jejich okrajům, aby vznikl průjezd pro nákladní auta. Množství suti je však obrovské a pokračující bombardování v průběhu příměří neustále vytváří nové trosky. Některé komunikace tak musely být zprůchodněny opakovaně. Zásadním problémem zůstává také zmenšující se prostor, neboť přístupná oblast pro obyvatele a humanitární pracovníky tvoří sotva třicet procent celého území.
Rozvojový program OSN se snaží krizi řešit recyklací a opětovným využitím získaného materiálu. Využívá k tomu pět specializovaných drticích míst napříč Pásmem Gazy, kde se trosky ze silnic a infrastruktury dále zpracovávají. Z materiálu jsou nejprve odstraněny nebetonové části jako kovové konstrukce a ocelové tyče. Betonové fragmenty jsou následně drceny na drobné kamínky o velikosti kuliček.
Při zpracování suti spoléhá OSN na sedm drtičů, které byly na území Pásma Gazy dostupné ještě před vypuknutím konfliktu. Dva z těchto strojů museli místní inženýři během uplynulého roku sami rekonstruovat podle dostupných modelů, protože dovoz nových zařízení není možný. Těžká technika je však značně opotřebovaná a často se kazí. K opakovaným poruchám přispívá vážný nedostatek náhradních dílů, motorového oleje i dalších provozních kapalin.
Inženýři používají rozdrcenou suť především k opravám komunikací a zaplňování kráterů v silnicích. Část materiálu slouží také ke zpevnění podloží pod stany a provizorními přístřešky, což pomáhá chránit vysídlené rodiny před dešťovou vodou a splašky. Kvalita takto získaného materiálu je sice nižší než u běžných stavebních surovin, jde však o jediné dostupné řešení. Odstranění trosek rovněž pomáhá oživovat místní ekonomiku, neboť po vyčištění prostoru před poškozenými obchody dochází k jejich rychlému znovuotevření.
Odklízení sutin z obytných oblastí je pro místní obyvatele velmi citlivou záležitostí, jelikož trosky představují vzpomínky na jejich předchozí životy. Podle odhadů citovaných OSN se pod ruinami budov stále nachází osm až deset tisíc lidských těl. Rozvojový program OSN proto spolupracuje s Mezinárodním výborem Červeného kříže na identifikaci míst s lidskými ostatky. Cílem je zajistit důstojné nakládání s těly, dodržení náboženských pohřebních rituálů a vydání potřebných dokumentů pro pozůstalé rodiny.
Velkou hrozbou při odklízení zůstává nevybuchlá munice usazená v ruinách a na silnicích. Týmy OSN proto před zahájením prací koordinují své postupy s pyrotechnickými organizacemi, které nebezpečné oblasti alespoň označují. Trosky navíc často obsahují nebezpečný azbest, jehož uvolněná vlákna představují při vdechnutí vážné zdravotní riziko. Další nebezpečí hrozí rodinám, které se vracejí do poškozených budov v domnění, že jsou bezpečné, načež dochází k jejich náhlému zřícení.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.