Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Putin má ve čtvrtek dorazit do Nové Dillí, kde ho bude hostit indický premiér Narendra Módí. Tato cesta přichází dva dny po setkání v Kremlu s americkou delegací, kterou vedl zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Současně s tím, ukrajinští představitelé odcestovali ve čtvrtek do Spojených států, kde byli pozváni k jednání se svými americkými protějšky o plánu na ukončení války. Uvedl to pro CNN ukrajinský zdroj obeznámený se situací.
Před summitem s Módím poskytl Putin rozhovor pro India Today, ve kterém podle ruské státní agentury TASS řekl, že Rusko "osvobodí Donbas a Novorossiji v každém případě – vojenskými nebo jinými prostředky". Jedním z největších požadavků Kremlu je, aby Ukrajina postoupila území v Donbasu, které Rusko nelegálně anektovalo, ale dosud plně nedobylo. Novorossija, neboli Nové Rusko, je historický termín označující území na západě během Ruského impéria. Putin tento termín oživil a použil jej například při prohlášení Krymského poloostrova za součást Ruska v roce 2014.
Vzhledem k tomu, že Rusko trvá na těchto územních požadavcích, které ukrajinští představitelé nadále odmítají, cesta k jakémukoli kompromisu se zdá být stále nejasnější. Navzdory Putinovým bojovným tvrzením analýza amerického monitorovacího orgánu Institut pro studium války (ISW) zjistila, že by ruské síly při současném tempu postupu obsadily celou Doněckou oblast až v srpnu 2027.
Putin popsal své úterní setkání v Moskvě s Witkoffem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, Jaredem Kushnerem. Uvedl, že Rusko nesouhlasí s některými body amerického návrhu, ale označil to za "obtížný úkol". Podle TASS zopakoval ruské požadavky, aby Ukrajina stáhla své jednotky z Donbasu a "zdržela se vojenských akcí". Schůzka trvala dlouho, protože obě strany musely "projít každý bod mírových návrhů", dodal Putin.
Donald Trump ve středu řekl, že americká delegace měla s Putinem "velmi dobré setkání" a že věří, že by si ruský prezident "přál ukončení války". Rozhovory nicméně nepřinesly průlom. "Co z toho setkání vzejde?" dodal. "To vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva."
Obě strany zůstaly zdrženlivé ohledně jakéhokoli pokroku, kterého dosáhly v tomto posledním kole jednání, jež probíhají od doby, kdy koncem listopadu unikl 28bodový plán vypracovaný Trumpovou administrativou. Několik bodů v tomto plánu bylo široce vnímáno jako ústupky Rusku a obsahovalo myšlenky, které dříve odmítali ukrajinští a evropští představitelé. Byly zveřejněny pouze malé detaily z těchto setkání.
Například Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov potvrdil, že se v úterý diskutovalo o území, "bez kterého nevidíme řešení krize". Dodal, že některé body v amerických návrzích "vypadají víceméně přijatelně", zatímco jiné "nám nevyhovují". Ukrajinští představitelé, vedoucí delegace Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrii Hnatov, cestují ve čtvrtek do Miami na své vlastní mírové rozhovory s USA. Tato jednání následují čtyři dny po předchozím setkání na vysoké úrovni mezi americkými a ukrajinskými představiteli, které americký ministr zahraničí Marco Rubio popsal jako "velmi produktivní a užitečné zasedání, kde... byl dosažen další pokrok".
Americký prezident Donald Trump naznačil, že se jeho administrativa definitivně nevzdala plánu na vytvoření kontroverzního fondu na odškodnění osob, které se považují za oběti zpolitizované justice.
Světová zdravotnická organizace (WHO) vyhlásila kvůli nynějšímu šíření eboly stav veřejného ohrožení mezinárodního významu. Současná epidemie, kterou způsobuje vzácný kmen Bundibugyo, je již třetí největší v historii. V samotné Demokratické republice Kongo bylo zaznamenáno přes 900 podezření na nákazu a více než 220 úmrtí, přičemž případy se již objevily i v sousední Ugandě. Zvláštní znepokojení však vyvolává fakt, že virus mohl poprvé překročit hranice afrického kontinentu, což přimělo zdravotnické úřady po celém světé k okamžité reakci.
Americký prezident Donald Trump opakovaně prohlašoval, že Spojené státy kompletně zlikvidovaly íránský raketový arzenál. Satelitní snímky analyzované televizí CNN však ukazují zcela jinou realitu. Teherán dokázal pomocí bagrů a nákladních vozů ve velmi krátkém čase zasypané podzemní bázis zprovoznit. Washington totiž při popisu úspěchů bombových útoků opomněl uvést, že nálety nezasáhly samotné rakety, nýbž pouze zablokovaly vjezdy do podzemních komplexů, aby k nim armáda ztratila přístup.
