Čínský prezident Si Ťin-pching během pátečního setkání s předsedou španělské vlády Pedrem Sánchezem v Pekingu vyzval Evropskou unii ke spolupráci s Čínou, aby společně čelily rostoucímu obchodnímu tlaku ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Si uvedl, že Čína a EU by měly „plnit své mezinárodní závazky, společně hájit ekonomickou globalizaci a spravedlivé obchodní prostředí a jednotně odporovat jednostranným a zastrašujícím praktikám.“ Jeho slova zazněla ve chvíli, kdy Čína zavedla nová odvetná cla na americké zboží ve výši až 125 procent, čímž reagovala na opakované navyšování amerických tarifů.
Zatímco Trump nedávno pozastavil část svých nejtvrdších tarifních opatření vůči jiným zemím, včetně členských států EU, Peking hledá nové partnery, kteří by mu pomohli čelit rostoucímu tlaku z Bílého domu.
Sánchez výzvu čínského prezidenta podpořil a označil Čínu za klíčového partnera v době, kdy svět čelí „mimořádným výzvám.“ Zdůraznil nutnost posílit mezinárodní dialog, spolupráci a prohlubování vztahů s dalšími zeměmi a regionálními bloky. Zmínil i témata jako klimatická změna, nerovnost a udržitelný rozvoj.
Jeho cesta do Pekingu ale vyvolala znepokojení ve Washingtonu. Americký ministr financí Scott Bessent přirovnal španělskou snahu o přiblížení k Číně k „podříznutí si vlastního hrdla.“ Sánchez na kritiku odpověděl s tím, že zahraniční politika Španělska „není namířena proti nikomu,“ a že cílem je aktivní role v budování vzájemně výhodných transatlantických vztahů.
Šéf španělské vlády před cestou konzultoval své kroky s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou i s eurokomisařem pro obchod Marošem Šefčovičem. Podle hongkongského listu South China Morning Post se v červenci chystá summit mezi lídry EU a Číny přímo v Pekingu, ačkoli podle protokolu by se měl uskutečnit v Bruselu. Tento krok ukazuje, že EU je připravena vyjít Číně vstříc a využít nadcházející 50. výročí navázání vzájemných diplomatických vztahů k posílení spolupráce.
Zatímco Španělsko se snaží orientovat na nové obchodní partnery, uvnitř EU panují neshody ohledně reakce na Trumpovu tvrdou obchodní politiku. Někteří představitelé volají po větší orientaci směrem k Asii, zatímco jiní, například italská premiérka Giorgia Meloniová, se stále snaží o pragmatický přístup k Bílému domu. Meloniová má v nejbližších dnech navštívit Washington, kde bude jednat s Trumpem.
Si Ťin-pching ve svých vyjádřeních podtrhl význam silnějších bilaterálních vztahů se Španělskem a označil je za zvlášť důležité „v časech, kdy je mezinárodní situace nestabilní a turbulentní.“ Oba státníci rovněž diskutovali o válce na Ukrajině a nutnosti dosažení „spravedlivého míru.“
Peking byl poslední zastávkou Sánchezovy asijské cesty, během níž navštívil i Vietnam, kde jednal s premiérem Pham Minh Chinhem. Tamní návštěva přinesla dohodu o zemědělské spolupráci a nové obchodní kontrakty, zejména v oblasti vývozu vepřového masa a třešní do Číny.
Čínské ministerstvo obchodu ve svém prohlášení uvedlo, že „za současné úrovně cel nemá americké zboží v Číně tržní uplatnění“. Zároveň však naznačilo, že toto navýšení může být posledním krokem v sérii celních protiopatření. „Pokud USA budou nadále uvalovat cla na čínské zboží, Čína to bude ignorovat,“ uvedlo ministerstvo a dodalo, že Čína má k dispozici i jiné protiopatření.
Finanční trhy v reakci na vývoj pokračují v propadu. Japonský index Nikkei se propadl o téměř 5 %, hongkongská burza míří ke svému nejhoršímu týdnu od finanční krize v roce 2008. Ropa míří k druhému týdennímu poklesu v řadě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovu 90denní pauzu v uvalování nových cel (většina zůstává na 10 % do července) za „křehkou“. Na sociální síti X napsal: „Tato pauza znamená 90 dní nejistoty pro všechny naše firmy – na obou stranách Atlantiku i jinde.“
Prezident Si kromě Španělska jednal také se zástupci Saúdské Arábie a Jihoafrické republiky a plánuje cestu do jihovýchodní Asie, včetně Vietnamu a Kambodže. V oficiálním čínském shrnutí jednání se Sánchezem uvedl: „Čína a EU by měly společně bránit ekonomickou globalizaci, mezinárodní obchodní pravidla a odporovat jednostranné šikaně.“
Španělsko naopak zdůraznilo, že preferuje vyváženější vztahy mezi EU a Čínou, postavené na jednání a spolupráci.
Prezident USA Donald Trump mezitím zvýšil cla na čínské zboží až na 145 %, přičemž Čínu zcela vynechal z nedávné celní pauzy, která se vztahovala na desítky jiných zemí. Bílý dům přesto tvrdí, že jedná s více než 75 státy o nových obchodních dohodách – včetně Vietnamu, Tchaj-wanu a Japonska.
Trump prohlásil, že věří v možnost dohody s Čínou, a označil prezidenta Si za „dlouholetého přítele“. Nicméně z Pekingu nadále zní tvrdá rétorika: „Nikdy nebudeme nečinně přihlížet, jak jsou porušována legitimní práva čínského lidu,“ prohlásil mluvčí čínského ministerstva zahraničí Lin Ťien.
Podle Goldman Sachs nyní hrozí americké ekonomice 45% riziko recese. Celní politika USA zůstává nejpřísnější za více než století, a to navzdory částečnému uvolnění pro některé partnery. Kanadské a mexické zboží stále podléhá 25% clům, pokud nesplňuje pravidla obchodní dohody USMCA.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
