Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Donald Trump novinářům v Bílém domě sdělil, že íránský návrh je zcela nepřijatelný. Podle amerického prezidenta chce Teherán dohodnout otevření průlivu pro komerční lodní dopravu do sedmi dnů jen proto, že ve konfliktu výrazně prohrává. Trump dále prohlásil, že Spojené státy mají nad průlivem plnou kontrolu a proplouvají jím masivní objemy ropy. Zastavení běžného provozu v oblasti vnímá jako příčinu prudkého nárůstu světových cen ropy a paliv.
Ve svém vyjádření na síti Telegram Arákčí poznamenal, že Trump často střídá dobrá vyjádření s protichůdnými výroky. Podmínky pro opětovné zprovoznění klíčové námořní cesty zůstávají podle něj stejné jako v memorandu o porozumění z června. Íránská strana téma otevření průlivu a ukončení nepřátelství otevřela během jednání na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku. Teherán plánuje učinit další rozhodnutí až na základě informací od zprostředkovatelů.
Tento strategicky významný námořní průliv obvykle slouží k přepravě přibližně pětiny světových zásob ropy a plynu. Od vypuknutí válečného konfliktu v únoru je však tato klíčová vodní cesta prakticky uzavřena. Přerušení plavby má zásadní dopad na globální trhy s energiemi i na mezinárodní obchod. Teherán přesto trvá na tom, že jediným východiskem zůstává postupná diplomacie a dodržování dřívějších ujednání.
K situaci se pro americkou televizi CBS vyjádřil také íránský prezident Masúd Pezeškján. Prohlásil, že pro úspěch jakýchkoli rozhovorů je nutné nejprve překonat nedůvěru způsobenou touto válkou. Írán je podle něj otevřen postupnému naplňování memoranda o porozumění, Spojené státy však musí dokázat, že neusilují o svržení íránské vlády. Pezeškján zároveň obvinil Trumpa, že předchozí dohodu fakticky zničil obnovením bombardovací kampaně.
Íránský prezident se vyjádřil i ke stavu nového nejvyššího vůdce, kterým je Modžtaba Chameneí. O jeho zdravotním stavu se spekulovalo poté, co byl zraněn při americkém úderu v únoru, při němž zahynul jeho otec. Pezeškján uvedl, že se s nejvyšším vůdcem dvakrát osobně setkal a nepotvrdil žádné přetrvávající zdravotní komplikace. Modžtaba byl podle něj v dostatečně dobré kondici, aby zvládl sedmihodinové jednání.
Roli zprostředkovatele mezi oběma stranami nadále plní Omán, jehož ministr zahraničí vyzval k otevřenému dialogu. Ománský diplomat na půdě OSN apeloval na všechny zúčastněné strany, aby spolupracovaly na zajištění bezpečné plavby v této strategické oblasti. Naopak americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker podporuje jednoznačný postup Bílého domu. Odmítnutí íránského návrhu označil za správné s tím, že Teherán nabízel pouze polovičatá řešení pro vylepšení své image.
Soustavný hospodářský tlak na Teherán potvrdil také americký ministr financí Scott Bessent pod hlavičkou operace Economic Outcast. Uvedl, že Turecko, Omán a Spojené arabské emiráty pozastavily lety některých íránských leteckých společností a omezily bankovní transakce. Cílem této ekonomické blokády je donutit Írán k zastavení útoků na plavidla v Hormuzském průlivu. Někteří ekonomové však pochybují o účinnosti sankcí, neboť závisí na postoji hlavních obchodních partnerů Íránu v čele s Čínou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.