Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Kreml po úterních rozhovorech konstatoval, že nebylo dosaženo "žádného kompromisu" v otázce ukončení války. Jednání se zúčastnil také zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Americký prezident Donald Trump přesto schůzku označil za "přiměřeně dobrou", ale zároveň dodal, že na hodnocení výsledků je příliš brzy, jelikož je potřeba, aby chtěli dohodu "tančit dva". Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha Rusko obvinil z toho, že "plýtvá časem světa" a požadoval, aby Moskva "ukončila krveprolití".
Na otázku novináře, zda se Witkoff a Kushner domnívají, že Putin skutečně chce válku ukončit, Trump odpověděl, že "on by válku rád ukončil. Takový byl jejich dojem". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve ve středu uvedl, že se setkání mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači uskuteční "v nadcházejících dnech". Na síti X (dříve Twitter) Zelenskyj prohlásil, že svět "jasně cítí, že existuje reálná příležitost k ukončení války", ale zdůraznil, že jednání musí být "podpořena tlakem na Rusko".
Jednání v Kremlu následovala po několika dnech schůzek s ukrajinskými a evropskými lídry, které byly vyvolány obavami, že původní návrh mírové dohody byl příliš nakloněn ruským požadavkům. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov uvedl, že "některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoli je nutné o nich dále jednat", zatímco jiné byly ruským lídrem otevřeně kritizovány. Ušakov sice nebyl konkrétnější, ale hlavními spornými body mezi Moskvou a Kyjevem zůstávají osud ukrajinského území obsazeného ruskými silami a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Kyjev a jeho evropští partneři se domnívají, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit budoucí ruské agresi, je přijetí Ukrajiny do NATO, a to i v případě mírové dohody. Rusko je proti takovému návrhu vehementně. Prezident Trump také opakovaně naznačil, že nemá v úmyslu Kyjevu umožnit vstup do Aliance. Kreml ve středu potvrdil, že otázka potenciálního vstupu Ukrajiny do NATO byla "klíčovou otázkou" projednávanou v Moskvě.
Poradce Ušakov naznačil, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými úspěchy na bojišti. Ruská vojska prý "pomohla, aby se hodnocení našich zahraničních partnerů ohledně cest k mírovému urovnání stalo přiměřenějším". Před návštěvou amerických vyslanců v Kremlu byl Putin natočen v armádní uniformě na ruském velitelském stanovišti, kde byl informován o dobytí klíčového strategického města Pokrovsk na východě Ukrajiny a dalších blízkých osad. Ačkoli boje v Pokrovsku stále probíhají a ruské síly město neovládají zcela, ruští představitelé jsou přesvědčeni, že Spojené státy jejich zprávu o vojenských ziscích zaznamenaly.
Ruské síly dosáhly v posledních týdnech dílčích postupů na východě, přičemž v listopadu obsadily asi 701 km² ukrajinského území. Nyní kontrolují 19,3% ukrajinského území. Kreml ve středu prohlásil, že je Putin připraven se s Američany scházet "tolikrát, kolikrát to bude potřeba".
Zatímco se zdá, že se rusko-americké vztahy oteplují, propast mezi Moskvou a Evropou se prohlubuje. Putin obvinil Evropu, že sabotuje vztahy Ruska s USA, předkládá Moskvě nepřijatelné požadavky a blokuje mírový proces. Těsně před setkáním s Witkoffem a Kushnerem Putin na moskevském fóru uvedl, že ačkoliv nechce konflikt s Evropou, je "připraven na válku".
Evropští představitelé Putinova slova odmítli. Britští vládní úředníci je označili za "další kremelskou slátaninu od prezidenta, který to s mírem nemyslí vážně". Severoatlantická aliance na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uznala, že mírové rozhovory jsou sice pozitivní, ale Ukrajina musí být "v nejsilnější pozici, aby mohla pokračovat v boji". Členské státy Evropské unie mezitím dosáhly dohody, jejímž cílem je zbavit Evropu závislosti na ruském plynu do konce roku 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu, která zakáže dlouhodobé kontrakty na plynovody s Ruskem od září 2027 a na zkapalněný zemní plyn od ledna 2027, označila za "úsvit nové éry".
Komise také navrhuje získat 90 miliard eur pro Ukrajinu na financování jejích vojenských a základních služeb. Tyto finance by mohly být zajištěny "reparační půjčkou" s využitím zmrazených ruských aktiv držených v Belgii, nebo mezinárodními půjčkami. I když to pokrývá dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, Belgie a Evropská centrální banka s využitím zmrazených aktiv nesouhlasí, kvůli obavám z právních důsledků.
Spojené státy se ve středu v New Yorku připojily k devadesáti dalším zemím na půdě Organizace spojených národů s požadavkem na Rusko, aby "zajistilo okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny nebo deportovány". Vyzvaly Moskvu k ukončení této praxe. Podle ukrajinské vlády bylo do Ruska násilně deportováno více než 19 000 ukrajinských dětí. Vláda Spojeného království odhaduje, že asi 6 000 ukrajinských dětí bylo přemístěno do sítě "převýchovných táborů" v Rusku. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na Putina, částečně právě kvůli nezákonné deportaci dětí, což Putin a jeho vláda odmítají.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.