V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Nedávná britská historie nabízí řadu příkladů, kdy se pozice předsedy vlády stala neudržitelnou, což v řadách konzervativců potkalo Theresu Mayovou, Borise Johnsona i Liz Trussovou. Podobné vnitrostranické zvraty však s sebou vždy nesou daň v podobě narušení jednoty strany, reakce finančních trhů a zhoršení vnímání politické scény ze strany voličů. Z toho důvodu nabádaly umírněnější hlasy v Labouristické straně k opatrnosti, avšak značná část poslanců je nyní přesvědčena, že výměna na nejvyšším postu je již nevyhnutelná.
Z pravého křídla strany se jako hlavní Starmerův vyzyvatel profiluje právě bojovný exministr zdravotnictví Streeting, který pro svou kandidaturu potřebuje podporu minimálně 81 labouristických poslanců. Ačkoliv by se Streeting mohl opřít o silnou podporu ze strany médií, jeho politický styl, vnímaný spíše jako opakování starých blairistických pravd, může narazit u řadových stranických členů, jejichž hlas má v této volbě zásadní váhu.
Naopak představitelka takzvané umírněné levice a bývalá vicepremiérka Angela Raynerová se u stranické základny těší velké popularitě a navíc se jí podařilo vyřešit své dřívější daňové záležitosti. Její nevýhodou je ovšem skutečnost, že příliš nenachází společnou řeč s londýnskými politickými komentátory. Streeting ani Raynerová navíc nedisponují schopností oslovit širší britskou veřejnost, což otevírá dveře pro dalšího možného kandidáta.
Tím je současný starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham. Jeho cesta do čela strany má však háček, jelikož momentálně nezasedá v parlamentu. Burnham sice plánuje kandidovat v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield, kde uvolnil místo Josh Simons, ale vítězství nemá jisté. Vzhledem k aktuální nepopularitě labouristů nemůže strana automaticky počítat s úspěchem v žádných doplňovacích volbách, a navíc hrozí, že uvolněné křeslo manchesterského starosty by mohl obsadit kandidát strany Reform UK.
Pokud by se však okolnosti vyvinuly v Burnhamův prospěch a on by se stihl vrátit do Westminsteru včas, byl by pro ostatní velmi silným soupeřem. Mezi členy strany v průzkumech jasně vede a jako jeden z mála si udržuje kladné hodnocení u široké veřejnosti, kde dosahuje hodnoty +6, zatímco Raynerová má -12 a Streeting -20. Klíčovou roli v celém procesu bude hrát Raynerová, která může buď sama kandidovat, nebo spojit síly právě s Burnhamem.
Případné nové vedení labouristů však bude muset čelit hlubokým ekonomickým, politickým i kulturním problémům, se kterými se Velká Británie dlouhodobě potýká. Voliči nezaznamenali růst reálné životní úrovně už dvě desetiletí, společnost je silně polarizovaná a země zůstává rozdělená v otázce dalšího směřování. Finanční trhy navíc začínají ztrácet trpělivost se strukturálními problémy země, takže vítěz vnitrostranického souboje může převzít moc v momentě, kdy Británii dojdou ekonomické alternativy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu podnikl tajnou návštěvu Spojených arabských emirátů, kde se setkal s prezidentem Šejkem Mohamedem bin Zájidem Al-Nahajánem. Podle informovaných zdrojů byla hlavním tématem jejich jednání situace kolem Íránu, v níž obě země prohlubují bezpečnostní spolupráci během probíhajícího vojenského konfliktu. Kancelář izraelského předsedy vlády tuto cestu oficiálně nepotvrdila a k setkání se odmítlo vyjádřit i emirátské ministerstvo zahraničí. Utajovaná cesta se uskutečnila v období zvýšeného politického napětí na izraelské scéně.
Dva z takzvaných otců zakladatelů moderní umělé inteligence spolu s předními představiteli společností OpenAI a Anthropic varují světové vlády před hrozbou nekontrolované inteligenční exploze. Vědci a manažeři v nové zprávě vyzývají politiky k okamžitému jednání, dokud je ještě možné technologický vývoj regulovat. Podle autorů dokumentu by tento jev mohl představovat vůbec nejzásadnější technologický posun v lidské historii. Samotný proces by mohl stlačit roky dosavadního vědeckého pokroku do pouhých měsíců nebo dokonce týdnů.
Obnovené bojové střety mezi povstalci napojenými na Írán a vládními silami podporovanými Saúdskou Arábií ukončily čtyřleté období relativního klidu v regionu. Konflikt zasáhl jihozápad Jemenu, kde Húsíové zahájili novou vojenskou kampaň a rychle obsadili města podél pobřeží Rudého moře. Násilnosti přinutily tisíce obyvatel opustit své domovy a vyvolaly hlubokou humanitární krizi.
