Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
V Británii hovořil král Karel III. přímo o "ruské agresi" během hostiny s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Monarcha prohlásil, že obě země "společně stojí při Ukrajině a posilují Evropu proti hrozbě další ruské agrese". Král silně podporuje boj Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho nejnovější poznámky by mohly "píchnout do uší Donalda Trumpa", který po dřívějším slovním napadání Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně drasticky změnil tón, a to alespoň dočasně. K tomu došlo poté, co král Karel III. poctil amerického prezidenta státní návštěvou a zdůraznil mu širší význam obrany Ukrajiny. Král se setkal se Zelenským i po té, co Trump a Vance ukrajinského prezidenta ponížili v Bílém domě.
Trump ve středu nadále volně dohlížel na pokusy o dosažení mírové dohody. V nejasných poznámkách uvedl, že cesta vpřed je nejasná, i když rozhovory mezi jeho vyslanci a Vladimirem Putinem byly "přiměřeně dobré". Tato jednání však nepřinesla žádný průlom ani viditelný pokrok. Trump prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, ale "co z toho setkání vzejde, vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva". Trump dodal, že USA "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno". Kreml uvedl, že Putin přijal některé americké návrhy zaměřené na ukončení války, ale "kompromisy se dosud nenašly". Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, realitní makléř Steve Witkoff, a prezidentův zeť Jared Kushner, se ve čtvrtek na Floridě setkají s hlavním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem.
Rumunská armáda oznámila, že zlikvidovala námořní dron, který ohrožoval plavbu v Černém moři, a tvrdila, že jde o plavidlo typu Sea Baby používané ukrajinskými bezpečnostními silami. Ukrajinská SBU, která řídí tajné vojenské operace, uvedla, že všechny její drony Sea Baby aktivní v černomořském regionu jsou pod kontrolou a žádný nebyl ztracen v rumunských vodách. Ukrajinský generální štáb oznámil nedávné útoky na ruské cíle, včetně ropného skladu v Tambovské oblasti Ruska, pozorovatelny v Černém moři na ropné plošině a ruských dronů Orion na letišti Saki v nelegálně okupovaném Krymu. Po úterním zásahu ropného skladu Livny v Orelské oblasti Ruska bylo potvrzeno poškození dvou ropných nádrží.
V rámci dalších zpráv z bojiště ukrajinská armáda uvedla, že zatlačila ruské síly zpět k severním okrajům města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, a vytvořila tak "zónu zabíjení", která brání návratu útočníků. Institut pro studium války (ISW) mezitím uvedl, že Putin přehnal strategický význam údajného dobytí Pokrovsku. Podle ISW neexistují důkazy, které by potvrzovaly úplné obsazení Pokrovsku Ruskem, přičemž dobytí města v blízké budoucnosti pravděpodobně nepovede k rychlým ruským postupům. Ukrajinská armáda popřela, že by Pokrovsk zcela ztratila. Agentura Associated Press uvedla, že záběry z dronů ukazují, že Myrnohrad, nedaleko Pokrovsku ve východním Doněcku, je z velké části v troskách a je téměř obklopen ruskými vojsky.
Velká Británie a Norsko budou společně provozovat flotilu válečných lodí k lovu ruských ponorek v severním Atlantiku. Cílem je chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou kabely, které jsou podle západních představitelů stále více ohroženy ze strany Moskvy. Britské ministerstvo obrany uvádí, že počet spatření ruských plavidel v britských vodách vzrostl za poslední dva roky o 30 %.
Evropská komise pokročí s financováním Ukrajiny pomocí úvěru založeného na zmrazených ruských aktivech. Jako ústupek obavám vzneseným Belgií, kde je uložena většina aktiv, navrhla výkonná složka EU i druhou možnost: úvěr EU založený na společné půjčce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu uvedla, že tyto dva návrhy zajistí, že "Ukrajina bude mít prostředky k obraně a k tomu, aby vedla mírová jednání z pozice síly". Lídři EU mají o těchto možnostech rozhodnout koncem tohoto měsíce.
Valné shromáždění OSN vyzvalo k okamžitému a bezpodmínečnému návratu ukrajinských dětí "násilně přemístěných" do Ruska. Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci v poměru 91 hlasů pro a 12 proti, přičemž 57 zemí se zdrželo. Rusko bylo mezi státy, které opatření odmítly. Ukrajina obviňuje Rusko z únosu nejméně 20 000 ukrajinských dětí od začátku konfliktu v únoru 2022. Ruský velvyslanec se ve středu nedostavil na slyšení amerického Senátu o dětech, a jeho místo tak bylo obsazeno prázdnou židlí.
