Americký prezident Donald Trump náhle pozměnil kurz v globální obchodní válce, kterou sám odstartoval před pouhým týdnem. V dramatickém obratu oznámil devadesátidenní přestávku v uvalování nových cel – s výjimkou Číny, na kterou okamžitě uvalil 125% cla. Tento krok přichází uprostřed rostoucího chaosu na světových trzích, odvet z Evropské unie i Číny a rozkolísaných trhů s dluhopisy.
Trump ve středu připustil, že tržní výkyvy sehrály v jeho rozhodnutí svou roli. „Lidé byli trochu nervózní. Začali panikařit,“ řekl novinářům s tím, že jeho výzva k tomu, aby svět „zůstal v klidu“, přišla právě ve chvíli, kdy zuřily burzovní výprodeje a světové vlády chystaly odvety.
Navzdory dřívějším ujištěním Bílého domu, že cla jsou součástí promyšlené strategie, Trump nyní ukázal, že má své limity – zejména pokud jde o politickou cenu, kterou je ochoten zaplatit. Jeho rozhodnutí zastavit celní ofenzívu vůči většině světa kontrastuje s dramatickým navýšením cel proti Číně, kde se tarify vyšplhaly až na 125 %.
Čína okamžitě reagovala další vlnou cel na americké zboží, které nyní podléhá dovoznímu zatížení až 84 %. Peking tím potvrzuje svou odhodlanost bránit se vůči tomu, co nazývá „jednostranným šikanováním“ ze strany USA.
Trump přesto tvrdí, že dohoda je možná. „Čína chce uzavřít dohodu – jen přesně neví, jak na to,“ prohlásil. Jeho optimismus však ostře kontrastuje s vyjádřeními jeho administrativy z předchozího dne, kdy mluvčí Karoline Leavittová ujišťovala, že žádné změny se nechystají.
Obrat v Trumpově postoji okamžitě zvedl americké burzy, které zažily několik dní ostrých propadů. Ministr financí Scott Bessent vystoupil před novináři s tím, že prezidentova strategie byla úspěšná a že již více než 75 zemí vyjádřilo ochotu k jednání. Uvedl také, že USA začínají vyjednávat s Japonskem, Vietnamem a Jižní Koreou.
Zdroje blízké Bílému domu pro server Politico tvrdí, že právě Bessent byl klíčovým hráčem, který Trumpa přesvědčil, že tvrdý postoj vůči Číně mu může politicky pomoci, zatímco ostatním zemím může nabídnout prostor pro jednání. Šlo o kompromis, který mu měl zajistit „východ z krize“.
Tuto verzi potvrzují i republikánští zákonodárci, podle nichž byla pauza připravována už několik dní. Trump se však údajně rozhodoval až na poslední chvíli a jeho konečné rozhodnutí padlo poté, co Čína oznámila své odvety.
Přestože Bessent tvrdil, že šlo o promyšlený manévr, sám Trump přiznal, že jej k obratu vedla především nervozita trhů a obavy z recese. Zmínil například televizní rozhovor šéfa JPMorgan Chase Jamieho Dimona, který varoval, že pokračující obchodní válka by mohla USA uvrhnout do recese.
Změna politiky Trumpa zastihla zaskočené i některé členy jeho administrativy. Obchodní zmocněnec Jamieson Greer během slyšení v Kongresu přiznal, že o rozhodnutí se dozvěděl až v jeho průběhu. Situaci komentoval jeden z poradců Bílého domu slovy: „Greer byl překvapený jako všichni ostatní. Teď je to Bessent, kdo drží volant.“
Demokraté však zůstali neoblomní. Podle nich šlo o další důkaz, že Trumpova obchodní politika je chaotická a nedůvěryhodná. „Tohle není strategie. To je panika v přímém přenosu,“ řekl kongresman Steven Horsford.
Analytici mezitím varují, že neustálé změny kurzů podrývají důvěru v USA jakožto obchodního partnera. Bill Reinsch z Centra pro strategická a mezinárodní studia uvedl, že „jeden den jsou cla nahoře, druhý den dole – je to jízda na horské dráze.“
V zákulisí mezitím lobbisté a šéfové velkých firem horečně kontaktovali každého, kdo má přístup k prezidentovi, aby jej informovali o dopadech obchodní války na americkou ekonomiku. A v Evropě už byla připravena odplata – EU oznámila vlastní cla na americké produkty v hodnotě 21 miliard eur.
Trump ale i po uvalení výjimečně vysokých cel na Čínu nezavřel dveře dalšímu kolu obchodních bojů. „Musíte jít až na dřeň. Udělat, co je třeba,“ řekl. „A jsem velmi rád, že jsem to udělal.“
Pod povrchem Země se možná skrývá zlatý poklad větší, než si kdo kdy dokázal představit. Nová vědecká studie naznačuje, že hluboko v nitru planety dochází k pomalému, ale skutečnému „úniku“ zlata a dalších vzácných kovů z kovového jádra směrem vzhůru do horních vrstev. Tento proces podle geochemiků může trvat stovky milionů let a zanechává stopy v sopečných ostrovech jako Havaj.