V jídelně základní školy Thomase Hookera v americkém městě Meriden pracují tři zaměstnankyně, které připravují oběd pro tři stovky dětí. Mražené kuřecí nugety polévají oranžovou omáčkou a ohřívají v troubě, aby je mohly podávat s čerstvě uvařenou hnědou rýží a zelenými fazolkami. K tomu chystají rozpečené housky s mletým masem a sýrem, kelímky s nakrájenou zeleninou a čerstvé i konzervované ovoce.
Šéf výrobce čipů Nvidia Jensen Huang odmítl varování, že by rozvoj umělé inteligence mohl v nejbližších letech vést ke konci lidstva. Tvrzení o hrozícím vyhubení lidské rasy označil za přehnané a neodpovědné katastrofické scénáře. Reagoval tak na prohlášení bývalého výzkumníka společnosti Anthropic Jacoba Coxona, který na sociálních sítích varoval před rizikem vzniku nadlidské inteligence. Coxon podle svých slov považuje za možné, že by tato technologie mohla do deseti let způsobit zkázu lidstva.
Snaha Evropské unie čelit množícím se živelním pohromám naráží na zásadní problém, kterým je absence jasně dané odpovědnosti za řízení rizik. Nedávné katastrofy v různých členských státech ukázaly, že často chybí konkrétní instituce nebo osoba určená k ochraně obyvatel, krajiny a majetku.
Norské souostroví Špicberky čelí rostoucímu napětí v důsledku hybridních aktivit Ruské federace. Západní spojenci podle webu Politico vyjadřují obavy, že by Moskva mohla toto odlehlé území v Arktidě využít k otestování vojenské odhodlanosti Aliance a jejího závazku ke společné obraně. Norská vláda v reakci na tyto hrozby zrychluje posilování svých námořních a průzkumných kapacit k ochraně severního křídla. Místní úřady na Špicberkách zároveň investují do klíčové infrastruktury a připravují evakuační plány pro případnou eskalaci konfliktu.
Donald Trump navrhl čínskému prezidentu Si Ťin-pchingovi prodej amerických zbraní. Informaci zveřejnil americký velvyslanec v Číně David Perdue během rozhovoru pro televizi Fox News. Perdue uvedl, že Trump během setkání s čínským lídrem poukázal na to, že Spojené státy prodávají zbraně do celého světa, a zeptal se ho, zda by Čína neměla zájem o jejich nákup. Tento výrok zazněl v souvislosti s diskuzí o americké politice vůči Tchaj-wanu, který v současnosti čeká na schválení nového zbraňového balíku od Washingtonu.
Extrémně silný jev El Niño může podle nových vědeckých odhadů v následujících šesti měsících způsobit více než 450 tisíc dodatečných úmrtí v důsledku extrémního horka. Tato tragická bilance přichází nad rámec předčasných úmrtí, která již nyní způsobuje dlouhodobá změna klimatu. Zasaženy budou státy po celém světě, od Indonésie a Indie až po Nigérii či Spojené státy. Mnohá další úmrtí si podle vědců vyžádají doprovodná sucha, lesní požáry a katastrofální záplavy, uvedl The Guardian.
Ruský prezident Vladimir Putin se možná připravuje k rozhodujícímu kroku, jehož cílem je vyhrát válku na Ukrajině za jakoukoli cenu. Součástí této strategie má být podle předního britského bezpečnostního experta Michaela Clarka také zastrašování evropských států, aby se stáhly ze své dosavadní podpory.
Iránský ministr zahraničí Abbás Arakčí prohlásil, že jeho země je plně připravena na obnovení válečného konfliktu se Spojenými státy americkými. Zároveň však zdůraznil, že Teherán se stále nevyhýbá diplomatickému řešení a konečné rozhodnutí leží na americkém prezidentu Donaldu Trumpovi. Šéf íránské diplomacie to uvedl v rozhovoru pro americký televizní pořad Meet the Press. Podle jeho slov je Írán odhodlán čelit jakékoli nové agresi, a to i v případě, že by situace vyústila v totální zkázu.
Řada nedávných incidentů napříč Evropou ukazuje na koordinovanou stínovou válku ze strany Ruska. Útoky dronů na železniční tratě na západě Ukrajiny těsně minuly bývalé vysoké představitele včetně Carla Bildta a Borise Johnsona. Současně došlo k sestřelení ozbrojeného dronu nad Litvou nebo k výbuchům v italském zbrojním závodě. Podle analytiků z Centra pro analýzu evropské politiky se nejedná o náhodné události, ale o systematickou kampaň s cílem destabilizovat západní demokracie.