Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Kreml po úterních rozhovorech konstatoval, že nebylo dosaženo "žádného kompromisu" v otázce ukončení války. Jednání se zúčastnil také zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Americký prezident Donald Trump přesto schůzku označil za "přiměřeně dobrou", ale zároveň dodal, že na hodnocení výsledků je příliš brzy, jelikož je potřeba, aby chtěli dohodu "tančit dva". Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha Rusko obvinil z toho, že "plýtvá časem světa" a požadoval, aby Moskva "ukončila krveprolití".
Na otázku novináře, zda se Witkoff a Kushner domnívají, že Putin skutečně chce válku ukončit, Trump odpověděl, že "on by válku rád ukončil. Takový byl jejich dojem". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve ve středu uvedl, že se setkání mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači uskuteční "v nadcházejících dnech". Na síti X (dříve Twitter) Zelenskyj prohlásil, že svět "jasně cítí, že existuje reálná příležitost k ukončení války", ale zdůraznil, že jednání musí být "podpořena tlakem na Rusko".
Jednání v Kremlu následovala po několika dnech schůzek s ukrajinskými a evropskými lídry, které byly vyvolány obavami, že původní návrh mírové dohody byl příliš nakloněn ruským požadavkům. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov uvedl, že "některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoli je nutné o nich dále jednat", zatímco jiné byly ruským lídrem otevřeně kritizovány. Ušakov sice nebyl konkrétnější, ale hlavními spornými body mezi Moskvou a Kyjevem zůstávají osud ukrajinského území obsazeného ruskými silami a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Kyjev a jeho evropští partneři se domnívají, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit budoucí ruské agresi, je přijetí Ukrajiny do NATO, a to i v případě mírové dohody. Rusko je proti takovému návrhu vehementně. Prezident Trump také opakovaně naznačil, že nemá v úmyslu Kyjevu umožnit vstup do Aliance. Kreml ve středu potvrdil, že otázka potenciálního vstupu Ukrajiny do NATO byla "klíčovou otázkou" projednávanou v Moskvě.
Poradce Ušakov naznačil, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými úspěchy na bojišti. Ruská vojska prý "pomohla, aby se hodnocení našich zahraničních partnerů ohledně cest k mírovému urovnání stalo přiměřenějším". Před návštěvou amerických vyslanců v Kremlu byl Putin natočen v armádní uniformě na ruském velitelském stanovišti, kde byl informován o dobytí klíčového strategického města Pokrovsk na východě Ukrajiny a dalších blízkých osad. Ačkoli boje v Pokrovsku stále probíhají a ruské síly město neovládají zcela, ruští představitelé jsou přesvědčeni, že Spojené státy jejich zprávu o vojenských ziscích zaznamenaly.
Ruské síly dosáhly v posledních týdnech dílčích postupů na východě, přičemž v listopadu obsadily asi 701 km² ukrajinského území. Nyní kontrolují 19,3% ukrajinského území. Kreml ve středu prohlásil, že je Putin připraven se s Američany scházet "tolikrát, kolikrát to bude potřeba".
Zatímco se zdá, že se rusko-americké vztahy oteplují, propast mezi Moskvou a Evropou se prohlubuje. Putin obvinil Evropu, že sabotuje vztahy Ruska s USA, předkládá Moskvě nepřijatelné požadavky a blokuje mírový proces. Těsně před setkáním s Witkoffem a Kushnerem Putin na moskevském fóru uvedl, že ačkoliv nechce konflikt s Evropou, je "připraven na válku".
Evropští představitelé Putinova slova odmítli. Britští vládní úředníci je označili za "další kremelskou slátaninu od prezidenta, který to s mírem nemyslí vážně". Severoatlantická aliance na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uznala, že mírové rozhovory jsou sice pozitivní, ale Ukrajina musí být "v nejsilnější pozici, aby mohla pokračovat v boji". Členské státy Evropské unie mezitím dosáhly dohody, jejímž cílem je zbavit Evropu závislosti na ruském plynu do konce roku 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu, která zakáže dlouhodobé kontrakty na plynovody s Ruskem od září 2027 a na zkapalněný zemní plyn od ledna 2027, označila za "úsvit nové éry".
Komise také navrhuje získat 90 miliard eur pro Ukrajinu na financování jejích vojenských a základních služeb. Tyto finance by mohly být zajištěny "reparační půjčkou" s využitím zmrazených ruských aktiv držených v Belgii, nebo mezinárodními půjčkami. I když to pokrývá dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, Belgie a Evropská centrální banka s využitím zmrazených aktiv nesouhlasí, kvůli obavám z právních důsledků.
Spojené státy se ve středu v New Yorku připojily k devadesáti dalším zemím na půdě Organizace spojených národů s požadavkem na Rusko, aby "zajistilo okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny nebo deportovány". Vyzvaly Moskvu k ukončení této praxe. Podle ukrajinské vlády bylo do Ruska násilně deportováno více než 19 000 ukrajinských dětí. Vláda Spojeného království odhaduje, že asi 6 000 ukrajinských dětí bylo přemístěno do sítě "převýchovných táborů" v Rusku. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na Putina, částečně právě kvůli nezákonné deportaci dětí, což Putin a jeho vláda odmítají.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.