Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Kreml po úterních rozhovorech konstatoval, že nebylo dosaženo "žádného kompromisu" v otázce ukončení války. Jednání se zúčastnil také zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Americký prezident Donald Trump přesto schůzku označil za "přiměřeně dobrou", ale zároveň dodal, že na hodnocení výsledků je příliš brzy, jelikož je potřeba, aby chtěli dohodu "tančit dva". Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha Rusko obvinil z toho, že "plýtvá časem světa" a požadoval, aby Moskva "ukončila krveprolití".
Na otázku novináře, zda se Witkoff a Kushner domnívají, že Putin skutečně chce válku ukončit, Trump odpověděl, že "on by válku rád ukončil. Takový byl jejich dojem". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve ve středu uvedl, že se setkání mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači uskuteční "v nadcházejících dnech". Na síti X (dříve Twitter) Zelenskyj prohlásil, že svět "jasně cítí, že existuje reálná příležitost k ukončení války", ale zdůraznil, že jednání musí být "podpořena tlakem na Rusko".
Jednání v Kremlu následovala po několika dnech schůzek s ukrajinskými a evropskými lídry, které byly vyvolány obavami, že původní návrh mírové dohody byl příliš nakloněn ruským požadavkům. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov uvedl, že "některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoli je nutné o nich dále jednat", zatímco jiné byly ruským lídrem otevřeně kritizovány. Ušakov sice nebyl konkrétnější, ale hlavními spornými body mezi Moskvou a Kyjevem zůstávají osud ukrajinského území obsazeného ruskými silami a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Kyjev a jeho evropští partneři se domnívají, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit budoucí ruské agresi, je přijetí Ukrajiny do NATO, a to i v případě mírové dohody. Rusko je proti takovému návrhu vehementně. Prezident Trump také opakovaně naznačil, že nemá v úmyslu Kyjevu umožnit vstup do Aliance. Kreml ve středu potvrdil, že otázka potenciálního vstupu Ukrajiny do NATO byla "klíčovou otázkou" projednávanou v Moskvě.
Poradce Ušakov naznačil, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými úspěchy na bojišti. Ruská vojska prý "pomohla, aby se hodnocení našich zahraničních partnerů ohledně cest k mírovému urovnání stalo přiměřenějším". Před návštěvou amerických vyslanců v Kremlu byl Putin natočen v armádní uniformě na ruském velitelském stanovišti, kde byl informován o dobytí klíčového strategického města Pokrovsk na východě Ukrajiny a dalších blízkých osad. Ačkoli boje v Pokrovsku stále probíhají a ruské síly město neovládají zcela, ruští představitelé jsou přesvědčeni, že Spojené státy jejich zprávu o vojenských ziscích zaznamenaly.
Ruské síly dosáhly v posledních týdnech dílčích postupů na východě, přičemž v listopadu obsadily asi 701 km² ukrajinského území. Nyní kontrolují 19,3% ukrajinského území. Kreml ve středu prohlásil, že je Putin připraven se s Američany scházet "tolikrát, kolikrát to bude potřeba".
Zatímco se zdá, že se rusko-americké vztahy oteplují, propast mezi Moskvou a Evropou se prohlubuje. Putin obvinil Evropu, že sabotuje vztahy Ruska s USA, předkládá Moskvě nepřijatelné požadavky a blokuje mírový proces. Těsně před setkáním s Witkoffem a Kushnerem Putin na moskevském fóru uvedl, že ačkoliv nechce konflikt s Evropou, je "připraven na válku".
Evropští představitelé Putinova slova odmítli. Britští vládní úředníci je označili za "další kremelskou slátaninu od prezidenta, který to s mírem nemyslí vážně". Severoatlantická aliance na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uznala, že mírové rozhovory jsou sice pozitivní, ale Ukrajina musí být "v nejsilnější pozici, aby mohla pokračovat v boji". Členské státy Evropské unie mezitím dosáhly dohody, jejímž cílem je zbavit Evropu závislosti na ruském plynu do konce roku 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu, která zakáže dlouhodobé kontrakty na plynovody s Ruskem od září 2027 a na zkapalněný zemní plyn od ledna 2027, označila za "úsvit nové éry".
Komise také navrhuje získat 90 miliard eur pro Ukrajinu na financování jejích vojenských a základních služeb. Tyto finance by mohly být zajištěny "reparační půjčkou" s využitím zmrazených ruských aktiv držených v Belgii, nebo mezinárodními půjčkami. I když to pokrývá dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, Belgie a Evropská centrální banka s využitím zmrazených aktiv nesouhlasí, kvůli obavám z právních důsledků.
Spojené státy se ve středu v New Yorku připojily k devadesáti dalším zemím na půdě Organizace spojených národů s požadavkem na Rusko, aby "zajistilo okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny nebo deportovány". Vyzvaly Moskvu k ukončení této praxe. Podle ukrajinské vlády bylo do Ruska násilně deportováno více než 19 000 ukrajinských dětí. Vláda Spojeného království odhaduje, že asi 6 000 ukrajinských dětí bylo přemístěno do sítě "převýchovných táborů" v Rusku. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na Putina, částečně právě kvůli nezákonné deportaci dětí, což Putin a jeho vláda odmítají.
Izraelští ministři obrany a financí oznámili plány na vybudování nových osad v Pásmu Gazy a vyčlenění stovek milionů dolarů na rozšíření výstavby na okupovaném Západním břehu Jordánu. Krajně pravicová koalice premiéra Benjamina Netanjahua se před nadcházejícími parlamentními volbami, které jsou naplánovány na 27. října, snaží urychleně rozšířit kontrolu nad palestinským územím.
Americký prezident Donald Trump pohrozil Kanadě zavedením nových cel poté, co stovky lesních požárů zahalily velkou část severu Spojených států do hustého kouře. Trump označil situaci za invazi špinavého a nezdravého vzduchu do USA a obvinil sousední zemi ze záměrné nedbalosti při správě lesů. Uvedl, že bude telefonovat kanadskému premiérovi Marku Carneymu a bude žádat vysvětlení. V reakci na to někteří republikáni opětovně navrhli, aby se Kanada stala 51. státem USA, což v Kanadě vyvolalo vlnu nevole a protestní omezování cest do Ameriky.
I přes přísné zákazy režimu Kim Čong-una si jihokorejský pop, známý jako K-pop, nachází cestu k obyvatelům Severní Koreje. Pro mnohé uprchlíky, kteří nyní žijí v Jižní Koreji, znamenalo setkání s touto hudbou zásadní životní zlom a první dotek se svobodou.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.