Obchodní politika Donalda Trumpa se znovu dostala do středu globální pozornosti. Po dramatickém týdnu, který otřásl trhy a vyděsil diplomaty od Berlína po Peking, americký prezident náhle oznámil 90denní příměří ve své celosvětové celní válce.
Trump přerušil zavádění tzv. „recipročních“ cel na většinu zemí světa – s výjimkou Číny – a ponechal jen základní 10% sazbu, která je i tak výjimečně vysoká. Reakcí na jeho původní plán bylo téměř 13% zhroucení indexu S&P 500, což srazilo hodnotu amerického akciového trhu o biliony dolarů. Klíčovou roli při rozhodnutí ustoupit ale sehrál trh s vládními dluhopisy – po obavách z finanční krize Trump uvedl, že „sledoval bondový trh“ a označil ho za „velmi složitý“.
Evropská komise rychle připravila seznam odvetných opatření za Trumpovy tarify na ocel a hliník. Šéf obchodu EU Maroš Šefčovič podle webu Politico zdůraznil, že odpověď bude „postupná a rozumná“. I přesto členské státy EU jednomyslně schválily cla v hodnotě téměř 21 miliard eur na americké produkty, včetně politicky citlivých komodit jako jsou sójové boby z Louisiany. Nakonec ale i Brusel oznámil 90denní odklad těchto cel.
Zatímco většina světa dostala od Trumpa odklad, Čína čelí novému úderu: Trump oznámil zvýšení cel na čínské zboží až na 125 %. Peking již dříve reagoval celními sazbami až 84 % na americké výrobky, což Trump označil za „neuctivé“.
Trump rovněž vyzval EU, aby nakoupila americké fosilní paliva za dalších 350 miliard dolarů, což podle diplomatů v Bruselu výrazně přesahuje možnosti i ochotu členských států. Navzdory tomu Evropa nyní v rámci 90denního příměří zintenzivňuje jednání s Bílým domem.
Napětí mezi USA a EU ovlivňuje i jiné oblasti – Komise zdržuje rozhodnutí o pokutách pro americké technologické giganty podle Aktu o digitálních trzích. Sankce pro Apple nebo společnost Meta by mohly dále vyhrotit vztahy, a tak se v Bruselu s verdikty otálí.
Francie, zmítaná domácími krizemi, si nemůže dovolit obchodní válku. Prezident Emmanuel Macron však neztrácí ostrý tón: po vyhlášení „Dne osvobození“ Trumpem vyzval evropské firmy, aby pozastavily investice do USA, dokud se situace nevyjasní. Navzdory dočasnému uklidnění zůstává Paříž v pozici tvrdého vyjednavače.
Britský premiér Keir Starmer se ke kritice Trumpa neuchyluje a místo toho v tichosti usiluje o dohodu, zejména v sektorech oceli a automobilového průmyslu. Podle insiderů existuje jistý optimismus ohledně vyjednání výjimek, ale obratný a nepředvídatelný Trump může tyto snahy rychle zmařit.
Nastupující německý kancléř Friedrich Merz čelí hned v prvních dnech ve funkci výzvě, jak ochránit vývozní ekonomiku před Trumpovou politikou. Merz volá po jednotném evropském postupu a zároveň usiluje o novou obchodní dohodu s USA. „Nejlepší by bylo zavést nulová cla na obou stranách Atlantiku,“ prohlásil.
Svět si na chvíli oddechl, ale nikdo netuší, co přijde po 90 dnech. EU i další světoví hráči mají krátký čas na vyjednání stabilnějšího rámce transatlantických vztahů. Do té doby bude v Bruselu, Londýně i Paříži vládnout obezřetnost – a napjaté očekávání dalšího Trumpova tahu.
Podle nového průzkumu CNN, který provedla agentura SSRS, většina Američanů nesouhlasí s eskalací deportací nelegálních imigrantů, kterou prezident Donald Trump zahájil ve svém druhém funkčním období. Roste také počet lidí, kteří mají pocit, že Trump zachází ve své imigrační politice příliš daleko.
Saúdský princ Al-Waleed bin Khaled bin Talal Al Saúd, známý veřejnosti jako „spící princ“, zemřel po dlouhých dvaceti letech v kómatu. Smutnou zprávu oznámil v sobotu jeho otec, princ Khaled bin Talal Al Saúd. Al-Waleedovi bylo pouhých 36 let.
