Obchodní politika Donalda Trumpa se znovu dostala do středu globální pozornosti. Po dramatickém týdnu, který otřásl trhy a vyděsil diplomaty od Berlína po Peking, americký prezident náhle oznámil 90denní příměří ve své celosvětové celní válce.
Trump přerušil zavádění tzv. „recipročních“ cel na většinu zemí světa – s výjimkou Číny – a ponechal jen základní 10% sazbu, která je i tak výjimečně vysoká. Reakcí na jeho původní plán bylo téměř 13% zhroucení indexu S&P 500, což srazilo hodnotu amerického akciového trhu o biliony dolarů. Klíčovou roli při rozhodnutí ustoupit ale sehrál trh s vládními dluhopisy – po obavách z finanční krize Trump uvedl, že „sledoval bondový trh“ a označil ho za „velmi složitý“.
Evropská komise rychle připravila seznam odvetných opatření za Trumpovy tarify na ocel a hliník. Šéf obchodu EU Maroš Šefčovič podle webu Politico zdůraznil, že odpověď bude „postupná a rozumná“. I přesto členské státy EU jednomyslně schválily cla v hodnotě téměř 21 miliard eur na americké produkty, včetně politicky citlivých komodit jako jsou sójové boby z Louisiany. Nakonec ale i Brusel oznámil 90denní odklad těchto cel.
Zatímco většina světa dostala od Trumpa odklad, Čína čelí novému úderu: Trump oznámil zvýšení cel na čínské zboží až na 125 %. Peking již dříve reagoval celními sazbami až 84 % na americké výrobky, což Trump označil za „neuctivé“.
Trump rovněž vyzval EU, aby nakoupila americké fosilní paliva za dalších 350 miliard dolarů, což podle diplomatů v Bruselu výrazně přesahuje možnosti i ochotu členských států. Navzdory tomu Evropa nyní v rámci 90denního příměří zintenzivňuje jednání s Bílým domem.
Napětí mezi USA a EU ovlivňuje i jiné oblasti – Komise zdržuje rozhodnutí o pokutách pro americké technologické giganty podle Aktu o digitálních trzích. Sankce pro Apple nebo společnost Meta by mohly dále vyhrotit vztahy, a tak se v Bruselu s verdikty otálí.
Francie, zmítaná domácími krizemi, si nemůže dovolit obchodní válku. Prezident Emmanuel Macron však neztrácí ostrý tón: po vyhlášení „Dne osvobození“ Trumpem vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice do USA, dokud se situace nevyjasní. Navzdory dočasnému uklidnění zůstává Paříž v pozici tvrdého vyjednavače.
Britský premiér Keir Starmer se ke kritice Trumpa neuchyluje a místo toho v tichosti usiluje o dohodu, zejména v sektorech oceli a automobilového průmyslu. Podle insiderů existuje jistý optimismus ohledně vyjednání výjimek, ale obratný a nepředvídatelný Trump může tyto snahy rychle zmařit.
Nastupující německý kancléř Friedrich Merz čelí hned v prvních dnech ve funkci výzvě, jak ochránit vývozní ekonomiku před Trumpovou politikou. Merz volá po jednotném evropském postupu a zároveň usiluje o novou obchodní dohodu s USA. „Nejlepší by bylo zavést nulová cla na obou stranách Atlantiku,“ prohlásil.
Svět si na chvíli oddechl, ale nikdo netuší, co přijde po 90 dnech. EU i další světoví hráči mají krátký čas na vyjednání stabilnějšího rámce transatlantických vztahů. Do té doby bude v Bruselu, Londýně i Paříži vládnout obezřetnost – a napjaté očekávání dalšího Trumpova tahu.
Modžtaba Chameneí, který nedávno stanul v čele Íránu, přerušil mlčení svým premiérovým oficiálním projevem. K veřejnosti však nepromluvil osobně; jeho slova přednesl hlasatel státní televize za doprovodu statických snímků. Tento neobvyklý formát jen přiživil dohady o tom, že nový vůdce mohl utrpět vážná zranění během úvodních fází současného válečného konfliktu.
Válečný konflikt mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem, který trvá již dva týdny, vystavuje íránské obyvatelstvo extrémnímu tlaku. Poté, co americké nálety stály život nejvyššího duchovního vůdce Alího Chameneího, vyzval prezident Donald Trump Íránce k převzetí moci do vlastních rukou. Podle jeho slov jde o jedinečnou příležitost pro celé generace, jak změnit směřování země. Reakce režimu v Teheránu na sebe však nenechala dlouho čekat a v ulicích měst se množí ozbrojené hlídky i přímé hrozby likvidací.
