Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Navrhované škrty se týkají celého spektra resortů, včetně ministerstev obchodu, školství, zdravotnictví, vnitřní bezpečnosti či spravedlnosti. Využitý mechanismus takzvaného kapesního zrušení pozastavuje čerpání peněz na dobu 45 dnů, během kterých má Kongres reagovat. Vzhledem k blížící se uzávěrce fiskálního roku na konci září však pozastavení fakticky znamená trvalé zrušení těchto fondů. Bílý dům tímto způsobem obchází standardní schvalovací procesy zákonodárného sboru.
Největší část navrhovaných škrtů představuje odebrání 567 milionů dolarů z účtu pro pomoc uprchlíkům a novým přistěhovalcům pod ministerstvem zdravotnictví. Bílý dům tento krok obhajuje tvrzením, že úřad je přefinancovaný díky přísné hraniční politice, která snížila počet přechodů hranic. Uprchlíci do Spojených států přitom obvykle přicházejí po důkladných bezpečnostních prověrkách prostřednictvím nevládních organizací spolupracujících s ministerstvem zahraničí. Omezení rozpočtu podle kritiků ohrozí jejich základní integrační podporu.
Zrušení se má týkat také deseti milionů dolarů určených pro Agenturu pro rozvoj podnikání menšin. Administrativa tvrdí, že grantové programy této agentury rozdělují finance na základě rasy, což označuje za neústavní a diskriminační. Další škrty míří do rozpočtu ministerstva vnitřní bezpečnosti, kde má být odebráno 15 milionů dolarů z programu alternativ k detenci. Zrušit se má rovněž deset milionů dolarů z grantového programu zaměřeného na výuku angličtiny a americké historie pro legální přistěhovalce.
Postup Bílého domu vyvolal ostrou kritiku jak u demokratických, tak u republikánských zákonodárců. Republikánská senátorka Susan Collinsová uvedla, že administrativa tyto peníze úmyslně zadržovala celé měsíce, aby dosáhla jejich nezákonného zrušení. Snahu o odebrání schválených financí bez souhlasu Kongresu označila za jednoznačné porušení zákona. Demokratický senátor Jeff Merkley přirovnal tento krok k nezákonnému vetu jednotlivých položek rozpočtu, které narušuje ústavní dělbu moci.
Současný krok není prvním případem, kdy Trumpova administrativa tímto způsobem ruší již schválené rozpočtové prostředky. V loňském roce Bílý dům využitím pravomocí podle zákona o kontrole zadržování peněz zrušil zahraniční pomoc ve výši 4,9 miliardy dolarů. Před ním použil tento specifický postup naposledy prezident Jimmy Carter v roce 1977. Bílý dům svůj postup obhajuje jako ochranu amerických daňových poplatníků před škodlivými vládními výdaji.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.