Obchodní politika Donalda Trumpa se znovu dostala do středu globální pozornosti. Po dramatickém týdnu, který otřásl trhy a vyděsil diplomaty od Berlína po Peking, americký prezident náhle oznámil 90denní příměří ve své celosvětové celní válce.
Trump přerušil zavádění tzv. „recipročních“ cel na většinu zemí světa – s výjimkou Číny – a ponechal jen základní 10% sazbu, která je i tak výjimečně vysoká. Reakcí na jeho původní plán bylo téměř 13% zhroucení indexu S&P 500, což srazilo hodnotu amerického akciového trhu o biliony dolarů. Klíčovou roli při rozhodnutí ustoupit ale sehrál trh s vládními dluhopisy – po obavách z finanční krize Trump uvedl, že „sledoval bondový trh“ a označil ho za „velmi složitý“.
Evropská komise rychle připravila seznam odvetných opatření za Trumpovy tarify na ocel a hliník. Šéf obchodu EU Maroš Šefčovič podle webu Politico zdůraznil, že odpověď bude „postupná a rozumná“. I přesto členské státy EU jednomyslně schválily cla v hodnotě téměř 21 miliard eur na americké produkty, včetně politicky citlivých komodit jako jsou sójové boby z Louisiany. Nakonec ale i Brusel oznámil 90denní odklad těchto cel.
Zatímco většina světa dostala od Trumpa odklad, Čína čelí novému úderu: Trump oznámil zvýšení cel na čínské zboží až na 125 %. Peking již dříve reagoval celními sazbami až 84 % na americké výrobky, což Trump označil za „neuctivé“.
Trump rovněž vyzval EU, aby nakoupila americké fosilní paliva za dalších 350 miliard dolarů, což podle diplomatů v Bruselu výrazně přesahuje možnosti i ochotu členských států. Navzdory tomu Evropa nyní v rámci 90denního příměří zintenzivňuje jednání s Bílým domem.
Napětí mezi USA a EU ovlivňuje i jiné oblasti – Komise zdržuje rozhodnutí o pokutách pro americké technologické giganty podle Aktu o digitálních trzích. Sankce pro Apple nebo společnost Meta by mohly dále vyhrotit vztahy, a tak se v Bruselu s verdikty otálí.
Francie, zmítaná domácími krizemi, si nemůže dovolit obchodní válku. Prezident Emmanuel Macron však neztrácí ostrý tón: po vyhlášení „Dne osvobození“ Trumpem vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice do USA, dokud se situace nevyjasní. Navzdory dočasnému uklidnění zůstává Paříž v pozici tvrdého vyjednavače.
Britský premiér Keir Starmer se ke kritice Trumpa neuchyluje a místo toho v tichosti usiluje o dohodu, zejména v sektorech oceli a automobilového průmyslu. Podle insiderů existuje jistý optimismus ohledně vyjednání výjimek, ale obratný a nepředvídatelný Trump může tyto snahy rychle zmařit.
Nastupující německý kancléř Friedrich Merz čelí hned v prvních dnech ve funkci výzvě, jak ochránit vývozní ekonomiku před Trumpovou politikou. Merz volá po jednotném evropském postupu a zároveň usiluje o novou obchodní dohodu s USA. „Nejlepší by bylo zavést nulová cla na obou stranách Atlantiku,“ prohlásil.
Svět si na chvíli oddechl, ale nikdo netuší, co přijde po 90 dnech. EU i další světoví hráči mají krátký čas na vyjednání stabilnějšího rámce transatlantických vztahů. Do té doby bude v Bruselu, Londýně i Paříži vládnout obezřetnost – a napjaté očekávání dalšího Trumpova tahu.
Počasí se nezmění k lepšímu ani zítra, vyplývá z předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Tentokrát mohou dokonce udeřit i bouřky, ojediněle spadne až 20 milimetrů srážek. Deštník se tedy nepochybně bude hodit.
Výpověď Sarah Kellenové, ženy zneužívané americkým finančníkem a sexuálním delikventem Jeffrey Epsteinem, před vyšetřovací komisí americké Sněmovny reprezentantů je velkým tématem ve Velké Británii. Kellenová totiž uvedla, že byla na večeři v apartmánech bývalého prince Andrewa v Buckinghamském paláci. Informovala o tom BBC.
Česko zasáhla ve středu odpoledne velmi smutná zpráva. Ve věku 92 let zemřela Zdena Mašínová, dcera odbojáře Josefa Mašína a sestra kontroverzně vnímaných bratří Mašínů. O úmrtí Mašínové informoval historik Petr Blažek.
Přijetí eura by v Česku ještě výrazněji zdražilo bydlení, dále by mohlo snížit porodnost, ukazuje mezinárodní výzkum. Koruna nyní funguje jako pojistka před dražším bydlením, tvrdí ekonom Lukáš Kovanda.
