Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Putin má ve čtvrtek dorazit do Nové Dillí, kde ho bude hostit indický premiér Narendra Módí. Tato cesta přichází dva dny po setkání v Kremlu s americkou delegací, kterou vedl zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Současně s tím, ukrajinští představitelé odcestovali ve čtvrtek do Spojených států, kde byli pozváni k jednání se svými americkými protějšky o plánu na ukončení války. Uvedl to pro CNN ukrajinský zdroj obeznámený se situací.
Před summitem s Módím poskytl Putin rozhovor pro India Today, ve kterém podle ruské státní agentury TASS řekl, že Rusko "osvobodí Donbas a Novorossiji v každém případě – vojenskými nebo jinými prostředky". Jedním z největších požadavků Kremlu je, aby Ukrajina postoupila území v Donbasu, které Rusko nelegálně anektovalo, ale dosud plně nedobylo. Novorossija, neboli Nové Rusko, je historický termín označující území na západě během Ruského impéria. Putin tento termín oživil a použil jej například při prohlášení Krymského poloostrova za součást Ruska v roce 2014.
Vzhledem k tomu, že Rusko trvá na těchto územních požadavcích, které ukrajinští představitelé nadále odmítají, cesta k jakémukoli kompromisu se zdá být stále nejasnější. Navzdory Putinovým bojovným tvrzením analýza amerického monitorovacího orgánu Institut pro studium války (ISW) zjistila, že by ruské síly při současném tempu postupu obsadily celou Doněckou oblast až v srpnu 2027.
Putin popsal své úterní setkání v Moskvě s Witkoffem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, Jaredem Kushnerem. Uvedl, že Rusko nesouhlasí s některými body amerického návrhu, ale označil to za "obtížný úkol". Podle TASS zopakoval ruské požadavky, aby Ukrajina stáhla své jednotky z Donbasu a "zdržela se vojenských akcí". Schůzka trvala dlouho, protože obě strany musely "projít každý bod mírových návrhů", dodal Putin.
Donald Trump ve středu řekl, že americká delegace měla s Putinem "velmi dobré setkání" a že věří, že by si ruský prezident "přál ukončení války". Rozhovory nicméně nepřinesly průlom. "Co z toho setkání vzejde?" dodal. "To vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva."
Obě strany zůstaly zdrženlivé ohledně jakéhokoli pokroku, kterého dosáhly v tomto posledním kole jednání, jež probíhají od doby, kdy koncem listopadu unikl 28bodový plán vypracovaný Trumpovou administrativou. Několik bodů v tomto plánu bylo široce vnímáno jako ústupky Rusku a obsahovalo myšlenky, které dříve odmítali ukrajinští a evropští představitelé. Byly zveřejněny pouze malé detaily z těchto setkání.
Například Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov potvrdil, že se v úterý diskutovalo o území, "bez kterého nevidíme řešení krize". Dodal, že některé body v amerických návrzích "vypadají víceméně přijatelně", zatímco jiné "nám nevyhovují". Ukrajinští představitelé, vedoucí delegace Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrii Hnatov, cestují ve čtvrtek do Miami na své vlastní mírové rozhovory s USA. Tato jednání následují čtyři dny po předchozím setkání na vysoké úrovni mezi americkými a ukrajinskými představiteli, které americký ministr zahraničí Marco Rubio popsal jako "velmi produktivní a užitečné zasedání, kde... byl dosažen další pokrok".
Naděje Izraele a Spojených států, že údery na Írán povedou k jeho rychlé kapitulaci, se nenaplnily. Přestože byl eliminován nejvyšší vůdce Alí Chameneí i další vysocí představitelé, Írán je stále schopen vysílat drony a rakety na cíle po celém Blízkém východě. Hlavní výzvou pro USA a jejich spojence nyní není jen samotný útok, ale hrozba, že jim dojdou systémy protivzdušné obrany dříve, než Íránu dojdou jeho útočné prostředky.
Současné dění na Blízkém východě může na první pohled působit jako vypuknutí další z nekonečných válek, do kterých se Spojené státy zapojily. Ve skutečnosti se však jedná o nejnovější kapitolu nevyhlášeného vojenského konfliktu, který mezi oběma národy doutná již od 80. let minulého století. Zatímco pro Američany začal tento střet v roce 1979 obsazením ambasády v Teheránu a držením rukojmích, Íránci jej vnímají jako důsledek dlouhodobé americké podpory Šáha a následné pomoci Iráku během ničivé války v letech 1980–1988.
