Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Pásku slavnostně přestřihl premiér Christopher Luxon, který příchod cenově dostupného nábytkářského gigantu označil za vítězství pro Nový Zéland, jenž se potýká s krizí životních nákladů. "Trvalo to dlouho," řekl Luxon novinářům. "Představuje to skutečně dobrou zahraniční investici na Novém Zélandu a také skvělé pracovní příležitosti." První obchod IKEA byl otevřen ve Švédsku v roce 1958. Nyní má prodejce pobočky ve více než 60 zemích a ve finančním roce 2025 zaznamenal tržby ve výši 44,6 miliardy eur.
Charakteristické styly nábytku IKEA jsou všudypřítomné na kolejích a v domácnostech po celém světě. Čas strávený studováním návodů na montáž nábytku se stal obřadem pro ty, kteří se stěhují po celých kontinentech. Nový Zéland je jednou z posledních vyspělých zemí, která se dočkala obchodu IKEA, padesát let poté, co švédská značka otevřela v Austrálii. Otevření obchodu v Aucklandu bylo poprvé oznámeno již v roce 2019.
Před dlouho očekávaným otevřením obchodu v Aucklandu se ve čtvrtek před 11. hodinou dopoledne místního času shromáždilo přibližně 800 lidí. Někteří nedočkaví zákazníci dorazili již v 4:30 ráno. Zákazník Bernie řekl partnerské stanici CNN Radio New Zealand, že jel autem přes dvě a půl hodiny z Papamoy, předměstí města Tauranga.
Před otevřením obchodu vytvořila IKEA první "Zprávu o životě doma" (Life at Home report) v zemi, která zdokumentovala neobvyklé rysy více než 500 novozélandských domácností. Obchodní řetězec zjistil, že 93 % garáží je pokryto koberci a 88 % vchodů do domů je zaplněno nepořádkem. Mirja Viinanen, generální ředitelka a hlavní ředitelka pro udržitelnost společnosti IKEA Australia a Nový Zéland, uvedla pro CNN, že otevření je součástí plánu expanze IKEA v asijsko-pacifickém regionu. Kromě obvyklých obrovských prodejen plánuje IKEA otevřít také "malé formáty" obchodů, aby byly dostupnější pro zákazníky v méně zalidněných oblastech.
Aucklandští zákazníci, kteří dostanou chuť na jídlo po nákupech nábytku, budou moci zajít i do vnitřní kavárny IKEA a pochutnat si na švédských lahůdkách. "Samozřejmě máme masové kuličky," řekla Viinanen. "Máme tuny masových kuliček." Premiér Luxon dal masitému občerstvení své schválení. Nicméně na dotaz novináře, zda by IKEA měla používat novozélandské hovězí, odmítl odpovědět. "Do toho se nebudu pouštět, to je rozhodnutí IKEA," prohlásil.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.