I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Donald Trump sdělil, že zahájil přípravy na summit, z čehož lze usuzovat, že mu Putin v pondělním telefonickém rozhovoru slíbil účast. Podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova se však politici domlouvali na tom, že by se „zvýšila úroveň zástupců“ v rozhovorech, což by ovšem mohlo znamenat jen to, že se jednání místo vyslanců zúčastní ministři.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti řekl, že by se setkání mohlo uskutečnit „během příštích dvou týdnů“. Zároveň však varoval, že není jisté, jestli bude mít Putin odvahu se summitu zúčastnit. Trump v rozhovoru poznamenal, že pokud by Putin nespolupracoval na mírovém procesu, čekala by Rusko „drsná situace“. Nyní se zdá, že naděje na summit upadají.
Zatímco Moskva se navenek tváří, že je rozhovorům nakloněna, ve skutečnosti si stanovila nepřijatelné podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Putin je připraven se s ukrajinským prezidentem setkat, pokud budou vyřešeny všechny „otázky“, které vyžadují zvážení „na nejvyšší úrovni“. Tato nekompromisní a zároveň vágní rétorika je ze strany Kremlu již známá.
Minulý týden vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff prohlásil, že Rusko souhlasilo s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. To byl velký posun v jednáních, ale nyní se ukázalo, že se tyto záruky opírají o návrh z roku 2022, který by Rusku umožňoval vetovat vojenské zásahy na obranu Ukrajiny. Návrh by navíc znamenal, že by na ukrajinském území nesměly být rozmístěny západní jednotky.
Lavrov také řekl, že jakýkoli jiný rámec by byl „naprosto marným podnikem“. Zelenskyj však trvá na tom, že jakákoli jednání s Putinem by mohla začít až poté, co se spojenci dohodnou na bezpečnostních zárukách. Ty by ale měly vylučovat Rusko. Zdá se, že ani jedna strana není připravena ustoupit ze svých pozic a obviňuje tu druhou z maření mírových snah.
I když je šance na setkání vzdálená, spekuluje se o možném místě. Po jednáních, která se konala v Bílém domě, bylo v médiích zmiňováno jako místo konání setkání Budapešť. Američané údajně tomuto návrhu nahrávali. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se nechal slyšet, že by mohly obě strany do Maďarska přijet kdykoli. „Stačí, když nám dají hodinu předem vědět, a my jsme připraveni zaručit férové a bezpečné podmínky pro každého,“ dodal.
Budapešť ovšem není pro všechny dostatečně neutrální. Maďarský premiér Viktor Orbán si udržuje přátelské vztahy s Putinem a zablokoval finanční pomoc pro Ukrajinu. Zelenskyj poznamenal, že Orbánova politika nešla přímo proti Ukrajině, ale spíše proti její podpoře, a že setkání v Budapešti by pro něj bylo „obtížné“. Proti tomuto místu se postavil i polský premiér Donald Tusk. Připomněl, že v Budapešti se roku 1994 podepsalo memorandum, jež zaručovalo Ukrajině bezpečnost, avšak Rusko jej později porušilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl za místo konání summitu Švýcarsko. Zelenskyj zmiňoval i Vídeň. Tyto státy jsou sice signatáři Mezinárodního trestního soudu, jenž vydal na Putina zatykač, ale zároveň by mu pro účely mírových jednání zaručily imunitu. Hovoří se také o Turecku, kde již dříve proběhla jednání na úrovni delegací. Vatikán a Saúdská Arábie byly zmíněny Zelenským.
Zatímco jednání stagnují, válka nejeví známky utišení. Ukrajina sdělila, že zasáhla ropnou rafinerii v Rostovské oblasti v Rusku. Rusko mezitím spustilo největší vlnu útoků za několik týdnů, při nichž zemřel jeden člověk a mnoho jich bylo zraněno. „Z Moskvy stále nevidíme žádný signál, že by se chtěli smysluplně zapojit do jednání,“ řekl na sociálních sítích Zelenskyj. „Je potřeba na ně tlačit.“
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.