Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Kreml po úterních rozhovorech konstatoval, že nebylo dosaženo "žádného kompromisu" v otázce ukončení války. Jednání se zúčastnil také zeť amerického prezidenta Jared Kushner. Americký prezident Donald Trump přesto schůzku označil za "přiměřeně dobrou", ale zároveň dodal, že na hodnocení výsledků je příliš brzy, jelikož je potřeba, aby chtěli dohodu "tančit dva". Ukrajinský ministr zahraničních věcí Andrij Sybiha Rusko obvinil z toho, že "plýtvá časem světa" a požadoval, aby Moskva "ukončila krveprolití".
Na otázku novináře, zda se Witkoff a Kushner domnívají, že Putin skutečně chce válku ukončit, Trump odpověděl, že "on by válku rád ukončil. Takový byl jejich dojem". Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj již dříve ve středu uvedl, že se setkání mezi americkými a ukrajinskými vyjednavači uskuteční "v nadcházejících dnech". Na síti X (dříve Twitter) Zelenskyj prohlásil, že svět "jasně cítí, že existuje reálná příležitost k ukončení války", ale zdůraznil, že jednání musí být "podpořena tlakem na Rusko".
Jednání v Kremlu následovala po několika dnech schůzek s ukrajinskými a evropskými lídry, které byly vyvolány obavami, že původní návrh mírové dohody byl příliš nakloněn ruským požadavkům. Putinův zahraničněpolitický poradce Jurij Ušakov uvedl, že "některé z amerických návrhů vypadají víceméně přijatelně, ačkoli je nutné o nich dále jednat", zatímco jiné byly ruským lídrem otevřeně kritizovány. Ušakov sice nebyl konkrétnější, ale hlavními spornými body mezi Moskvou a Kyjevem zůstávají osud ukrajinského území obsazeného ruskými silami a bezpečnostní záruky pro Ukrajinu.
Kyjev a jeho evropští partneři se domnívají, že nejúčinnějším způsobem, jak zabránit budoucí ruské agresi, je přijetí Ukrajiny do NATO, a to i v případě mírové dohody. Rusko je proti takovému návrhu vehementně. Prezident Trump také opakovaně naznačil, že nemá v úmyslu Kyjevu umožnit vstup do Aliance. Kreml ve středu potvrdil, že otázka potenciálního vstupu Ukrajiny do NATO byla "klíčovou otázkou" projednávanou v Moskvě.
Poradce Ušakov naznačil, že vyjednávací pozice Ruska byla posílena nedávnými úspěchy na bojišti. Ruská vojska prý "pomohla, aby se hodnocení našich zahraničních partnerů ohledně cest k mírovému urovnání stalo přiměřenějším". Před návštěvou amerických vyslanců v Kremlu byl Putin natočen v armádní uniformě na ruském velitelském stanovišti, kde byl informován o dobytí klíčového strategického města Pokrovsk na východě Ukrajiny a dalších blízkých osad. Ačkoli boje v Pokrovsku stále probíhají a ruské síly město neovládají zcela, ruští představitelé jsou přesvědčeni, že Spojené státy jejich zprávu o vojenských ziscích zaznamenaly.
Ruské síly dosáhly v posledních týdnech dílčích postupů na východě, přičemž v listopadu obsadily asi 701 km² ukrajinského území. Nyní kontrolují 19,3% ukrajinského území. Kreml ve středu prohlásil, že je Putin připraven se s Američany scházet "tolikrát, kolikrát to bude potřeba".
Zatímco se zdá, že se rusko-americké vztahy oteplují, propast mezi Moskvou a Evropou se prohlubuje. Putin obvinil Evropu, že sabotuje vztahy Ruska s USA, předkládá Moskvě nepřijatelné požadavky a blokuje mírový proces. Těsně před setkáním s Witkoffem a Kushnerem Putin na moskevském fóru uvedl, že ačkoliv nechce konflikt s Evropou, je "připraven na válku".
Evropští představitelé Putinova slova odmítli. Britští vládní úředníci je označili za "další kremelskou slátaninu od prezidenta, který to s mírem nemyslí vážně". Severoatlantická aliance na setkání ministrů zahraničí v Bruselu uznala, že mírové rozhovory jsou sice pozitivní, ale Ukrajina musí být "v nejsilnější pozici, aby mohla pokračovat v boji". Členské státy Evropské unie mezitím dosáhly dohody, jejímž cílem je zbavit Evropu závislosti na ruském plynu do konce roku 2027. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen dohodu, která zakáže dlouhodobé kontrakty na plynovody s Ruskem od září 2027 a na zkapalněný zemní plyn od ledna 2027, označila za "úsvit nové éry".