Bilance padlých ruských vojáků od začátku invaze na Ukrajinu před více než čtyřmi lety dosáhla podle nových dat britské zpravodajské služby GCHQ téměř půl milionu. Ředitelka úřadu Anne Keast-Butlerová ve svém premiérovém projevu v čele instituce upozornila, že okupační armáda poprvé od závěru roku 2022 vykazuje na frontě zřetelný ústup. Tyto vládní údaje jsou znatelně vyšší než statistiky nezávislých exilových titulů Mediazona a Meduza, které na základě analýz dědických spisů dosud uváděly 352 tisíc mrtvých. Podle šéfky britské rozvědky však nejnovější poznatky potvrzují, že realita už atakuje půlmilionovou hranici.
Evropská unie zvažuje, že by novým členským státům po jejich vstupu na několik let odepřela právo veta. Cílem tohoto kroku je učinit rozšiřování unijního bloku politicky průchodnějším v době, kdy se unie snaží o přijetí nových členů ještě před koncem tohoto desetiletí. Podle návrhů, kterými se zabývá Evropská komise, by kandidátské země po integraci automaticky nezískaly možnost blokovat zahraničněpolitická rozhodnutí či jiné záležitosti vyžadující jednomyslný souhlas, jako jsou například daňové otázky. Opatření by se týkalo Moldavska nebo států západního Balkánu.
Belgie odmítla požadavek Spojených států amerických na zavedení zákazu vstupu pro cestující z Demokratické republiky Kongo. Washington toto opatření požadoval v souvislosti se snahou zabránit šíření eboly během nadcházejícího mistrovství světa ve fotbale. Tento krok vyvolal transatlantický střet ohledně zdravotních opatření před startem šampionátu.
Vědecký výzkum zaměřený na zpomalení stárnutí a prodloužení lidského věku se stal jednou z hlavních priorit moskevského Kremlu pod vedením prezidenta Vladimira Putina. Stát hodlá do ambiciózního projektu s názvem Nové technologie pro zachování zdraví vzkázat v přepočtu kolem 26 miliard dolarů. Pozornost k tomuto tématu přitáhl loňský incident z vojenské přehlídky v Pekingu, kde mikrofony zaznamenaly Putinovu debatu s čínským prezidentem Si Ťin-pchingem. Podle deníku The Wall Street Journal tehdy ruský vůdce zmiňoval možnost dosažení nesmrtelnosti pomocí nahrazování lidských orgánů.
Umělá inteligence nachází stále větší uplatnění v klimatických vědách a nově nabízí efektivní řešení pro ochranu pobřežních měst před stoupající hladinou moří a extrémními výkyvy počasí. Nově vyvinutý model umělé inteligence dokáže s vysokou přesností předpovídat extrémní bouřlivé přívaly vody, a to i v podmínkách budoucích klimatických změn. Vzhledem k tomu, že tento inovativní model pracuje nesrovnatelně rychleji než dosavadní systémy, umožňuje vědcům i úřadům mnohem lépe vyhodnocovat rizika pobřežních záplav a efektivněji plánovat adaptační opatření v ohrožených oblastech.
Australští fotbaloví fanoušci moc dobře vědí, co znamená spánková deprivace. Sledování zápasů evropských soutěží i světových šampionátů pro ně kvůli časovému posunu odjakživa představuje bezesné noci, unavené víkendy a pondělky zachraňované litry kávy. Frustrace z bezbrankové remízy se prohlubuje, když víte, že vás stála drahocenný spánek a následujících 24 hodin budete v práci sotva fungovat. Zatímco letos jsou Australané díky mistrovství světa v Severní Americe v relativně pohodlné situaci, fanoušci ve Velké Británii a Evropě se ocitají v opačné roli a musí se připravit na noční maratony.
Evropská unie v době rostoucího globálního neklidu intenzivně vyhledává spolehlivé mezinárodní partnery, přičemž Jižní Korea do této strategie ideálně zapadá. Obě strany plánují posílit své technologické, obranné a průmyslové vazby na nadcházejícím setkání na nejvyšší úrovni v Bruselu. Jihokorejský prezident I Če-mjong se sejde s předsedkyní Evropské komise Ursulou von der Leyenovou a předsedou Evropské rady Antóniem Costou. Podle analytiků představuje tento summit, který se koná po tříleté odmlce, zásadní příležitost pro prohloubení spolupráce v oblasti ekonomické bezpečnosti, kde Jižní Korea funguje jako klíčový spojenec pro snižování rizik.
Írán varoval, že v případě pokračujících úderů ze strany americké armády přistoupí k ještě tvrdším a rozsáhlejším útokům. Teherán takto reagoval na odvetné kroky Washingtonu, které následovaly po údajném sestřelení amerického vrtulníku. Íránská armáda ve svém prohlášení uvedla, že pokud se bude agrese vůči islámské republice opakovat, zasáhne další určené cíle v regionu. Varování přišlo ve chvíli, kdy teheránské síly vypálily nejméně čtyři balistické rakety a několik bezpilotních letounů na americké základny v Bahrajnu, Kuvajtu a Jordánsku.