Indie na rozcestí: Dokáže si udržet přátelství s Washingtonem i Moskvou?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 4. prosince 2025 09:42
Sdílej:

Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.

Po Putinově invazi na Ukrajinu Indie využila svá strategická aktiva – obrovský trh a klíčovou pozici v indo-pacifickém regionu – k získání pozornosti Bílého domu i Kremlu. Ulice v centru indické metropole jsou lemovány ruskými a indickými vlajkami a billboardy vítajícími Putina. Putinova návštěva, první v Indii od začátku jeho války, přichází v napjaté době pro Modiho. Dillí totiž jedná s Washingtonem o velmi potřebné obchodní dohodě, poté, co Spojené státy na Indii uvalily 50% cla. Polovina těchto cel byla přímým trestem za pokračující nákupy zlevněné ruské ropy.

Dillí se v poslední době pokusilo o gesta k uklidnění Washingtonu, když omezilo nákupy ruské ropy a souhlasilo s nákupem 2,2 milionu metrických tun zkapalněného ropného plynu z USA. Nicméně vysoko na programu Putinovy návštěvy jsou další obranné dohody s Moskvou. Indie považuje tyto nákupy zbraní za klíčové pro obranu proti Pákistánu a Číně, se kterými se v posledních letech vyostřilo napětí na hranicích. To podtrhuje složité sousedství, ve kterém se Indie musí orientovat: Rusko je úzkým partnerem Číny, přičemž Peking je hlavním dodavatelem zbraní Pákistánu.

Podle Kantiho Bajpaie, hostujícího profesora mezinárodních vztahů na univerzitě Ašóka, vysílá Dillí rozvinutím červeného koberce Putinovi signál Západu i Číně, že "má možnosti". Je to známka toho, že Indie je ochotná "setrvat s Rusy" i přes mezinárodní odsouzení Moskvy. Kromě ropy a zbraní jde o diplomatické zajištění – ukazuje Pekingu a Washingtonu, že Dillí má třetí možnost, což mu dává větší vyjednávací prostor.

Blízké vazby Indie s Ruskem se utvořily během studené války, kdy Indie, ač oficiálně "nezúčastněná", přijímala značnou sovětskou průmyslovou a ekonomickou pomoc. Příklon k Moskvě se však upevnil v 70. letech, kdy Washington začal výrazně finančně a vojensky podporovat úhlavního indického rivala, Pákistán. Rusko se stalo spolehlivou protiváhou a začalo Indii dodávat zbraně, což je role, kterou si cení dodnes.

Ačkoli se indické nákupy ruských zbraní za poslední čtyři roky snížily, Moskva zůstává hlavním vojenským dodavatelem Indie, což potvrzuje Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Většina ruského vojenského vybavení je nakupována s ohledem na Čínu, která se v posledních letech stala jedním z nejbližších partnerů Moskvy, ale se kterou má Indie dlouhodobé hraniční spory. Peking je zároveň významným dodavatelem zbraní Pákistánu, včetně stíhaček, které pákistánská armáda použila ke sestřelení indických stíhaček během krátkého hraničního konfliktu. Podle agentury Reuters ruské letouny Su-30 v současnosti tvoří většinu z 29 stíhacích perutí indického letectva. Tento týden se bude v Moskvě jednat o potenciální nákup nejpokročilejší ruské stíhačky Su-57.

V posledních měsících se však do popředí dostaly ekonomické vazby Dillí s Moskvou, které způsobily největší potíže. Když západní sankce uvalené na Rusko kvůli invazi v roce 2022 způsobily pokles ceny ruské ropy, Indie toho využila. Ve snaze zajistit si levné palivo pro svou rostoucí ekonomiku a populace s více než 1,4 miliardy obyvatel výrazně zvýšila nákupy ruské ropy, čímž se stala jedním z předních odběratelů Kremlu. V reakci na odsouzení Západem Indie neustále tvrdila, že její primární odpovědností je její vlastní lid a ekonomika.

