Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Pásku slavnostně přestřihl premiér Christopher Luxon, který příchod cenově dostupného nábytkářského gigantu označil za vítězství pro Nový Zéland, jenž se potýká s krizí životních nákladů. "Trvalo to dlouho," řekl Luxon novinářům. "Představuje to skutečně dobrou zahraniční investici na Novém Zélandu a také skvělé pracovní příležitosti." První obchod IKEA byl otevřen ve Švédsku v roce 1958. Nyní má prodejce pobočky ve více než 60 zemích a ve finančním roce 2025 zaznamenal tržby ve výši 44,6 miliardy eur.
Charakteristické styly nábytku IKEA jsou všudypřítomné na kolejích a v domácnostech po celém světě. Čas strávený studováním návodů na montáž nábytku se stal obřadem pro ty, kteří se stěhují po celých kontinentech. Nový Zéland je jednou z posledních vyspělých zemí, která se dočkala obchodu IKEA, padesát let poté, co švédská značka otevřela v Austrálii. Otevření obchodu v Aucklandu bylo poprvé oznámeno již v roce 2019.
Před dlouho očekávaným otevřením obchodu v Aucklandu se ve čtvrtek před 11. hodinou dopoledne místního času shromáždilo přibližně 800 lidí. Někteří nedočkaví zákazníci dorazili již v 4:30 ráno. Zákazník Bernie řekl partnerské stanici CNN Radio New Zealand, že jel autem přes dvě a půl hodiny z Papamoy, předměstí města Tauranga.
Před otevřením obchodu vytvořila IKEA první "Zprávu o životě doma" (Life at Home report) v zemi, která zdokumentovala neobvyklé rysy více než 500 novozélandských domácností. Obchodní řetězec zjistil, že 93 % garáží je pokryto koberci a 88 % vchodů do domů je zaplněno nepořádkem. Mirja Viinanen, generální ředitelka a hlavní ředitelka pro udržitelnost společnosti IKEA Australia a Nový Zéland, uvedla pro CNN, že otevření je součástí plánu expanze IKEA v asijsko-pacifickém regionu. Kromě obvyklých obrovských prodejen plánuje IKEA otevřít také "malé formáty" obchodů, aby byly dostupnější pro zákazníky v méně zalidněných oblastech.
Aucklandští zákazníci, kteří dostanou chuť na jídlo po nákupech nábytku, budou moci zajít i do vnitřní kavárny IKEA a pochutnat si na švédských lahůdkách. "Samozřejmě máme masové kuličky," řekla Viinanen. "Máme tuny masových kuliček." Premiér Luxon dal masitému občerstvení své schválení. Nicméně na dotaz novináře, zda by IKEA měla používat novozélandské hovězí, odmítl odpovědět. "Do toho se nebudu pouštět, to je rozhodnutí IKEA," prohlásil.
Bílý dům pod vedením šéfky prezidentské kanceláře Susie Wilesové a ředitele FBI Kashe Patela spustil rozsáhlé vyšetřování úniků informací. Vyšetřovatelé se zaměřili na to, kdo vládním úředníkům a médiím poskytl detaily o bezpečnostních nedostatcích nového letadla, které americký prezident Donald Trump dostal darem od Kataru a které mělo sloužit jako Air Force One. V rámci této prověrky byli někteří úředníci přímo v areálu Bílého domu vyzváni, aby odevzdali své mobilní telefony.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
