Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Napětí mezi pravicovými stranami se naplno projevilo po nedávných zemských volbách v Německu. V Sasku-Anhaltsku získala AfD 43,8 procenta hlasů a k získání absolutní většiny jí chyběla pouze tři křesla. Podobný odklon voličů od tradičních stran k radikálním uskupením zaznamenaly také volby v Meklenbursku-Předním Pomořansku a v Berlíně. Výsledky vyvolaly vlnu reakcí po celé Evropě, a to jak pozitivních, tak zdrženlivých.
Mezi gratulanty k volebnímu výsledku se zařadili například Geert Wilders z nizozemské Strany pro svobodu nebo maďarský premiér Viktor Orbán. Šéf španělské strany Vox Santiago Abascal označil úspěch AfD za velkou naději pro Německo i celou Evropu. Naopak klíčová pravicová uskupení z Francie, Itálie nebo Velké Británie zachovala úplné mlčení. Francouzské Národní sdružení vedené Marine Le Penovou dokonce jakoukoli obnovu spolupráce s AfD předem vyloučilo.
Národní sdružení se v posledních letech snaží o takzvanou detoxikaci své značky a odklon od otevřeného rasismu. Marine Le Penová zmírnila rétoriku ohledně imigrace a důrazně odsoudila antisemitismus s cílem přiblížit stranu hlavnímu politickému proudu. Spolupráci s AfD francouzská strana definitivně ukončila v květnu roku 2024. Stalo se tak poté, co zástupci AfD zlehčovali roli nacistických jednotek SS a na veřejnost unikly plány na hromadné deportace osob cizího původu.
Podle odborníků z think-tanku Chatham House se AfD na rozdíl od francouzského Národního sdružení nepokusila očistit od extremistických frakcí. Němečtí představitelé sice odmítají nálepku pravicového extremismu, kterou straně přisoudila domácí civilní rozvědka, avšak radikální rétoriku dále tolerují. Někteří členové AfD se navíc otevřeně vyjadřují k nacistické éře způsobem, který je pro většinu evropských partnerů neakceptovatelný. Francouzští zákonodárci proto výslovně uvedli, že AfD nepovažují za své spojence.
Německá strana si však přece jen našla některé menší spojence v rámci Evropského parlamentu. Po svém vyloučení z frakce Identita a demokracie pomohla založit novou skupinu Evropa suverénních národů. V této menší frakci zasedá například francouzská radikální strana Reconquête Érica Zemmoura nebo maďarské hnutí Naše vlast. Vstoupili do ní také zástupci bulharské strany Obroda, polské Nové naděje či slovenského hnutí Republika.
Od AfD si udržuje odstup také italská premiérka Giorgia Meloniová a její strana Bratři Itálie. Italská ministerská předsedkyně buduje svůj vliv v hlavním politickém proudu a prosazuje jednoznačnou podporu Severoatlantické alianci a Ukrajině. Postoje AfD, která odmítá dodávky zbraní na Ukrajinu a žádá zrušení protiruských sankcí, označila Meloniová za zcela neslučitelné se svou politikou. Podobné výhrady k proputinovské orientaci AfD vyjádřil i lídr britské strany Reform UK Nigel Farage.
Zahraničněpolitická orientace AfD vyvolává kontroverze i v otázce vazeb na další světové velmoci. Zatímco jiné evropské pravicové strany se snaží distancovat od Ruska a Číny, AfD čelila skandálu ohledně špionáže jednoho ze svých asistentů pro Peking. Naopak v USA našla strana zastání u Donalda Trumpa, který jí pogratuloval k volebnímu úspěchu. Veřejnou podporu německému radikálnímu uskupení dlouhodobě vyjadřuje také americký miliardář Elon Musk.
Případný další nárůst vlivu AfD staví ostatní evropské pravicové strany před složité rozhodnutí. Pokud bude německé uskupení nadále posilovat, bude pro ostatní subjekty stále těžší ho zcela ignorovat. Paktování s takto radikální stranou však přináší vysoké politické náklady pro ty, kteří chtějí vstoupit do vládních koalic. Německý ústavní systém a nezávislé soudnictví nicméně představují pevnou pojistku proti prudkým výkyvům v zahraniční politice státu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.