Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Donald Trump novinářům v Bílém domě sdělil, že íránský návrh je zcela nepřijatelný. Podle amerického prezidenta chce Teherán dohodnout otevření průlivu pro komerční lodní dopravu do sedmi dnů jen proto, že ve konfliktu výrazně prohrává. Trump dále prohlásil, že Spojené státy mají nad průlivem plnou kontrolu a proplouvají jím masivní objemy ropy. Zastavení běžného provozu v oblasti vnímá jako příčinu prudkého nárůstu světových cen ropy a paliv.
Ve svém vyjádření na síti Telegram Arákčí poznamenal, že Trump často střídá dobrá vyjádření s protichůdnými výroky. Podmínky pro opětovné zprovoznění klíčové námořní cesty zůstávají podle něj stejné jako v memorandu o porozumění z června. Íránská strana téma otevření průlivu a ukončení nepřátelství otevřela během jednání na okraji Valného shromáždění OSN v New Yorku. Teherán plánuje učinit další rozhodnutí až na základě informací od zprostředkovatelů.
Tento strategicky významný námořní průliv obvykle slouží k přepravě přibližně pětiny světových zásob ropy a plynu. Od vypuknutí válečného konfliktu v únoru je však tato klíčová vodní cesta prakticky uzavřena. Přerušení plavby má zásadní dopad na globální trhy s energiemi i na mezinárodní obchod. Teherán přesto trvá na tom, že jediným východiskem zůstává postupná diplomacie a dodržování dřívějších ujednání.
K situaci se pro americkou televizi CBS vyjádřil také íránský prezident Masúd Pezeškján. Prohlásil, že pro úspěch jakýchkoli rozhovorů je nutné nejprve překonat nedůvěru způsobenou touto válkou. Írán je podle něj otevřen postupnému naplňování memoranda o porozumění, Spojené státy však musí dokázat, že neusilují o svržení íránské vlády. Pezeškján zároveň obvinil Trumpa, že předchozí dohodu fakticky zničil obnovením bombardovací kampaně.
Íránský prezident se vyjádřil i ke stavu nového nejvyššího vůdce, kterým je Modžtaba Chameneí. O jeho zdravotním stavu se spekulovalo poté, co byl zraněn při americkém úderu v únoru, při němž zahynul jeho otec. Pezeškján uvedl, že se s nejvyšším vůdcem dvakrát osobně setkal a nepotvrdil žádné přetrvávající zdravotní komplikace. Modžtaba byl podle něj v dostatečně dobré kondici, aby zvládl sedmihodinové jednání.
Roli zprostředkovatele mezi oběma stranami nadále plní Omán, jehož ministr zahraničí vyzval k otevřenému dialogu. Ománský diplomat na půdě OSN apeloval na všechny zúčastněné strany, aby spolupracovaly na zajištění bezpečné plavby v této strategické oblasti. Naopak americký velvyslanec při NATO Matthew Whitaker podporuje jednoznačný postup Bílého domu. Odmítnutí íránského návrhu označil za správné s tím, že Teherán nabízel pouze polovičatá řešení pro vylepšení své image.
Soustavný hospodářský tlak na Teherán potvrdil také americký ministr financí Scott Bessent pod hlavičkou operace Economic Outcast. Uvedl, že Turecko, Omán a Spojené arabské emiráty pozastavily lety některých íránských leteckých společností a omezily bankovní transakce. Cílem této ekonomické blokády je donutit Írán k zastavení útoků na plavidla v Hormuzském průlivu. Někteří ekonomové však pochybují o účinnosti sankcí, neboť závisí na postoji hlavních obchodních partnerů Íránu v čele s Čínou.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.