Kypr se v těchto dnech usilovně snaží udržet v chodu své šestiměsíční předsednictví v Radě Evropské unie, které vážně narušila eskalace konfliktu na Blízkém východě. Poté, co se ostrovní stát stal terčem íránských bezpilotních letounů, musela tamní vláda narychlo zrušit nebo odložit řadu klíčových diplomatických setkání. Kypr, který je třetí nejmenší zemí EU, se kvůli své geografické blízkosti k regionu ocitl v přímém ohrožení ze strany Teheránu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová ve čtvrtek oznámila, že Itálie plánuje vyslat vojenskou pomoc zemím v Perském zálivu. Reaguje tím na probíhající íránské vzdušné útoky, které destabilizují celou oblast. Itálie se tak připojuje k dalším evropským mocnostem, jako jsou Velká Británie, Francie a Německo, které se rozhodly podpořit obranu tamních států.
Íránské bombardéry se ocitly pouhé dvě minuty od útoku na největší vojenskou základnu v regionu, kde sídlí americké jednotky. Podle informací, které CNN poskytly zdroje obeznámené s operací, byly tyto stroje sestřeleny katarským letectvem při jeho vůbec první ostré vzdušné misi. K incidentu došlo v pondělí ráno, kdy íránské Revoluční gardy vyslaly dva taktické letouny Su-24 sovětské výroby směrem k základně al-Udeid a klíčovému zařízení na zpracování zemního plynu Ras Laffan.
Policie již ve středu překvalifikovala případ násilného činu na Lounsku. Vážně zraněné dítě totiž podlehlo svým zraněním v nemocnici. Kriminalisté proto zahájili úkony trestního řízení pro podezření z vraždy.
Meteorologická zima je už několik dní minulostí. Pokud máte dojem, že byla chladná a bohatá na srážky, odborníci vás vyvedou z omylu. Podle Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) byla nadprůměrně teplá a srážkově chudá.
Vůdkyně francouzské krajní pravice Marine Le Penová prohlásila, že evropští spojenci Francie musí nakupovat francouzské vojenské vybavení, pokud chtějí těžit z ochrany pařížského jaderného odstrašení. Reagovala tak na nedávné oznámení prezidenta Emmanuela Macrona o zásadních změnách v jaderné doktríně země. Macron mimo jiné připustil možnost dočasného rozmístění stíhaček schopných nést jaderné zbraně u evropských partnerů.
Pátý den po vypuknutí války s Íránem čelí Spojené státy a jejich spojenci v Perském zálivu kritickému problému, který vojenští analytici nazývají „raketovou matematikou“. Podle zdrojů stanice CNN již nejméně jeden z klíčových arabských spojenců hlásí docházející zásoby interceptorů – drahých obranných raket používaných k sestřelování íránských střel a dronů. „Zatím to není panika, ale čím dříve dorazí nové zásoby, tím lépe,“ uvedl regionální zdroj.
Americký a izraelský nálet na Írán, který měl definitivně ukončit čtyřiadvacetiletý pat o tamní jaderný program, by mohl mít přesně opačný účinek. Experti na šíření jaderných zbraní varují, že masivní útok může režim dotlačit k tajné výrobě bomby nebo v případě chaosu umožnit extremistickým skupinám zmocnit se zásob obohaceného uranu.
Americký ministr obrany Pete Hegseth na ostře sledovaném brífinku v Pentagonu potvrdil, že námořnictvo Spojených států zasadilo íránským námořním silám zdrcující úder. Podle jeho slov americká ponorka potopila íránskou válečnou loď v Indickém oceánu. Hegseth prohlásil, že íránské námořnictvo je nyní „neefektivní, zdecimované a zničené“ a jeho zbytky „odpočívají na dně Perského zálivu“.
Vláda iráckého Kurdistánu (KRG) prožívá hluboké obavy z možnosti, že by se její území na severu Iráku mohlo stát nástupištěm pro pozemní útok kurdských milic na Írán. Podle vysokého představitele KRG, který promluvil pro stanici CNN, se region cítí být v kleštích mezi plány Spojených států a hrozbou odvety ze strany Teheránu. Situaci označil za velmi nebezpečnou, ale zároveň dodal, že se Kurdistán nemůže otevřeně postavit proti vůli Ameriky.