V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Nedávná britská historie nabízí řadu příkladů, kdy se pozice předsedy vlády stala neudržitelnou, což v řadách konzervativců potkalo Theresu Mayovou, Borise Johnsona i Liz Trussovou. Podobné vnitrostranické zvraty však s sebou vždy nesou daň v podobě narušení jednoty strany, reakce finančních trhů a zhoršení vnímání politické scény ze strany voličů. Z toho důvodu nabádaly umírněnější hlasy v Labouristické straně k opatrnosti, avšak značná část poslanců je nyní přesvědčena, že výměna na nejvyšším postu je již nevyhnutelná.
Z pravého křídla strany se jako hlavní Starmerův vyzyvatel profiluje právě bojovný exministr zdravotnictví Streeting, který pro svou kandidaturu potřebuje podporu minimálně 81 labouristických poslanců. Ačkoliv by se Streeting mohl opřít o silnou podporu ze strany médií, jeho politický styl, vnímaný spíše jako opakování starých blairistických pravd, může narazit u řadových stranických členů, jejichž hlas má v této volbě zásadní váhu.
Naopak představitelka takzvané umírněné levice a bývalá vicepremiérka Angela Raynerová se u stranické základny těší velké popularitě a navíc se jí podařilo vyřešit své dřívější daňové záležitosti. Její nevýhodou je ovšem skutečnost, že příliš nenachází společnou řeč s londýnskými politickými komentátory. Streeting ani Raynerová navíc nedisponují schopností oslovit širší britskou veřejnost, což otevírá dveře pro dalšího možného kandidáta.
Tím je současný starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham. Jeho cesta do čela strany má však háček, jelikož momentálně nezasedá v parlamentu. Burnham sice plánuje kandidovat v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield, kde uvolnil místo Josh Simons, ale vítězství nemá jisté. Vzhledem k aktuální nepopularitě labouristů nemůže strana automaticky počítat s úspěchem v žádných doplňovacích volbách, a navíc hrozí, že uvolněné křeslo manchesterského starosty by mohl obsadit kandidát strany Reform UK.
Pokud by se však okolnosti vyvinuly v Burnhamův prospěch a on by se stihl vrátit do Westminsteru včas, byl by pro ostatní velmi silným soupeřem. Mezi členy strany v průzkumech jasně vede a jako jeden z mála si udržuje kladné hodnocení u široké veřejnosti, kde dosahuje hodnoty +6, zatímco Raynerová má -12 a Streeting -20. Klíčovou roli v celém procesu bude hrát Raynerová, která může buď sama kandidovat, nebo spojit síly právě s Burnhamem.
Případné nové vedení labouristů však bude muset čelit hlubokým ekonomickým, politickým i kulturním problémům, se kterými se Velká Británie dlouhodobě potýká. Voliči nezaznamenali růst reálné životní úrovně už dvě desetiletí, společnost je silně polarizovaná a země zůstává rozdělená v otázce dalšího směřování. Finanční trhy navíc začínají ztrácet trpělivost se strukturálními problémy země, takže vítěz vnitrostranického souboje může převzít moc v momentě, kdy Británii dojdou ekonomické alternativy.
Generální tajemník NATO Mark Rutte vyjádřil přesvědčení, že Andy Burnham, který by se měl stát příštím britským premiérem, dodrží dlouhodobé závazky země v oblasti obranných výdajů. Rutte během své návštěvy Londýna uvedl, že zbrojení může posílit hospodářský růst.
Ruská armáda pokračuje v pozvolném postupu na východě Ukrajiny v Doněcké oblasti, kde koncentrovala většinu svých jednotek s cílem obklíčit klíčová centra Kosťantynivka a Lyman. Nezávislí experti oslovení stanicí CNN i samotní ukrajinští vojáci nicméně upozorňují, že tvrzení Moskvy o zásadních úspěších jsou nadsazená.
Britské zemědělství prochází po odchodu země z Evropské unie hlubokou krizí. Nové obchodní dohody a ztráta unijních dotací tvrdě dopadají na tamní farmáře, což podle některých z nich může vést až k tomu, že se domácí potraviny stanou v supermarketech luxusním zbožím pro bohaté. Například chovatelka dobytka Liz Websterová z Wiltshire uvádí, že kvůli přílivu levnějšího masa z Austrálie klesla cena za jeden kus jejího hovězího zhruba o 400 liber. Zatímco ceny v obchodech zůstávají stejné, příjmy britských zemědělců prudce klesají a v běžné síti supermarketů nedokážou konkurovat levnému dovozu.