Írán v posledních dnech výrazně stupňuje napětí na Blízkém východě cílenými útoky na námořní dopravu v oblasti Perského zálivu. Přestože Spojené státy a Izrael mají nad Teheránem vojenskou i finanční převahu, Islámská republika využívá svou největší strategickou výhodu – kontrolu nad Hormuzským průlivem. Touto úzkou vodní cestou přitom protéká přibližně pětina veškerých světových dodávek ropy.
Evropská unie se chystá k ráznému kroku proti zneužívání umělé inteligence. Podle návrhů, které získal server Politico, hodlá Brusel zakázat aplikace a systémy schopné generovat sexuálně explicitní deepfaky reálných osob. Tato legislativní iniciativa reaguje na nedávný skandál kolem nástroje Grok na sociální síti X, který uživatelům umožnil vytvářet miliony kompromitujících snímků bez souhlasu dotčených lidí.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vstoupila do svého třináctého dne a intenzita bojů napříč celým regionem nadále narůstá. Izraelská armáda oficiálně oznámila zahájení rozsáhlé vlny útoků přímo na území Íránu. Podle prohlášení izraelských ozbrojených sil se tyto údery zaměřují na infrastrukturu tamního režimu po celé zemi.
Situace na Blízkém východě se v dopoledních hodinách íránského času prudce vyostřila a konflikt mezi USA, Izraelem a Íránem nabývá na intenzitě. Poslední zprávy potvrzují, že Írán v iráckých vodách zapálil dva ropné tankery, přičemž o život přišel jeden člen posádky. Útoky na dopravní a energetickou infrastrukturu v celém regionu se tak stávají čím dál častějšími.
Vědci potvrdili, že obavy z možné srážky obřího asteroidu s Měsícem byly liché. Podle nových pozorování se těleso s označením 2024 YR4, které bylo dříve považováno za hrozbu, neocitne na kolizním kurzu. Tým planetární obrany Evropské vesmírné agentury (ESA) tak rozptýlil obavy, že by náraz mohl ohrozit satelity obíhající kolem Země.
Globální ceny ropy sice v posledních dnech zaznamenaly pokles ze svých maxim, ale řidiči u čerpacích stanic by neměli v nejbližší době očekávat výraznou úlevu. Válka v Íránu prakticky uzavřela Hormuzský průliv, kterým protéká přibližně pětina světové produkce ropy, což vyvolalo značnou nejistotu. Přestože ceny ropy klesly poté, co prezident Donald Trump předpověděl brzký konec konfliktu, středeční obchodování přineslo opět mírný nárůst.
Britové dali opět jasně najevo, že chtějí odpovědi nejen od bývalého prince Andrewa. Mnozí lidé se totiž domnívají, že členové královské rodiny o jeho chování zkrátka museli vědět. Kauzu dokonce využívají občané, kteří orodují za ukončení činnosti monarchie.
Dvě nejdiskutovanější politické persony v Česku se příští týden sejdou z očí do očí. Prezident Petr Pavel a premiér Andrej Babiš (ANO) budou jednat o státním rozpočtu, aktuální bezpečnostní situaci či zahraničních cestách.
Skoro až za měsíc přijdou na řadu Velikonoce, ale tuzemští meteorologové už začínají tušit, jak během nich bude. A spoustu lidí to zajímá. V Česku mají do začátku dubna nadále panovat průměrné či dokonce nadprůměrné teploty. Vyplývá to z aktuálního měsíčního výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Členské státy Mezinárodní energetické agentury (IEA) ve středu jednomyslně schválily krok, který nemá v historii obdoby. Aby zmírnily dopady eskalujícího konfliktu na Blízkém východě a zastavily prudký růst cen energií, uvolní na globální trh rekordních 400 milionů barelů ropy ze svých nouzových rezerv. Výkonný ředitel IEA Fatih Birol potvrdil, že jde o největší akci v dějinách agentury, která má kompenzovat výpadek způsobený faktickým uzavřením strategického Hormuzského průlivu. 400 milionů barelů ropy je zhruba tolik, kolik svět spotřebuje během čtyř dnů, nebo kolik za normálních okolností proteče Hormuzským průlivem za 20 dní.