V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Nedávná britská historie nabízí řadu příkladů, kdy se pozice předsedy vlády stala neudržitelnou, což v řadách konzervativců potkalo Theresu Mayovou, Borise Johnsona i Liz Trussovou. Podobné vnitrostranické zvraty však s sebou vždy nesou daň v podobě narušení jednoty strany, reakce finančních trhů a zhoršení vnímání politické scény ze strany voličů. Z toho důvodu nabádaly umírněnější hlasy v Labouristické straně k opatrnosti, avšak značná část poslanců je nyní přesvědčena, že výměna na nejvyšším postu je již nevyhnutelná.
Z pravého křídla strany se jako hlavní Starmerův vyzyvatel profiluje právě bojovný exministr zdravotnictví Streeting, který pro svou kandidaturu potřebuje podporu minimálně 81 labouristických poslanců. Ačkoliv by se Streeting mohl opřít o silnou podporu ze strany médií, jeho politický styl, vnímaný spíše jako opakování starých blairistických pravd, může narazit u řadových stranických členů, jejichž hlas má v této volbě zásadní váhu.
Naopak představitelka takzvané umírněné levice a bývalá vicepremiérka Angela Raynerová se u stranické základny těší velké popularitě a navíc se jí podařilo vyřešit své dřívější daňové záležitosti. Její nevýhodou je ovšem skutečnost, že příliš nenachází společnou řeč s londýnskými politickými komentátory. Streeting ani Raynerová navíc nedisponují schopností oslovit širší britskou veřejnost, což otevírá dveře pro dalšího možného kandidáta.
Tím je současný starosta Velkého Manchesteru Andy Burnham. Jeho cesta do čela strany má však háček, jelikož momentálně nezasedá v parlamentu. Burnham sice plánuje kandidovat v doplňovacích volbách v obvodu Makerfield, kde uvolnil místo Josh Simons, ale vítězství nemá jisté. Vzhledem k aktuální nepopularitě labouristů nemůže strana automaticky počítat s úspěchem v žádných doplňovacích volbách, a navíc hrozí, že uvolněné křeslo manchesterského starosty by mohl obsadit kandidát strany Reform UK.
Pokud by se však okolnosti vyvinuly v Burnhamův prospěch a on by se stihl vrátit do Westminsteru včas, byl by pro ostatní velmi silným soupeřem. Mezi členy strany v průzkumech jasně vede a jako jeden z mála si udržuje kladné hodnocení u široké veřejnosti, kde dosahuje hodnoty +6, zatímco Raynerová má -12 a Streeting -20. Klíčovou roli v celém procesu bude hrát Raynerová, která může buď sama kandidovat, nebo spojit síly právě s Burnhamem.
Případné nové vedení labouristů však bude muset čelit hlubokým ekonomickým, politickým i kulturním problémům, se kterými se Velká Británie dlouhodobě potýká. Voliči nezaznamenali růst reálné životní úrovně už dvě desetiletí, společnost je silně polarizovaná a země zůstává rozdělená v otázce dalšího směřování. Finanční trhy navíc začínají ztrácet trpělivost se strukturálními problémy země, takže vítěz vnitrostranického souboje může převzít moc v momentě, kdy Británii dojdou ekonomické alternativy.
V kuloárech britského Westminsteru se stává víceméně hotovou věcí, že působení Keira Starmera v čele tamní vlády se pomalu chýlí ke konci. Britská veřejnost si na premiéra udělala jasný názor a momentálně nepatří k jeho příznivcům, což si uvědomují i samotní labourističtí poslanci. Ti se během nedávných volebních kampaní v Anglii, Walesu a Skotsku setkávali na prahu domovů voličů s otevřenou nespokojeností. Situace dostala rychlý spád poté, co Wes Streeting rezignoval na post ministra zdravotnictví a v rezignačním dopise otevřeně zkritizoval Starmera za absenci jasné politické vize.
Německý kancléř Friedrich Merz v pátek prohlásil, že by už mladým lidem nedoporučoval stěhovat se za prací nebo studiem do Spojených států, přičemž poukázal na zhoršující se společenské klima v Americe.
Ukrajinská vojenská rozvědka (HUR) získala dokumenty, které naznačují, že Rusko připravuje nové raketové a dronové útoky na Ukrajinu. Tyto údery mají podle ruských plánů směřovat proti takzvaným „centrům rozhodování“, tedy kromě jiného i na prezidentskou kancelář. Na sociální síti X to po setkání s vedením generálního štábu, vojenské i zahraniční rozvědky a bezpečnostní služby SBU oznámil ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj.
