Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Odhaduje se, že se zákaz dotkne 150 000 uživatelů Facebooku a 350 000 účtů na Instagramu. Platforma Threads, která je podobná síti X, je přístupná pouze prostřednictvím účtu na Instagramu. Australský zákaz sociálních médií, první svého druhu na světě, začíná 10. prosince. Společnostem hrozí pokuty až 49,5 milionu australských dolarů (přibližně 33 milionů USD), pokud nepřijmou "rozumné kroky" k tomu, aby zabránily mladistvým mladším 16 let v zakládání účtů.
Mluvčí společnosti Meta ve čtvrtek uvedla, že "dodržování zákona bude probíhající a vícevrstvý proces". Zároveň dodala, že ačkoliv je Meta odhodlána zákon dodržovat, domnívá se, že je potřeba účinnější, standardizovaný a soukromí chránící přístup. Meta navrhla, aby vláda požadovala, aby obchody s aplikacemi ověřovaly věk uživatelů při stahování aplikací a vyžadovaly rodičovský souhlas pro osoby mladší 16 let.
Tím by se eliminovala nutnost ověřovat věk dětí napříč různými aplikacemi. Meta minulý měsíc sdělila, že uživatelé, které identifikovala jako mladší 16 let, si budou moci před deaktivací účtu stáhnout a uložit své příspěvky, videa a zprávy. Teenageři, kteří se domnívají, že byli nesprávně zařazeni do kategorie pod 16 let, mohou požádat o přezkoumání a k ověření svého věku předložit "video selfie" nebo řidičský průkaz či státem vydaný průkaz totožnosti.
Kromě tří platforem společnosti Meta se zákaz dotýká také dalších sociálních sítí, jako jsou YouTube, X, TikTok, Snapchat, Reddit, Kick a Twitch. Vláda tvrdí, že zákaz má chránit děti před škodami spojenými se sociálními médii. Kritici však namítají, že tento krok by mohl izolovat určité skupiny, které jsou na platformách závislé kvůli kontaktu s ostatními, a mohl by vytlačit děti do méně regulovaných koutů internetu.
Ministryně komunikací Anika Wells ve středu uvedla, že v prvních dnech a týdnech zákazu očekává počáteční problémy. Nicméně cílem je chránit Generaci Alfa – osoby mladší 15 let – a budoucí generace. Wells prohlásila, že "jedním zákonem můžeme ochránit Generaci Alfa před nasátím do očistce predátorskými algoritmy, které muž, jenž tuto funkci vytvořil, popsal jako behaviorální kokain". Popsala mladé lidi jako napojené na "dopaminovou kapačku" od okamžiku, kdy získají chytrý telefon a účty na sociálních sítích.
Wells také uvedla, že bedlivě sleduje méně známé aplikace, jako jsou Lemon8 – vytvořená tvůrci TikToku – a Yope, aby zjistila, zda děti po zákazu nemigrují na tyto platformy. Začátkem tohoto týdne australská komisařka pro eSafety, Julie Inman Grant, zaslala dopis společnostem Lemon8 a Yope, které obě sdílejí videa a fotografie, s žádostí, aby provedly sebehodnocení, zda spadají pod zákaz. Generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Yope, Bahram Ismailau, řekl BBC, že start-up dosud neobdržel žádné dotazy od Inman Grant, ale již provedl sebehodnocení a zjistil, že není platformou sociálních médií.
Zdůvodnil to tím, že v praxi Yope funguje jako plně soukromý messenger bez jakéhokoliv veřejného obsahu. Ismailau uvedl, že Yope funguje podobně jako WhatsApp, kde jde o "vidění vašich lidí každý den a bezpečné a soukromé sdílení vašeho života s nimi". Platforma Lemon8 údajně uvedla, že ze své platformy vyloučí osoby mladší 16 let od příštího týdne, a to i přesto, že není zahrnuta do zákazu. YouTube, která byla původně ze zákazu vyňata, ale později zařazena, označila zákon za "uspěchaný" a tvrdí, že zákaz účtu pro děti, který je spojen s rodičovskou kontrolou, učiní její platformu pro sdílení videí "méně bezpečnou". Australský zákaz sociálních médií, první svého druhu na světě, je pečlivě sledován globálními lídry.
Vládou zadaná studie z počátku tohoto roku zjistila, že 96 % australských dětí ve věku 10–15 let používá sociální média a že sedm z deseti z nich bylo vystaveno škodlivému obsahu, jako je misogynní a násilný materiál, stejně jako obsah propagující poruchy příjmu potravy a sebevraždy. Jeden ze sedmi také uvedl, že zažil chování dospělých nebo starších dětí, které odpovídá nátlaku (grooming), a více než polovina uvedla, že se stala obětí kyberšikany.
Kdo nastoupí na uvolněné místo, až skončí druhý mandát Emmanuela Macrona? Hlavní favoritkou je navzdory posledním událostem jeho někdejší soupeřka Marine Le Penová. Potvrdily to i průzkumy, které proběhly po jejím odsouzení.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.