Americký prezident Donald Trump náhle pozměnil kurz v globální obchodní válce, kterou sám odstartoval před pouhým týdnem. V dramatickém obratu oznámil devadesátidenní přestávku v uvalování nových cel – s výjimkou Číny, na kterou okamžitě uvalil 125% cla. Tento krok přichází uprostřed rostoucího chaosu na světových trzích, odvet z Evropské unie i Číny a rozkolísaných trhů s dluhopisy.
Trump ve středu připustil, že tržní výkyvy sehrály v jeho rozhodnutí svou roli. „Lidé byli trochu nervózní. Začali panikařit,“ řekl novinářům s tím, že jeho výzva k tomu, aby svět „zůstal v klidu“, přišla právě ve chvíli, kdy zuřily burzovní výprodeje a světové vlády chystaly odvety.
Navzdory dřívějším ujištěním Bílého domu, že cla jsou součástí promyšlené strategie, Trump nyní ukázal, že má své limity – zejména pokud jde o politickou cenu, kterou je ochoten zaplatit. Jeho rozhodnutí zastavit celní ofenzívu vůči většině světa kontrastuje s dramatickým navýšením cel proti Číně, kde se tarify vyšplhaly až na 125 %.
Čína okamžitě reagovala další vlnou cel na americké zboží, které nyní podléhá dovoznímu zatížení až 84 %. Peking tím potvrzuje svou odhodlanost bránit se vůči tomu, co nazývá „jednostranným šikanováním“ ze strany USA.
Trump přesto tvrdí, že dohoda je možná. „Čína chce uzavřít dohodu – jen přesně neví, jak na to,“ prohlásil. Jeho optimismus však ostře kontrastuje s vyjádřeními jeho administrativy z předchozího dne, kdy mluvčí Karoline Leavittová ujišťovala, že žádné změny se nechystají.
Obrat v Trumpově postoji okamžitě zvedl americké burzy, které zažily několik dní ostrých propadů. Ministr financí Scott Bessent vystoupil před novináři s tím, že prezidentova strategie byla úspěšná a že již více než 75 zemí vyjádřilo ochotu k jednání. Uvedl také, že USA začínají vyjednávat s Japonskem, Vietnamem a Jižní Koreou.
Zdroje blízké Bílému domu pro server Politico tvrdí, že právě Bessent byl klíčovým hráčem, který Trumpa přesvědčil, že tvrdý postoj vůči Číně mu může politicky pomoci, zatímco ostatním zemím může nabídnout prostor pro jednání. Šlo o kompromis, který mu měl zajistit „východ z krize“.
Tuto verzi potvrzují i republikánští zákonodárci, podle nichž byla pauza připravována už několik dní. Trump se však údajně rozhodoval až na poslední chvíli a jeho konečné rozhodnutí padlo poté, co Čína oznámila své odvety.
Přestože Bessent tvrdil, že šlo o promyšlený manévr, sám Trump přiznal, že jej k obratu vedla především nervozita trhů a obavy z recese. Zmínil například televizní rozhovor šéfa JPMorgan Chase Jamieho Dimona, který varoval, že pokračující obchodní válka by mohla USA uvrhnout do recese.
Změna politiky Trumpa zastihla zaskočené i některé členy jeho administrativy. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer během slyšení v Kongresu přiznal, že o rozhodnutí se dozvěděl až v jeho průběhu. Situaci komentoval jeden z poradců Bílého domu slovy: „Greer byl překvapený jako všichni ostatní. Teď je to Bessent, kdo drží volant.“
Demokraté však zůstali neoblomní. Podle nich šlo o další důkaz, že Trumpova obchodní politika je chaotická a nedůvěryhodná. „Tohle není strategie. To je panika v přímém přenosu,“ řekl kongresman Steven Horsford.
Analytici mezitím varují, že neustálé změny kurzů podrývají důvěru v USA jakožto obchodního partnera. Bill Reinsch z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že „jeden den jsou cla nahoře, druhý den dole – je to jízda na horské dráze.“
V zákulisí mezitím lobbisté a šéfové velkých firem horečně kontaktovali každého, kdo má přístup k prezidentovi, aby jej informovali o dopadech obchodní války na americkou ekonomiku. A v Evropě už byla připravena odplata – EU oznámila vlastní cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur.
Trump ale i po uvalení výjimečně vysokých cel na Čínu nezavřel dveře dalšímu kolu obchodních bojů. „Musíte jít až na dřeň. Udělat, co je třeba,“ řekl. „A jsem velmi rád, že jsem to udělal.“
Americké úřady aktuálně vyšetřují závažné bezpečnostní pochybení, ke kterému došlo během sobotní večeře Asociace zpravodajů Bílého domu v hotelu Washington Hilton. Hlavní otázkou zůstává, jak se ozbrojenému muži podařilo proniknout se zbraněmi tak blízko k místu konání prestižní akce, které se účastnil i prezident Donald Trump. Zastupující ministr spravedlnosti Todd Blanche potvrdil, že vyšetřovatelé nyní podrobně zkoumají bezpečnostní protokoly hotelu, aby zjistili, jak mohl podezřelý pronést zbraně přes kontrolní stanoviště.
