Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Putin má ve čtvrtek dorazit do Nové Dillí, kde ho bude hostit indický premiér Narendra Módí. Tato cesta přichází dva dny po setkání v Kremlu s americkou delegací, kterou vedl zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Současně s tím, ukrajinští představitelé odcestovali ve čtvrtek do Spojených států, kde byli pozváni k jednání se svými americkými protějšky o plánu na ukončení války. Uvedl to pro CNN ukrajinský zdroj obeznámený se situací.
Před summitem s Módím poskytl Putin rozhovor pro India Today, ve kterém podle ruské státní agentury TASS řekl, že Rusko "osvobodí Donbas a Novorossiji v každém případě – vojenskými nebo jinými prostředky". Jedním z největších požadavků Kremlu je, aby Ukrajina postoupila území v Donbasu, které Rusko nelegálně anektovalo, ale dosud plně nedobylo. Novorossija, neboli Nové Rusko, je historický termín označující území na západě během Ruského impéria. Putin tento termín oživil a použil jej například při prohlášení Krymského poloostrova za součást Ruska v roce 2014.
Vzhledem k tomu, že Rusko trvá na těchto územních požadavcích, které ukrajinští představitelé nadále odmítají, cesta k jakémukoli kompromisu se zdá být stále nejasnější. Navzdory Putinovým bojovným tvrzením analýza amerického monitorovacího orgánu Institut pro studium války (ISW) zjistila, že by ruské síly při současném tempu postupu obsadily celou Doněckou oblast až v srpnu 2027.
Putin popsal své úterní setkání v Moskvě s Witkoffem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, Jaredem Kushnerem. Uvedl, že Rusko nesouhlasí s některými body amerického návrhu, ale označil to za "obtížný úkol". Podle TASS zopakoval ruské požadavky, aby Ukrajina stáhla své jednotky z Donbasu a "zdržela se vojenských akcí". Schůzka trvala dlouho, protože obě strany musely "projít každý bod mírových návrhů", dodal Putin.
Donald Trump ve středu řekl, že americká delegace měla s Putinem "velmi dobré setkání" a že věří, že by si ruský prezident "přál ukončení války". Rozhovory nicméně nepřinesly průlom. "Co z toho setkání vzejde?" dodal. "To vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva."
Obě strany zůstaly zdrženlivé ohledně jakéhokoli pokroku, kterého dosáhly v tomto posledním kole jednání, jež probíhají od doby, kdy koncem listopadu unikl 28bodový plán vypracovaný Trumpovou administrativou. Několik bodů v tomto plánu bylo široce vnímáno jako ústupky Rusku a obsahovalo myšlenky, které dříve odmítali ukrajinští a evropští představitelé. Byly zveřejněny pouze malé detaily z těchto setkání.
Například Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov potvrdil, že se v úterý diskutovalo o území, "bez kterého nevidíme řešení krize". Dodal, že některé body v amerických návrzích "vypadají víceméně přijatelně", zatímco jiné "nám nevyhovují". Ukrajinští představitelé, vedoucí delegace Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrii Hnatov, cestují ve čtvrtek do Miami na své vlastní mírové rozhovory s USA. Tato jednání následují čtyři dny po předchozím setkání na vysoké úrovni mezi americkými a ukrajinskými představiteli, které americký ministr zahraničí Marco Rubio popsal jako "velmi produktivní a užitečné zasedání, kde... byl dosažen další pokrok".
V jižním Španělsku u obce Adamuz v provincii Córdoba došlo k tragické srážce dvou rychlovlaků na frekventované trati spojující Madrid s Andalusií. Prvotní zprávy hovořily o dvou obětech, ale krátce nato se počet potvrzených mrtvých zvýšil na pět a následně na nejméně 21. Nejméně sto dalších cestujících utrpělo zranění a někteří zůstali po nárazu uvězněni v troskách.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu svolal naléhavou schůzku se svými hlavními poradci, aby projednal nejnovější krok Donalda Trumpa, vytvoření takzvané „Rady míru“ pro Gazu. Izraelskou stranu pobouřilo především to, že Spojené státy s nimi vznik tohoto orgánu vůbec nekonzultovaly. Úřad premiéra se nechal slyšet, že celý projekt je v přímém rozporu s oficiální politikou Izraele a nebyl s ním nijak koordinován.
Hrozba amerického prezidenta Donalda Trumpa, která má donutit západní spojence k souhlasu s anektováním Grónska pod pohrůžkou dalšího poškození vzájemného obchodu, nemá v moderní historii obdoby. Ačkoli jsme za poslední rok byli svědky mnoha neobvyklých ekonomických ultimát, toto prohlášení podle BBC překračuje veškeré dosavadní hranice a posouvá nás do zcela surreálné a nebezpečné oblasti. Pokud budeme brát Trumpova slova vážně, jde o formu ekonomické války, kterou Bílý dům vede proti svým nejbližším partnerům.
