I když americký prezident Donald Trump vyjádřil naději, že se mu podaří uspořádat setkání mezi ruským a ukrajinským prezidentem Vladimirem Putinem a Volodymyrem Zelenským, plány na summit se podle BBC zadrhly. Místo, kde by se setkání mohlo konat, je navíc stále ve hvězdách. Zvažují se přitom různá města. Na seznamu se objevil Curych, Vídeň, Budapešť i Istanbul.
Donald Trump sdělil, že zahájil přípravy na summit, z čehož lze usuzovat, že mu Putin v pondělním telefonickém rozhovoru slíbil účast. Podle mluvčího Kremlu Jurije Ušakova se však politici domlouvali na tom, že by se „zvýšila úroveň zástupců“ v rozhovorech, což by ovšem mohlo znamenat jen to, že se jednání místo vyslanců zúčastní ministři.
Německý kancléř Friedrich Merz v této souvislosti řekl, že by se setkání mohlo uskutečnit „během příštích dvou týdnů“. Zároveň však varoval, že není jisté, jestli bude mít Putin odvahu se summitu zúčastnit. Trump v rozhovoru poznamenal, že pokud by Putin nespolupracoval na mírovém procesu, čekala by Rusko „drsná situace“. Nyní se zdá, že naděje na summit upadají.
Zatímco Moskva se navenek tváří, že je rozhovorům nakloněna, ve skutečnosti si stanovila nepřijatelné podmínky. Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov řekl, že Putin je připraven se s ukrajinským prezidentem setkat, pokud budou vyřešeny všechny „otázky“, které vyžadují zvážení „na nejvyšší úrovni“. Tato nekompromisní a zároveň vágní rétorika je ze strany Kremlu již známá.
Minulý týden vyslanec Donalda Trumpa Steve Witkoff prohlásil, že Rusko souhlasilo s bezpečnostními zárukami pro Ukrajinu. To byl velký posun v jednáních, ale nyní se ukázalo, že se tyto záruky opírají o návrh z roku 2022, který by Rusku umožňoval vetovat vojenské zásahy na obranu Ukrajiny. Návrh by navíc znamenal, že by na ukrajinském území nesměly být rozmístěny západní jednotky.
Lavrov také řekl, že jakýkoli jiný rámec by byl „naprosto marným podnikem“. Zelenskyj však trvá na tom, že jakákoli jednání s Putinem by mohla začít až poté, co se spojenci dohodnou na bezpečnostních zárukách. Ty by ale měly vylučovat Rusko. Zdá se, že ani jedna strana není připravena ustoupit ze svých pozic a obviňuje tu druhou z maření mírových snah.
I když je šance na setkání vzdálená, spekuluje se o možném místě. Po jednáních, která se konala v Bílém domě, bylo v médiích zmiňováno jako místo konání setkání Budapešť. Američané údajně tomuto návrhu nahrávali. Maďarský ministr zahraničí Péter Szijjártó se nechal slyšet, že by mohly obě strany do Maďarska přijet kdykoli. „Stačí, když nám dají hodinu předem vědět, a my jsme připraveni zaručit férové a bezpečné podmínky pro každého,“ dodal.
Budapešť ovšem není pro všechny dostatečně neutrální. Maďarský premiér Viktor Orbán si udržuje přátelské vztahy s Putinem a zablokoval finanční pomoc pro Ukrajinu. Zelenskyj poznamenal, že Orbánova politika nešla přímo proti Ukrajině, ale spíše proti její podpoře, a že setkání v Budapešti by pro něj bylo „obtížné“. Proti tomuto místu se postavil i polský premiér Donald Tusk. Připomněl, že v Budapešti se roku 1994 podepsalo memorandum, jež zaručovalo Ukrajině bezpečnost, avšak Rusko jej později porušilo.
Francouzský prezident Emmanuel Macron navrhl za místo konání summitu Švýcarsko. Zelenskyj zmiňoval i Vídeň. Tyto státy jsou sice signatáři Mezinárodního trestního soudu, jenž vydal na Putina zatykač, ale zároveň by mu pro účely mírových jednání zaručily imunitu. Hovoří se také o Turecku, kde již dříve proběhla jednání na úrovni delegací. Vatikán a Saúdská Arábie byly zmíněny Zelenským.
Zatímco jednání stagnují, válka nejeví známky utišení. Ukrajina sdělila, že zasáhla ropnou rafinerii v Rostovské oblasti v Rusku. Rusko mezitím spustilo největší vlnu útoků za několik týdnů, při nichž zemřel jeden člověk a mnoho jich bylo zraněno. „Z Moskvy stále nevidíme žádný signál, že by se chtěli smysluplně zapojit do jednání,“ řekl na sociálních sítích Zelenskyj. „Je potřeba na ně tlačit.“
Karel Šíp už má svůj věk, loni oslavil kulaté osmdesáté narozeniny. Přestože je nadále velmi aktivní a stále moderuje svou televizní talk show, existuje jasný důkaz o tom, že přemýšlí nad dobou, kdy už tady s námi a především se svými blízkými nebude.
