Obchodní politika Donalda Trumpa se znovu dostala do středu globální pozornosti. Po dramatickém týdnu, který otřásl trhy a vyděsil diplomaty od Berlína po Peking, americký prezident náhle oznámil 90denní příměří ve své celosvětové celní válce.
Trump přerušil zavádění tzv. „recipročních“ cel na většinu zemí světa – s výjimkou Číny – a ponechal jen základní 10% sazbu, která je i tak výjimečně vysoká. Reakcí na jeho původní plán bylo téměř 13% zhroucení indexu S&P 500, což srazilo hodnotu amerického akciového trhu o biliony dolarů. Klíčovou roli při rozhodnutí ustoupit ale sehrál trh s vládními dluhopisy – po obavách z finanční krize Trump uvedl, že „sledoval bondový trh“ a označil ho za „velmi složitý“.
Evropská komise rychle připravila seznam odvetných opatření za Trumpovy tarify na ocel a hliník. Šéf obchodu EU Maroš Šefčovič podle webu Politico zdůraznil, že odpověď bude „postupná a rozumná“. I přesto členské státy EU jednomyslně schválily cla v hodnotě téměř 21 miliard eur na americké produkty, včetně politicky citlivých komodit jako jsou sójové boby z Louisiany. Nakonec ale i Brusel oznámil 90denní odklad těchto cel.
Zatímco většina světa dostala od Trumpa odklad, Čína čelí novému úderu: Trump oznámil zvýšení cel na čínské zboží až na 125 %. Peking již dříve reagoval celními sazbami až 84 % na americké výrobky, což Trump označil za „neuctivé“.
Trump rovněž vyzval EU, aby nakoupila americké fosilní paliva za dalších 350 miliard dolarů, což podle diplomatů v Bruselu výrazně přesahuje možnosti i ochotu členských států. Navzdory tomu Evropa nyní v rámci 90denního příměří zintenzivňuje jednání s Bílým domem.
Napětí mezi USA a EU ovlivňuje i jiné oblasti – Komise zdržuje rozhodnutí o pokutách pro americké technologické giganty podle Aktu o digitálních trzích. Sankce pro Apple nebo společnost Meta by mohly dále vyhrotit vztahy, a tak se v Bruselu s verdikty otálí.
Francie, zmítaná domácími krizemi, si nemůže dovolit obchodní válku. Prezident Emmanuel Macron však neztrácí ostrý tón: po vyhlášení „Dne osvobození“ Trumpem vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice do USA, dokud se situace nevyjasní. Navzdory dočasnému uklidnění zůstává Paříž v pozici tvrdého vyjednavače.
Britský premiér Keir Starmer se ke kritice Trumpa neuchyluje a místo toho v tichosti usiluje o dohodu, zejména v sektorech oceli a automobilového průmyslu. Podle insiderů existuje jistý optimismus ohledně vyjednání výjimek, ale obratný a nepředvídatelný Trump může tyto snahy rychle zmařit.
Nastupující německý kancléř Friedrich Merz čelí hned v prvních dnech ve funkci výzvě, jak ochránit vývozní ekonomiku před Trumpovou politikou. Merz volá po jednotném evropském postupu a zároveň usiluje o novou obchodní dohodu s USA. „Nejlepší by bylo zavést nulová cla na obou stranách Atlantiku,“ prohlásil.
Svět si na chvíli oddechl, ale nikdo netuší, co přijde po 90 dnech. EU i další světoví hráči mají krátký čas na vyjednání stabilnějšího rámce transatlantických vztahů. Do té doby bude v Bruselu, Londýně i Paříži vládnout obezřetnost – a napjaté očekávání dalšího Trumpova tahu.
Vědci informovali, že klimatická krize významně zesílila smrtící bouře, které v Asii usmrtily přes 1 750 lidí. Tyto změny přispěly k intenzivnějším lijákům a horším záplavám. Monsunové deště sice často přinášejí povodně, avšak vědci zdůrazňují, že rozsah těchto událostí „nebyl normální.“
Austrálie zavedla bezprecedentní zákaz přístupu dětí do 16 let na hlavní sociální sítě a zasáhla tak stovky tisíc účtů. Cílem je omezit kyberšikanu, rizikový obsah a návykové chování, které digitální platformy u mladistvých prokazatelně posilují. Současný internet skutečně není vhodným místem pro děti. Nejsou to totiž jen sociální sítě, co může vážně narušit bezpečí či dokonce zdravý vývoj dítěte.