Austrálie a Nový Zéland se stanou prvními zeměmi mimo NATO, které přispějí do fondu nakupujícího kritické vojenské vybavení pro Ukrajinu. Austrálie přispěje 50 miliony australských dolarů do Purl – "seznamu prioritních požadavků Ukrajiny", pod kterým NATO nakupuje zbraně pro Ukrajinu z USA. Budou darovány i zásoby a zbraně australských obranných sil v hodnotě 43 milionů dolarů, včetně taktických radarů protivzdušné obrany, munice a ženijního vybavení. Další 2 miliony dolarů budou poskytnuty na podporu Ukrajiny v oblasti pokročilých dronových technologií. Celková australská podpora od začátku invaze Ruska v roce 2022 tak přesáhne 1,7 miliardy dolarů. V nadcházejících týdnech bude dodána poslední skupina 49 darovaných tanků M1A1 Abrams.
Austrálie také uvalila sankce na dalších 45 lodí "stínové flotily", které Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy, a zavedla finanční sankce a cestovní zákazy pro více než 1 180 osob a 293 subjektů. Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že přímý australský dovoz ruských energetických produktů klesl z 80 milionů dolarů na nulu. Přesto "mezera" v sankcích umožňuje, aby se ruské ropné produkty rafinované jinde dostávaly do Austrálie. Wong vyzvala australské podniky, aby zajistily, že jejich dodavatelské řetězce nepřímo nefinancují ruskou vládu.
Česko v neděli na závěr meteorologického jara zasáhly bouřky, které měly být podle výstrahy až velmi silné. Podle nejnovějších informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se dokonce vyskytla dvě tornáda.
Americká banka dramaticky navýšila očekávanou cenu akcií české společnosti ČEZ, o takřka 400 Kč na akcii. Může to být bolehlav pro Babišovu vládu, pokud jí to zdraží postátnění výroby elektřiny.
Buckinghamský palác je v úzkých. Podle zjištění novinářů již před šesti lety obdržel emaily, které mají dokazovat, že bývalý princ Andrew sdílel tajné vládní informace s nepovolanými osobami. Odhalení vyvolalo reakce, včetně vyjádření jedné z obětí finančníka Jeffreyho Epsteina.
Meteorologické léto je od pondělí v plném proudu, ale pocity zatím mohou být rozporuplné. V posledních dnech se totiž hodí mít po ruce i deštník. A i podle nejnovější dlouhodobé předpovědi se má oteplovat jen pozvolna.
Stovky místních obyvatel se minulý měsíc sešly v grónském hlavním městě Nuuku před novým americkým konzulátem, aby protestovaly proti snahám Donalda Trumpa posílit vliv Spojených států nad tímto ostrovem. Shromáždění zakončilo týden, během něhož toto poloautonomní dánské území poprvé navštívil Trumpův zvláštní zmocněnec Jeff Landry. Organizátor protestu Aqqalukkuluk Fontain připomněl předchozí jednoznačné vyjádření grónské vlády směrem k americké administrativě, že ostrov není na prodej. Otevření diplomatického sídla i Landryho mise se odehrály v době, kdy se obě strany pokoušejí zmírnit napětí vyvolané opakovanými požadavky amerického prezidenta na ovládnutí ostrova z důvodů národní bezpečnosti. Nespokojení občané prošli centrem města se skandováním, že Grónsko patří Gróňanům, načež se před konzulátem v tichosti otočili zády, čímž chtěli podle organizátorů vyslat celému světu jasný vzkaz, že v demokracii musí slovo „ne“ platit.
Organizace pro výživu a zemědělství (FAO) vydala varování, podle kterého by zablokování Hormuzského průlivu mohlo během šesti až dvanácti měsíců vyvolat celosvětovou potravinovou krizi. Pokud vlády jednotlivých států nezačnou okamžitě jednat, hrozí prudký nárůst cen jídla. Uzavření této klíčové námořní trasy totiž nepředstavuje pouze krátkodobý výpadek v dopravě, ale znamená začátek hlubokého systémového šoku pro globální trh. Rozhodnutí, která v těchto dnech učiní zemědělci a vládní kabinety ohledně používání hnojiv, dovozu, financování a výběru plodin, budou mít zásadní vliv na budoucí vývoj. Podle zástupců zmíněné specializované agentury OSN se právě v těchto momentech rozhoduje o tom, zda ceny potravin dramaticky stoupnou na konci letošního roku, nebo na začátku roku 2027. Hlavní ekonom organizace Maximo Torero proto vyzval státy, aby začaly vážně přemýšlet o zvýšení své odolnosti vůči tomuto ekonomickému tlaku a minimalizovaly potenciální dopady.
Spojené státy americké oficiálně obvinily bývalého kubánského prezidenta Raúla Castra a pět dalších osob z vraždy a spiknutí. Celý případ se vrací do roku 1996, kdy byla sestřelena dvě civilní letadla organizace kubánských exulantů Bratři na záchranu, přičemž o život přišli čtyři lidé, z toho tři s americkým občanstvím. Podle nynějšího kubánského prezidenta Miguela Díaze-Canela jde o politický manévr postrádající jakýkoli právní základ. Šéf americké diplomacie Marco Rubio naopak kontroval prohlášením, že Kuba ohrožuje národní bezpečnost Spojených států, a šance na dosažení jakékoli mírové dohody mezi oběma státy nepovažuje za vysoké.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.