Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
V Británii hovořil král Karel III. přímo o "ruské agresi" během hostiny s německým prezidentem Frankem-Walterem Steinmeierem. Monarcha prohlásil, že obě země "společně stojí při Ukrajině a posilují Evropu proti hrozbě další ruské agrese". Král silně podporuje boj Ukrajiny od začátku ruské invaze. Jeho nejnovější poznámky by mohly "píchnout do uší Donalda Trumpa", který po dřívějším slovním napadání Volodymyra Zelenského v Oválné pracovně drasticky změnil tón, a to alespoň dočasně. K tomu došlo poté, co král Karel III. poctil amerického prezidenta státní návštěvou a zdůraznil mu širší význam obrany Ukrajiny. Král se setkal se Zelenským i po té, co Trump a Vance ukrajinského prezidenta ponížili v Bílém domě.
Trump ve středu nadále volně dohlížel na pokusy o dosažení mírové dohody. V nejasných poznámkách uvedl, že cesta vpřed je nejasná, i když rozhovory mezi jeho vyslanci a Vladimirem Putinem byly "přiměřeně dobré". Tato jednání však nepřinesla žádný průlom ani viditelný pokrok. Trump prohlásil, že Putin by dohodu rád uzavřel, ale "co z toho setkání vzejde, vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva". Trump dodal, že USA "měly s Ukrajinou něco docela dobře rozpracováno". Kreml uvedl, že Putin přijal některé americké návrhy zaměřené na ukončení války, ale "kompromisy se dosud nenašly". Zvláštní vyslanec Donalda Trumpa, realitní makléř Steve Witkoff, a prezidentův zeť Jared Kushner, se ve čtvrtek na Floridě setkají s hlavním ukrajinským vyjednavačem Rustemem Umerovem.
Rumunská armáda oznámila, že zlikvidovala námořní dron, který ohrožoval plavbu v Černém moři, a tvrdila, že jde o plavidlo typu Sea Baby používané ukrajinskými bezpečnostními silami. Ukrajinská SBU, která řídí tajné vojenské operace, uvedla, že všechny její drony Sea Baby aktivní v černomořském regionu jsou pod kontrolou a žádný nebyl ztracen v rumunských vodách. Ukrajinský generální štáb oznámil nedávné útoky na ruské cíle, včetně ropného skladu v Tambovské oblasti Ruska, pozorovatelny v Černém moři na ropné plošině a ruských dronů Orion na letišti Saki v nelegálně okupovaném Krymu. Po úterním zásahu ropného skladu Livny v Orelské oblasti Ruska bylo potvrzeno poškození dvou ropných nádrží.
V rámci dalších zpráv z bojiště ukrajinská armáda uvedla, že zatlačila ruské síly zpět k severním okrajům města Kupjansk v Charkovské oblasti na severovýchodě Ukrajiny, a vytvořila tak "zónu zabíjení", která brání návratu útočníků. Institut pro studium války (ISW) mezitím uvedl, že Putin přehnal strategický význam údajného dobytí Pokrovsku. Podle ISW neexistují důkazy, které by potvrzovaly úplné obsazení Pokrovsku Ruskem, přičemž dobytí města v blízké budoucnosti pravděpodobně nepovede k rychlým ruským postupům. Ukrajinská armáda popřela, že by Pokrovsk zcela ztratila. Agentura Associated Press uvedla, že záběry z dronů ukazují, že Myrnohrad, nedaleko Pokrovsku ve východním Doněcku, je z velké části v troskách a je téměř obklopen ruskými vojsky.
Velká Británie a Norsko budou společně provozovat flotilu válečných lodí k lovu ruských ponorek v severním Atlantiku. Cílem je chránit podmořskou infrastrukturu, jako jsou kabely, které jsou podle západních představitelů stále více ohroženy ze strany Moskvy. Britské ministerstvo obrany uvádí, že počet spatření ruských plavidel v britských vodách vzrostl za poslední dva roky o 30 %.
Evropská komise pokročí s financováním Ukrajiny pomocí úvěru založeného na zmrazených ruských aktivech. Jako ústupek obavám vzneseným Belgií, kde je uložena většina aktiv, navrhla výkonná složka EU i druhou možnost: úvěr EU založený na společné půjčce. Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyen ve středu uvedla, že tyto dva návrhy zajistí, že "Ukrajina bude mít prostředky k obraně a k tomu, aby vedla mírová jednání z pozice síly". Lídři EU mají o těchto možnostech rozhodnout koncem tohoto měsíce.
Valné shromáždění OSN vyzvalo k okamžitému a bezpodmínečnému návratu ukrajinských dětí "násilně přemístěných" do Ruska. Valné shromáždění přijalo nezávaznou rezoluci v poměru 91 hlasů pro a 12 proti, přičemž 57 zemí se zdrželo. Rusko bylo mezi státy, které opatření odmítly. Ukrajina obviňuje Rusko z únosu nejméně 20 000 ukrajinských dětí od začátku konfliktu v únoru 2022. Ruský velvyslanec se ve středu nedostavil na slyšení amerického Senátu o dětech, a jeho místo tak bylo obsazeno prázdnou židlí.
