Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Podle nedávných odhadů klesly emise oxidu uhličitého z energetiky v letošním roce o půl procenta, píše Politico. Tento pokles narušuje dlouholetý trend růstu energetických emisí, který byl v posledním století přerušen pouze během pandemie. Odborníci poukazují na to, že země původně reagovaly na nedostatek energií cenovými stropy a dotacemi pro spotřebitele. Zástupce Centra pro strategická a mezinárodní studia Joseph Majkut však upozornil, že v posledních měsících dochází ke strukturálním změnám.
Rozvojové a chudší země, které nedokázaly přeplatit bohatší asijské a evropské státy v boji o vzácné zásoby paliv, se začaly spoléhat na vlastní zdroje. Prodeje elektromobilů zaznamenaly výrazný nárůst v zemích jako Brazílie, Indie, Indonésie nebo Filipíny. V jihovýchodní Asii se investice do solární energie v první polovině roku téměř ztrojnásobily oproti předchozímu roku. Podle analytiků ze společnosti Energy Innovation je tento posun směrem k čisté energii trvalý a neklesne zpět.
Na pozadí energetické krize proběhlo ve Washingtonu setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Přestože energie nebyla přímým tématem rozhovorů, trhy pozorně sledovaly smírný tón obou lídrů. Čínský prezident zdůraznil, že zájmy obou zemí jsou hluboce propojené a existuje velký prostor pro vzájemnou spolupráci. Donald Trump připomněl historickou spolupráci amerických pilotů v Číně a vyjádřil přesvědčení o dosažení společných cílů.
Americký ministr energetiky Chris Wright na akci Climate Week v New Yorku ocenil strategii Číny v oblasti elektrifikace dopravy. Podle Wrighta je čínský krok nahradit dovezenou ropu domácím uhlím pro provoz elektromobilů racionálním rozhodnutím. Čína v současnosti spotřebovává přibližně polovinu světové produkce uhlí, ze kterého pokrývá nadpoloviční většinu své výroby elektřiny. Zároveň však výrazně rozvíjí obnovitelné zdroje, které se na čínské výrobě elektřiny podílejí již téměř ze čtvrtiny.
Zpráva Střediska pro výzkum energie a čistého vzduchu ukazuje, že Čína za poslední roky zrušila dvě třetiny plánovaných uhelných projektů v zahraničí. Tento krok zabránil miliardám tun emisí oxidu uhličitého a uvolnil prostor pro zahraniční projekty v oblasti obnovitelných zdrojů. Čínské zelené projekty v zahraničí již dosahují kapacit desítek gigawattů a výrazně převyšují zrušené uhelné elektrárny. Přesto však v některých zemích, například v Indonésii či Indii, pokračuje výstavba nových uhelných kapacit.
Generální tajemník OSN António Guterres uspořádal klimatický summit, na kterém vyzval největší světové ekonomiky k ukončení využívání fosilních paliv. Setkání se však nezúčastnili zástupci některých klíčových znečišťovatelů, jako jsou Indie, Kanada nebo Japonsko. Naopak evropské státy a ostrovní národy dorazily v hojném počtu a prosazovaly energetickou bezpečnost i hospodářské důvody pro ochranu klimatu. Na summitu vystoupil také kalifornský guvernér Gavin Newsom, který ostře kritizoval současný politický směr ve Washingtonu.
Důvěrná zpráva německého spolkového ministerstva pro hospodářství a energetiku podrobila kritice technologie malých modulárních reaktorů. Podle německých expertů nejsou tyto reaktory z globálního hlediska dosud připraveny pro komerční trh. Soukromí investoři navíc ukazují jen omezený zájem o přebírání vysokých finančních rizik bez státních dotací. Ministerstvo zdůraznilo, že očekávané cenové výhody modulární konstrukce nebyly v praxi dosud empiricky prokázány.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
