Čínský prezident Si Ťin-pching během pátečního setkání s předsedou španělské vlády Pedrem Sánchezem v Pekingu vyzval Evropskou unii ke spolupráci s Čínou, aby společně čelily rostoucímu obchodnímu tlaku ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Si uvedl, že Čína a EU by měly „plnit své mezinárodní závazky, společně hájit ekonomickou globalizaci a spravedlivé obchodní prostředí a jednotně odporovat jednostranným a zastrašujícím praktikám.“ Jeho slova zazněla ve chvíli, kdy Čína zavedla nová odvetná cla na americké zboží ve výši až 125 procent, čímž reagovala na opakované navyšování amerických tarifů.
Zatímco Trump nedávno pozastavil část svých nejtvrdších tarifních opatření vůči jiným zemím, včetně členských států EU, Peking hledá nové partnery, kteří by mu pomohli čelit rostoucímu tlaku z Bílého domu.
Sánchez výzvu čínského prezidenta podpořil a označil Čínu za klíčového partnera v době, kdy svět čelí „mimořádným výzvám.“ Zdůraznil nutnost posílit mezinárodní dialog, spolupráci a prohlubování vztahů s dalšími zeměmi a regionálními bloky. Zmínil i témata jako klimatická změna, nerovnost a udržitelný rozvoj.
Jeho cesta do Pekingu ale vyvolala znepokojení ve Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent přirovnal španělskou snahu o přiblížení k Číně k „podříznutí si vlastního hrdla.“ Sánchez na kritiku odpověděl s tím, že zahraniční politika Španělska „není namířena proti nikomu,“ a že cílem je aktivní role v budování vzájemně výhodných transatlantických vztahů.
Šéf španělské vlády před cestou konzultoval své kroky s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem. Podle hongkongského listu South China Morning Post se v červenci chystá summit mezi lídry EU a Číny přímo v Pekingu, ačkoli podle protokolu by se měl uskutečnit v Bruselu. Tento krok ukazuje, že EU je připravena vyjít Číně vstříc a využít nadcházející 50. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů k posílení spolupráce.
Zatímco Španělsko se snaží orientovat na nové obchodní partnery, uvnitř EU panují neshody ohledně reakce na Trumpovu tvrdou obchodní politiku. Někteří představitelé volají po větší orientaci směrem k Asii, zatímco jiní, například italská premiérka Giorgia Meloniová, se stále snaží o pragmatický přístup k Bílému domu. Meloniová má v nejbližších dnech navštívit Washington, kde bude jednat s Trumpem.
Si Ťin-pching ve svých vyjádřeních podtrhl význam silnějších bilaterálních vztahů se Španělskem a označil je za zvlášť důležité „v časech, kdy je mezinárodní situace nestabilní a turbulentní.“ Oba státníci rovněž diskutovali o válce na Ukrajině a nutnosti dosažení „spravedlivého míru.“
Peking byl poslední zastávkou Sánchezovy asijské cesty, během níž navštívil i Vietnam, kde jednal s premiérem Pham Minh Chinhem. Tamní návštěva přinesla dohodu o zemědělské spolupráci a nové obchodní kontrakty, zejména v oblasti vývozu vepřového masa a třešní do Číny.
Čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že „za současné úrovně cel nemá americké zboží v Číně tržní uplatnění“. Zároveň však naznačilo, že toto navýšení může být posledním krokem v sérii celních protiopatření. „Pokud USA budou nadále uvalovat cla na čínské zboží, Čína to bude ignorovat,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že Čína má k dispozici i jiné protiopatření.
Finanční trhy v reakci na vývoj pokračují v propadu. Japonský index Nikkei se propadl o téměř 5 %, hongkongská burza míří ke svému nejhoršímu týdnu od finanční krize v roce 2008. Ropa míří k druhému týdennímu poklesu v řadě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovu 90denní pauzu v uvalování nových cel (většina zůstává na 10 % do července) za „křehkou“. Na sociální síti X napsal: „Tato pauza znamená 90 dní nejistoty pro všechny naše firmy – na obou stranách Atlantiku i jinde.“
Prezident Si kromě Španělska jednal také se zástupci Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky a plánuje cestu do jihovýchodní Asie, včetně Vietnamu a Kambodže. V oficiálním čínském shrnutí jednání se Sánchezem uvedl: „Čína a EU by měly společně bránit ekonomickou globalizaci, mezinárodní obchodní pravidla a odporovat jednostranné šikaně.“
Španělsko naopak zdůraznilo, že preferuje vyváženější vztahy mezi EU a Čínou, postavené na jednání a spolupráci.
Prezident USA Donald Trump mezitím zvýšil cla na čínské zboží až na 145 %, přičemž Čínu zcela vynechal z nedávné celní pauzy, která se vztahovala na desítky jiných zemí. Bílý dům přesto tvrdí, že jedná s více než 75 státy o nových obchodních dohodách – včetně Vietnamu, Tchaj-wanu a Japonska.
Trump prohlásil, že věří v možnost dohody s Čínou, a označil prezidenta Si za „dlouholetého přítele“. Nicméně z Pekingu nadále zní tvrdá rétorika: „Nikdy nebudeme nečinně přihlížet, jak jsou porušována legitimní práva čínského lidu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Podle Goldman Sachs nyní hrozí americké ekonomice 45% riziko recese. Celní politika USA zůstává nejpřísnější za více než století, a to navzdory částečnému uvolnění pro některé partnery. Kanadské a mexické zboží stále podléhá 25% clům, pokud nesplňuje pravidla obchodní dohody USMCA.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
