Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Pásku slavnostně přestřihl premiér Christopher Luxon, který příchod cenově dostupného nábytkářského gigantu označil za vítězství pro Nový Zéland, jenž se potýká s krizí životních nákladů. "Trvalo to dlouho," řekl Luxon novinářům. "Představuje to skutečně dobrou zahraniční investici na Novém Zélandu a také skvělé pracovní příležitosti." První obchod IKEA byl otevřen ve Švédsku v roce 1958. Nyní má prodejce pobočky ve více než 60 zemích a ve finančním roce 2025 zaznamenal tržby ve výši 44,6 miliardy eur.
Charakteristické styly nábytku IKEA jsou všudypřítomné na kolejích a v domácnostech po celém světě. Čas strávený studováním návodů na montáž nábytku se stal obřadem pro ty, kteří se stěhují po celých kontinentech. Nový Zéland je jednou z posledních vyspělých zemí, která se dočkala obchodu IKEA, padesát let poté, co švédská značka otevřela v Austrálii. Otevření obchodu v Aucklandu bylo poprvé oznámeno již v roce 2019.
Před dlouho očekávaným otevřením obchodu v Aucklandu se ve čtvrtek před 11. hodinou dopoledne místního času shromáždilo přibližně 800 lidí. Někteří nedočkaví zákazníci dorazili již v 4:30 ráno. Zákazník Bernie řekl partnerské stanici CNN Radio New Zealand, že jel autem přes dvě a půl hodiny z Papamoy, předměstí města Tauranga.
Před otevřením obchodu vytvořila IKEA první "Zprávu o životě doma" (Life at Home report) v zemi, která zdokumentovala neobvyklé rysy více než 500 novozélandských domácností. Obchodní řetězec zjistil, že 93 % garáží je pokryto koberci a 88 % vchodů do domů je zaplněno nepořádkem. Mirja Viinanen, generální ředitelka a hlavní ředitelka pro udržitelnost společnosti IKEA Australia a Nový Zéland, uvedla pro CNN, že otevření je součástí plánu expanze IKEA v asijsko-pacifickém regionu. Kromě obvyklých obrovských prodejen plánuje IKEA otevřít také "malé formáty" obchodů, aby byly dostupnější pro zákazníky v méně zalidněných oblastech.
Aucklandští zákazníci, kteří dostanou chuť na jídlo po nákupech nábytku, budou moci zajít i do vnitřní kavárny IKEA a pochutnat si na švédských lahůdkách. "Samozřejmě máme masové kuličky," řekla Viinanen. "Máme tuny masových kuliček." Premiér Luxon dal masitému občerstvení své schválení. Nicméně na dotaz novináře, zda by IKEA měla používat novozélandské hovězí, odmítl odpovědět. "Do toho se nebudu pouštět, to je rozhodnutí IKEA," prohlásil.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.