Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Pásku slavnostně přestřihl premiér Christopher Luxon, který příchod cenově dostupného nábytkářského gigantu označil za vítězství pro Nový Zéland, jenž se potýká s krizí životních nákladů. "Trvalo to dlouho," řekl Luxon novinářům. "Představuje to skutečně dobrou zahraniční investici na Novém Zélandu a také skvělé pracovní příležitosti." První obchod IKEA byl otevřen ve Švédsku v roce 1958. Nyní má prodejce pobočky ve více než 60 zemích a ve finančním roce 2025 zaznamenal tržby ve výši 44,6 miliardy eur.
Charakteristické styly nábytku IKEA jsou všudypřítomné na kolejích a v domácnostech po celém světě. Čas strávený studováním návodů na montáž nábytku se stal obřadem pro ty, kteří se stěhují po celých kontinentech. Nový Zéland je jednou z posledních vyspělých zemí, která se dočkala obchodu IKEA, padesát let poté, co švédská značka otevřela v Austrálii. Otevření obchodu v Aucklandu bylo poprvé oznámeno již v roce 2019.
Před dlouho očekávaným otevřením obchodu v Aucklandu se ve čtvrtek před 11. hodinou dopoledne místního času shromáždilo přibližně 800 lidí. Někteří nedočkaví zákazníci dorazili již v 4:30 ráno. Zákazník Bernie řekl partnerské stanici CNN Radio New Zealand, že jel autem přes dvě a půl hodiny z Papamoy, předměstí města Tauranga.
Před otevřením obchodu vytvořila IKEA první "Zprávu o životě doma" (Life at Home report) v zemi, která zdokumentovala neobvyklé rysy více než 500 novozélandských domácností. Obchodní řetězec zjistil, že 93 % garáží je pokryto koberci a 88 % vchodů do domů je zaplněno nepořádkem. Mirja Viinanen, generální ředitelka a hlavní ředitelka pro udržitelnost společnosti IKEA Australia a Nový Zéland, uvedla pro CNN, že otevření je součástí plánu expanze IKEA v asijsko-pacifickém regionu. Kromě obvyklých obrovských prodejen plánuje IKEA otevřít také "malé formáty" obchodů, aby byly dostupnější pro zákazníky v méně zalidněných oblastech.
Aucklandští zákazníci, kteří dostanou chuť na jídlo po nákupech nábytku, budou moci zajít i do vnitřní kavárny IKEA a pochutnat si na švédských lahůdkách. "Samozřejmě máme masové kuličky," řekla Viinanen. "Máme tuny masových kuliček." Premiér Luxon dal masitému občerstvení své schválení. Nicméně na dotaz novináře, zda by IKEA měla používat novozélandské hovězí, odmítl odpovědět. "Do toho se nebudu pouštět, to je rozhodnutí IKEA," prohlásil.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.