Americký prezident Donald Trump náhle pozměnil kurz v globální obchodní válce, kterou sám odstartoval před pouhým týdnem. V dramatickém obratu oznámil devadesátidenní přestávku v uvalování nových cel – s výjimkou Číny, na kterou okamžitě uvalil 125% cla. Tento krok přichází uprostřed rostoucího chaosu na světových trzích, odvet z Evropské unie i Číny a rozkolísaných trhů s dluhopisy.
Trump ve středu připustil, že tržní výkyvy sehrály v jeho rozhodnutí svou roli. „Lidé byli trochu nervózní. Začali panikařit,“ řekl novinářům s tím, že jeho výzva k tomu, aby svět „zůstal v klidu“, přišla právě ve chvíli, kdy zuřily burzovní výprodeje a světové vlády chystaly odvety.
Navzdory dřívějším ujištěním Bílého domu, že cla jsou součástí promyšlené strategie, Trump nyní ukázal, že má své limity – zejména pokud jde o politickou cenu, kterou je ochoten zaplatit. Jeho rozhodnutí zastavit celní ofenzívu vůči většině světa kontrastuje s dramatickým navýšením cel proti Číně, kde se tarify vyšplhaly až na 125 %.
Čína okamžitě reagovala další vlnou cel na americké zboží, které nyní podléhá dovoznímu zatížení až 84 %. Peking tím potvrzuje svou odhodlanost bránit se vůči tomu, co nazývá „jednostranným šikanováním“ ze strany USA.
Trump přesto tvrdí, že dohoda je možná. „Čína chce uzavřít dohodu – jen přesně neví, jak na to,“ prohlásil. Jeho optimismus však ostře kontrastuje s vyjádřeními jeho administrativy z předchozího dne, kdy mluvčí Karoline Leavittová ujišťovala, že žádné změny se nechystají.
Obrat v Trumpově postoji okamžitě zvedl americké burzy, které zažily několik dní ostrých propadů. Ministr financí Scott Bessent vystoupil před novináři s tím, že prezidentova strategie byla úspěšná a že již více než 75 zemí vyjádřilo ochotu k jednání. Uvedl také, že USA začínají vyjednávat s Japonskem, Vietnamem a Jižní Koreou.
Zdroje blízké Bílému domu pro server Politico tvrdí, že právě Bessent byl klíčovým hráčem, který Trumpa přesvědčil, že tvrdý postoj vůči Číně mu může politicky pomoci, zatímco ostatním zemím může nabídnout prostor pro jednání. Šlo o kompromis, který mu měl zajistit „východ z krize“.
Tuto verzi potvrzují i republikánští zákonodárci, podle nichž byla pauza připravována už několik dní. Trump se však údajně rozhodoval až na poslední chvíli a jeho konečné rozhodnutí padlo poté, co Čína oznámila své odvety.
Přestože Bessent tvrdil, že šlo o promyšlený manévr, sám Trump přiznal, že jej k obratu vedla především nervozita trhů a obavy z recese. Zmínil například televizní rozhovor šéfa JPMorgan Chase Jamieho Dimona, který varoval, že pokračující obchodní válka by mohla USA uvrhnout do recese.
Změna politiky Trumpa zastihla zaskočené i některé členy jeho administrativy. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer během slyšení v Kongresu přiznal, že o rozhodnutí se dozvěděl až v jeho průběhu. Situaci komentoval jeden z poradců Bílého domu slovy: „Greer byl překvapený jako všichni ostatní. Teď je to Bessent, kdo drží volant.“
Demokraté však zůstali neoblomní. Podle nich šlo o další důkaz, že Trumpova obchodní politika je chaotická a nedůvěryhodná. „Tohle není strategie. To je panika v přímém přenosu,“ řekl kongresman Steven Horsford.
Analytici mezitím varují, že neustálé změny kurzů podrývají důvěru v USA jakožto obchodního partnera. Bill Reinsch z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že „jeden den jsou cla nahoře, druhý den dole – je to jízda na horské dráze.“
V zákulisí mezitím lobbisté a šéfové velkých firem horečně kontaktovali každého, kdo má přístup k prezidentovi, aby jej informovali o dopadech obchodní války na americkou ekonomiku. A v Evropě už byla připravena odplata – EU oznámila vlastní cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur.
Trump ale i po uvalení výjimečně vysokých cel na Čínu nezavřel dveře dalšímu kolu obchodních bojů. „Musíte jít až na dřeň. Udělat, co je třeba,“ řekl. „A jsem velmi rád, že jsem to udělal.“
Nedávný výzkum a experti poukazují na to, že klimatická krize bude i nadále zvyšovat frekvenci požárů, které vzniknou od blesků. Podle nich to může mít kaskádové účinky a zhoršit veřejnou bezpečnost a zdraví. Požáry způsobené blesky mají tendenci hořet v odlehlých oblastech, a proto se šíří rychleji než ty, které způsobí člověk.
