Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Odbornice na výživu Maeve Hananová z Britské dietetické asociace však pro BBC upozorňuje, že přítomnost těchto produktů v nákupním košíku nemusí automaticky znamenat nezdravý jídelníček. Podle ní v současnosti vzniká kolem ultrazpracovaných potravin zbytečná hysterie, která je živena černobílým viděním světa.
Za ultrazpracované potraviny se obvykle považují výrobky obsahující více než pět ingrediencí, z nichž alespoň jedna se běžně nevyskytuje v domácí kuchyni. Jedná se například o různé emulgátory, aditiva nebo dochucovadla. Ve Velké Británii pochází z těchto potravin více než polovina všech zkonzumovaných kalorií. Lékař Chris van Tulleken zdůrazňuje, že je téměř nemožné se jim v běžném životě zcela vyhnout.
Dietoložka při analýze týdenního nákupu poukázala například na pšeničné lupínky, které sice spadají do kategorie ultrazpracovaných potravin, ale zároveň nabízejí mnoho zdravotních přínosů. Podobně je tomu i u dětských kuřecích nugetek, jejichž složení často obsahuje chemicky znějící látky. Tyto přísady, jako je uhličitan vápenatý, niacin nebo kypřící látky, podléhají přísným testům a britským potravinářským zákonům. Výrobci navíc mají povinnost přidávat do bílé pšeničné mouky určité vitamíny a minerály.
Ačkoli jsou kuřecí nugetky dobrým zdrojem bílkovin, obsahují více tuku a soli než obyčejná kuřecí prsa. Dietoložka proto doporučuje konzumovat je s mírou jako součást vyvážené stravy. Žádná jednotlivá potravina totiž sama o sobě nedělá jídelníček zdravým nebo nezdravým, klíčová je celková rovnováha v průběhu času. Důležité je zaměřit se na celkovou nutriční hodnotu stravy spíše než na samotnou délku seznamu ingrediencí.
Své zkušenosti s ultrazpracovanými potravinami popsala také matka dvou dětí Megan Bamfordová. Ta v minulosti tyto výrobky vyřadila ze stravy, aby zmírnila symptomy syndromu dráždivého tračníku a chronické bolesti. Po narození dětí však zjistila, že vaření výhradně z čerstvých surovin není vždy reálné. Její sedmiletá dcera trpěla vážným odmítáním jídla, kvůli čemuž byla rodina nucena balené a zpracované potraviny do jídelníčku vrátit.
Odborníci se dodnes nedokážou shodnout na tom, zda je hlavním problémem ultrazpracovaných potravin samotné průmyslové zpracování, nebo vysoký obsah tuků, cukrů a soli. Potravinářský vědec profesor David Julian McClements tvrdí, že samotný pojem ultrazpracované potraviny není přesně definován. Zaměření na samotný proces výroby považuje za odvracení pozornosti od skutečných problémů. Podle něj neexistují přesvědčivé důkazy o tom, že by zpracování potravin samo o sobě škodilo zdraví, a snaha o jejich úplné odstranění brzdí inovace.
Naopak doktor Chris van Tulleken varuje, že potravinářský průmysl neustále využívá vědu a technologie k tomu, aby bylo těžké s konzumací těchto produktů přestat. Výrobci podle něj velmi dobře vědí, jak vyrábět zdravé potraviny, ale nedělají to, protože to pro ně není ziskové. Poukazuje na to, že děti dokážou na jedno posezení sníst neúměrné množství sladkých cereálií. Volá proto po jasnějším označování potravin s vysokým obsahem tuků, cukrů a soli.
Britská Federace pro potraviny a nápoje, která zastupuje výrobce, s obviněními zástupců kritické strany nesouhlasí. Zástupci federace uvádějí, že investovali miliony liber do vývoje zdravějších produktů a za posledních pět let snížili obsah soli, cukru a kalorií o téměř pětinu. Tuto práci podle svých slov provádějí v souladu s vládními předpisy a výživovými doporučeními. Ta se primárně zaměřují na nutriční obsah potravin spíše než na úroveň jejich zpracování.
Lidé při nakupování v supermarketech stále častěji řeší složení potravin a obávají se vlivu ultrazpracovaných výrobků na své zdraví. Tyto potraviny bývají spojovány s řadou zdravotních problémů, včetně obezity, kardiovaskulárních chorob či cukrovky druhého typu.