Komise také navrhuje získat 90 miliard eur pro Ukrajinu na financování jejích vojenských a základních služeb. Tyto finance by mohly být zajištěny "reparační půjčkou" s využitím zmrazených ruských aktiv držených v Belgii, nebo mezinárodními půjčkami. I když to pokrývá dvě třetiny finančních potřeb Ukrajiny na příští dva roky, Belgie a Evropská centrální banka s využitím zmrazených aktiv nesouhlasí, kvůli obavám z právních důsledků.
Spojené státy se ve středu v New Yorku připojily k devadesáti dalším zemím na půdě Organizace spojených národů s požadavkem na Rusko, aby "zajistilo okamžitý, bezpečný a bezpodmínečný návrat všech ukrajinských dětí, které byly násilně přemístěny nebo deportovány". Vyzvaly Moskvu k ukončení této praxe. Podle ukrajinské vlády bylo do Ruska násilně deportováno více než 19 000 ukrajinských dětí. Vláda Spojeného království odhaduje, že asi 6 000 ukrajinských dětí bylo přemístěno do sítě "převýchovných táborů" v Rusku. Mezinárodní trestní soud vydal v roce 2023 zatykač na Putina, částečně právě kvůli nezákonné deportaci dětí, což Putin a jeho vláda odmítají.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.
Severokorejský režim nařídil zavedení výuky ruštiny jako povinného předmětu. Odpovídá to stylu, jakým Sovětský svaz a Spojené státy šířily svou moc během studené války. Jejich jazyky se postupně dostávaly do školních osnov a díky tomu se velmocím dařilo prosazovat vliv podstatně nenápadněji a dlouhodoběji, než kdyby to prováděly výhradně fyzickou silou. Ruština sice nadále upadá v celé Evropě, jak se ale zdá, v autoritářských režimech východní Asie ji čeká boom.
Na ranním zasedání v Bruselu projevili ministři zahraničí evropských zemí NATO jen malou trpělivost s Moskvou. Panuje shoda, že ruský prezident Vladimir Putin nejeví známky ochoty ke kompromisu v souvislosti s válkou na Ukrajině.
Plánované setkání mezi ukrajinským prezidentem Volodymyrem Zelenským a delegací Spojených států v Bruselu bylo zrušeno. Delegaci tvořil speciální Trumpův vyslanec Steve Witkoff a Trumpův zeť Jared Kushner, kteří byli na cestě z jednání s Vladimirem Putinem. Zrušení přišlo poté, co se ukrajinský prezident náhle vrátil do Kyjeva, uvedl The Times.
V květnu 2023 udeřil blesk do lesa v Donnie Creek v Britské Kolumbii a stromy začaly hořet. Byl to na lesní požár sice brzký termín, ale suchý podzim a teplé jaro proměnily les v sušinu, a plameny se proto šířily velmi rychle. Do poloviny června se z požáru stal jeden z největších v historii provincie, který spálil rozsáhlou oblast boreálního lesa. V tomto roce shořela v Kanadě rekordní plocha.
Ammar Wadi věděl, že riskuje život, když se v červnu vydal pro pytel mouky pro svou rodinu k nákladnímu autu s pomocí u přechodu Zikim do Gazy. Na domovskou obrazovku svého mobilního telefonu si napsal vzkaz: „Odpusť mi mami, jestli se mi něco stane. Kdokoli najde můj telefon, prosím, řekněte mé rodině, že je moc miluji.“ Uprostřed pravidelné izraelské palby směrem k lidem hledajícím pomoc se Wadi už nikdy nevrátil domů a jeho zpráva byla rodině doručena týdny později nálezcem jeho telefonu. Bylo to to poslední, co o něm slyšeli.
Lobbisté největších světových farmaceutických společností prezentují novou dohodu o cenách ve Spojeném království jako vzor, který by měla následovat i zbylá Evropa. Cílem je zabránit výrobcům léků v odchodu do Ameriky. K radosti prezidenta Donalda Trumpa a lobbistů, britští představitelé souhlasili s 25procentním navýšením výdajů na nové léky výměnou za tříletou úlevu od cel na farmaceutický export do USA. Tento krok přichází v době, kdy velcí výrobci léků, jako jsou AstraZeneca a Merck, ruší projekty ve Spojeném království. Trumpova administrativa navíc využívá hrozby cly, aby přinutila farmaceutické firmy ke zvýšení cen pro Evropany, což by umožnilo jejich snížení pro Američany.