Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
V Británii hovořil král Karel III. přímo o "ruské agresi" během hostiny s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Monarcha prohlásil, že obě země "společně stojí při Ukrajině a posilují Evropu proti hrozbě další ruské agrese". Král silně podporuje boj Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho nejnovější poznámky by mohly "píchnout do uší Donalda Trumpa", který po dřívějším slovním napadání Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně drasticky změnil tón, a to alespoň dočasně. K tomu došlo poté, co král Karel III. poctil amerického prezidenta státní návštěvou a zdůraznil mu širší význam obrany Ukrajiny. Král se setkal se Zelenským i po té, co Trump a Vance ukrajinského prezidenta ponížili v Bílém domě.
Trump ve středu nadále volně dohlížel na pokusy o dosažení mírové dohody. V nejasných poznámkách uvedl, že cesta vpřed je nejasná, i když rozhovory mezi jeho vyslanci a Vladimirem Putinem byly "přiměřeně dobré". Tato jednání však nepřinesla žádný průlom ani viditelný pokrok. Trump prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, ale "co z toho setkání vzejde, vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva". Trump dodal, že USA "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno". Kreml uvedl, že Putin přijal některé americké návrhy zaměřené na ukončení války, ale "kompromisy se dosud nenašly". Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, realitní makléř Steve Witkoff, a prezidentův zeť Jared Kushner, se ve čtvrtek na Floridě setkají s hlavním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem.
Rumunská armáda oznámila, že zlikvidovala námořní dron, který ohrožoval plavbu v Černém moři, a tvrdila, že jde o plavidlo typu Sea Baby používané ukrajinskými bezpečnostními silami. Ukrajinská SBU, která řídí tajné vojenské operace, uvedla, že všechny její drony Sea Baby aktivní v černomořském regionu jsou pod kontrolou a žádný nebyl ztracen v rumunských vodách. Ukrajinský generální štáb oznámil nedávné útoky na ruské cíle, včetně ropného skladu v Tambovské oblasti Ruska, pozorovatelny v Černém moři na ropné plošině a ruských dronů Orion na letišti Saki v nelegálně okupovaném Krymu. Po úterním zásahu ropného skladu Livny v Orelské oblasti Ruska bylo potvrzeno poškození dvou ropných nádrží.
V rámci dalších zpráv z bojiště ukrajinská armáda uvedla, že zatlačila ruské síly zpět k severním okrajům města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, a vytvořila tak "zónu zabíjení", která brání návratu útočníků. Institut pro studium války (ISW) mezitím uvedl, že Putin přehnal strategický význam údajného dobytí Pokrovsku. Podle ISW neexistují důkazy, které by potvrzovaly úplné obsazení Pokrovsku Ruskem, přičemž dobytí města v blízké budoucnosti pravděpodobně nepovede k rychlým ruským postupům. Ukrajinská armáda popřela, že by Pokrovsk zcela ztratila. Agentura Associated Press uvedla, že záběry z dronů ukazují, že Myrnohrad, nedaleko Pokrovsku ve východním Doněcku, je z velké části v troskách a je téměř obklopen ruskými vojsky.
Velká Británie a Norsko budou společně provozovat flotilu válečných lodí k lovu ruských ponorek v severním Atlantiku. Cílem je chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou kabely, které jsou podle západních představitelů stále více ohroženy ze strany Moskvy. Britské ministerstvo obrany uvádí, že počet spatření ruských plavidel v britských vodách vzrostl za poslední dva roky o 30 %.
Evropská komise pokročí s financováním Ukrajiny pomocí úvěru založeného na zmrazených ruských aktivech. Jako ústupek obavám vzneseným Belgií, kde je uložena většina aktiv, navrhla výkonná složka EU i druhou možnost: úvěr EU založený na společné půjčce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu uvedla, že tyto dva návrhy zajistí, že "Ukrajina bude mít prostředky k obraně a k tomu, aby vedla mírová jednání z pozice síly". Lídři EU mají o těchto možnostech rozhodnout koncem tohoto měsíce.
Valné shromáždění OSN vyzvalo k okamžitému a bezpodmínečnému návratu ukrajinských dětí "násilně přemístěných" do Ruska. Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci v poměru 91 hlasů pro a 12 proti, přičemž 57 zemí se zdrželo. Rusko bylo mezi státy, které opatření odmítly. Ukrajina obviňuje Rusko z únosu nejméně 20 000 ukrajinských dětí od začátku konfliktu v únoru 2022. Ruský velvyslanec se ve středu nedostavil na slyšení amerického Senátu o dětech, a jeho místo tak bylo obsazeno prázdnou židlí.
Austrálie a Nový Zéland se stanou prvními zeměmi mimo NATO, které přispějí do fondu nakupujícího kritické vojenské vybavení pro Ukrajinu. Austrálie přispěje 50 miliony australských dolarů do Purl – "seznamu prioritních požadavků Ukrajiny", pod kterým NATO nakupuje zbraně pro Ukrajinu z USA. Budou darovány i zásoby a zbraně australských obranných sil v hodnotě 43 milionů dolarů, včetně taktických radarů protivzdušné obrany, munice a ženijního vybavení. Další 2 miliony dolarů budou poskytnuty na podporu Ukrajiny v oblasti pokročilých dronových technologií. Celková australská podpora od začátku invaze Ruska v roce 2022 tak přesáhne 1,7 miliardy dolarů. V nadcházejících týdnech bude dodána poslední skupina 49 darovaných tanků M1A1 Abrams.
Austrálie také uvalila sankce na dalších 45 lodí "stínové flotily", které Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy, a zavedla finanční sankce a cestovní zákazy pro více než 1 180 osob a 293 subjektů. Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že přímý australský dovoz ruských energetických produktů klesl z 80 milionů dolarů na nulu. Přesto "mezera" v sankcích umožňuje, aby se ruské ropné produkty rafinované jinde dostávaly do Austrálie. Wong vyzvala australské podniky, aby zajistily, že jejich dodavatelské řetězce nepřímo nefinancují ruskou vládu.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.