Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Odbornice na výživu Maeve Hananová z Britské dietetické asociace však pro BBC upozorňuje, že přítomnost těchto produktů v nákupním košíku nemusí automaticky znamenat nezdravý jídelníček. Podle ní v současnosti vzniká kolem ultrazpracovaných potravin zbytečná hysterie, která je živena černobílým viděním světa.
Za ultrazpracované potraviny se obvykle považují výrobky obsahující více než pět ingrediencí, z nichž alespoň jedna se běžně nevyskytuje v domácí kuchyni. Jedná se například o různé emulgátory, aditiva nebo dochucovadla. Ve Velké Británii pochází z těchto potravin více než polovina všech zkonzumovaných kalorií. Lékař Chris van Tulleken zdůrazňuje, že je téměř nemožné se jim v běžném životě zcela vyhnout.
Dietoložka při analýze týdenního nákupu poukázala například na pšeničné lupínky, které sice spadají do kategorie ultrazpracovaných potravin, ale zároveň nabízejí mnoho zdravotních přínosů. Podobně je tomu i u dětských kuřecích nugetek, jejichž složení často obsahuje chemicky znějící látky. Tyto přísady, jako je uhličitan vápenatý, niacin nebo kypřící látky, podléhají přísným testům a britským potravinářským zákonům. Výrobci navíc mají povinnost přidávat do bílé pšeničné mouky určité vitamíny a minerály.
Ačkoli jsou kuřecí nugetky dobrým zdrojem bílkovin, obsahují více tuku a soli než obyčejná kuřecí prsa. Dietoložka proto doporučuje konzumovat je s mírou jako součást vyvážené stravy. Žádná jednotlivá potravina totiž sama o sobě nedělá jídelníček zdravým nebo nezdravým, klíčová je celková rovnováha v průběhu času. Důležité je zaměřit se na celkovou nutriční hodnotu stravy spíše než na samotnou délku seznamu ingrediencí.
Své zkušenosti s ultrazpracovanými potravinami popsala také matka dvou dětí Megan Bamfordová. Ta v minulosti tyto výrobky vyřadila ze stravy, aby zmírnila symptomy syndromu dráždivého tračníku a chronické bolesti. Po narození dětí však zjistila, že vaření výhradně z čerstvých surovin není vždy reálné. Její sedmiletá dcera trpěla vážným odmítáním jídla, kvůli čemuž byla rodina nucena balené a zpracované potraviny do jídelníčku vrátit.
Odborníci se dodnes nedokážou shodnout na tom, zda je hlavním problémem ultrazpracovaných potravin samotné průmyslové zpracování, nebo vysoký obsah tuků, cukrů a soli. Potravinářský vědec profesor David Julian McClements tvrdí, že samotný pojem ultrazpracované potraviny není přesně definován. Zaměření na samotný proces výroby považuje za odvracení pozornosti od skutečných problémů. Podle něj neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by zpracování potravin samo o sobě škodilo zdraví, a snaha o jejich úplné odstranění brzdí inovace.
Naopak doktor Chris van Tulleken varuje, že potravinářský průmysl neustále využívá vědu a technologie k tomu, aby bylo těžké s konzumací těchto produktů přestat. Výrobci podle něj velmi dobře vědí, jak vyrábět zdravé potraviny, ale nedělají to, protože to pro ně není ziskové. Poukazuje na to, že děti dokážou na jedno posezení sníst neúměrné množství sladkých cereálií. Volá proto po jasnějším označování potravin s vysokým obsahem tuků, cukrů a soli.
Britská Federace pro potraviny a nápoje, která zastupuje výrobce, s obviněními zástupců kritické strany nesouhlasí. Zástupci federace uvádějí, že investovali miliony liber do vývoje zdravějších produktů a za posledních pět let snížili obsah soli, cukru a kalorií o téměř pětinu. Tuto práci podle svých slov provádějí v souladu s vládními předpisy a výživovými doporučeními. Ta se primárně zaměřují na nutriční obsah potravin spíše než na úroveň jejich zpracování.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.