Prezident Donald Trump v poslední době opakovaně rozvířil debatu o možnosti zrušení nadcházejících listopadových voleb do Kongresu. Jeho úvahy pramení z obav, že by republikáni mohli ztratit kontrolu nad Sněmovnou reprezentantů i Senátem, což by zásadně ochromilo jeho schopnost vládnout. Podle posledních průzkumů CNN se totiž prezident potýká s nízkou popularitou napříč všemi sledovanými tématy.
Francouzský prezident Emmanuel Macron stojí v čele skupiny evropských lídrů, kteří požadují tvrdou odvetu proti Spojeným státům. Reaguje tak na rozhodnutí Donalda Trumpa uvalit cla na země podporující dánskou suverenitu nad Grónskem. Macron prosazuje aktivaci takzvaného nástroje proti nátlaku (Anti-Coercion Instrument), kterému se v bruselských kuloárech přezdívá obchodní „bazuka“. Tento mocný nástroj byl původně navržen k ochraně před ekonomickým šikanováním ze strany Číny a umožňuje EU zavést cla či investiční omezení.
Dánská premiérka Mette Frederiksenová rezolutně prohlásila, že „Evropa se nenechá vydírat“ v reakci na nejnovější hrozbu Donalda Trumpa. Americký prezident totiž oznámil záměr uvalit desetiprocentní cla na osm členských států NATO, pokud nepodpoří jeho plán na prodej Grónska Spojeným státům.
V Moldavsku byl v sobotu objeven vrak ruského bezpilotního letounu typu Gerbera. Na zřícený stroj narazil náhodný lovec u vesnice Nucareni v okrese Telenesti. Tato lokalita se nachází přibližně 54 kilometrů od hranic s válkou zmítanou Ukrajinou.
Analytici a vojenští experti varují, že rok 2026 může být pro Vladimira Putina klíčovým momentem, kdy se pokusí upevnit svůj historický odkaz. Zatímco pozornost světa se upírá k mírovým jednáním na Ukrajině, v zákulisí sílí obavy, že šéf Kremlu pouze čeká na vhodnou příležitost k další agresi. Jeho cílem by se tentokrát mohl stát malý stát na hranicích NATO, čímž by přímo otestoval jednotu a odhodlání celé Aliance.
Slovenský premiér Robert Fico se v soukromém sídle amerického prezidenta Donalda Trumpa na Floridě zúčastnil neformálního jednání, které označil za velmi otevřené. Hlavními tématy jejich rozhovoru byly energetická bezpečnost, situace v Evropské unii a probíhající válka na Ukrajině. Setkání, kterého se účastnili i šéfové diplomacií obou zemí Juraj Blanár a Marco Rubio, proběhlo přímo v prezidentově obývacím pokoji, což Fico vnímá jako projev mimořádné důvěry.
Obyvatelé Ukrajiny v těchto dnech procházejí mimořádně těžkou zkouškou, protože čelí nejmrazivější zimě za dlouhá léta. Kyjevanka Kateryna Skurydina popsala, že musí spát v mnoha vrstvách oblečení a termoprádle pod hromadou přikrývek. Společnost v posteli jí dělá bezsrstý kocour Pušok, jehož přirozeně vysoká tělesná teplota jí slouží jako živý termofor. Od ničivých ruských úderů na energetickou síť z počátku ledna se totiž topení v jejím bytě téměř nespustilo.
Španělský premiér Pedro Sánchez se ostře opřel do snah amerického prezidenta Donalda Trumpa o ovládnutí Grónska. V rozhovoru pro deník La Vanguardia prohlásil, že případná americká invaze na toto autonomní dánské území by udělala z Vladimira Putina nejšťastnějšího člověka na planetě. Podle Sáncheze by takový krok ze strany USA legitimoval ruskou agresi na Ukrajině a zasadil smrtelnou ránu Severoatlantické alianci.
Americký prezident Donald Trump v nejnovějším rozhovoru pro server Politico otevřeně vyzval ke svržení íránského režimu a ukončení sedmatřicetileté vlády ajatolláha Alího Chameneího. Podle Trumpa nastal čas, aby si Írán hledal nové vedení, které zemi vyvede z izolace a bídy. Prezidentova slova přicházejí v době, kdy v Íránu po vlně brutálního potlačování protestů začíná opadat největší napětí.