Obchodní politika Donalda Trumpa se znovu dostala do středu globální pozornosti. Po dramatickém týdnu, který otřásl trhy a vyděsil diplomaty od Berlína po Peking, americký prezident náhle oznámil 90denní příměří ve své celosvětové celní válce.
Trump přerušil zavádění tzv. „recipročních“ cel na většinu zemí světa – s výjimkou Číny – a ponechal jen základní 10% sazbu, která je i tak výjimečně vysoká. Reakcí na jeho původní plán bylo téměř 13% zhroucení indexu S&P 500, což srazilo hodnotu amerického akciového trhu o biliony dolarů. Klíčovou roli při rozhodnutí ustoupit ale sehrál trh s vládními dluhopisy – po obavách z finanční krize Trump uvedl, že „sledoval bondový trh“ a označil ho za „velmi složitý“.
Evropská komise rychle připravila seznam odvetných opatření za Trumpovy tarify na ocel a hliník. Šéf obchodu EU Maroš Šefčovič podle webu Politico zdůraznil, že odpověď bude „postupná a rozumná“. I přesto členské státy EU jednomyslně schválily cla v hodnotě téměř 21 miliard eur na americké produkty, včetně politicky citlivých komodit jako jsou sójové boby z Louisiany. Nakonec ale i Brusel oznámil 90denní odklad těchto cel.
Zatímco většina světa dostala od Trumpa odklad, Čína čelí novému úderu: Trump oznámil zvýšení cel na čínské zboží až na 125 %. Peking již dříve reagoval celními sazbami až 84 % na americké výrobky, což Trump označil za „neuctivé“.
Trump rovněž vyzval EU, aby nakoupila americké fosilní paliva za dalších 350 miliard dolarů, což podle diplomatů v Bruselu výrazně přesahuje možnosti i ochotu členských států. Navzdory tomu Evropa nyní v rámci 90denního příměří zintenzivňuje jednání s Bílým domem.
Napětí mezi USA a EU ovlivňuje i jiné oblasti – Komise zdržuje rozhodnutí o pokutách pro americké technologické giganty podle Aktu o digitálních trzích. Sankce pro Apple nebo společnost Meta by mohly dále vyhrotit vztahy, a tak se v Bruselu s verdikty otálí.
Francie, zmítaná domácími krizemi, si nemůže dovolit obchodní válku. Prezident Emmanuel Macron však neztrácí ostrý tón: po vyhlášení „Dne osvobození“ Trumpem vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice do USA, dokud se situace nevyjasní. Navzdory dočasnému uklidnění zůstává Paříž v pozici tvrdého vyjednavače.
Britský premiér Keir Starmer se ke kritice Trumpa neuchyluje a místo toho v tichosti usiluje o dohodu, zejména v sektorech oceli a automobilového průmyslu. Podle insiderů existuje jistý optimismus ohledně vyjednání výjimek, ale obratný a nepředvídatelný Trump může tyto snahy rychle zmařit.
Nastupující německý kancléř Friedrich Merz čelí hned v prvních dnech ve funkci výzvě, jak ochránit vývozní ekonomiku před Trumpovou politikou. Merz volá po jednotném evropském postupu a zároveň usiluje o novou obchodní dohodu s USA. „Nejlepší by bylo zavést nulová cla na obou stranách Atlantiku,“ prohlásil.
Svět si na chvíli oddechl, ale nikdo netuší, co přijde po 90 dnech. EU i další světoví hráči mají krátký čas na vyjednání stabilnějšího rámce transatlantických vztahů. Do té doby bude v Bruselu, Londýně i Paříži vládnout obezřetnost – a napjaté očekávání dalšího Trumpova tahu.
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.