V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Nedávná britská historie nabízí řadu příkladů, kdy se pozice předsedy vlády stala neudržitelnou, což v řadách konzervativců potkalo Theresu Mayovou, Borise Johnsona i Liz Trussovou. Podobné vnitrostranické zvraty však s sebou vždy nesou daň v podobě narušení jednoty strany, reakce finančních trhů a zhoršení vnímání politické scény ze strany voličů. Z toho důvodu nabádaly umírněnější hlasy v Labouristické straně k opatrnosti, avšak značná část poslanců je nyní přesvědčena, že výměna na nejvyšším postu je již nevyhnutelná.
Z pravého křídla strany se jako hlavní Starmerův vyzyvatel profiluje právě bojovný exministr zdravotnictví Streeting, který pro svou kandidaturu potřebuje podporu minimálně 81 labouristických poslanců. Ačkoliv by se Streeting mohl opřít o silnou podporu ze strany médií, jeho politický styl, vnímaný spíše jako opakování starých blairistických pravd, může narazit u řadových stranických členů, jejichž hlas má v této volbě zásadní váhu.
Naopak představitelka takzvané umírněné levice a bývalá vicepremiérka Angela Raynerová se u stranické základny těší velké popularitě a navíc se jí podařilo vyřešit své dřívější daňové záležitosti. Její nevýhodou je ovšem skutečnost, že příliš nenachází společnou řeč s londýnskými politickými komentátory. Streeting ani Raynerová navíc nedisponují schopností oslovit širší britskou veřejnost, což otevírá dveře pro dalšího možného kandidáta.
Tím je současný starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham. Jeho cesta do čela strany má však háček, jelikož momentálně nezasedá v parlamentu. Burnham sice plánuje kandidovat v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield, kde uvolnil místo Josh Simons, ale vítězství nemá jisté. Vzhledem k aktuální nepopularitě labouristů nemůže strana automaticky počítat s úspěchem v žádných doplňovacích volbách, a navíc hrozí, že uvolněné křeslo manchesterského starosty by mohl obsadit kandidát strany Reform UK.
Pokud by se však okolnosti vyvinuly v Burnhamův prospěch a on by se stihl vrátit do Westminsteru včas, byl by pro ostatní velmi silným soupeřem. Mezi členy strany v průzkumech jasně vede a jako jeden z mála si udržuje kladné hodnocení u široké veřejnosti, kde dosahuje hodnoty +6, zatímco Raynerová má -12 a Streeting -20. Klíčovou roli v celém procesu bude hrát Raynerová, která může buď sama kandidovat, nebo spojit síly právě s Burnhamem.
Případné nové vedení labouristů však bude muset čelit hlubokým ekonomickým, politickým i kulturním problémům, se kterými se Velká Británie dlouhodobě potýká. Voliči nezaznamenali růst reálné životní úrovně už dvě desetiletí, společnost je silně polarizovaná a země zůstává rozdělená v otázce dalšího směřování. Finanční trhy navíc začínají ztrácet trpělivost se strukturálními problémy země, takže vítěz vnitrostranického souboje může převzít moc v momentě, kdy Británii dojdou ekonomické alternativy.
Ruský prezident Vladimir Putin na čtvrtečním setkání s americkými vyslanci v Moskvě navrhl uspořádání společné rusko-ukrajinské humanitární mise do východoukrajinského města Kostiantynivka, která by měla zajistit evakuaci zbývajících civilistů.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval představitele Evropské unie k mnohem aktivnější a pravidelné účasti na nadcházejících mírových jednáních týkajících se ukončení války na Ukrajině. Během svého vystoupení v irském Dublinu, kde se koná summit Evropského politického společenství za účasti zhruba padesáti evropských státníků, upozornil na fakt, že probíhající rozhovory se netýkají pouze ukrajinských bezpečnostních záruk.