Slovenský premiér Robert Fico usiluje o zahájení rozhovorů s českou vládou. Problém však spočívá v tom, že tento návrh přichází bez jakéhokoli konkrétního obsahu či jasného důvodu, proč by se vůbec měla česká strana s Ficovou vládou na nejvyšší úrovni sejít. Sám Fico není schopen věrohodně definovat, co by mělo být konkrétním výsledkem těchto jednání. Jeho přístup je založen čistě na prosazování vlastní ideologie a už předem nastavil mantinely, kam by se jednání měla ubírat, a tím se zbavil jakéhokoli prostoru pro konstruktivní debatu.
Pití kávy může být víc než jen ranním rituálem – podle nové vědecké studie může dokonce přispět ke zdravějšímu a delšímu životu. Výzkum zveřejněný na výročním setkání Americké společnosti pro výživu v Orlandu naznačuje, že ženy, které ve středním věku pily pravidelně jeden až tři šálky kofeinové kávy denně, měly vyšší šanci dožít se stáří bez vážných chronických onemocnění, se zachovanými mentálními i fyzickými schopnostmi.
Britská meteorologická služba Met Office varuje, že Evropu čeká s vysokou pravděpodobností nadprůměrně horké léto. Sezónní předpověď vydaná 1. června 2025 upozorňuje, že šance na teplotně nadnormální období mezi červnem a srpnem je letos více než dvojnásobná oproti běžnému roku. Zvýšené riziko vln veder přitom přináší nejen zdravotní, ale i infrastrukturní rizika.
Polsko zažilo zásadní politický obrat. Karol Nawrocki, kandidát národně konzervativní opozice a bývalý šéf Institutu národní paměti, zvítězil ve druhém kole prezidentských voleb a stal se tak novou hlavou státu. Podle oficiálních výsledků získal 50,89 % hlasů, zatímco jeho soupeř, liberální starosta Varšavy Rafał Trzaskowski, získal 49,11 %. Výsledek znamená tvrdou porážku pro současného premiéra Donalda Tuska a jeho středopravou vládu, které nyní hrozí vážné oslabení.
Prezident Ukrajiny Volodymyr Zelenskyj dnes vystoupil na summitu v litevském hlavním městě Vilniusu, kde se sešli nejvyšší představitelé členských států NATO a jejich spojenců. Hned v úvodu svého projevu zdůraznil význam této schůzky a společný cíl všech přítomných: „Zastavit ruskou válku a přinést skutečný mír.“
Na italském ostrově Sicílie došlo v pondělí k mohutné erupci sopky Etna, která vyvrhla do ovzduší obrovský sloup žhavých plynů, popela a kamení. Výbuch, který začal během noci, vyvolal silné exploze, které byly slyšitelné až v Taormině a Katánii – tedy ve vzdálenosti kolem 50 a 40 kilometrů od kráteru.
Jako první o příletu nizozemské hvězdy informoval server F1NEWS.cz. Max Verstappen, čtyřnásobný mistr světa ve Formuli 1, zamířil po zklamání ve Velké ceně Španělska nečekaně do Prahy. Jeho cesta ale není soukromá. V metropoli ho čekají pracovní povinnosti.
V historickém paláci Çırağan na břehu Bosporu dnes odpoledne začalo nové kolo přímých mírových rozhovorů mezi zástupci Ruské federace a Ukrajiny. Jde o teprve druhou osobní schůzku na nejvyšší úrovni od začátku plnohodnotné invaze Ruska na Ukrajinu v únoru 2022. První podobné setkání proběhlo před měsícem a trvalo méně než dvě hodiny, aniž by přineslo konkrétní výsledek.
Exministr spravedlnosti Pavel Blažek rezignoval po přijetí daru v bitcoinech v hodnotě téměř miliardy korun od bývalého trestance Tomáše Jiřikovského. Jakkoli mohl být dar legální, jeho morální rozměr vzbuzuje vážné pochyby. Před volbami se kauza stala vítanou příležitostí pro opozici k poukázání na selhání vlády, což je její role a dělá ji správně. Koaliční subjekty SPOLU a STAN mohou Blažkovi za tuto munici pro opoziční snahy o vítězství v zářijových volbách poděkovat.
Ve světě, kde jsme po tisíciletí bojovali s blechami, všenkami a tasemnicemi, se podle dvou australských vědců objevil nový druh parazita – chytrý telefon. Elegantní, lesklý, s nepřetržitým připojením k Wi-Fi, ale především navržený tak, aby nás pohltil a využíval, říkají filozofka Rachael L. Brown z Australské národní univerzity a evoluční biolog Rob Brooks z UNSW Sydney.
Americký prezident Donald Trump tvrdí, že osobně zastavil izraelský útok na íránská jaderná zařízení. V rozhovoru 28. května přiznal, že během telefonátu s izraelským premiérem Benjaminem Netanjahuem zasáhl: „Ano, zasáhl jsem… Řekl jsem, že teď to není vhodné.“ Trumpova administrativa mezitím jedná s Íránem o budoucnosti jeho jaderného programu.