Summit Putina se Zelenským se zasekl. Nikdo neví, kde by měl být

Donald Trump sdělil, že zahájil přípravy na summit, z čehož lze usuzovat, že mu Putin v pondělním telefonickém rozhovoru slíbil účast. Podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova se však politici domlouvali na tom, že by se „zvýšila úroveň zástupců“ v rozhovorech, což by ovšem mohlo znamenat jen to, že se jednání místo vyslanců zúčastní ministři.

Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti řekl, že by se setkání mohlo uskutečnit „během příštích dvou týdnů“. Zároveň však varoval, že není jisté, jestli bude mít Putin odvahu se summitu zúčastnit. Trump v rozhovoru poznamenal, že pokud by Putin nespolupracoval na mírovém procesu, čekala by Rusko „drsná situace“. Nyní se zdá, že naděje na summit upadají.

Zatímco Moskva se navenek tváří, že je rozhovorům nakloněna, ve skutečnosti si stanovila nepřijatelné podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Putin je připraven se s ukrajinským prezidentem setkat, pokud budou vyřešeny všechny „otázky“, které vyžadují zvážení „na nejvyšší úrovni“. Tato nekompromisní a zároveň vágní rétorika je ze strany Kremlu již známá.

Minulý týden vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff prohlásil, že Rusko souhlasilo s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. To byl velký posun v jednáních, ale nyní se ukázalo, že se tyto záruky opírají o návrh z roku 2022, který by Rusku umožňoval vetovat vojenské zásahy na obranu Ukrajiny. Návrh by navíc znamenal, že by na ukrajinském území nesměly být rozmístěny západní jednotky.

Lavrov také řekl, že jakýkoli jiný rámec by byl „naprosto marným podnikem“. Zelenskyj však trvá na tom, že jakákoli jednání s Putinem by mohla začít až poté, co se spojenci dohodnou na bezpečnostních zárukách. Ty by ale měly vylučovat Rusko. Zdá se, že ani jedna strana není připravena ustoupit ze svých pozic a obviňuje tu druhou z maření mírových snah.

I když je šance na setkání vzdálená, spekuluje se o možném místě. Po jednáních, která se konala v Bílém domě, bylo v médiích zmiňováno jako místo konání setkání Budapešť. Američané údajně tomuto návrhu nahrávali. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se nechal slyšet, že by mohly obě strany do Maďarska přijet kdykoli. „Stačí, když nám dají hodinu předem vědět, a my jsme připraveni zaručit férové a bezpečné podmínky pro každého,“ dodal.

Budapešť ovšem není pro všechny dostatečně neutrální. Maďarský premiér Viktor Orbán si udržuje přátelské vztahy s Putinem a zablokoval finanční pomoc pro Ukrajinu. Zelenskyj poznamenal, že Orbánova politika nešla přímo proti Ukrajině, ale spíše proti její podpoře, a že setkání v Budapešti by pro něj bylo „obtížné“. Proti tomuto místu se postavil i polský premiér Donald Tusk. Připomněl, že v Budapešti se roku 1994 podepsalo memorandum, jež zaručovalo Ukrajině bezpečnost, avšak Rusko jej později porušilo.

Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl za místo konání summitu Švýcarsko. Zelenskyj zmiňoval i Vídeň. Tyto státy jsou sice signatáři Mezinárodního trestního soudu, jenž vydal na Putina zatykač, ale zároveň by mu pro účely mírových jednání zaručily imunitu. Hovoří se také o Turecku, kde již dříve proběhla jednání na úrovni delegací. Vatikán a Saúdská Arábie byly zmíněny Zelenským.

Zatímco jednání stagnují, válka nejeví známky utišení. Ukrajina sdělila, že zasáhla ropnou rafinerii v Rostovské oblasti v Rusku. Rusko mezitím spustilo největší vlnu útoků za několik týdnů, při nichž zemřel jeden člověk a mnoho jich bylo zraněno. „Z Moskvy stále nevidíme žádný signál, že by se chtěli smysluplně zapojit do jednání,“ řekl na sociálních sítích Zelenskyj. „Je potřeba na ně tlačit.“