Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Putin má ve čtvrtek dorazit do Nové Dillí, kde ho bude hostit indický premiér Narendra Módí. Tato cesta přichází dva dny po setkání v Kremlu s americkou delegací, kterou vedl zvláštní vyslanec Steve Witkoff. Současně s tím, ukrajinští představitelé odcestovali ve čtvrtek do Spojených států, kde byli pozváni k jednání se svými americkými protějšky o plánu na ukončení války. Uvedl to pro CNN ukrajinský zdroj obeznámený se situací.
Před summitem s Módím poskytl Putin rozhovor pro India Today, ve kterém podle ruské státní agentury TASS řekl, že Rusko "osvobodí Donbas a Novorossiji v každém případě – vojenskými nebo jinými prostředky". Jedním z největších požadavků Kremlu je, aby Ukrajina postoupila území v Donbasu, které Rusko nelegálně anektovalo, ale dosud plně nedobylo. Novorossija, neboli Nové Rusko, je historický termín označující území na západě během Ruského impéria. Putin tento termín oživil a použil jej například při prohlášení Krymského poloostrova za součást Ruska v roce 2014.
Vzhledem k tomu, že Rusko trvá na těchto územních požadavcích, které ukrajinští představitelé nadále odmítají, cesta k jakémukoli kompromisu se zdá být stále nejasnější. Navzdory Putinovým bojovným tvrzením analýza amerického monitorovacího orgánu Institut pro studium války (ISW) zjistila, že by ruské síly při současném tempu postupu obsadily celou Doněckou oblast až v srpnu 2027.
Putin popsal své úterní setkání v Moskvě s Witkoffem a zetěm amerického prezidenta Donalda Trumpa, Jaredem Kushnerem. Uvedl, že Rusko nesouhlasí s některými body amerického návrhu, ale označil to za "obtížný úkol". Podle TASS zopakoval ruské požadavky, aby Ukrajina stáhla své jednotky z Donbasu a "zdržela se vojenských akcí". Schůzka trvala dlouho, protože obě strany musely "projít každý bod mírových návrhů", dodal Putin.
Donald Trump ve středu řekl, že americká delegace měla s Putinem "velmi dobré setkání" a že věří, že by si ruský prezident "přál ukončení války". Rozhovory nicméně nepřinesly průlom. "Co z toho setkání vzejde?" dodal. "To vám nemohu říct, protože k tanci jsou potřeba dva."
Obě strany zůstaly zdrženlivé ohledně jakéhokoli pokroku, kterého dosáhly v tomto posledním kole jednání, jež probíhají od doby, kdy koncem listopadu unikl 28bodový plán vypracovaný Trumpovou administrativou. Několik bodů v tomto plánu bylo široce vnímáno jako ústupky Rusku a obsahovalo myšlenky, které dříve odmítali ukrajinští a evropští představitelé. Byly zveřejněny pouze malé detaily z těchto setkání.
Například Putinův poradce pro zahraniční politiku Jurij Ušakov potvrdil, že se v úterý diskutovalo o území, "bez kterého nevidíme řešení krize". Dodal, že některé body v amerických návrzích "vypadají víceméně přijatelně", zatímco jiné "nám nevyhovují". Ukrajinští představitelé, vedoucí delegace Rustem Umerov a náčelník generálního štábu Andrii Hnatov, cestují ve čtvrtek do Miami na své vlastní mírové rozhovory s USA. Tato jednání následují čtyři dny po předchozím setkání na vysoké úrovni mezi americkými a ukrajinskými představiteli, které americký ministr zahraničí Marco Rubio popsal jako "velmi produktivní a užitečné zasedání, kde... byl dosažen další pokrok".
Francouzský prezident Emmanuel Macron a čínský prezident Si Ťin-pching se ve čtvrtek v Pekingu zavázali ke spolupráci na řešení globálních problémů, včetně snah o ukončení války na Ukrajině a otázek obchodu. Bilaterální jednání ve Velkém sále lidu v Pekingu se uskutečnilo v době, kdy se Francie připravuje na převzetí předsednictví skupiny G7 v příštím roce.
Ruský prezident Vladimir Putin prohlásil, že Moskva "v každém případě" získá region Donbas na východě Ukrajiny, a to i vojenskými prostředky. Tímto prohlášením se utvrdil v jednom ze svých klíčových požadavků ve chvíli, kdy se ukrajinští představitelé připravují na další mírové rozhovory, které dosud nepřinesly žádnou dohodu.
