Kyjev se mění ve frontovou linii. A chystá se na tuhou zimu

Nízké teploty dosahující až k minus dvaceti stupňům Celsia představují pro obyvatele metropole obávanou zkoušku. V loňském roce vedly ruské údery na energetickou infrastrukturu ke ztrátě vytápění v mnoha bytových domech, kde vnitřní teplota klesala až k pouhým třem stupňům. Ilustrátor Serhij Majdukov udržoval své tělo v teple vrstvením oblečení, běháním i cvičením přímo v bytě. K hygieně mu sloužila ohřátá voda na plynovém sporáku, který zůstal v provozu, píše The Guardian.

Filmová režisérka Iryna Cilyková v souvislosti s těmito podmínkami vyjádřila obavy především o starší a zranitelné obyvatele, kteří mají omezené možnosti zvládání extrémních situací. Největší hrozbu pro ni představuje ztráta internetového připojení a kompletní výpadek dodávek pitné vody. Redaktorka akademických publikací Marija Šuvalovová vzpomíná na období před dvěma lety, kdy dodávky vody v její domácnosti i pracovním prostoru nefungovaly po několik dní. Lidé se tehdy museli uchýlit k provizorním řešením základních hygienických potřeb.

Možnost dočasného opuštění metropole v případě zhoršení situace zvažuje stále větší počet obyvatel i organizací. Ředitelka charitativní organizace pro bezpečnost na internetu Nasťa Djakovová pronajala dům v Karpatských horách na západě Ukrajiny. Tento objekt bude příštích šest měsíců zdarma k dispozici jejím zaměstnancům a jejich rodinám. Djakovová vysvětlila, že neustálé nálety nových typů drony s proudovým pohonem způsobují značné psychické vyčerpání a znemožňují soustředění na práci.

Čtvrť Lukjanivka v centru Kyjeva patří k místům, která byla letos těžce zasažena, přičemž tamní nákupní komplex a tržiště shořely při letních útocích. Prodejci přesto postavili své stánky vedle ruin a pokračují v nabízení zboží včetně potravin či květin. Účetní Viktorija Rjabčenková uvedla, že se na zimu předzásobila úrodou ze své zahrady a připravila konzervované potraviny. Podle Rjabčenkové jsou obavy ze schodku potravin často zveličované a případné nedostatky v obchodech bývají rychle vyřešeny.

Přístup obyvatel k nadcházejícímu chladnému období se různí na základě jejich předchozích zkušeností s válkou. Kurýr Viktor, který se do metropole přestěhoval z Kramatorsku v Doněcké oblasti, je na chlad i výbuchy zvyklý z každodenní práce v ulicích. Místní obyvatel Ivan Onyščenko se naopak pojistil pořízením generátoru, který umístil na balkon v pátém patře bytového domu. Zařízení je podle něj tiché a při výpadku proudu dokáže zajistit nejnutnější chod domácnosti.

Pro Mariji Šuvalovovou a jejího manžela, který slouží v armádě, má příprava na zimu zcela zásadní význam z důvodu očekávání narození dítěte. Dvojice si v průběhu léta pořídila záložní energetický systém v podobě velké baterie za polovinu původní zimní ceny. Zařízení dokáže udržet v provozu základní domácí spotřebiče po dobu celého dne. Doma mají také připraveny zásoby vody, sušeného jídla, kempingový vařič a balení takzvaných suchých sprch s vlhčenými ubrousky.

Obyvatelé bytového domu Šuvalovové navíc hlasují o převzetí správy budovy do vlastních rukou. V případě schválení plánují instalovat generátor pro provoz jednoho z výtahů během výpadků a zřídit toaletu v krytu pod budovou. V předporodních kurzech se velký důraz klade na kojení, které nevyžaduje ohřev vody ani sterilizaci lahví v podmínkách nefunkční infrastruktury. Šuvalovová zdůrazňuje, že se rodina přizpůsobuje realitě a rozhodnutí mít dítě v Kyjevě jim přináší radost a smysl.

Navzdory těžkým podmínkám a posouvání hranic běžného života se obyvatelé ukrajinského hlavního města snaží udržet si morálku. Ilustrátor Serhij Majdukov popsal, že během mrazivých večerů myslel na to, že každý zvládnutý den přibližuje konec zimy. Zvládnutí náročných dnů podle něj vyžadovalo odhodlání nenechat se zlomit psychickým tlakem. Majdukov zdůraznil, že žádné okolnosti nezastaví příchod jara, které nakonec vždy dorazí.