I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Donald Trump sdělil, že zahájil přípravy na summit, z čehož lze usuzovat, že mu Putin v pondělním telefonickém rozhovoru slíbil účast. Podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova se však politici domlouvali na tom, že by se „zvýšila úroveň zástupců“ v rozhovorech, což by ovšem mohlo znamenat jen to, že se jednání místo vyslanců zúčastní ministři.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti řekl, že by se setkání mohlo uskutečnit „během příštích dvou týdnů“. Zároveň však varoval, že není jisté, jestli bude mít Putin odvahu se summitu zúčastnit. Trump v rozhovoru poznamenal, že pokud by Putin nespolupracoval na mírovém procesu, čekala by Rusko „drsná situace“. Nyní se zdá, že naděje na summit upadají.
Zatímco Moskva se navenek tváří, že je rozhovorům nakloněna, ve skutečnosti si stanovila nepřijatelné podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Putin je připraven se s ukrajinským prezidentem setkat, pokud budou vyřešeny všechny „otázky“, které vyžadují zvážení „na nejvyšší úrovni“. Tato nekompromisní a zároveň vágní rétorika je ze strany Kremlu již známá.
Minulý týden vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff prohlásil, že Rusko souhlasilo s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. To byl velký posun v jednáních, ale nyní se ukázalo, že se tyto záruky opírají o návrh z roku 2022, který by Rusku umožňoval vetovat vojenské zásahy na obranu Ukrajiny. Návrh by navíc znamenal, že by na ukrajinském území nesměly být rozmístěny západní jednotky.
Lavrov také řekl, že jakýkoli jiný rámec by byl „naprosto marným podnikem“. Zelenskyj však trvá na tom, že jakákoli jednání s Putinem by mohla začít až poté, co se spojenci dohodnou na bezpečnostních zárukách. Ty by ale měly vylučovat Rusko. Zdá se, že ani jedna strana není připravena ustoupit ze svých pozic a obviňuje tu druhou z maření mírových snah.
I když je šance na setkání vzdálená, spekuluje se o možném místě. Po jednáních, která se konala v Bílém domě, bylo v médiích zmiňováno jako místo konání setkání Budapešť. Američané údajně tomuto návrhu nahrávali. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se nechal slyšet, že by mohly obě strany do Maďarska přijet kdykoli. „Stačí, když nám dají hodinu předem vědět, a my jsme připraveni zaručit férové a bezpečné podmínky pro každého,“ dodal.
Budapešť ovšem není pro všechny dostatečně neutrální. Maďarský premiér Viktor Orbán si udržuje přátelské vztahy s Putinem a zablokoval finanční pomoc pro Ukrajinu. Zelenskyj poznamenal, že Orbánova politika nešla přímo proti Ukrajině, ale spíše proti její podpoře, a že setkání v Budapešti by pro něj bylo „obtížné“. Proti tomuto místu se postavil i polský premiér Donald Tusk. Připomněl, že v Budapešti se roku 1994 podepsalo memorandum, jež zaručovalo Ukrajině bezpečnost, avšak Rusko jej později porušilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl za místo konání summitu Švýcarsko. Zelenskyj zmiňoval i Vídeň. Tyto státy jsou sice signatáři Mezinárodního trestního soudu, jenž vydal na Putina zatykač, ale zároveň by mu pro účely mírových jednání zaručily imunitu. Hovoří se také o Turecku, kde již dříve proběhla jednání na úrovni delegací. Vatikán a Saúdská Arábie byly zmíněny Zelenským.
Zatímco jednání stagnují, válka nejeví známky utišení. Ukrajina sdělila, že zasáhla ropnou rafinerii v Rostovské oblasti v Rusku. Rusko mezitím spustilo největší vlnu útoků za několik týdnů, při nichž zemřel jeden člověk a mnoho jich bylo zraněno. „Z Moskvy stále nevidíme žádný signál, že by se chtěli smysluplně zapojit do jednání,“ řekl na sociálních sítích Zelenskyj. „Je potřeba na ně tlačit.“
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.
Francie naléhavě tlačí na Německo, aby podrobně sladilo svou vojenskou strategii a otevřeně koordinovalo vývoj nových zbraní určených pro hluboké přesné údery. Paříž tak podle webu Express reaguje na ambiciózní německý obraný rozpočet a rozsáhlý program zbrojení, který Berlína vede v reakci na napjatou mezinárodní situaci a nejistotu ohledně budoucí podpory ze strany Spojených států.
Australský ministr pro klimatickou změnu a prezident vyjednávání na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi Chris Bowen zahájil další jednání důraznou obhajobou multilaterální spolupráce. Podle jeho slov čelí současný svět složité globální krizi, která se projevuje na mnoha frontách najednou a vyžaduje úzkou mezinárodní koordinaci.
Odcházející generální tajemník OSN António Guterres přednesl na klimatickém summitu COP31 v turecké Antalyi svůj poslední projev ve funkci, v němž ostře zaútočil na ropný a plynárenský průmysl a vyzval k ráznému ukončení globální závislosti na fosilních palivech.
Vědci v nové zprávě prezentované na COP31 varují, že pravděpodobnost extrémních lesních požárů v roce 2025 byla třikrát vyšší kvůli klimatickým změnám způsobeným člověkem. Zpráva nazvaná State of Wildfires poukazuje na to, že lidský vliv a rychle se měnící klima činí nejzávažnější požáry v Kanadě, v Chile a v jihoevropském Středomoří mnohem četnějšími, intenzivnějšími, nákladnějšími a smrtelnějšími.
Ukrajina usiluje o dlouhodobou západní finanční podporu, která by po skončení válečného konfliktu umožnila udržet armádu o síle 800 tisíc příslušníků po dobu nejméně deseti let jako účinný odstrašující prostředek proti možné budoucí agresi. Tento požadavek zazněl během probíhajících třístranných jednání v Abú Zabí, kde se zástupci Ukrajiny, Ruska a Spojených států věnují nejen otázkám příměří, ale také budoucí bezpečnostní architekturě celého evropského kontinentu.
První švédské víceúčelové stíhací letouny Saab JAS 39 Gripen by měly dorazit na Ukrajinu na začátku příštího roku, konkrétně v lednu nebo v únoru 2027. Očekávaný termín dodávky oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj během svého úterního setkání s novináři.
Zatímco do turecké Antalye přicházejí světoví lídři na nadcházející summit OSN o klimatu známý jako COP31, osud hlavní vlajkové iniciativy celé konference zůstává prozatím v nejistotě. Turečtí hostitelé uspořádali ministerské setkání s cílem představit počáteční podporu pro ambiciózní cíl zvýšit podíl elektřiny na celkové globální spotřebě energie na pětatřicet procent do roku 2035, což je záměr označovaný jako 35:35.