Král Karel III. by měl v pondělí dorazit na státní návštěvu Washingtonu, kde jej bude hostit americký prezident Donald Trump. Vzhledem k sobotnímu střelnému incidentu na večeři Asociace zpravodajů Bílého domu se však očekává definitivní potvrzení konání cesty až během neděle. Britská vláda musí vyhodnotit bezpečnostní situaci, ale vše zatím naznačuje, že návštěva proběhne podle plánu. Mohou být zavedeny pouze drobné úpravy u akcí zaměřených na veřejnost.
Claudia Matamala sledovala, jak se její život mění v popel za pouhých dvacet minut. Rodinný dům v přístavním městě Lirquén v centrálním Chile, kam se uchýlila poté, co o svůj vlastní dům přišla při jiném požáru před pouhými pěti týdny, byl během několika hodin pohlcen plameny. Rychlost zkázy byla děsivá, protože oheň se přes kopce přehnal do sousedních čtvrtí dříve, než stačili lidé zareagovat.
Nový vědecký výzkum naznačuje, že souběžné vystavení toxickým chemikáliím a dopadům klimatické změny může být jednou z hlavních příčin globálního poklesu plodnosti. Studie, která prošla recenzním řízením, varuje před alarmujícím synergickým efektem těchto dvou faktorů. Zatímco vlivy obou problémů byly dosud zkoumány spíše izolovaně, jejich kombinace představuje pro organismy, včetně lidí, mnohem větší hrozbu.
Hormuzský průliv se stal v posledních týdnech symbolem nové éry globální politiky, kde vojenská síla ustupuje do pozadí před schopností využít strategickou páku. Írán, vědom si toho, že se v přímém střetu nemůže rovnat armádám USA či Izraele, vsadil na svou nejsilnější zbraň – geografickou polohu. Zablokování této klíčové tepny otřáslo světovou ekonomikou a donutilo i Donalda Trumpa k přehodnocení dosavadních postojů.
Čtyřicáté výročí havárie v jaderné elektrárně Černobyl, které připadá na dnešní den, provázejí ostrá slova ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského. Ten využil připomínku nejtragičtější jaderné havárie historie k tomu, aby obvinil Rusko z takzvaného jaderného terorismu. Podle jeho vyjádření Moskva opětovně přivádí svět na pokraj katastrofy způsobené člověkem, a to v době, kdy nad samotným areálem elektrárny pravidelně prolétají ruské drony.
Čtyři roky po zahájení rozsáhlé invaze na Ukrajinu čelí Rusko vlně nespokojenosti. Opakující se výpadky internetu ve městech začínají běžné občany citelně zasahovat a podle CNN se objevuje stále patrnější odpor vůči prezidentu Vladimiru Putinovi. Přestože ruská ekonomika válečné období zatím zvládá a bezpečnostní složky mají protesty pod kontrolou, státní represivní aparát začíná pracovat na plné obrátky.
Během loňských letních požárů v Novém Skotsku zavedly tamní úřady přísný zákaz vstupu do lesů, který měl zabránit dalšímu šíření ohně. Toto opatření se však stalo terčem silné kritiky a nakonec i předmětem soudního sporu. Soudce nedávno rozhodl, že zákaz nebyl pouze matoucí, ale také v rozporu s kanadskou chartou práv a svobod.
Účastníci a přímí svědci slavnostní večeře korespondentů v hotelu Washington Hilton popsali děsivé momenty, kdy se společenská událost změnila v místo útoku. Mezi hosty byli i vlivní novináři, kteří se museli bleskově ukrýt před chaosem a narůstající panikou.
Agent Tajné služby USA, který byl postřelen při sobotní večeři korespondentů Bílého domu, byl propuštěn z nemocnice. Informaci potvrdil hlavní tiskový mluvčí Tajné služby Anthony Guglielmi.
Jednatřicetiletý Cole Tomas Allen z Torrance v Kalifornii byl úřady identifikován jako muž, který v sobotu večer zahájil střelbu na výroční večeři Asociace korespondentů Bílého domu. Podezřelý, který žije na předměstí Los Angeles, byl zadržen poblíž místa konání akce, kde se shromáždil prezident Donald Trump a další vládní představitelé.
Prezident Donald Trump po incidentu na večeři korespondentů prohlásil, že žádná země není imunní vůči politickému násilí. Na tiskové konferenci v Bílém domě zdůraznil, že ani nejlepší zabezpečení na světě nedokáže zcela zastavit vyšinuté jedince s narušeným myšlením. Podle jeho slov stačí jeden takový člověk, aby způsobil vážné potíže. Na dotaz ohledně svého poselství světu odpověděl, že násilí je v politice přítomné globálně a Amerika není výjimkou.