Obchodní válku pozastavil, Čínu trestá dál. Trump zaskočil svět a konečně vyplývá na povrch, co se v Bílém domě děje

Trump ve středu připustil, že tržní výkyvy sehrály v jeho rozhodnutí svou roli. „Lidé byli trochu nervózní. Začali panikařit,“ řekl novinářům s tím, že jeho výzva k tomu, aby svět „zůstal v klidu“, přišla právě ve chvíli, kdy zuřily burzovní výprodeje a světové vlády chystaly odvety.

Navzdory dřívějším ujištěním Bílého domu, že cla jsou součástí promyšlené strategie, Trump nyní ukázal, že má své limity – zejména pokud jde o politickou cenu, kterou je ochoten zaplatit. Jeho rozhodnutí zastavit celní ofenzívu vůči většině světa kontrastuje s dramatickým navýšením cel proti Číně, kde se tarify vyšplhaly až na 125 %.

Čína okamžitě reagovala další vlnou cel na americké zboží, které nyní podléhá dovoznímu zatížení až 84 %. Peking tím potvrzuje svou odhodlanost bránit se vůči tomu, co nazývá „jednostranným šikanováním“ ze strany USA.

Trump přesto tvrdí, že dohoda je možná. „Čína chce uzavřít dohodu – jen přesně neví, jak na to,“ prohlásil. Jeho optimismus však ostře kontrastuje s vyjádřeními jeho administrativy z předchozího dne, kdy mluvčí Karoline Leavittová ujišťovala, že žádné změny se nechystají.

Obrat v Trumpově postoji okamžitě zvedl americké burzy, které zažily několik dní ostrých propadů. Ministr financí Scott Bessent vystoupil před novináři s tím, že prezidentova strategie byla úspěšná a že již více než 75 zemí vyjádřilo ochotu k jednání. Uvedl také, že USA začínají vyjednávat s Japonskem, Vietnamem a Jižní Koreou.

Zdroje blízké Bílému domu pro server Politico tvrdí, že právě Bessent byl klíčovým hráčem, který Trumpa přesvědčil, že tvrdý postoj vůči Číně mu může politicky pomoci, zatímco ostatním zemím může nabídnout prostor pro jednání. Šlo o kompromis, který mu měl zajistit „východ z krize“.

Tuto verzi potvrzují i republikánští zákonodárci, podle nichž byla pauza připravována už několik dní. Trump se však údajně rozhodoval až na poslední chvíli a jeho konečné rozhodnutí padlo poté, co Čína oznámila své odvety.

Přestože Bessent tvrdil, že šlo o promyšlený manévr, sám Trump přiznal, že jej k obratu vedla především nervozita trhů a obavy z recese. Zmínil například televizní rozhovor šéfa JPMorgan Chase Jamieho Dimona, který varoval, že pokračující obchodní válka by mohla USA uvrhnout do recese.

Změna politiky Trumpa zastihla zaskočené i některé členy jeho administrativy. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer během slyšení v Kongresu přiznal, že o rozhodnutí se dozvěděl až v jeho průběhu. Situaci komentoval jeden z poradců Bílého domu slovy: „Greer byl překvapený jako všichni ostatní. Teď je to Bessent, kdo drží volant.“

Demokraté však zůstali neoblomní. Podle nich šlo o další důkaz, že Trumpova obchodní politika je chaotická a nedůvěryhodná. „Tohle není strategie. To je panika v přímém přenosu,“ řekl kongresman Steven Horsford.

Analytici mezitím varují, že neustálé změny kurzů podrývají důvěru v USA jakožto obchodního partnera. Bill Reinsch z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že „jeden den jsou cla nahoře, druhý den dole – je to jízda na horské dráze.“

V zákulisí mezitím lobbisté a šéfové velkých firem horečně kontaktovali každého, kdo má přístup k prezidentovi, aby jej informovali o dopadech obchodní války na americkou ekonomiku. A v Evropě už byla připravena odplata – EU oznámila vlastní cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur.

Trump ale i po uvalení výjimečně vysokých cel na Čínu nezavřel dveře dalšímu kolu obchodních bojů. „Musíte jít až na dřeň. Udělat, co je třeba,“ řekl. „A jsem velmi rád, že jsem to udělal.“