V dramatickém vývoji, který připomíná špionážní thriller, se čtrnáct politických vězňů z běloruských žalářů ocitlo na svobodě díky neformální, osobní diplomacii administrativy Donalda Trumpa. Hlavní roli v celé operaci sehrál jeho právník a nynější zvláštní vyslanec John Coale, který navázal vztah s běloruským vůdcem Alexandrem Lukašenkem — mimo jiné i při obědě provázeném přípitky vodkou.
Oblasti podél východního pobřeží Spojených států se v nadcházejících letech mohou potýkat s výrazně silnějšími zimními bouřemi, známými jako nor’easters. Nová studie klimatologů naznačuje, že globální oteplování a znečištění klimatu již nyní ovlivňují intenzitu těchto ničivých jevů. Zatímco celkový počet bouří možná klesne, jejich ničivá síla poroste.
Letní sezóna je tradičně obdobím, kdy mnozí hledají zázračné způsoby, jak se zbavit přebytečných kilogramů. Do popředí se tak každoročně dostávají tzv. jednodruhové neboli „mono diety“, které slibují rychlý úbytek váhy a „detoxikaci“ organismu. Tyto diety však podle odborníků, včetně profesorky Any Montero Bravo z madridské univerzity CEU San Pablo, nejsou ani bezpečné, ani dlouhodobě účinné.
Horko, které zasáhlo letošní turnaj FIFA Club World Cup v USA, přimělo odborníky, hráče i odbory k vážným obavám o zdraví fotbalistů během nadcházejícího mistrovství světa 2026. Během červencového finále mezi Chelsea a PSG, které se odehrálo za 29 stupňů Celsia na stadionu MetLife v New Jersey, hráči bojovali nejen proti sobě, ale i proti extrémnímu vedru.
Ruská armáda čelí dalšímu skandálu – tentokrát kvůli brutálním praktikám v nechvalně známé jednotce 31831, která působí v rámci 54. motorizovaného střeleckého pluku v Doněcké oblasti. Jak odhalil britský deník The Sun, vojáci této jednotky jsou fyzicky týráni, drženi v klecích pod proudem a nuceni podstupovat sebevražedné mise, pokud nezaplatí úplatek.
Tajné krizové dokumenty, které získal britský deník The Sun prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím, ukazují děsivou realitu, jak by Londýn čelil jadernému útoku. Ve čtyřech obsáhlých zprávách o více než 200 stranách jsou popsány konkrétní scénáře, jak by město reagovalo na výbuch jaderné bomby, včetně evakuace obyvatel, dekontaminace přeživších a nakládání s tisíci mrtvými těly.
Bez nepřetržité dodávky moderních západních zbraní by se Ukrajině jen těžko dařilo bránit se ruské invazi. Od začátku války před více než třemi lety získal Kyjev vojenskou pomoc v hodnotě miliard dolarů, přičemž klíčovou roli v obranné strategii hrají především tři americké systémy: protitanková střela Javelin, protiraketový systém Patriot a taktická balistická střela ATACMS.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v sobotu oznámil, že Kyjev navrhl Moskvě nový termín pro mírové rozhovory, které by se měly uskutečnit příští týden. Jedná se o pokus o oživení diplomatických jednání, která se zadrhla začátkem června.
Otřesná tragédie se odehrála v dětské nemocnici Jeanne-de-Flandre při CHR v Lille, známé svou špičkovou péčí o komplikovaná těhotenství. Pět dní stará, předčasně narozená holčička jménem Zayneb-Cassandra, zemřela poté, co s ní neopatrně manipuloval šestiletý chlapec, který se volně pohyboval po nemocničních chodbách.
Vědci v Británii zahajují analýzu dosud nejstaršího ledu na Zemi. Jedinečný ledový válec, starý až 1,5 milionu let, byl vyvrtán hluboko v antarktickém ledovci a nyní dorazil do výzkumného centra British Antarctic Survey v Cambridge. Odborníci doufají, že roztavením těchto ledových jader odkryjí zcela nové informace o dávné historii klimatu Země.