I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Donald Trump sdělil, že zahájil přípravy na summit, z čehož lze usuzovat, že mu Putin v pondělním telefonickém rozhovoru slíbil účast. Podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova se však politici domlouvali na tom, že by se „zvýšila úroveň zástupců“ v rozhovorech, což by ovšem mohlo znamenat jen to, že se jednání místo vyslanců zúčastní ministři.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti řekl, že by se setkání mohlo uskutečnit „během příštích dvou týdnů“. Zároveň však varoval, že není jisté, jestli bude mít Putin odvahu se summitu zúčastnit. Trump v rozhovoru poznamenal, že pokud by Putin nespolupracoval na mírovém procesu, čekala by Rusko „drsná situace“. Nyní se zdá, že naděje na summit upadají.
Zatímco Moskva se navenek tváří, že je rozhovorům nakloněna, ve skutečnosti si stanovila nepřijatelné podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Putin je připraven se s ukrajinským prezidentem setkat, pokud budou vyřešeny všechny „otázky“, které vyžadují zvážení „na nejvyšší úrovni“. Tato nekompromisní a zároveň vágní rétorika je ze strany Kremlu již známá.
Minulý týden vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff prohlásil, že Rusko souhlasilo s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. To byl velký posun v jednáních, ale nyní se ukázalo, že se tyto záruky opírají o návrh z roku 2022, který by Rusku umožňoval vetovat vojenské zásahy na obranu Ukrajiny. Návrh by navíc znamenal, že by na ukrajinském území nesměly být rozmístěny západní jednotky.
Lavrov také řekl, že jakýkoli jiný rámec by byl „naprosto marným podnikem“. Zelenskyj však trvá na tom, že jakákoli jednání s Putinem by mohla začít až poté, co se spojenci dohodnou na bezpečnostních zárukách. Ty by ale měly vylučovat Rusko. Zdá se, že ani jedna strana není připravena ustoupit ze svých pozic a obviňuje tu druhou z maření mírových snah.
I když je šance na setkání vzdálená, spekuluje se o možném místě. Po jednáních, která se konala v Bílém domě, bylo v médiích zmiňováno jako místo konání setkání Budapešť. Američané údajně tomuto návrhu nahrávali. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se nechal slyšet, že by mohly obě strany do Maďarska přijet kdykoli. „Stačí, když nám dají hodinu předem vědět, a my jsme připraveni zaručit férové a bezpečné podmínky pro každého,“ dodal.
Budapešť ovšem není pro všechny dostatečně neutrální. Maďarský premiér Viktor Orbán si udržuje přátelské vztahy s Putinem a zablokoval finanční pomoc pro Ukrajinu. Zelenskyj poznamenal, že Orbánova politika nešla přímo proti Ukrajině, ale spíše proti její podpoře, a že setkání v Budapešti by pro něj bylo „obtížné“. Proti tomuto místu se postavil i polský premiér Donald Tusk. Připomněl, že v Budapešti se roku 1994 podepsalo memorandum, jež zaručovalo Ukrajině bezpečnost, avšak Rusko jej později porušilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl za místo konání summitu Švýcarsko. Zelenskyj zmiňoval i Vídeň. Tyto státy jsou sice signatáři Mezinárodního trestního soudu, jenž vydal na Putina zatykač, ale zároveň by mu pro účely mírových jednání zaručily imunitu. Hovoří se také o Turecku, kde již dříve proběhla jednání na úrovni delegací. Vatikán a Saúdská Arábie byly zmíněny Zelenským.
Zatímco jednání stagnují, válka nejeví známky utišení. Ukrajina sdělila, že zasáhla ropnou rafinerii v Rostovské oblasti v Rusku. Rusko mezitím spustilo největší vlnu útoků za několik týdnů, při nichž zemřel jeden člověk a mnoho jich bylo zraněno. „Z Moskvy stále nevidíme žádný signál, že by se chtěli smysluplně zapojit do jednání,“ řekl na sociálních sítích Zelenskyj. „Je potřeba na ně tlačit.“
Trh s ropou dosud vykazoval neobyčejnou odolnost vůči výkyvům, avšak současný vývoj blízkovýchodního konfliktu představuje největší hrozbu od jeho počátku. Vynalézavá řešení a obcházení krizových oblastí doposud chránily spotřebitele před drastickou inflací a cenovým šokem. Ačkoliv ceny surovin vzrostly, nedosáhly úrovní z roku 2022 ani rekordních hodnot z roku 2008. Sílící napětí v regionu však hrozí prolomením dosavadních zábran a nekontrolovaným růstem cen.
Velkolepě oznámená diplomacie se téměř ze dne na den proměnila v nečekaný chaos. Dlouho připravovaná dohoda o civilní jaderné spolupráci mezi Spojenými státy a Saúdskou Arábií, která byla považována za historický průlom, se necelých čtyřiadvacet hodin po svém slavnostním podpisu ocitla v troskách kvůli zásahu amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Kremelská administrativa připustila nutnost státního zásahu na podporu největšího ruského internetového prodejce Wildberries. Společnost přišla o desetinu svých skladovacích kapacit a obrovské množství zboží v důsledku intenzivních ukrajinských dronových útoků. Kyjev zasahuje tuto platformu záměrně s odkazem na její klíčovou úlohu při zásobování ruské armády. Moskva již zahájila debatu o formě pomoci, přičemž představitelé sektoru očekávají využití státních bank k udržení operativního chodu podniku.