Zatímco probíhá vyjednávání mezi Spojenými státy a Íránem o možném ukončení jejich válečného střetu, izraelsko-libanonská fronta zůstává plně aktivní. Izraelská vláda původně vstupovala do konfliktu s Íránem s cílem svrhnout tamní islámskou republiku a definitivně vyřešit hrozbu ze strany hnutí Hizballáh, které by bez íránské podpory mělo podle předpokladů podlehnout. Teheránu se však podařilo využít své pozice a kontrolu nad Hormuzským průlivem k ochraně tohoto svého klíčového partnera, přičemž případnou dohodu s Washingtonem podmiňuje úplným zastavením izraelských útoků v Libanonu.
Organizace WHO nedávno vyhlásila stav veřejného ohrožení mezinárodního významu kvůli šíření eboly v Demokratické republice Kongo a Ugandě. Světová zdravotnická organizace zároveň asistovala u výskytu hantaviru na výletní lodi v Atlantiku, kde pomáhala s evakuací, rizikovými analýzami a léčbou. Tyto případy ukazují nepostradatelnost globální koordinace a přeshraniční pomoci. Podmínky pro takto rychlé zásahy se však v současnosti vytrácejí.
Izraelské ozbrojené síly obsadily v Libanonu historickou křižáckou pevnost Beaufort ze dvanáctého století. Podle dostupných informací se jedná o nejhlubší vojenský průnik na libanonské území za posledních více než 25 let. Tato významná památka, známá také pod arabským názvem Kal’at al-Šakíf, se tyčí na výrazném skalním ostrohu na okraji soutěsky řeky Litani. Strategické umístění objektu nabízí mimořádný výhled na celé jižní území Libanonu, což z něj činilo klíčový bod vojenského zájmu již v dobách středověkých křižáckých výprav.
Prudký nárůst cen ropy od začátku blízkovýchodního konfliktu sice vyhnal náklady na paliva nahoru a vyvolal celosvětové obavy z jejich nedostatku, avšak v Číně se v souvislosti s energetickou krizí děje něco velmi neobvyklého. Podle údajů společnosti JPMorgan tamní poptávka po ropě klesla o devět procent v porovnání s obdobím před vypuknutím války s Íránem. Pro představu, během globální ekonomické recese v roce 2008 se celosvětová poptávka snížila o pouhá dvě procenta, což z nynějšího čínského propadu činí zdánlivou hospodářskou noční můru. Čína se přitom ani zdaleka nenachází na pokraji ekonomického kolapsu.
Tichým oceánem se šíří klimatický fenomén El Niño podstatně rychleji, než vědci původně předpokládali. Nejnovější data Centra pro předpověď klimatu, které spadá pod Národní úřad pro oceán a atmosféru, ukazují na rapidně rostoucí šance, že by tento jev mohl do podzimu či zimy nabýt historické síly. Odborníci v této souvislosti zmiňují možnost vzniku vzácného takzvaného super El Niňa. Pravděpodobnost, že anomálie dosáhne silné nebo velmi silné intenzity, se v současné době odhaduje na 66 procent.
Pokud by konflikt na Blízkém východě přetrval až do příštího roku, tvrdě by zasáhl globální ekonomický růst, uvrhl některé země do recese a způsobil vážný nedostatek energií. Ve svém nejnovějším hospodářském výhledu před tím varuje Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD). Tento pařížský klub sdružující vyspělé státy světa nastínil scénář s názvem „prodloužené narušení“, který počítá s variantou, že by Spojené státy a Írán nedosáhly dohody dříve než v roce 2027.
Nová vědecká studie naznačuje, že dlouhodobé užívání léků na hubnutí by mohlo ročně zabránit tisícům operací spojených s výměnou kolenního kloubu. Globálně trpí osteoartrózou více než 500 milionů lidí, přičemž artróza kolene je vůbec nejčastější formou tohoto onemocnění. Jen ve Spojených státech postihuje přibližně 14 milionů osob a ve Velké Británii se týká více než 5 milionů lidí. Mnoho z těchto pacientů nakonec musí podstoupit chirurgický zákrok, přičemž například v samotné Británii se každoročně provede přes 120 000 totálních endoprotéz kolene. Nadváha a obezita přitom riziko rozvoje tohoto onemocnění výrazně zvyšují, protože nadměrně zatěžují klouby.
Izraelské vojenské síly v úterý nepřestávaly útočit na jiholibanonské území, nicméně hlavní město Bejrút zůstalo ušetřeno. Stalo se tak na základě dohody o částečném klidu zbraní s ozbrojeným hnutím Hizballáh, které podporuje Írán. Libanonská strana uvedla, že toto ujednání oznámil americký prezident Donald Trump v pondělí pozdě večer. Podle stanovených podmínek se Izrael zavázal nebombardovat metropoli výměnou za to, že Hizballáh nebude podnikat útoky na izraelské území. K dohodě došlo poté, co Teherán upozornil, že izraelské vojenské akce v Libanonu ohrožují rozhovory o ukončení války se Spojenými státy.
Napětí mezi USA a Íránem nepolevuje na diplomatické úrovni ani na bojišti. V uplynulých hodinách došlo k dalším vzájemným útokům, zatímco mírová jednání se neposouvají ke zdárnému konci. Upozornila na to BBC.