Vzestup krajně pravicové strany Alternativa pro Německo (AfD) vyvolává obavy i mezi jejími potenciálními spojenci v Evropě. Zatímco v domácím prostředí dosahuje strana rekordní podpory, řada evropských pravicově populistických uskupení od ní drží odstup. Důvodem k ostražitosti jsou především radikální postoje německé strany a její vazby na extremismus. K úspěchu AfD tak sice gratulovali někteří lídři, největší evropské strany tohoto spektra však mlčí, upozornila CNN.
Operativní složka Bílého domu oznámila záměr zrušit kongresové finance ve výši 810 milionů dolarů určené na pomoc uprchlíkům, imigrantům a dalším službám. Americká administrativa považuje tyto vládní výdaje za zbytečné a škodlivé pro daňové poplatníky. Návrh na škrtání výdajů zaslal prezident Donald Trump předsedovi Sněmovny reprezentantů Miku Johnsonovi. Tento krok okamžitě vyvolal ostré reakce z řad zákonodárců, kteří postup označují za nezákonný.
Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí prohlásil, že konflikt mezi Spojenými státy a Íránem může ukončit pouze vyjednané řešení. Učinil tak poté, co americký prezident Donald Trump veřejně odmítl návrh na opětovné otevření Hormuzského průlivu. Šéf íránské diplomacie uvedl, že Teherán nyní čeká na definitivní oficiální odpověď ze strany Washingtonu. Zároveň poukázal na to, že americká hlava státu v minulosti učinila řadu rozporuplných prohlášení.
Ministři zahraničí Ruska a Německa se sešli v New Yorku na okraj Valného shromáždění OSN k prvním vzájemným jednáním od počátku ruské invaze na Ukrajinu. Vztahy mezi Moskvou a Berlínem, který patří mezi blízké spojence Kyjeva, zůstávaly dlouhodobě zmrazené. K dalšímu vyostření napětí přispěl nedávný dronový incident na letišti Lipsko/Halle ve východním Německu. Osobní rozhovor obou diplomatů potvrdili oficiální zástupci obou zúčastněných stran.
Inženýr Organizace spojených národů Ahmed Alyan strávil celý den odklízením jednoho z úseků ulice Bejrút ve čtvrti Tel al-Hawa v Pásmu Gazy. Nekonečná práce uprostřed hromad suti mu připomíná pokus vyprázdnit moře pomocí obyčejné lžíce. Někdejší rušná třída plná obchodů, kanceláří a domů je v současnosti téměř liduprázdná. Cestu blokují hromady kamení, trosky zničených budov a na řadě míst vytékají z poškozené kanalizace splašky.
Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
V malé indické vesnici Tarluvada v jižním státě Ándhrapradéš vyvolal plán na výstavbu obřího datového centra společnosti Google vlnu odporu mezi místními obyvateli. Projekt v hodnotě patnácti miliard dolarů měl podle původních slibů státních úředníků přinést chudému regionu pracovní příležitosti a hospodářský rozmach. Místní zemědělci však nyní upozorňují na odebírání půdy a neplnění daných příslibů ze strany vlády. Nabyté pozemky stát malým rolníkům postupně zabavuje a připravuje je pro stavební práce.
Úřad Vysokého komisaře OSN pro lidská práva přidal dalších 61 společností na seznam firem spojených s izraelskými osadami na okupovaném Západním břehu Jordánu. Organizace tyto podniky obviňuje z podílu na porušování lidských práv Palestinců prostřednictvím jejich obchodních aktivit v regionu. Drtivá většina z dotčených společností má své sídlo přímo v Izraeli.
Válka v Íránu výrazně narušila globální dodávky ropy a zemního plynu, což vede ke snížení celosvětových emisí oxidu uhličitého. Mnohé země postupně přecházejí od krátkodobých opatření, jako jsou dotace či daňové úlevy, k dlouhodobým politikám omezujícím využívání fosilních paliv. Tento vývoj by mohl trvale oslabit celosvětovou poptávku po ropě a plynu. Řada států v reakci na situaci v Hormuzském průlivu začíná masivněji investovat do elektromobility a obnovitelných zdrojů energie.
Obyvatelé ukrajinského hlavního města se připravují na příchod nadcházející zimy v podmínkách neustálých ruských útoků a hrozby rozsáhlých výpadků energií. Kyjev se od konce srpna fakticky proměnil ve frontové město, přičemž nálety bezpilotních prostředků a raket probíhají běžně i během dne. Místní obyvatelé tak čelí neustálému přerušování práce i výuky ve školách a hustý dým z hořících objektů se stává součástí všedních dnů. Mnoho rodin proto v současnosti aktivně shání generátory, zásoby jídla a prostředky pro přežití bez tepla a vody.
Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.