Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Macron během schůzky s Si Ťin-pchingem naléhal, aby Čína pomohla ukončit válku na Ukrajině a řešit obchodní deficity. Pro Macrona, který je na své čtvrté návštěvě Číny, je tato třídenní cesta příležitostí, jak získat podporu pro příměří v nejkrvavějším evropském konfliktu od druhé světové války. Zároveň se snaží přitáhnout více čínských investic do Francie, jejíž obchodní deficit s druhou největší světovou ekonomikou dosáhl v roce 2024 46 miliard eur.
Si Ťin-pching a první dáma Pcheng Li-jüan připravili pro Macrona a jeho manželku Brigitte velkolepé přivítání s červeným kobercem, čestnou stráží a dětmi mávajícími vlajkami. Macron, s úsměvem na tváři, poslal davu polibky, zatímco kapela hrála hymny obou zemí. Po slavnostním ceremoniálu Macron řekl Si Ťin-pchingovi, že Francie a Čína musí překonat své "rozdíly". Čínský lídr se k Macronovi připojil s výzvou k "stabilnějším" vztahům.
Jejich setkání se odehrává uprostřed nových pokusů o zprostředkování ukončení téměř čtyřleté války na Ukrajině. Macron se snaží vést tlak proti plánu podporovanému USA, který je široce kritizován za to, že odráží požadavky Ruska. Macron řekl Si Ťin-pchingovi: "Musíme pokračovat v úsilí o mír a stabilitu ve světě, na Ukrajině a v dalších regionech postižených válkou," a dodal, že jejich "schopnost spolupracovat je rozhodující". Upozornil, že "konflikt představuje zásadní hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale také pro respektování mezinárodního řádu založeného na právu".
Si Ťin-pching zdůraznil podporu Pekingu pro příměří. Prohlásil, že "Čína podporuje veškeré úsilí zavázané k míru a doufá, že všechny strany dosáhnou spravedlivé, trvalé a závazné mírové dohody, která bude přijatelná pro všechny, prostřednictvím dialogu a vyjednávání". Macron, který bude příští rok hostit summit G7, vyzval Peking ke spolupráci se skupinou pro "vyváženější, spravedlivější" ekonomické řízení založené na pravidlech. Macronova návštěva Pekingu následuje po cestě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Paříže. Zelenskyj vyzval Evropu, aby stála při Kyjevu, zatímco Washington tlačí na plán ukončení války. "Sdílíme názor, že válka musí být spravedlivě ukončena," napsal Zelenskyj na sociálních sítích po pondělních rozhovorech s Macronem, které zahrnovaly i telefonní hovory s dalšími evropskými lídry.
Čína pravidelně vyzývá k mírovým rozhovorům a respektování územní celistvosti všech zemí, ale nikdy neodsoudila Rusko za jeho invazi v roce 2022. Západní vlády obviňují Peking z poskytování klíčové ekonomické podpory Rusku pro jeho válečné úsilí, zejména dodávkami vojenských komponentů pro jeho obranný průmysl. Francouzské předsednictví uvedlo, že Macron sdělí Si Ťin-pchingovi, že Čína se musí "zdržet poskytování jakýchkoli prostředků, jakýmkoli způsobem, Rusku pro pokračování války".
Macron také jednal o obchodu se svými čínskými hostiteli, přičemž Evropská unie čelí masivnímu obchodnímu deficitu ve výši 357 miliard dolarů s touto asijskou velmocí. Poradce Macrona uvedl, že "je nutné, aby Čína více spotřebovávala a méně vyvážela... a aby Evropané méně šetřili a více produkovali". Macron již dříve vyzval Evropskou unii ke snížení závislosti na Číně a k "evropské preferenci" v technologickém sektoru. Minulý měsíc řekl na evropském summitu technologických lídrů a ministrů, že blok nechce být "vazalem" amerických a čínských technologických společností.
Očekává se, že se Macron setká také s premiérem Li Čchiangem a poté odcestuje do Čcheng-tu, odkud byli nedávno vráceni do Číny dva obří pandy zapůjčení Francii. Čínská ambasáda slíbila, že brzy budou odesláni noví medvědi. Si Ťin-pching ve čtvrtek řekl, že Čína a Francie se dohodly na nové dohodě o ochraně pand. Řekl, že "francouzský lid miluje obří pandy," a dodal, že na základě předchozí spolupráce obě strany uskuteční "nové kolo spolupráce v oblasti ochrany obřích pand". Během své poslední cesty do Číny se francouzskému prezidentovi dostalo hvězdného přivítání na univerzitě v jižním městě Kanton, kde studenti skandovali jeho jméno a snažili se o selfie a plácnutí do dlaně.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.