Čínský prezident Si Ťin-pching během pátečního setkání s předsedou španělské vlády Pedrem Sánchezem v Pekingu vyzval Evropskou unii ke spolupráci s Čínou, aby společně čelily rostoucímu obchodnímu tlaku ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Si uvedl, že Čína a EU by měly „plnit své mezinárodní závazky, společně hájit ekonomickou globalizaci a spravedlivé obchodní prostředí a jednotně odporovat jednostranným a zastrašujícím praktikám.“ Jeho slova zazněla ve chvíli, kdy Čína zavedla nová odvetná cla na americké zboží ve výši až 125 procent, čímž reagovala na opakované navyšování amerických tarifů.
Zatímco Trump nedávno pozastavil část svých nejtvrdších tarifních opatření vůči jiným zemím, včetně členských států EU, Peking hledá nové partnery, kteří by mu pomohli čelit rostoucímu tlaku z Bílého domu.
Sánchez výzvu čínského prezidenta podpořil a označil Čínu za klíčového partnera v době, kdy svět čelí „mimořádným výzvám.“ Zdůraznil nutnost posílit mezinárodní dialog, spolupráci a prohlubování vztahů s dalšími zeměmi a regionálními bloky. Zmínil i témata jako klimatická změna, nerovnost a udržitelný rozvoj.
Jeho cesta do Pekingu ale vyvolala znepokojení ve Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent přirovnal španělskou snahu o přiblížení k Číně k „podříznutí si vlastního hrdla.“ Sánchez na kritiku odpověděl s tím, že zahraniční politika Španělska „není namířena proti nikomu,“ a že cílem je aktivní role v budování vzájemně výhodných transatlantických vztahů.
Šéf španělské vlády před cestou konzultoval své kroky s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem. Podle hongkongského listu South China Morning Post se v červenci chystá summit mezi lídry EU a Číny přímo v Pekingu, ačkoli podle protokolu by se měl uskutečnit v Bruselu. Tento krok ukazuje, že EU je připravena vyjít Číně vstříc a využít nadcházející 50. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů k posílení spolupráce.
Zatímco Španělsko se snaží orientovat na nové obchodní partnery, uvnitř EU panují neshody ohledně reakce na Trumpovu tvrdou obchodní politiku. Někteří představitelé volají po větší orientaci směrem k Asii, zatímco jiní, například italská premiérka Giorgia Meloniová, se stále snaží o pragmatický přístup k Bílému domu. Meloniová má v nejbližších dnech navštívit Washington, kde bude jednat s Trumpem.
Si Ťin-pching ve svých vyjádřeních podtrhl význam silnějších bilaterálních vztahů se Španělskem a označil je za zvlášť důležité „v časech, kdy je mezinárodní situace nestabilní a turbulentní.“ Oba státníci rovněž diskutovali o válce na Ukrajině a nutnosti dosažení „spravedlivého míru.“
Peking byl poslední zastávkou Sánchezovy asijské cesty, během níž navštívil i Vietnam, kde jednal s premiérem Pham Minh Chinhem. Tamní návštěva přinesla dohodu o zemědělské spolupráci a nové obchodní kontrakty, zejména v oblasti vývozu vepřového masa a třešní do Číny.
Čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že „za současné úrovně cel nemá americké zboží v Číně tržní uplatnění“. Zároveň však naznačilo, že toto navýšení může být posledním krokem v sérii celních protiopatření. „Pokud USA budou nadále uvalovat cla na čínské zboží, Čína to bude ignorovat,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že Čína má k dispozici i jiné protiopatření.
Finanční trhy v reakci na vývoj pokračují v propadu. Japonský index Nikkei se propadl o téměř 5 %, hongkongská burza míří ke svému nejhoršímu týdnu od finanční krize v roce 2008. Ropa míří k druhému týdennímu poklesu v řadě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovu 90denní pauzu v uvalování nových cel (většina zůstává na 10 % do července) za „křehkou“. Na sociální síti X napsal: „Tato pauza znamená 90 dní nejistoty pro všechny naše firmy – na obou stranách Atlantiku i jinde.“
Prezident Si kromě Španělska jednal také se zástupci Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky a plánuje cestu do jihovýchodní Asie, včetně Vietnamu a Kambodže. V oficiálním čínském shrnutí jednání se Sánchezem uvedl: „Čína a EU by měly společně bránit ekonomickou globalizaci, mezinárodní obchodní pravidla a odporovat jednostranné šikaně.“
Španělsko naopak zdůraznilo, že preferuje vyváženější vztahy mezi EU a Čínou, postavené na jednání a spolupráci.
Prezident USA Donald Trump mezitím zvýšil cla na čínské zboží až na 145 %, přičemž Čínu zcela vynechal z nedávné celní pauzy, která se vztahovala na desítky jiných zemí. Bílý dům přesto tvrdí, že jedná s více než 75 státy o nových obchodních dohodách – včetně Vietnamu, Tchaj-wanu a Japonska.
Trump prohlásil, že věří v možnost dohody s Čínou, a označil prezidenta Si za „dlouholetého přítele“. Nicméně z Pekingu nadále zní tvrdá rétorika: „Nikdy nebudeme nečinně přihlížet, jak jsou porušována legitimní práva čínského lidu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Podle Goldman Sachs nyní hrozí americké ekonomice 45% riziko recese. Celní politika USA zůstává nejpřísnější za více než století, a to navzdory částečnému uvolnění pro některé partnery. Kanadské a mexické zboží stále podléhá 25% clům, pokud nesplňuje pravidla obchodní dohody USMCA.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
