Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Napětí mezi pravicovými stranami se naplno projevilo po nedávných zemských volbách v Německu. V Sasku-Anhaltsku získala AfD 43,8 procenta hlasů a k získání absolutní většiny jí chyběla pouze tři křesla. Podobný odklon voličů od tradičních stran k radikálním uskupením zaznamenaly také volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Výsledky vyvolaly vlnu reakcí po celé Evropě, a to jak pozitivních, tak zdrženlivých.
Mezi gratulanty k volebnímu výsledku se zařadili například Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Šéf španělské strany Vox Santiago Abascal označil úspěch AfD za velkou naději pro Německo i celou Evropu. Naopak klíčová pravicová uskupení z Francie, Itálie nebo Velké Británie zachovala úplné mlčení. Francouzské Národní sdružení vedené Marine Le Penovou dokonce jakoukoli obnovu spolupráce s AfD předem vyloučilo.
Národní sdružení se v posledních letech snaží o takzvanou detoxikaci své značky a odklon od otevřeného rasismu. Marine Le Penová zmírnila rétoriku ohledně imigrace a důrazně odsoudila antisemitismus s cílem přiblížit stranu hlavnímu politickému proudu. Spolupráci s AfD francouzská strana definitivně ukončila v květnu roku 2024. Stalo se tak poté, co zástupci AfD zlehčovali roli nacistických jednotek SS a na veřejnost unikly plány na hromadné deportace osob cizího původu.
Podle odborníků z think-tanku Chatham House se AfD na rozdíl od francouzského Národního sdružení nepokusila očistit od extremistických frakcí. Němečtí představitelé sice odmítají nálepku pravicového extremismu, kterou straně přisoudila domácí civilní rozvědka, avšak radikální rétoriku dále tolerují. Někteří členové AfD se navíc otevřeně vyjadřují k nacistické éře způsobem, který je pro většinu evropských partnerů neakceptovatelný. Francouzští zákonodárci proto výslovně uvedli, že AfD nepovažují za své spojence.
Německá strana si však přece jen našla některé menší spojence v rámci Evropského parlamentu. Po svém vyloučení z frakce Identita a demokracie pomohla založit novou skupinu Evropa suverénních národů. V této menší frakci zasedá například francouzská radikální strana Reconquête Érica Zemmoura nebo maďarské hnutí Naše vlast. Vstoupili do ní také zástupci bulharské strany Obroda, polské Nové naděje či slovenského hnutí Republika.
Od AfD si udržuje odstup také italská premiérka Giorgia Meloniová a její strana Bratři Itálie. Italská ministerská předsedkyně buduje svůj vliv v hlavním politickém proudu a prosazuje jednoznačnou podporu Severoatlantické alianci a Ukrajině. Postoje AfD, která odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a žádá zrušení protiruských sankcí, označila Meloniová za zcela neslučitelné se svou politikou. Podobné výhrady k proputinovské orientaci AfD vyjádřil i lídr britské strany Reform UK Nigel Farage.
Zahraničněpolitická orientace AfD vyvolává kontroverze i v otázce vazeb na další světové velmoci. Zatímco jiné evropské pravicové strany se snaží distancovat od Ruska a Číny, AfD čelila skandálu ohledně špionáže jednoho ze svých asistentů pro Peking. Naopak v USA našla strana zastání u Donalda Trumpa, který jí pogratuloval k volebnímu úspěchu. Veřejnou podporu německému radikálnímu uskupení dlouhodobě vyjadřuje také americký miliardář Elon Musk.
Případný další nárůst vlivu AfD staví ostatní evropské pravicové strany před složité rozhodnutí. Pokud bude německé uskupení nadále posilovat, bude pro ostatní subjekty stále těžší ho zcela ignorovat. Paktování s takto radikální stranou však přináší vysoké politické náklady pro ty, kteří chtějí vstoupit do vládních koalic. Německý ústavní systém a nezávislé soudnictví nicméně představují pevnou pojistku proti prudkým výkyvům v zahraniční politice státu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.