Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Macron během schůzky s Si Ťin-pchingem naléhal, aby Čína pomohla ukončit válku na Ukrajině a řešit obchodní deficity. Pro Macrona, který je na své čtvrté návštěvě Číny, je tato třídenní cesta příležitostí, jak získat podporu pro příměří v nejkrvavějším evropském konfliktu od druhé světové války. Zároveň se snaží přitáhnout více čínských investic do Francie, jejíž obchodní deficit s druhou největší světovou ekonomikou dosáhl v roce 2024 46 miliard eur.
Si Ťin-pching a první dáma Pcheng Li-jüan připravili pro Macrona a jeho manželku Brigitte velkolepé přivítání s červeným kobercem, čestnou stráží a dětmi mávajícími vlajkami. Macron, s úsměvem na tváři, poslal davu polibky, zatímco kapela hrála hymny obou zemí. Po slavnostním ceremoniálu Macron řekl Si Ťin-pchingovi, že Francie a Čína musí překonat své "rozdíly". Čínský lídr se k Macronovi připojil s výzvou k "stabilnějším" vztahům.
Jejich setkání se odehrává uprostřed nových pokusů o zprostředkování ukončení téměř čtyřleté války na Ukrajině. Macron se snaží vést tlak proti plánu podporovanému USA, který je široce kritizován za to, že odráží požadavky Ruska. Macron řekl Si Ťin-pchingovi: "Musíme pokračovat v úsilí o mír a stabilitu ve světě, na Ukrajině a v dalších regionech postižených válkou," a dodal, že jejich "schopnost spolupracovat je rozhodující". Upozornil, že "konflikt představuje zásadní hrozbu pro evropskou bezpečnost, ale také pro respektování mezinárodního řádu založeného na právu".
Si Ťin-pching zdůraznil podporu Pekingu pro příměří. Prohlásil, že "Čína podporuje veškeré úsilí zavázané k míru a doufá, že všechny strany dosáhnou spravedlivé, trvalé a závazné mírové dohody, která bude přijatelná pro všechny, prostřednictvím dialogu a vyjednávání". Macron, který bude příští rok hostit summit G7, vyzval Peking ke spolupráci se skupinou pro "vyváženější, spravedlivější" ekonomické řízení založené na pravidlech. Macronova návštěva Pekingu následuje po cestě ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského do Paříže. Zelenskyj vyzval Evropu, aby stála při Kyjevu, zatímco Washington tlačí na plán ukončení války. "Sdílíme názor, že válka musí být spravedlivě ukončena," napsal Zelenskyj na sociálních sítích po pondělních rozhovorech s Macronem, které zahrnovaly i telefonní hovory s dalšími evropskými lídry.
Čína pravidelně vyzývá k mírovým rozhovorům a respektování územní celistvosti všech zemí, ale nikdy neodsoudila Rusko za jeho invazi v roce 2022. Západní vlády obviňují Peking z poskytování klíčové ekonomické podpory Rusku pro jeho válečné úsilí, zejména dodávkami vojenských komponentů pro jeho obranný průmysl. Francouzské předsednictví uvedlo, že Macron sdělí Si Ťin-pchingovi, že Čína se musí "zdržet poskytování jakýchkoli prostředků, jakýmkoli způsobem, Rusku pro pokračování války".
Macron také jednal o obchodu se svými čínskými hostiteli, přičemž Evropská unie čelí masivnímu obchodnímu deficitu ve výši 357 miliard dolarů s touto asijskou velmocí. Poradce Macrona uvedl, že "je nutné, aby Čína více spotřebovávala a méně vyvážela... a aby Evropané méně šetřili a více produkovali". Macron již dříve vyzval Evropskou unii ke snížení závislosti na Číně a k "evropské preferenci" v technologickém sektoru. Minulý měsíc řekl na evropském summitu technologických lídrů a ministrů, že blok nechce být "vazalem" amerických a čínských technologických společností.
Očekává se, že se Macron setká také s premiérem Li Čchiangem a poté odcestuje do Čcheng-tu, odkud byli nedávno vráceni do Číny dva obří pandy zapůjčení Francii. Čínská ambasáda slíbila, že brzy budou odesláni noví medvědi. Si Ťin-pching ve čtvrtek řekl, že Čína a Francie se dohodly na nové dohodě o ochraně pand. Řekl, že "francouzský lid miluje obří pandy," a dodal, že na základě předchozí spolupráce obě strany uskuteční "nové kolo spolupráce v oblasti ochrany obřích pand". Během své poslední cesty do Číny se francouzskému prezidentovi dostalo hvězdného přivítání na univerzitě v jižním městě Kanton, kde studenti skandovali jeho jméno a snažili se o selfie a plácnutí do dlaně.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.