Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
V Británii hovořil král Karel III. přímo o "ruské agresi" během hostiny s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Monarcha prohlásil, že obě země "společně stojí při Ukrajině a posilují Evropu proti hrozbě další ruské agrese". Král silně podporuje boj Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho nejnovější poznámky by mohly "píchnout do uší Donalda Trumpa", který po dřívějším slovním napadání Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně drasticky změnil tón, a to alespoň dočasně. K tomu došlo poté, co král Karel III. poctil amerického prezidenta státní návštěvou a zdůraznil mu širší význam obrany Ukrajiny. Král se setkal se Zelenským i po té, co Trump a Vance ukrajinského prezidenta ponížili v Bílém domě.
Trump ve středu nadále volně dohlížel na pokusy o dosažení mírové dohody. V nejasných poznámkách uvedl, že cesta vpřed je nejasná, i když rozhovory mezi jeho vyslanci a Vladimirem Putinem byly "přiměřeně dobré". Tato jednání však nepřinesla žádný průlom ani viditelný pokrok. Trump prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, ale "co z toho setkání vzejde, vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva". Trump dodal, že USA "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno". Kreml uvedl, že Putin přijal některé americké návrhy zaměřené na ukončení války, ale "kompromisy se dosud nenašly". Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, realitní makléř Steve Witkoff, a prezidentův zeť Jared Kushner, se ve čtvrtek na Floridě setkají s hlavním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem.
Rumunská armáda oznámila, že zlikvidovala námořní dron, který ohrožoval plavbu v Černém moři, a tvrdila, že jde o plavidlo typu Sea Baby používané ukrajinskými bezpečnostními silami. Ukrajinská SBU, která řídí tajné vojenské operace, uvedla, že všechny její drony Sea Baby aktivní v černomořském regionu jsou pod kontrolou a žádný nebyl ztracen v rumunských vodách. Ukrajinský generální štáb oznámil nedávné útoky na ruské cíle, včetně ropného skladu v Tambovské oblasti Ruska, pozorovatelny v Černém moři na ropné plošině a ruských dronů Orion na letišti Saki v nelegálně okupovaném Krymu. Po úterním zásahu ropného skladu Livny v Orelské oblasti Ruska bylo potvrzeno poškození dvou ropných nádrží.
V rámci dalších zpráv z bojiště ukrajinská armáda uvedla, že zatlačila ruské síly zpět k severním okrajům města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, a vytvořila tak "zónu zabíjení", která brání návratu útočníků. Institut pro studium války (ISW) mezitím uvedl, že Putin přehnal strategický význam údajného dobytí Pokrovsku. Podle ISW neexistují důkazy, které by potvrzovaly úplné obsazení Pokrovsku Ruskem, přičemž dobytí města v blízké budoucnosti pravděpodobně nepovede k rychlým ruským postupům. Ukrajinská armáda popřela, že by Pokrovsk zcela ztratila. Agentura Associated Press uvedla, že záběry z dronů ukazují, že Myrnohrad, nedaleko Pokrovsku ve východním Doněcku, je z velké části v troskách a je téměř obklopen ruskými vojsky.
Velká Británie a Norsko budou společně provozovat flotilu válečných lodí k lovu ruských ponorek v severním Atlantiku. Cílem je chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou kabely, které jsou podle západních představitelů stále více ohroženy ze strany Moskvy. Britské ministerstvo obrany uvádí, že počet spatření ruských plavidel v britských vodách vzrostl za poslední dva roky o 30 %.
Evropská komise pokročí s financováním Ukrajiny pomocí úvěru založeného na zmrazených ruských aktivech. Jako ústupek obavám vzneseným Belgií, kde je uložena většina aktiv, navrhla výkonná složka EU i druhou možnost: úvěr EU založený na společné půjčce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu uvedla, že tyto dva návrhy zajistí, že "Ukrajina bude mít prostředky k obraně a k tomu, aby vedla mírová jednání z pozice síly". Lídři EU mají o těchto možnostech rozhodnout koncem tohoto měsíce.
Valné shromáždění OSN vyzvalo k okamžitému a bezpodmínečnému návratu ukrajinských dětí "násilně přemístěných" do Ruska. Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci v poměru 91 hlasů pro a 12 proti, přičemž 57 zemí se zdrželo. Rusko bylo mezi státy, které opatření odmítly. Ukrajina obviňuje Rusko z únosu nejméně 20 000 ukrajinských dětí od začátku konfliktu v únoru 2022. Ruský velvyslanec se ve středu nedostavil na slyšení amerického Senátu o dětech, a jeho místo tak bylo obsazeno prázdnou židlí.
Austrálie a Nový Zéland se stanou prvními zeměmi mimo NATO, které přispějí do fondu nakupujícího kritické vojenské vybavení pro Ukrajinu. Austrálie přispěje 50 miliony australských dolarů do Purl – "seznamu prioritních požadavků Ukrajiny", pod kterým NATO nakupuje zbraně pro Ukrajinu z USA. Budou darovány i zásoby a zbraně australských obranných sil v hodnotě 43 milionů dolarů, včetně taktických radarů protivzdušné obrany, munice a ženijního vybavení. Další 2 miliony dolarů budou poskytnuty na podporu Ukrajiny v oblasti pokročilých dronových technologií. Celková australská podpora od začátku invaze Ruska v roce 2022 tak přesáhne 1,7 miliardy dolarů. V nadcházejících týdnech bude dodána poslední skupina 49 darovaných tanků M1A1 Abrams.
Austrálie také uvalila sankce na dalších 45 lodí "stínové flotily", které Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy, a zavedla finanční sankce a cestovní zákazy pro více než 1 180 osob a 293 subjektů. Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že přímý australský dovoz ruských energetických produktů klesl z 80 milionů dolarů na nulu. Přesto "mezera" v sankcích umožňuje, aby se ruské ropné produkty rafinované jinde dostávaly do Austrálie. Wong vyzvala australské podniky, aby zajistily, že jejich dodavatelské řetězce nepřímo nefinancují ruskou vládu.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.
Poté, co prezident USA Donald Trump pohrozil uvalením nových cel na osm zemí, které se staví proti prodeji tohoto autonomního dánského území, reagovali lídři evropských mocností ostrým odsouzením. Francouzský prezident Emmanuel Macron označil Trumpovy hrozby za nepřijatelné a britský premiér Keir Starmer je prohlásil za zcela chybné.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.