Polsko výrazně zrychluje své investice do obrany a zařazuje se mezi nejrychleji zbrojící země rozvinutého světa. Severně od Varšavy v obci Czosnów vyrostl na místě bývalého kukuřičného pole nový technologický závod na výrobu zbraní. Tento krok ilustruje širší strategii země, která se posouvá od pouhého dovozu vojenské techniky k její domácí produkci. Polská vláda tím reaguje na bezpečnostní hrozby v regionu a zároveň se snaží podpořit domácí hospodářský růst.
Výrobní závod v Czosnówě otevřela společnost MBDA Polska, která je dceřinou firmou evropského zbrojního koncernu. Generální ředitel společnosti Jim Price uvedl, že vzhledem k potřebě bránit východní křídlo Severoatlantické aliance bylo nutné jednání výrazně zrychlit. Vybudování místní pobočky podle něj přináší zásadní kapacitu pro případný konflikt a zároveň vytváří nová pracovní místa přímo v Polsku. Zbrojní boom se tak stává důležitým faktorem pro transformaci celého průmyslového odvětví v zemi.
Ruská invaze na Ukrajinu vedla k tomu, že polský obranný rozpočet vzrostl z původních 2,2 procenta HDP na současných 4,8 procenta. V absolutním vyjádření to představuje částku přibližně 53 miliard dolarů, což je čtvrtý největší vojenský rozpočet v Evropské unii po Německu, Francii a Itálii, píše The Guardian. Varšava tím sleduje nejen posílení odstrašujícího účinku proti případné agresi, ale také rozvoj národního hospodářství. Náměstek ministra zahraničí Marcin Bosacki zdůraznil, že propojení ekonomických a vojenských zájmů posiluje bezpečnost celého bloku.
Zatímco diplomaté organizují jednání s cílem najít mírové řešení, zástupci Aliance považují demonstraci vojenské připravenosti za klíčový prvek stabilizace. Polsko prošlo od pádu komunismu a stávek v gdaňských loděnicích zásadní hospodářskou proměnou, při níž se životní úroveň obyvatel výrazně přiblížila průměru Evropské unie. Vstup do evropských struktur a čerpání rozvojových fondů pomohly vybudovat moderní infrastrukturu a nastartovat vysoký růst HDP. Současné masivní výdaje na armádu však představují pro dosavadní ekonomický model novou zatěžkávací zkoušku.
Rostoucí vojenské výdaje se výrazně podepisují na stavu veřejných financí a Polsku hrozí nejvyšší rozpočtový deficit v Evropské unii, dosahující až 7,1 procenta HDP. Ratingová agentura Moody's v důsledku chybějících fiskálních rezerv snížila sovereignní kreditní rating země na nejnižší úroveň za poslední dvě dekády. Ekonom ING Bank Leszek Kąsek upozornil, že tento vývoj není dlouhodobě udržitelný bez odpovídajících rozpočtových úprav. Otázka udržitelnosti hospodářského růstu při současném tempu zbrojení se tak stává ústředním tématem politické debaty.
Domácí politická scéna zůstává v pohledu na financování obrany a vztahy s Evropskou unií silně rozpolcená. Prezident Karol Nawrocki se pokusil zablokovat přístup vlády premiéra Donalda Tuska k úvěrům na obranné investice ve výši 44 miliard eur z evropského programu Safe. Varšavě se v rámci tohoto programu podařilo získat největší částku, přičemž téměř devadesát procent prostředků má směřovat do domácího průmyslu v čele se státním koncernem Polska Grupa Zbrojeniowa. Podle zástupců ministerstva zahraničí však opozice využitím tohoto tématu ohrožuje jak bezpečnost, tak hospodářské zájmy státu.
I když značná část zakázek na pokročilou techniku míří k americkým dodavatelům, Polsko buduje strategická partnerství také s evropskými firmami. Britská skupina Babcock spolupracuje s polským státním zbrojařským průmyslem na programu Miecznik, jehož cílem je stavba nových námořních fregat v loděnicích v Gdyni. Dalším příkladem je spolupráce společnosti BAE Systems s polskou firmou Mesko při výstavbě závodu na výrobu dělostřelecké munice u Katovic. Výroba klíčové munice ráže 155 milimetrů se v Polsku postupně zvyšuje z několika tisíc kusů ročně na desítky až stovky tisíc.
Masivní státní zakázky začínají přinášet konkrétní výsledky i pro soukromé polské technologické firmy. Společnost Advanced Protection Systems se sídlem v Gdyni, která vyvíjí systémy pro boj s drony, zvýšila během krátké doby počet svých zaměstnanců ze 150 na 200. Firma se podílí na miliardovém programu San, jehož cílem je vybudování protidronové stěny k ochraně východní hranice země. Polský obranný sektor tak začíná lákat vysoce kvalifikované odborníky a ukazuje schopnost domácích společností konkurovat na mezinárodní úrovni.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.