Ženevská mezinárodní čtvrť, která po celá desetiletí platila za pulzující centrum globální diplomacie, v současnosti čelí prudkému útlumu. Náměstí před Palácem národů zeje prázdnotou, konferenční sály utichly a v oknech kanceláří se svítí jen zřídka. Ženeva, která vedle Bruselu či Nairobi patří k několika málo městům na světě, kde mezinárodní organizace tvoří pilíř místní ekonomiky, doplácí na dramatický odklon Spojených států od multilateralismu.
Britský podnikatel v oblasti umělé inteligence Dan Thomson tvrdí, že založil nejmladší mikronárod na světě. Projekt odstartoval v roce 2025, kdy zakoupil tropický ostrov v malebné filipínské provincii Palawan. Ostrov pojmenoval Sensay podle své technologické firmy a prohlásil jej za samostatný stát. Správu tohoto území svěřil do rukou rady složené z botů poháněných umělou inteligencí, kteří jsou naprogramováni podle slavných historických osobností.
Spojené arabské emiráty dokončí do příštího roku stavbu nového ropovodu, který zcela obchází strategický Hormuzský průliv. Cílem tohoto kroku je zabezpečit budoucí export surové ropy před hrozbou přerušení dodávek. Současná blokáda této klíčové námořní trasy, kterou před vypuknutím války v Íránu proudilo 20 procent světové ropy a zkapalněného plynu, trvá již téměř 11 týdnů, což vyhnalo ceny energií po celém světě prudce nahoru a tvrdě zasáhlo ekonomiky států v Perském zálivu.
Dvoudenní ostře sledovaný summit amerického prezidenta Donalda Trumpa a čínského vůdce Si Ťin-pchinga v Pekingu skončil. Přestože Trump po odletu prohlásil, že dosáhl fantastických a pro obě země skvělých obchodních dohod, konkrétní detaily o tom, na čem se obě supervelmoci skutečně shodly, zatím chybí. Návštěvu doprovázela především vřelá rétorika a symbolika, přičemž Trump označil rozhovory za velmi úspěšné a Si Ťin-pching mluvil o historickém milníku. Bývalý šéf Bílého domu již svého čínského protějška pozval na další schůzku, která by se měla uskutečnit v září ve Washingtonu.
Britský premiér Sir Keir Starmer čelí nejvážnější krizi svého vůdcovství a bojuje o setrvání v Downing Street. Tlak na jeho osobu se dramaticky zvýšil po katastrofálních výsledcích Labouristické strany v minulých volbách. Vládu již opustili tři její členové, včetně vlivné náměstkyně ministryně vnitra Jess Phillipsové, a desítky vlastních poslanců jej otevřeně vyzývají k rezignaci.
Válka v Íránu dává nový impuls pro užší energetickou spolupráci mezi Spojenými státy, Jižní Koreou a Japonskem. Tyto tři země v současnosti zvažují možnost vytvoření sdílených strategických rezerv ropy a zkapalněného zemního plynu (LNG). Ačkoli Washington, Soul a Tokio v posledních letech aktivně diskutovali o propojení svých sil v oblasti jaderné energetiky nebo kritických minerálů, současná krize v Perském zálivu posunula ropný a plynárenský sektor na pozici nejvyšší priority.
Vytápění dřevem vrací do ovzduší obytných oblastí i domácností nebezpečné olovo. Zjistil to systematický výzkum vědců z Massachusettské univerzity v Amherstu (UMass Amherst). Olovo přitom bylo před více než 25 lety celosvětově zakázáno jako aditivum do benzínu, a to kvůli nezvratným důkazům o jeho neurotoxicitě, tedy schopnosti poškozovat nervovou soustavu.
Světová zdravotnická organizace (WHO) v pátek varovala státy před zaváděním benevolentního přístupu k nikotinovým sáčkům po vzoru Švédska. Podle představitelů této organizace by vlády měly odolat tlaku tabákového průmyslu, protože schvalování těchto produktů povede pouze k tomu, že stimulantu propadne mnohem více lidí. Tabákové společnosti podle WHO cílí orální nikotinové výrobky na děti prostřednictvím sladkých příchutí, agresivního marketingu a vlivu influencerů, čímž si vytvářejí novou generaci závislých.
Rozhodnutí amerického ministra obrany Petea Hegsetha na poslední chvíli zrušit plánované nasazení 4 000 vojáků v Polsku zaskočilo personál Pentagonu i evropské spojence. Jde o další příklad náhlého kroku ze strany šéfa resortu obrany, který překvapil obě strany Atlantiku. Podle tří obranných činitelů obeznámených se situací přitom nebylo zcela jasné, proč Hegseth tento příkaz vydal.