Nandan Unnikrishnan z think tanku Observer Research Foundation (ORF) v Dillí zdůraznil, že Indie potřebuje "zachovat slušný pracovní vztah se všemi velmocemi" kvůli stamilionům chudých, které musí dostat nad hranici chudoby. Nicméně v srpnu Trumpova trpělivost došla a uvalil na Indii 50% cla. Jde o trest za obchodní deficit s Washingtonem, ale také za nákupy ruské ropy. Poté Trump v říjnu oznámil americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Obchodní a rafinérské zdroje uvedly agentuře Reuters, že dovoz ropy do Indie v prosinci pravděpodobně klesne na nejnižší úroveň za poslední tři roky.

Finanční tlak z Washingtonu nejenže napíná vztahy, ale zdá se, že také urychluje sbližování s Pekingem. Několik dní po zavedení Trumpových cel na Indii uskutečnil Modi svou první cestu do Číny za sedm let, aby se zúčastnil summitu hostovaného Si Ťin-pchingem. Summit měl ukázat Peking jako globálního lídra schopného nabídnout protiváhu západním institucím. Během tohoto summitu se Modi a Putin naposledy setkali. Po vřelém potřesení rukou se stáhli do ruské prezidentské limuzíny k hodinové soukromé diskusi. Bajpai k tomu podotýká: "Myslím, že lidé rozumí, co se tam Indie snažila dělat, a trochu ukázat Západu dlouhý nos."

Jak Trumpova první administrativa, tak i ta Joea Bidena považovaly Indii za životně důležitou protiváhu Číně a posílily strategické vazby s Dillí prostřednictvím transferu technologií a společných vojenských cvičení. Modi si také vytvořil dobrý vztah s Trumpem, dalším pravicovým populistou. Indický lídr hostil amerického prezidenta v jeho prvním funkčním období a porušil diplomatický protokol, když agitoval za jeho druhé funkční období na shromáždění v Houstonu.

Znamením, že by se vztahy mohly uvolňovat, je nedávná dohoda mezi Indií a USA na novém desetiletém rámci zaměřeném na prohloubení průmyslové spolupráce, technologií a sdílení zpravodajských informací. Dillí stále vyjednává obrysy obchodní dohody s Washingtonem. Indický ministr obchodu Rajesh Agarwal očekává, že by měla být dokončena do konce tohoto roku. Z indické perspektivy však takové kroky nesignalizují rozchod s jinými partnery. Unnikrishnan poznamenává, že "není rozpor... mít ambiciózní obchodní dohodu se Spojenými státy a udržovat pracovní vztah s Ruskem".

Tato sebedůvěra je podpořena pochopením v Kremlu, jak tvrdí analytici. "Mezi Dillí a Moskvou je úzký vztah," řekl Bajpai. "Putin ví, že Modi je pod značným tlakem. Musí se zodpovídat domácím voličům a je mezi dvěma mlýnskými kameny." Nicméně tato křehká rovnováha bude pod drobnohledem Washingtonu, zejména s ohledem na velké obranné kontrakty, o kterých se bude jednat během Putinovy návštěvy v Dillí. Unnikrishnan varuje, že Indie "bude muset být do jisté míry opatrná, zvláště když bilaterální obchodní dohoda ještě nebyla uzavřena". "Nechcete vnášet další dráždivé momenty do již tak obtížné fáze, v jaké se dnes nacházíme."

Témata:
Stalo se
Novinky
Pásmo Gazy

Tragédie v Pásmu Gazy neberou konce. Na těžké podchlazení zemřelo 27denní nemluvně

V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.

Novinky
Alí Chameneí

Protesty v Íránu si vyžádaly tisíce lidských životů, přiznal poprvé Chameneí

Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.

Novinky
Donald Trump

Trump ohlásil nová cla proti evropským zemím, pokud mu neprodají Grónsko. Do ulic vyrazily tisíce lidí

Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.

Novinky
ODS na kongresu rozhoduje o své budoucnosti. (17.1.2026)

FOTO: Červíček se na kongresu ODS vzdal kandidatury, prvním místopředsedou je Portlík

Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.