Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Kreml po úterních rozhovorech konstatoval, že nebylo dosaženo "žádného kompromisu" v otázce ukončení války. Jednání se zúčastnil také zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Americký prezident Donald Trump přesto schůzku označil za "přiměřeně dobrou", ale zároveň dodal, že na hodnocení výsledků je příliš brzy, jelikož je potřeba, aby chtěli dohodu "tančit dva". Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha Rusko obvinil z toho, že "plýtvá časem světa" a požadoval, aby Moskva "ukončila krveprolití".
Na otázku novináře, zda se Witkoff a Kushner domnívají, že Putin skutečně chce válku ukončit, Trump odpověděl, že "on by válku rád ukončil. Takový byl jejich dojem". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve ve středu uvedl, že se setkání mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači uskuteční "v nadcházejících dnech". Na síti X (dříve Twitter) Zelenskyj prohlásil, že svět "jasně cítí, že existuje reálná příležitost k ukončení války", ale zdůraznil, že jednání musí být "podpořena tlakem na Rusko".
Jednání v Kremlu následovala po několika dnech schůzek s ukrajinskými a evropskými lídry, které byly vyvolány obavami, že původní návrh mírové dohody byl příliš nakloněn ruským požadavkům. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov uvedl, že "některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoli je nutné o nich dále jednat", zatímco jiné byly ruským lídrem otevřeně kritizovány. Ušakov sice nebyl konkrétnější, ale hlavními spornými body mezi Moskvou a Kyjevem zůstávají osud ukrajinského území obsazeného ruskými silami a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Kyjev a jeho evropští partneři se domnívají, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit budoucí ruské agresi, je přijetí Ukrajiny do NATO, a to i v případě mírové dohody. Rusko je proti takovému návrhu vehementně. Prezident Trump také opakovaně naznačil, že nemá v úmyslu Kyjevu umožnit vstup do Aliance. Kreml ve středu potvrdil, že otázka potenciálního vstupu Ukrajiny do NATO byla "klíčovou otázkou" projednávanou v Moskvě.
Poradce Ušakov naznačil, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými úspěchy na bojišti. Ruská vojska prý "pomohla, aby se hodnocení našich zahraničních partnerů ohledně cest k mírovému urovnání stalo přiměřenějším". Před návštěvou amerických vyslanců v Kremlu byl Putin natočen v armádní uniformě na ruském velitelském stanovišti, kde byl informován o dobytí klíčového strategického města Pokrovsk na východě Ukrajiny a dalších blízkých osad. Ačkoli boje v Pokrovsku stále probíhají a ruské síly město neovládají zcela, ruští představitelé jsou přesvědčeni, že Spojené státy jejich zprávu o vojenských ziscích zaznamenaly.
Ruské síly dosáhly v posledních týdnech dílčích postupů na východě, přičemž v listopadu obsadily asi 701 km² ukrajinského území. Nyní kontrolují 19,3% ukrajinského území. Kreml ve středu prohlásil, že je Putin připraven se s Američany scházet "tolikrát, kolikrát to bude potřeba".
Zatímco se zdá, že se rusko-americké vztahy oteplují, propast mezi Moskvou a Evropou se prohlubuje. Putin obvinil Evropu, že sabotuje vztahy Ruska s USA, předkládá Moskvě nepřijatelné požadavky a blokuje mírový proces. Těsně před setkáním s Witkoffem a Kushnerem Putin na moskevském fóru uvedl, že ačkoliv nechce konflikt s Evropou, je "připraven na válku".
Evropští představitelé Putinova slova odmítli. Britští vládní úředníci je označili za "další kremelskou slátaninu od prezidenta, který to s mírem nemyslí vážně". Severoatlantická aliance na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uznala, že mírové rozhovory jsou sice pozitivní, ale Ukrajina musí být "v nejsilnější pozici, aby mohla pokračovat v boji". Členské státy Evropské unie mezitím dosáhly dohody, jejímž cílem je zbavit Evropu závislosti na ruském plynu do konce roku 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu, která zakáže dlouhodobé kontrakty na plynovody s Ruskem od září 2027 a na zkapalněný zemní plyn od ledna 2027, označila za "úsvit nové éry".
Komise také navrhuje získat 90 miliard eur pro Ukrajinu na financování jejích vojenských a základních služeb. Tyto finance by mohly být zajištěny "reparační půjčkou" s využitím zmrazených ruských aktiv držených v Belgii, nebo mezinárodními půjčkami. I když to pokrývá dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, Belgie a Evropská centrální banka s využitím zmrazených aktiv nesouhlasí, kvůli obavám z právních důsledků.
Spojené státy se ve středu v New Yorku připojily k devadesáti dalším zemím na půdě Organizace spojených národů s požadavkem na Rusko, aby "zajistilo okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny nebo deportovány". Vyzvaly Moskvu k ukončení této praxe. Podle ukrajinské vlády bylo do Ruska násilně deportováno více než 19 000 ukrajinských dětí. Vláda Spojeného království odhaduje, že asi 6 000 ukrajinských dětí bylo přemístěno do sítě "převýchovných táborů" v Rusku. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na Putina, částečně právě kvůli nezákonné deportaci dětí, což Putin a jeho vláda odmítají.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.