Společnost Meta zahájila odebírání přístupu k platformám Instagram, Facebook a Threads australským dětem mladším 16 let. K tomuto kroku dochází týden před oficiálním zahájením zákazu sociálních sítí pro teenagery v Austrálii. Technologický gigant minulý měsíc oznámil, že začal uživatele ve věku od 13 do 15 let informovat, že jejich účty budou deaktivovány od 4. prosince.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrii Sybiha požadoval, aby Vladimir Putin "přestal marnit čas světa", zatímco ministryně zahraničí Spojeného království Yvette Cooper řekla, že ruský prezident by měl "ukončit chvástání a krveprolití" a zasednout k jednání o míru. Margus Tsahkna, estonský ministr zahraničí, prohlásil, že je "celkem zřejmé", že Kreml nemá zájem o mír. Evropští lídři takto reagovali ve středu na zjevně bezvýsledné rozhovory mezi americkými vyslanci a Putinem v Moskvě.
Největší událostí na Novém Zélandu ve čtvrtek se pravděpodobně stalo otevření obchodu s nábytkem. Nadšení zákazníci odpočítávali "3... 2... 1" a mávali švédskými vlajkami, když se otevřely dveře do nejvzdálenější pobočky nábytkářského řetězce IKEA od jeho mateřské země. Ohlušující potlesk se rozlehl, když davy spěchaly dovnitř nejnovějšího obchodu v Aucklandu. Dlouho očekávané otevření konečně poskytne Novozélanďanům přístup ke skandinávským základům, jako jsou knihovny BILLY a rámy postelí MALM.
Když ve čtvrtek přistane letadlo ruského prezidenta Vladimira Putina v Dillí, setká se s ceremoniální pompou vyhrazenou pro jednoho z nejvěrnějších indických partnerů. Nicméně jeho hostitel, premiér Narendra Modi, se zároveň snaží udržet hluboký strategický vztah s klíčovým globálním rivalem: Spojenými státy. Jde o diplomatický rozkol Indie. Na jedné straně stojí potenciální nákup pokročilých ruských stíhaček, levná ropa a pevné přátelství z dob studené války. Na straně druhé americká spolupráce v oblasti technologií, obchodu a investic, spojená s nadějí, že prezident Donald Trump zruší svá tvrdá cla.
Zvláštní vyslanec Spojených států Steve Witkoff se má ve čtvrtek v Miami setkat s Rustemem Umerovem, který je předsedou ukrajinské Rady národní bezpečnosti. Oznámil to Bílý dům po intenzivních jednáních, která proběhla v Moskvě. Schůzka se koná poté, co Witkoff strávil téměř pět hodin v Kremlu s ruským prezidentem Vladimirem Putinem, kde jednal o ukončení války na Ukrajině.
Bývalý princ Andrew nadále ztrácí půdu pod nohama v souvislosti s kauzou kolem vazeb na finančníka Jeffreyho Epsteina. Mladší bratr krále Karla III. přišel o další dva tituly, informovala stanice Sky News.
Český šoubyznys přichází o jeden z ostře sledovaných párů. Zdeněk Polívka ve středu zničehonic oznámil, že se rozešel s Lucií Vondráčkovou. Z jeho slov vyplývá, že si výrazně oddechl. Mediální tlak mu totiž nebyl příjemný.
Mnoho Čechů je zvyklých jezdit do práce a cestu trávit ve společnosti Leoše Mareše a Patrika Hezuckého. V posledních dnech se posluchači museli obejít bez druhého jmenovaného, který v nemocnici bojuje s nespecifikovanou nemocí. Dnes je však překvapila i Marešova absence.
Nejen příznivci, ale i někdejší političtí oponenti přáli Miloši Zemanovi uzdravení, když byl v listopadu hospitalizován v jedné z pražských nemocnic. Bývalý prezident zůstává i po propuštění pod dohledem lékařů, ale už si alespoň může dopřát některé věci, které má rád.
Americká skupina identifikovala několik nejasných, ale potenciálně klíčových sankcí. Tvrdí, že by mohly vážně narušit válečné úsilí Ruska na Ukrajině, a to po nedávném zaměření se na největší ropné společnosti Kremlu. Předchozí kola sankcí byla uplatněna na ruské energetické společnosti, banky, vojenské dodavatele a také na „stínovou flotilu“ lodí přepravujících ruskou ropu.