Uprostřed napjaté geopolitické situace se v Pekingu konala obří vojenská přehlídka, kde se bok po boku objevili čínský prezident Si Ťin-pching, ruský prezident Vladimir Putin a severokorejský vůdce Kim Čong-un. Podle analytiků je toto setkání „osou převratu“. Naposledy se vůdci těchto zemí sešli v době studené války, což jasně ukazuje na snahu vytvořit nový světový řád.
Stejně jako mnoho Australanů, i Rach z Newcastle vyrostla v zemi s nejvyšším výskytem rakoviny kůže na světě. Už od dětství ji provázelo pravidlo „bez klobouku nehraješ“, reklamy z devadesátých let a opalovací krémy, které stály u každých dveří. Proto byla Rach velmi překvapená, když jí lékaři loni v listopadu našli na nose rakovinu kůže. Byla zmatená a naštvaná, protože dělala vše, co se jí říkalo, a přesto se jí to stalo.
Plány Dánska, které v současné době předsedá Radě Evropské unie, se dostávají do potíží. Chtělo co nejrychleji zajistit dohodu o novém klimatickém cíli pro rok 2040, ale podle webu Politico mu v tom brání ty nejsilnější členské státy.
Ruský prezident Vladimir Putin poděkoval severokorejskému vůdci Kim Čong-unovi za to, že Severní Korea poslala své vojáky do boje proti Ukrajincům, kteří se pokusili o vpád do ruské pohraniční oblasti Kursk.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil obavy, že někteří z izraelských rukojmích v Pásmu Gazy pravděpodobně nedávno zemřeli. Jeho prohlášení přichází v době, kdy Izrael vyzývá obyvatele Gazy k evakuaci z města před rozšířením vojenské operace. Podle Trumpa se jedná o 20 lidí, o kterých se předpokládalo, že jsou naživu. „Doufám, že se mýlím,“ řekl novinářům v Oválné pracovně.
Při jedné příležitosti byli ruský prezident Vladimir Putin a čínský prezident Si Ťin-pching přistiženi u horkého mikrofonu, jak si během vojenské přehlídky v Pekingu povídají o nesmrtelnosti. Putin tehdy svému protějšku řekl, že díky rozvoji biotechnologií je možné neustále transplantovat lidské orgány a žít tak stále mladší, dokonce dosáhnout nesmrtelnosti. Si Ťin-pching mu odpověděl, že vědci předpovídají, že v tomto století se lidé budou moct dožít až 150 let.
Ruské ozbrojené síly by mohly podle vojenských expertů do února vyčerpat zásoby raket proti bezpilotním letounům. Podle informací, které listu The Sun poskytli, vojáci Vladimira Putina používají tyto střely rychleji, než je ruský zbrojní průmysl dokáže nahradit.
Donald Trump se sice ve svém úřadě pokusil o rozsáhlé změny, ale jeho ambiciózní agenda je nyní ohrožena. Rostoucí problémy v ekonomice, která je pro Američany klíčová, mohou podkopat jeho politickou moc a vést k vážným následkům pro celou jeho stranu. Nedávná zpráva Úřadu pro statistiku práce podle CNN potvrdila nejhorší obavy, pokud jde o zhoršující se situaci na trhu práce.
Cenzura a omezování přístupu k oblíbeným aplikacím v Rusku postupně komplikují život milionům lidí. Nová nařízení, která v polovině srpna zavedl ruský mediální regulátor Roskomnadzor, se zaměřila na omezení hovorů prostřednictvím platforem WhatsApp a Telegram, které patří k nejpoužívanějším komunikačním kanálům. V zemi se 143 miliony obyvatel je používá 97 milionů, respektive 90 milionů lidí.
Americký prezident Donald Trump vydal výkonný příkaz, který mění dosavadní název Pentagonu. Instituce, která byla dříve známa jako Ministerstvo obrany, se nyní bude jmenovat „Ministerstvo války“. Trump své rozhodnutí zdůvodnil tím, že tento název lépe odpovídá současnému stavu světa, který podle něj vyžaduje silnou armádu připravenou k boji, uvedl server CNN.
Globální ekonomika pociťuje následky klimatických změn, které se projevují ve zvyšování cen, od bydlení až po potraviny. Podle loňské studie by narušení způsobené oteplováním mohlo do poloviny století stát globální ekonomiku až 38 bilionů dolarů ročně.