Evropská komise označila současnou vlnu veder, která způsobuje chaos po celém kontinentu, za dramatické varování přírody před změnami klimatického systému. Výkonná místopředsedkyně Evropské komise pro čistou, spravedlivou a konkurenceschopnou transformaci Teresa Riberová v rozhovoru ostře kritizovala popírače klimatických změn a ty, kteří místo vědců a vlastních občanů naslouchají zájmům fosilního průmyslu.
Globální rozdělení vojenské letecké síly vykazuje obrovské rozdíly mezi několika nejsilnějšími státy a zbytkem světa. Zatímco většina zemí provozuje letectvo pouze pro základní účely, jako je ochrana suverenity, ostraha hranic či záchranné operace, pětice největších letectev disponuje tisíci moderních letounů i rozsáhlou podpůrnou infrastrukturou. Samotné hodnocení letecké síly pouze podle počtu strojů je podle webu National Interest sice komplikované, protože nezohledňuje letadla v zálohách, námořní křídla nebo pokročilý výcvik pilotů, přesto celkový počet aktivních letadel a personálu zůstává hlavním ukazatelem pro případný dlouhodobý konflikt.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že Spojené státy se v úterý v katarském Dauhá sejdou k diplomatickým jednáním s Íránem. Oznámení přichází poté, co Washington potvrdil ochotu obou stran prozatím ustoupit od další vojenské konfrontace a pokračovat v rozhovorech i po uplynulých víkendových úderech.
Ceny leteckého paliva ve světě sice prudce klesají, ale ceny letenek a poplatků pro cestující zůstávají na vysoké úrovni. Aerolinky přitom na začátku letošního roku zdůvodňovaly zdražování právě nutností pokrýt skokový nárůst nákladů na palivo, které po vypuknutí války v Íránu přechodně zdražilo zhruba na dvojnásobek.
První letní úplněk, který je tradičně označován jako jahodový, dosáhne v tomto týdnu extrémní polohy na jihovýchodě. Následně opíše neobvykle nízkou dráhu nad nočním obzorem. Pro lidi na severní polokouli půjde o nejníže položený Měsíc až do roku 2043. Na jižní polokouli naopak obyvatelé zažijí přesně opačný jev.
Nejvyšší soud Spojených států amerických se blíží ke konci svého funkčního období a očekává se, že ještě dnes vydá rozhodnutí v několika zásadních případech. Justice se snaží uzavřít agendu před odchodem na letní přestávku, která obvykle začíná na konci června, avšak k rozhodnutí stále zbývá dvacet kauz. Tento vysoký počet nedořešených případů vyvolává spekulace, že soudci mají oproti běžnému harmonogramu zpoždění. Klíčová část zbývajících sporů se přitom soustředí na rozsáhlé nároky prezidenta Donalda Trumpa ohledně pravomocí hlavy státu.
Rozsáhlý výzkum neziskové organizace International Council on Clean Transportation ukázal, že expozice toxickému znečištění z motorových vozidel zapříčiňuje ve Spojených státech v průměru přibližně pět úmrtí každou hodinu. Jen za rok 2024 bylo zplodinám ze silniční dopravy přičteno více než 41 800 předčasných úmrtí. Analýza, která vyhodnocovala emise z výroby i spotřeby paliv pro automobily, využívala data shromážděná pomocí speciálních senzorů ve spolupráci s britskou nadací Fia Foundation, přičemž zdravotní dopady vědci spočítali na základě zavedených akademických metod.
Ruská invaze na Ukrajinu přinesla tamní armádě rostoucí personální ztráty, které podle zpráv z počátku letošního roku překročily hranici jednoho milionu vojáků. Vzhledem k tomu, že se Kreml snaží najít nové zdroje lidské síly a zároveň se vyhnout vyhlášení další velké vlny mobilizace, začíná se v zemi projevovat nový trend v podobě rostoucího náboru žen.
Vlna extrémních veder se na počátku týdne přesouvá dále do střední a východní Evropy, přičemž v řadě metropolí jako Varšava, Bratislava, Budapešť či Bělehrad se v pondělí očekávají teploty dosahující až 38 °C. Již v ranních hodinách byla například ve Varšavě naměřena teplota 32 °C.