V americkém Brooklynu došlo ke středečnímu tragickému zřícení třípodlažní obytné budovy ve čtvrti Flatbush. Nešťastná událost si vyžádala životy nejméně osmi lidí a dalších devatenáct osob utrpělo zranění. Záchranáři a desítky příslušníků záchranných složek nadále prohledávají trosky a doufají v nalezení dalších přeživších.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj ve čtvrtek oznámil, že ukrajinské ozbrojené síly čelí novým a systematickým omezením v provozu satelitní sítě Starshield. Tento vojenský systém, který zajišťuje klíčovou komunikaci na frontové linii, provozuje společnost SpaceX podnikatele Elona Muska. Podle vyjádření kyjevského vedení mají tato opatření negativní dopad na obranu země.
Američtí vyslanci Steve Witkoff a Jared Kushner se v Moskvě setkali s ruským prezidentem Vladimirem Putinem po skončení předchozích vyjednávání o Ukrajině v Abú Zabí. Cílem této diplomatické mise je informovat ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v Irsku o výsledcích moskevských rozhovorů. Obě strany se tak snaží posunout vpřed snahy o ukončení konfliktu, přičemž nedávné schůzky ve Spojených arabských emirátech nepřinesly jednoznačný průlom.
Generální tajemník NATO Mark Rutte uvedl, že Rusko má ve válce na Ukrajině více než 40 000 padlých nebo těžce zraněných vojáků měsíčně. Předběžné údaje navíc naznačují, že v říjnu tato bilance překročila dokonce hranici 50 000 osob. Šéf Aliance to prohlásil během svého středečního vystoupení na fóru Atlantic Future Forum.
Při izraelském náletu na Násirovu nemocnici v jižní Gaze zahynulo šest lidí včetně chirurga a tělesně postiženého pacienta a dalších osmadvacet osob utrpělo zranění. Útok se odehrál v průběhu čtvrtečního rána v Chán Júnisu a zasáhl jedno z posledních fungujících zdravotnických zařízení v obléhaném pásmu. Podle vyjádření nemocničního ředitele si incident vyžádal rozsáhlé materiální škody a ochromil provoz několika klíčových oddělení.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyzval evropské země podporující Ukrajinu k urychlenému rozhodnutí o tom, kdo je bude zastupovat v připravovaných mírových rozhovorech s Ruskem. Během svého úterního pobytu v Dánsku uvedl, že by celá široká koalice včetně institucí Evropské unie a států mimo unii, jako je Norsko či Velká Británie, měla ideálně pověřit jediného hlavního vyjednavače.
Ruská armáda masivně nasazuje do útoků na Ukrajinu vylepšenou verzi proudového bezpilotního prostředku nazývanou Geran-5 K-5K, která svou povahou a schopnostmi funguje jako levná malá řízená střela. Podle zjištění ukrajinské vojenské zpravodajské služby HUR obsahuje tato zbraň nejméně devadesát tři sankcionovaných komponentů pocházejících ze Spojených států a Číny.
Američtí vyjednavači se ve čtvrtek chystají odcestovat do Moskvy, kde budou po dvoudenních jednáních v Abú Zabí usilovat o souhlas ruského prezidenta Vladimira Putina s účastí evropských představitelů na budoucích mírových rozhovorech o Ukrajině. Zástupci Spojených států hodlají ruskou hlavu státu požádat o požehnání pro zapojení Evropy a zároveň potvrdit dohodu o dosud největší výměně zajatců od začátku konfliktu.
Tříiačtyřicetiletá učitelka Gill žijící v Londýně prožila během rekordně horkého léta v roce 2026 dramatické chvíle ohrožení zdraví. V důsledku extrémních veder a dusna v nevětrané školní třídě utrpěla vážné zdravotní potíže. Její příběh poukazuje na závažné dopady, které globální klimatická krize přináší do každodenního života obyvatel britské metropole.
Klimatický summit COP31 v turecké Antalyi přinesl celou řadu ostrých vystoupení a varování ze strany světových lídrů, kteří se shodují na tom, že dosavadní snahy mezinárodního společenství o ochranu životního prostředí a snižování emisí jsou zcela nedostatečné. Mezi nejvýraznější prořečníky patřila premiérka Barbadosu Mia Mottley, která otevřeně obvinila jednotlivé vlády z toho, že se nesnaží dostatečně, a varovala před neodvratitelnými dopady překročení globálních teplotních cílů.