Rumunská jaderná elektrárna Cernavodă ve čtvrtek dopoledne řízeně odstavila svůj druhý a poslední provozovaný reaktor. Důvodem je rekordně nízká hladina řeky Dunaj, způsobená dlouhotrvajícím suchem a extrémními vlnami veder. Chladicí čerpadla zařízení již neměla k dispozici dostatečné množství vody pro bezpečný chod. K plnému odstavení celého zařízení z důvodu nedostatku vody dochází poprvé po dvaceti třech letech.
Ruská federace výrazně zrychluje budování vlastní nízkooběžné satelitní sítě Rassvet (Úsvit), která má představovat přímou konkurencí pro systém Starlink americké společnosti SpaceX. Před tímto vývojem oficiálně varoval zástupce šéfa ukrajinské vojenské rozvědky generálmajory Vadym Skibickyj. Podle jeho vyjádření pro Politico postupují práce na ruské satelitní konstelaci podstatně rychlejším tempem, než se původně předpokládalo, což pro Ukrajinu představuje vážné bezpečnostní riziko.
Během vojenského cvičení Combined Resolve v Německu předvedli ukrajinští operátoři bezpilotních prostředků ze 412. brigády Nemesis svou výraznou převahu nad americkými jednotkami. Ukrajinští vojáci dokázali rychle odhalit a simulovaně zasáhnout techniku americké mechanizované brigády.
Spodní hladina tělesné termoregulace u malých dětí a kojenců funguje odlišně než u dospělých osob, což je vystavuje zvýšenému riziku v obdobích vysokých teplot. Hlavním důvodem je nezralost oblasti mozku zvané hypothalamus, která v lidském těle působí jako hlavní termostat a řídí pocit žízně i obranné reakce organizmu. Děti do pěti let se z tohoto důvodu potí v menší míře a nedokážou samy včas rozpoznat potřebu doplnění tekutin.
Grónské úřady přinutily americkou ropnou společnost propojenou s Donaldem Trumpem k odložení plánovaných průzkumných vrtů v Arktidě. Tento krok popírá předchozí tvrzení zvláštního zmocněnce amerického prezidenta, podle něhož mohly Spojené státy začít těžit ropu v této oblasti již v příštím roce. Napětí na východním pobřeží Grónska vzrostlo poté, co těžařská firma dopravila na pobřeží vrtné zařízení bez potřebných povolení. Grónská vláda v reakci na tento postup udělila společnosti důrazné varování a zastavila přípravy na zahájení prací.
Politická debata v Evropě je stále častěji označována za hluboce polarizovanou, přičemž média často hovoří o propasti mezi mladšími progresivními a staršími konzervativními generacemi. Výzkumníci z projektu European Social Survey se zaměřili na ověření těchto tvrzení a analyzovali dlouhodobé trendy z let 2002 až 2023 napříč východní, západní a severní Evropou. Výsledky ukazují, že politické postoje obyvatel utváří složitá kombinace věku, pohlaví a regionu, spíše než pouhé mezigenerační rozdělení.
Podle nové zprávy nevládní organizace Global Energy Monitor byly v loňském roce navrženy nové projekty na těžbu uhlí, které by mohly zvýšit celosvětové dodávky o 2,5 miliardy tun ročně. Tento nárůst představuje meziroční zvýšení o jedenáct procent, a to navzdory tomu, že celosvětová poptávka po této fosilní surovině stagnuje. Hlavním impulsem pro celosvětový růst nových návrhů na těžbu uhlí se stala Indie, která v roce 2025 zaznamenala výrazný vzestup. K tomuto vývoji dochází v době, kdy se otevírání nových dolů ve světě obecně zpomaluje v důsledku klesajícího zájmu o uhlí.
Ukrajina by mohla již letos na podzim podniknout první údery na moskevské cíle za použití balistických raket vlastní výroby. V rozhovoru pro ukrajinského novináře Dmytra Hordona to uvedl Denys Štilerman, majitel a hlavní konstruktér zbrojařské společnosti Fire Point. Vývojářský tým podle webu Kyiv Post v současnosti dokončuje závěrečné zkoušky nového raketového systému, jehož nasazení proti objektům hluboko na ruském území se výrazně přiblížilo.
Palli Mahalaxmi vstávala za úsvitu do vzduchu, který byl i v pět hodin ráno těžký a nesnesitelně horký. Ve vesnici Busabhadra v jihoindickém státě Ándhrapradéš nepohodlí nepřestávalo ani během nocí. Padesátiletá žena žila s rodinou v malé betonové místnosti bez oken, kde jediný stropní ventilátor jen těžko vířil teplý vzduch. Po skromné snídani naplnila láhev s vodou a vyrazila na pole. Místní ženy si cestou zahalovaly tváře před sluncem, které slibovalo další den plný spalujícího žáru.