Austrálie a Nový Zéland se stanou prvními zeměmi mimo NATO, které přispějí do fondu nakupujícího kritické vojenské vybavení pro Ukrajinu. Austrálie přispěje 50 miliony australských dolarů do Purl – "seznamu prioritních požadavků Ukrajiny", pod kterým NATO nakupuje zbraně pro Ukrajinu z USA. Budou darovány i zásoby a zbraně australských obranných sil v hodnotě 43 milionů dolarů, včetně taktických radarů protivzdušné obrany, munice a ženijního vybavení. Další 2 miliony dolarů budou poskytnuty na podporu Ukrajiny v oblasti pokročilých dronových technologií. Celková australská podpora od začátku invaze Ruska v roce 2022 tak přesáhne 1,7 miliardy dolarů. V nadcházejících týdnech bude dodána poslední skupina 49 darovaných tanků M1A1 Abrams.
Austrálie také uvalila sankce na dalších 45 lodí "stínové flotily", které Rusko používá k obcházení sankcí na vývoz ropy, a zavedla finanční sankce a cestovní zákazy pro více než 1 180 osob a 293 subjektů. Australská ministryně zahraničí Penny Wong uvedla, že přímý australský dovoz ruských energetických produktů klesl z 80 milionů dolarů na nulu. Přesto "mezera" v sankcích umožňuje, aby se ruské ropné produkty rafinované jinde dostávaly do Austrálie. Wong vyzvala australské podniky, aby zajistily, že jejich dodavatelské řetězce nepřímo nefinancují ruskou vládu.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.
Během pouhých dvou měsíců se americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi podařilo odstranit dva z nejbližších spojenců Pekingu. Zatímco venezuelský prezident Nicolás Maduro skončil v poutech v newyorské vazební věznici po bleskové operaci speciálních jednotek v Caracasu, íránský nejvyšší vůdce Alí Chameneí zahynul při odvážném denním náletu v centru Teheránu. Přestože Čína reagovala hněvem a odsouzením těchto kroků, její faktická odpověď zůstává překvapivě vlažná.
Američtí vojenští velitelé podle stížností zaslaných dozorčí skupině využívají extremistickou křesťanskou rétoriku o biblickém „konci věků“, aby před svými vojáky ospravedlnili zapojení do války v Íránu. Nadace pro náboženskou svobodu v armádě (MRFF) uvedla, že obdržela již více než 200 podnětů od příslušníků všech složek ozbrojených sil, včetně námořní pěchoty, letectva a vesmírných sil.
Státní pohřeb íránského nejvyššího duchovního vůdce ajatolláha Alího Chameneího byl odložen, jak informovala íránská státní média. Původně plánovaný třídenní smuteční ceremoniál měl přitom začít již během dnešního dne. Na sociálních sítích se sice objevovaly záběry zachycující rozsáhlé přípravy a instalaci potřebného vybavení, organizátoři však nakonec museli plány změnit.
Evropská unie ostře reagovala na hrozby Donalda Trumpa, který pohrozil úplným zastavením obchodu se Španělskem. Americký prezident takto reagoval na rozhodnutí Madridu nepovolit Spojeným státům využívání jejich vojenských základen pro nálety v Íránu. Unie dala jasně najevo, že od šéfa Bílého domu očekává dodržování loňské dohody o clech, a naznačila možnost odvetných opatření, pokud by se Trump pokusil Španělsko v rámci msty izolovat.
Podle analýzy serveru The Guardian se cíle americko-izraelských útoků na Írán soustředí na likvidaci pilířů moci, zejména jaderného a raketového programu a Islámských revolučních gard. Prezident Donald Trump prezentuje tuto ofenzivu jako příležitost pro lidové povstání, které by po 47 letech svrhlo klerikální režim. Odborníci však varují, že absence poválečného plánu může vést k nepředvídatelným scénářům, které sahají od spořádané transformace až po krvavý chaos.
Americký prezident Donald Trump se v úterý pokusil utlumit sílící vlnu odporu v Kongresu i mezi svými vlastními příznivci z hnutí MAGA. Odmítl tvrzení, že by byl k útoku na Írán dotlačen Izraelem a jeho jednostranným rozhodnutím zahájit ofenzivu. Tato podezření začala mezi politiky i veřejností kolovat poté, co ministr zahraničí Marco Rubio naznačil, že americká akce byla v podstatě reakcí na kroky židovského státu.
Výsledek a délka trvání současného válečného konfliktu na Blízkém východě by mohly záviset na mrazivém kalkulu postaveném na velikosti íránských zásob dronů a raket v porovnání s počtem obranných střel, které mají k dispozici USA, Izrael a státy Perského zálivu. Od soboty se Írán a jeho spojenci snaží čelit intenzivní ofenzivě více než tisíci údery na cíle v téměř desítce zemí. Vzhledem k tomu, že íránské letectvo nemůže konkurovat moderním strojům soupeřů, spoléhá Teherán výhradně na svůj raketový arzenál.
Íránské revoluční gardy ve středu prohlásily, že plně ovládají Hormuzský průliv, který představuje zásadní námořní trasu pro transport ropy a plynu. Podle prohlášení představitele námořnictva gard Mohammada Akbarzadeha, které zveřejnila agentura Fars, je tato vodní cesta nyní pod absolutní kontrolou námořnictva Islámské republiky. Teherán zároveň varoval, že jakákoli plavidla pokoušející se o průjezd riskují poškození raketami nebo drony.