Ruské ministerstvo zahraničních věcí vyzvalo britskou vládu, aby objasnila, co na Ukrajině dělal voják, který tam zemřel. 28letý desátník George Hooley z výsadkového pluku zemřel v úterý na Ukrajině a britský premiér Keir Starmer označil tuto událost za „tragickou nehodu“, ke které došlo mimo frontovou linii.
Na dnešní odpoledne je naplánován další telefonický hovor takzvané „Koalice ochotných.“ Jedná se o skupinu států, které podporují Ukrajinu v její obraně před ruskou invazí. Hovor se uskuteční v klíčovém momentě, kdy americký prezident Donald Trump vyjadřuje netrpělivost vůči evropským spojencům. Americké snahy o prosazení mírové dohody jsou navíc doprovázeny zmatky.
Generální tajemník NATO Mark Rutte zahájil své vystoupení v Berlíně s naléhavým varováním. Zdůraznil, že je nezbytné, aby se NATO jasně vyjádřilo k současnému nebezpečí a definovalo kroky, které zabrání rozhoření další války. Podle jeho slov je hrozba jednoznačná: „Jsme dalším terčem Ruska a nebezpečí už na nás doléhá.“
Dánská vojenská zpravodajská služba poprvé ve své historii klasifikovala Spojené státy jako bezpečnostní riziko. Jde o překvapivý posun v tom, jak jeden z nejbližších evropských spojenců Washingtonu hodnotí transatlantické vztahy.
Před dvěma stoletími americký prezident James Monroe prohlásil západní polokouli za zakázané území pro evropské mocnosti. Toto prohlášení, známé jako „Monroeova doktrína“, položilo základ nové éry americké dominance a „policejní kontroly“ v regionu. V následujících desetiletích proběhla téměř třetina z celosvětově zaznamenaných téměř 400 amerických intervencí právě v Latinské Americe. Spojené státy svrhávaly vlády, které považovaly za nepříznivé, nebo použily sílu, kterou později mezinárodní soudy označily za nezákonnou.
Skupina dětí objevila Adélovo tělo cestou do školy, ve stejnou chvíli, kdy jeho rodiče mířili na policejní stanici nahlásit jeho zmizení. Bylo mu 15 let, když zemřel dnes už ve Francii obvyklým způsobem. Zastřelili ho, jeho hubené tělo polili benzínem a zapálili. Jednalo se o 15 letého chlapce, jehož ohořelá silueta s pokrčeným kolenem, jako by odpočívala na jedné z blízkých pláží v Marseille.
Venezuelské námořnictvo je primárně určeno pro pobřežní obranu a operace proti pašerákům, nicméně jakýkoli plnohodnotný boj proti námořnictvu USA by prohrálo během několika minut. Vzhledem k tomu, že se americké válečné lodě shromažďují v Karibiku, jsou možnosti venezuelské armády, včetně poměrně malého námořnictva, pod drobnohledem.
Evropští lídři se musí shodnout na tom, jak reagovat na obvinění, že jejich kontinentu hrozí „vymazání civilizace“. Tato slova patřila k nejsilnějším v dosud nejpřísněji formulované strategii národní bezpečnosti, kterou kdy vydala vláda USA. Dokument tak jasně ukazuje, že spojenectví už není automatickou záležitostí.
Prezident Donald Trump spustil nový program, který nabízí urychlené získání amerických víz pro bohaté cizince ochotné zaplatit minimálně 1 milion dolarů. Karta má kupcům poskytnout „přímou cestu k občanství pro všechny kvalifikované a prověřené lidi,“ což je podle Trumpa „tak vzrušující! Naše Velké americké společnosti si konečně mohou ponechat svůj neocenitelný talent,“ uvedl prezident ve středu na sociálních sítích.
Ještě před pouhým rokem čínští výrobci, kteří se obávali nové obchodní války, spěchali s navyšováním exportu. Reagovali tak na vítězství Donalda Trumpa v prezidentských volbách v USA, jelikož slíbil tvrdá cla na dovoz z Číny kvůli rostoucímu americkému obchodnímu deficitu. O rok později Trump svůj slib splnil. Čína však situaci otočila ve svůj prospěch a vyváží ještě více zboží.