Si Ťin-pching chce s EU uzavřít alianci proti Trumpovi. Peking uspořádá evropsko-čínský summit

Si uvedl, že Čína a EU by měly „plnit své mezinárodní závazky, společně hájit ekonomickou globalizaci a spravedlivé obchodní prostředí a jednotně odporovat jednostranným a zastrašujícím praktikám.“ Jeho slova zazněla ve chvíli, kdy Čína zavedla nová odvetná cla na americké zboží ve výši až 125 procent, čímž reagovala na opakované navyšování amerických tarifů.

Zatímco Trump nedávno pozastavil část svých nejtvrdších tarifních opatření vůči jiným zemím, včetně členských států EU, Peking hledá nové partnery, kteří by mu pomohli čelit rostoucímu tlaku z Bílého domu.

Sánchez výzvu čínského prezidenta podpořil a označil Čínu za klíčového partnera v době, kdy svět čelí „mimořádným výzvám.“ Zdůraznil nutnost posílit mezinárodní dialog, spolupráci a prohlubování vztahů s dalšími zeměmi a regionálními bloky. Zmínil i témata jako klimatická změna, nerovnost a udržitelný rozvoj.

Jeho cesta do Pekingu ale vyvolala znepokojení ve Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent přirovnal španělskou snahu o přiblížení k Číně k „podříznutí si vlastního hrdla.“ Sánchez na kritiku odpověděl s tím, že zahraniční politika Španělska „není namířena proti nikomu,“ a že cílem je aktivní role v budování vzájemně výhodných transatlantických vztahů.

Šéf španělské vlády před cestou konzultoval své kroky s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem. Podle hongkongského listu South China Morning Post se v červenci chystá summit mezi lídry EU a Číny přímo v Pekingu, ačkoli podle protokolu by se měl uskutečnit v Bruselu. Tento krok ukazuje, že EU je připravena vyjít Číně vstříc a využít nadcházející 50. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů k posílení spolupráce.

Zatímco Španělsko se snaží orientovat na nové obchodní partnery, uvnitř EU panují neshody ohledně reakce na Trumpovu tvrdou obchodní politiku. Někteří představitelé volají po větší orientaci směrem k Asii, zatímco jiní, například italská premiérka Giorgia Meloniová, se stále snaží o pragmatický přístup k Bílému domu. Meloniová má v nejbližších dnech navštívit Washington, kde bude jednat s Trumpem.

Si Ťin-pching ve svých vyjádřeních podtrhl význam silnějších bilaterálních vztahů se Španělskem a označil je za zvlášť důležité „v časech, kdy je mezinárodní situace nestabilní a turbulentní.“ Oba státníci rovněž diskutovali o válce na Ukrajině a nutnosti dosažení „spravedlivého míru.“

Peking byl poslední zastávkou Sánchezovy asijské cesty, během níž navštívil i Vietnam, kde jednal s premiérem Pham Minh Chinhem. Tamní návštěva přinesla dohodu o zemědělské spolupráci a nové obchodní kontrakty, zejména v oblasti vývozu vepřového masa a třešní do Číny. 

Čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že „za současné úrovně cel nemá americké zboží v Číně tržní uplatnění“. Zároveň však naznačilo, že toto navýšení může být posledním krokem v sérii celních protiopatření. „Pokud USA budou nadále uvalovat cla na čínské zboží, Čína to bude ignorovat,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že Čína má k dispozici i jiné protiopatření.

Finanční trhy v reakci na vývoj pokračují v propadu. Japonský index Nikkei se propadl o téměř 5 %, hongkongská burza míří ke svému nejhoršímu týdnu od finanční krize v roce 2008. Ropa míří k druhému týdennímu poklesu v řadě.

Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovu 90denní pauzu v uvalování nových cel (většina zůstává na 10 % do července) za „křehkou“. Na sociální síti X napsal: „Tato pauza znamená 90 dní nejistoty pro všechny naše firmy – na obou stranách Atlantiku i jinde.“

Prezident Si kromě Španělska jednal také se zástupci Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky a plánuje cestu do jihovýchodní Asie, včetně Vietnamu a Kambodže. V oficiálním čínském shrnutí jednání se Sánchezem uvedl: „Čína a EU by měly společně bránit ekonomickou globalizaci, mezinárodní obchodní pravidla a odporovat jednostranné šikaně.“

Španělsko naopak zdůraznilo, že preferuje vyváženější vztahy mezi EU a Čínou, postavené na jednání a spolupráci.

Prezident USA Donald Trump mezitím zvýšil cla na čínské zboží až na 145 %, přičemž Čínu zcela vynechal z nedávné celní pauzy, která se vztahovala na desítky jiných zemí. Bílý dům přesto tvrdí, že jedná s více než 75 státy o nových obchodních dohodách – včetně Vietnamu, Tchaj-wanu a Japonska.

Trump prohlásil, že věří v možnost dohody s Čínou, a označil prezidenta Si za „dlouholetého přítele“. Nicméně z Pekingu nadále zní tvrdá rétorika: „Nikdy nebudeme nečinně přihlížet, jak jsou porušována legitimní práva čínského lidu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.

Podle Goldman Sachs nyní hrozí americké ekonomice 45% riziko recese. Celní politika USA zůstává nejpřísnější za více než století, a to navzdory částečnému uvolnění pro některé partnery. Kanadské a mexické zboží stále podléhá 25% clům, pokud nesplňuje pravidla obchodní dohody USMCA.