Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Odhaduje se, že se zákaz dotkne 150 000 uživatelů Facebooku a 350 000 účtů na Instagramu. Platforma Threads, která je podobná síti X, je přístupná pouze prostřednictvím účtu na Instagramu. Australský zákaz sociálních médií, první svého druhu na světě, začíná 10. prosince. Společnostem hrozí pokuty až 49,5 milionu australských dolarů (přibližně 33 milionů USD), pokud nepřijmou "rozumné kroky" k tomu, aby zabránily mladistvým mladším 16 let v zakládání účtů.
Mluvčí společnosti Meta ve čtvrtek uvedla, že "dodržování zákona bude probíhající a vícevrstvý proces". Zároveň dodala, že ačkoliv je Meta odhodlána zákon dodržovat, domnívá se, že je potřeba účinnější, standardizovaný a soukromí chránící přístup. Meta navrhla, aby vláda požadovala, aby obchody s aplikacemi ověřovaly věk uživatelů při stahování aplikací a vyžadovaly rodičovský souhlas pro osoby mladší 16 let.
Tím by se eliminovala nutnost ověřovat věk dětí napříč různými aplikacemi. Meta minulý měsíc sdělila, že uživatelé, které identifikovala jako mladší 16 let, si budou moci před deaktivací účtu stáhnout a uložit své příspěvky, videa a zprávy. Teenageři, kteří se domnívají, že byli nesprávně zařazeni do kategorie pod 16 let, mohou požádat o přezkoumání a k ověření svého věku předložit "video selfie" nebo řidičský průkaz či státem vydaný průkaz totožnosti.
Kromě tří platforem společnosti Meta se zákaz dotýká také dalších sociálních sítí, jako jsou YouTube, X, TikTok, Snapchat, Reddit, Kick a Twitch. Vláda tvrdí, že zákaz má chránit děti před škodami spojenými se sociálními médii. Kritici však namítají, že tento krok by mohl izolovat určité skupiny, které jsou na platformách závislé kvůli kontaktu s ostatními, a mohl by vytlačit děti do méně regulovaných koutů internetu.
Ministryně komunikací Anika Wells ve středu uvedla, že v prvních dnech a týdnech zákazu očekává počáteční problémy. Nicméně cílem je chránit Generaci Alfa – osoby mladší 15 let – a budoucí generace. Wells prohlásila, že "jedním zákonem můžeme ochránit Generaci Alfa před nasátím do očistce predátorskými algoritmy, které muž, jenž tuto funkci vytvořil, popsal jako behaviorální kokain". Popsala mladé lidi jako napojené na "dopaminovou kapačku" od okamžiku, kdy získají chytrý telefon a účty na sociálních sítích.
Wells také uvedla, že bedlivě sleduje méně známé aplikace, jako jsou Lemon8 – vytvořená tvůrci TikToku – a Yope, aby zjistila, zda děti po zákazu nemigrují na tyto platformy. Začátkem tohoto týdne australská komisařka pro eSafety, Julie Inman Grant, zaslala dopis společnostem Lemon8 a Yope, které obě sdílejí videa a fotografie, s žádostí, aby provedly sebehodnocení, zda spadají pod zákaz. Generální ředitel a spoluzakladatel společnosti Yope, Bahram Ismailau, řekl BBC, že start-up dosud neobdržel žádné dotazy od Inman Grant, ale již provedl sebehodnocení a zjistil, že není platformou sociálních médií.
Zdůvodnil to tím, že v praxi Yope funguje jako plně soukromý messenger bez jakéhokoliv veřejného obsahu. Ismailau uvedl, že Yope funguje podobně jako WhatsApp, kde jde o "vidění vašich lidí každý den a bezpečné a soukromé sdílení vašeho života s nimi". Platforma Lemon8 údajně uvedla, že ze své platformy vyloučí osoby mladší 16 let od příštího týdne, a to i přesto, že není zahrnuta do zákazu. YouTube, která byla původně ze zákazu vyňata, ale později zařazena, označila zákon za "uspěchaný" a tvrdí, že zákaz účtu pro děti, který je spojen s rodičovskou kontrolou, učiní její platformu pro sdílení videí "méně bezpečnou". Australský zákaz sociálních médií, první svého druhu na světě, je pečlivě sledován globálními lídry.
Vládou zadaná studie z počátku tohoto roku zjistila, že 96 % australských dětí ve věku 10–15 let používá sociální média a že sedm z deseti z nich bylo vystaveno škodlivému obsahu, jako je misogynní a násilný materiál, stejně jako obsah propagující poruchy příjmu potravy a sebevraždy. Jeden ze sedmi také uvedl, že zažil chování dospělých nebo starších dětí, které odpovídá nátlaku (grooming), a více než polovina uvedla, že se stala obětí kyberšikany.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.