Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Po Putinově invazi na Ukrajinu Indie využila svá strategická aktiva – obrovský trh a klíčovou pozici v indo-pacifickém regionu – k získání pozornosti Bílého domu i Kremlu. Ulice v centru indické metropole jsou lemovány ruskými a indickými vlajkami a billboardy vítajícími Putina. Putinova návštěva, první v Indii od začátku jeho války, přichází v napjaté době pro Modiho. Dillí totiž jedná s Washingtonem o velmi potřebné obchodní dohodě, poté, co Spojené státy na Indii uvalily 50% cla. Polovina těchto cel byla přímým trestem za pokračující nákupy zlevněné ruské ropy.
Dillí se v poslední době pokusilo o gesta k uklidnění Washingtonu, když omezilo nákupy ruské ropy a souhlasilo s nákupem 2,2 milionu metrických tun zkapalněného ropného plynu z USA. Nicméně vysoko na programu Putinovy návštěvy jsou další obranné dohody s Moskvou. Indie považuje tyto nákupy zbraní za klíčové pro obranu proti Pákistánu a Číně, se kterými se v posledních letech vyostřilo napětí na hranicích. To podtrhuje složité sousedství, ve kterém se Indie musí orientovat: Rusko je úzkým partnerem Číny, přičemž Peking je hlavním dodavatelem zbraní Pákistánu.
Podle Kantiho Bajpaie, hostujícího profesora mezinárodních vztahů na univerzitě Ašóka, vysílá Dillí rozvinutím červeného koberce Putinovi signál Západu i Číně, že "má možnosti". Je to známka toho, že Indie je ochotná "setrvat s Rusy" i přes mezinárodní odsouzení Moskvy. Kromě ropy a zbraní jde o diplomatické zajištění – ukazuje Pekingu a Washingtonu, že Dillí má třetí možnost, což mu dává větší vyjednávací prostor.
Blízké vazby Indie s Ruskem se utvořily během studené války, kdy Indie, ač oficiálně "nezúčastněná", přijímala značnou sovětskou průmyslovou a ekonomickou pomoc. Příklon k Moskvě se však upevnil v 70. letech, kdy Washington začal výrazně finančně a vojensky podporovat úhlavního indického rivala, Pákistán. Rusko se stalo spolehlivou protiváhou a začalo Indii dodávat zbraně, což je role, kterou si cení dodnes.
Ačkoli se indické nákupy ruských zbraní za poslední čtyři roky snížily, Moskva zůstává hlavním vojenským dodavatelem Indie, což potvrzuje Stockholmský mezinárodní ústav pro výzkum míru (SIPRI). Většina ruského vojenského vybavení je nakupována s ohledem na Čínu, která se v posledních letech stala jedním z nejbližších partnerů Moskvy, ale se kterou má Indie dlouhodobé hraniční spory. Peking je zároveň významným dodavatelem zbraní Pákistánu, včetně stíhaček, které pákistánská armáda použila ke sestřelení indických stíhaček během krátkého hraničního konfliktu. Podle agentury Reuters ruské letouny Su-30 v současnosti tvoří většinu z 29 stíhacích perutí indického letectva. Tento týden se bude v Moskvě jednat o potenciální nákup nejpokročilejší ruské stíhačky Su-57.
V posledních měsících se však do popředí dostaly ekonomické vazby Dillí s Moskvou, které způsobily největší potíže. Když západní sankce uvalené na Rusko kvůli invazi v roce 2022 způsobily pokles ceny ruské ropy, Indie toho využila. Ve snaze zajistit si levné palivo pro svou rostoucí ekonomiku a populace s více než 1,4 miliardy obyvatel výrazně zvýšila nákupy ruské ropy, čímž se stala jedním z předních odběratelů Kremlu. V reakci na odsouzení Západem Indie neustále tvrdila, že její primární odpovědností je její vlastní lid a ekonomika.
Nandan Unnikrishnan z think tanku Observer Research Foundation (ORF) v Dillí zdůraznil, že Indie potřebuje "zachovat slušný pracovní vztah se všemi velmocemi" kvůli stamilionům chudých, které musí dostat nad hranici chudoby. Nicméně v srpnu Trumpova trpělivost došla a uvalil na Indii 50% cla. Jde o trest za obchodní deficit s Washingtonem, ale také za nákupy ruské ropy. Poté Trump v říjnu oznámil americké sankce na dvě největší ruské ropné společnosti. Obchodní a rafinérské zdroje uvedly agentuře Reuters, že dovoz ropy do Indie v prosinci pravděpodobně klesne na nejnižší úroveň za poslední tři roky.
Finanční tlak z Washingtonu nejenže napíná vztahy, ale zdá se, že také urychluje sbližování s Pekingem. Několik dní po zavedení Trumpových cel na Indii uskutečnil Modi svou první cestu do Číny za sedm let, aby se zúčastnil summitu hostovaného Si Ťin-pchingem. Summit měl ukázat Peking jako globálního lídra schopného nabídnout protiváhu západním institucím. Během tohoto summitu se Modi a Putin naposledy setkali. Po vřelém potřesení rukou se stáhli do ruské prezidentské limuzíny k hodinové soukromé diskusi. Bajpai k tomu podotýká: "Myslím, že lidé rozumí, co se tam Indie snažila dělat, a trochu ukázat Západu dlouhý nos."
Jak Trumpova první administrativa, tak i ta Joea Bidena považovaly Indii za životně důležitou protiváhu Číně a posílily strategické vazby s Dillí prostřednictvím transferu technologií a společných vojenských cvičení. Modi si také vytvořil dobrý vztah s Trumpem, dalším pravicovým populistou. Indický lídr hostil amerického prezidenta v jeho prvním funkčním období a porušil diplomatický protokol, když agitoval za jeho druhé funkční období na shromáždění v Houstonu.
Znamením, že by se vztahy mohly uvolňovat, je nedávná dohoda mezi Indií a USA na novém desetiletém rámci zaměřeném na prohloubení průmyslové spolupráce, technologií a sdílení zpravodajských informací. Dillí stále vyjednává obrysy obchodní dohody s Washingtonem. Indický ministr obchodu Rajesh Agarwal očekává, že by měla být dokončena do konce tohoto roku. Z indické perspektivy však takové kroky nesignalizují rozchod s jinými partnery. Unnikrishnan poznamenává, že "není rozpor... mít ambiciózní obchodní dohodu se Spojenými státy a udržovat pracovní vztah s Ruskem".
Tato sebedůvěra je podpořena pochopením v Kremlu, jak tvrdí analytici. "Mezi Dillí a Moskvou je úzký vztah," řekl Bajpai. "Putin ví, že Modi je pod značným tlakem. Musí se zodpovídat domácím voličům a je mezi dvěma mlýnskými kameny." Nicméně tato křehká rovnováha bude pod drobnohledem Washingtonu, zejména s ohledem na velké obranné kontrakty, o kterých se bude jednat během Putinovy návštěvy v Dillí. Unnikrishnan varuje, že Indie "bude muset být do jisté míry opatrná, zvláště když bilaterální obchodní dohoda ještě nebyla uzavřena". "Nechcete vnášet další dráždivé momenty do již tak obtížné fáze, v jaké se dnes nacházíme."
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.