Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Macron během schůzky s Si Ťin-pchingem naléhal, aby Čína pomohla ukončit válku na Ukrajině a řešit obchodní deficity. Pro Macrona, který je na své čtvrté návštěvě Číny, je tato třídenní cesta příležitostí, jak získat podporu pro příměří v nejkrvavějším evropském konfliktu od druhé světové války. Zároveň se snaží přitáhnout více čínských investic do Francie, jejíž obchodní deficit s druhou největší světovou ekonomikou dosáhl v roce 2024 46 miliard eur.
Si Ťin-pching a první dáma Pcheng Li-jüan připravili pro Macrona a jeho manželku Brigitte velkolepé přivítání s červeným kobercem, čestnou stráží a dětmi mávajícími vlajkami. Macron, s úsměvem na tváři, poslal davu polibky, zatímco kapela hrála hymny obou zemí. Po slavnostním ceremoniálu Macron řekl Si Ťin-pchingovi, že Francie a Čína musí překonat své "rozdíly". Čínský lídr se k Macronovi připojil s výzvou k "stabilnějším" vztahům.
Jejich setkání se odehrává uprostřed nových pokusů o zprostředkování ukončení téměř čtyřleté války na Ukrajině. Macron se snaží vést tlak proti plánu podporovanému USA, který je široce kritizován za to, že odráží požadavky Ruska. Macron řekl Si Ťin-pchingovi: "Musíme pokračovat v úsilí o mír a stabilitu ve světě, na Ukrajině a v dalších regionech postižených válkou," a dodal, že jejich "schopnost spolupracovat je rozhodující". Upozornil, že "konflikt představuje zásadní hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale také pro respektování mezinárodního řádu založeného na právu".
Si Ťin-pching zdůraznil podporu Pekingu pro příměří. Prohlásil, že "Čína podporuje veškeré úsilí zavázané k míru a doufá, že všechny strany dosáhnou spravedlivé, trvalé a závazné mírové dohody, která bude přijatelná pro všechny, prostřednictvím dialogu a vyjednávání". Macron, který bude příští rok hostit summit G7, vyzval Peking ke spolupráci se skupinou pro "vyváženější, spravedlivější" ekonomické řízení založené na pravidlech. Macronova návštěva Pekingu následuje po cestě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Paříže. Zelenskyj vyzval Evropu, aby stála při Kyjevu, zatímco Washington tlačí na plán ukončení války. "Sdílíme názor, že válka musí být spravedlivě ukončena," napsal Zelenskyj na sociálních sítích po pondělních rozhovorech s Macronem, které zahrnovaly i telefonní hovory s dalšími evropskými lídry.
Čína pravidelně vyzývá k mírovým rozhovorům a respektování územní celistvosti všech zemí, ale nikdy neodsoudila Rusko za jeho invazi v roce 2022. Západní vlády obviňují Peking z poskytování klíčové ekonomické podpory Rusku pro jeho válečné úsilí, zejména dodávkami vojenských komponentů pro jeho obranný průmysl. Francouzské předsednictví uvedlo, že Macron sdělí Si Ťin-pchingovi, že Čína se musí "zdržet poskytování jakýchkoli prostředků, jakýmkoli způsobem, Rusku pro pokračování války".
Macron také jednal o obchodu se svými čínskými hostiteli, přičemž Evropská unie čelí masivnímu obchodnímu deficitu ve výši 357 miliard dolarů s touto asijskou velmocí. Poradce Macrona uvedl, že "je nutné, aby Čína více spotřebovávala a méně vyvážela... a aby Evropané méně šetřili a více produkovali". Macron již dříve vyzval Evropskou unii ke snížení závislosti na Číně a k "evropské preferenci" v technologickém sektoru. Minulý měsíc řekl na evropském summitu technologických lídrů a ministrů, že blok nechce být "vazalem" amerických a čínských technologických společností.
Očekává se, že se Macron setká také s premiérem Li Čchiangem a poté odcestuje do Čcheng-tu, odkud byli nedávno vráceni do Číny dva obří pandy zapůjčení Francii. Čínská ambasáda slíbila, že brzy budou odesláni noví medvědi. Si Ťin-pching ve čtvrtek řekl, že Čína a Francie se dohodly na nové dohodě o ochraně pand. Řekl, že "francouzský lid miluje obří pandy," a dodal, že na základě předchozí spolupráce obě strany uskuteční "nové kolo spolupráce v oblasti ochrany obřích pand". Během své poslední cesty do Číny se francouzskému prezidentovi dostalo hvězdného přivítání na univerzitě v jižním městě Kanton, kde studenti skandovali jeho jméno a snažili se o selfie a plácnutí do dlaně.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.