Bude teplo, často slunečno. Taková je nejnovější předpověď na Velikonoce, která nepochybně potěší spoustu lidí. Především v Čechách mohou nedělní maxima výjimečně vyšplhat až na 20 stupňů.
Blíží se jedno smutné výročí. V květnu uplyne rok od smrti legendárního herce a prezidenta karlovarského filmového festivalu Jiřího Bartošky. Několik měsíců se řešilo dědictví po slavném umělci. Nyní už je rozhodnuto, co komu připadne.
Školáci dnes mají důvod k radosti. Před blížícími se velikonočními prázdninami se totiž dozvěděli, že se jim prodlouží nadcházející letní prázdniny. Potvrdilo to ministerstvo školství.
Evropská komise vyslala členským státům jasné varování, že konflikt v Íránu už není jen otázkou vysokých cen, ale přerůstá v hlubokou krizi v dodávkách energií. Unijní šéf pro energetiku Dan Jørgensen v dopise adresovaném ministrům energetiky podle webu Politico vyzval k okamžitému zvážení úsporných opatření. Evropa se podle něj musí připravit na dlouhodobé výpadky, které mohou zásadně ovlivnit fungování celé společnosti.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další diplomatické napětí svými ostrými výroky na síti Truth Social, kde se tentokrát opřel do evropských spojenců, zejména Velké Británie a Francie. Vzkázal jim, že pokud chtějí přístup k ropě a palivu v zablokovaném Hormuzském průlivu, mají si je zajistit vlastními silami. Podle Trumpa už Spojené státy nehodlají dělat „špinavou práci“ za země, které se odmítly aktivně podílet na vojenské kampani proti íránskému režimu.
Rozvoj umělé inteligence s sebou přináší nečekanou ekologickou daň, která přesahuje dosud diskutovanou vysokou spotřebu elektřiny. Nový výzkum vědců z Cambridgeské univerzity ukazuje, že obří datová centra fungují jako intenzivní „tepelné ostrovy“. Tato střediska zahřívají okolní krajinu v průměru o 2 stupně Celsia, ale v extrémních případech může nárůst teploty dosáhnout až hrozivých 9 stupňů Celsia.
Vztah mezi Nizozemskem a Ukrajinou prošel za posledních deset let neuvěřitelnou proměnou. Zatímco v roce 2016 nizozemští voliči v referendu odmítli asociační dohodu s Ukrajinou, dnes je situace opačná. Bert Koenders, bývalý nizozemský ministr zahraničí a nynější vlivný poradce vlády, při své únorové návštěvě Kyjeva zdůraznil, že Nizozemci si již uvědomují, že válka se odehrává v jejich těsné blízkosti a bezpečnost Ukrajiny je přímo spojena s jejich vlastní.
Vize Donalda Trumpa o Blízkém východě jako technologickém centru světa dostává v důsledku probíhajícího konfliktu s Íránem vážné trhliny. Ještě loni na jaře americký prezident v Rijádu za doprovodu špiček ze Silicon Valley, jako jsou Sam Altman z OpenAI nebo Andy Jassy z Amazonu, ohlašoval éru, kdy region nebude definován chaosem, ale obchodem a umělou inteligencí. O devět měsíců později však íránské drony a rakety zasahují právě ta datová centra, která měla být základním kamenem této digitální revoluce.
Španělsko výrazně vyostřilo svůj odmítavý postoj ke konfliktu mezi USA, Izraelem a Íránem a uzavřelo svůj vzdušný prostor pro americká letadla zapojená do útoků. Madrid se tak stal nejhlasitějším evropským kritikem této války, což potvrzuje i pondělní prohlášení ministryně obrany Margarity Roblesové. Ta potvrdila, že země nepovoluje využití svých vojenských základen ani vzdušného prostoru pro akce související s boji v Íránu.
Americký prezident Donald Trump čelí v konfliktu s Íránem zásadní zkoušce své celoživotní strategie. Tou je princip, který uplatňuje již celá desetiletí: vytvořit si vlastní příběh, prohlásit ho za pravdivý a vytrvale nutit okolní svět, aby se mu podřídil. Tato metoda mu vycházela v zasedacích síních na Manhattanu, v reality show i v politickém boji ve Washingtonu, nyní však v íránských pouštích naráží na tvrdou realitu.
Region Blízkého východu se nachází v nejkritičtějším bodě za poslední desetiletí. Od chvíle, kdy Spojené státy a Izrael zahájily leteckou kampaň proti Íránu, uplynul měsíc, během kterého přišly o život tisíce lidí v nejméně devíti zemích. Eskalující konflikt drtí světové trhy a způsobuje globální energetickou krizi, která světové ekonomiky stojí miliardy dolarů denně.