Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Podle nedávných odhadů klesly emise oxidu uhličitého z energetiky v letošním roce o půl procenta, píše Politico. Tento pokles narušuje dlouholetý trend růstu energetických emisí, který byl v posledním století přerušen pouze během pandemie. Odborníci poukazují na to, že země původně reagovaly na nedostatek energií cenovými stropy a dotacemi pro spotřebitele. Zástupce Centra pro strategická a mezinárodní studia Joseph Majkut však upozornil, že v posledních měsících dochází ke strukturálním změnám.
Rozvojové a chudší země, které nedokázaly přeplatit bohatší asijské a evropské státy v boji o vzácné zásoby paliv, se začaly spoléhat na vlastní zdroje. Prodeje elektromobilů zaznamenaly výrazný nárůst v zemích jako Brazílie, Indie, Indonésie nebo Filipíny. V jihovýchodní Asii se investice do solární energie v první polovině roku téměř ztrojnásobily oproti předchozímu roku. Podle analytiků ze společnosti Energy Innovation je tento posun směrem k čisté energii trvalý a neklesne zpět.
Na pozadí energetické krize proběhlo ve Washingtonu setkání amerického prezidenta Donalda Trumpa s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Přestože energie nebyla přímým tématem rozhovorů, trhy pozorně sledovaly smírný tón obou lídrů. Čínský prezident zdůraznil, že zájmy obou zemí jsou hluboce propojené a existuje velký prostor pro vzájemnou spolupráci. Donald Trump připomněl historickou spolupráci amerických pilotů v Číně a vyjádřil přesvědčení o dosažení společných cílů.
Americký ministr energetiky Chris Wright na akci Climate Week v New Yorku ocenil strategii Číny v oblasti elektrifikace dopravy. Podle Wrighta je čínský krok nahradit dovezenou ropu domácím uhlím pro provoz elektromobilů racionálním rozhodnutím. Čína v současnosti spotřebovává přibližně polovinu světové produkce uhlí, ze kterého pokrývá nadpoloviční většinu své výroby elektřiny. Zároveň však výrazně rozvíjí obnovitelné zdroje, které se na čínské výrobě elektřiny podílejí již téměř ze čtvrtiny.
Zpráva Střediska pro výzkum energie a čistého vzduchu ukazuje, že Čína za poslední roky zrušila dvě třetiny plánovaných uhelných projektů v zahraničí. Tento krok zabránil miliardám tun emisí oxidu uhličitého a uvolnil prostor pro zahraniční projekty v oblasti obnovitelných zdrojů. Čínské zelené projekty v zahraničí již dosahují kapacit desítek gigawattů a výrazně převyšují zrušené uhelné elektrárny. Přesto však v některých zemích, například v Indonésii či Indii, pokračuje výstavba nových uhelných kapacit.
Generální tajemník OSN António Guterres uspořádal klimatický summit, na kterém vyzval největší světové ekonomiky k ukončení využívání fosilních paliv. Setkání se však nezúčastnili zástupci některých klíčových znečišťovatelů, jako jsou Indie, Kanada nebo Japonsko. Naopak evropské státy a ostrovní národy dorazily v hojném počtu a prosazovaly energetickou bezpečnost i hospodářské důvody pro ochranu klimatu. Na summitu vystoupil také kalifornský guvernér Gavin Newsom, který ostře kritizoval současný politický směr ve Washingtonu.
Důvěrná zpráva německého spolkového ministerstva pro hospodářství a energetiku podrobila kritice technologie malých modulárních reaktorů. Podle německých expertů nejsou tyto reaktory z globálního hlediska dosud připraveny pro komerční trh. Soukromí investoři navíc ukazují jen omezený zájem o přebírání vysokých finančních rizik bez státních dotací. Ministerstvo zdůraznilo, že očekávané cenové výhody modulární konstrukce nebyly v praxi dosud empiricky prokázány.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.