Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Navzdory občasným náznakům mírových snah boje na Ukrajině dále eskalují – Rusko pokračuje v územních ziscích, zatímco Ukrajina provádí útoky drony a sabotáže na ruskou vojenskou infrastrukturu, včetně základen jaderných bombardérů a železnic.
Podle ruského ministerstva obrany se tanková divize 90. tankové armády dostala k západnímu okraji Doněcké oblasti a útočí směrem na Dněpropetrovsk. Ukrajinské síly mezitím podle svých vyjádření „odvážně a profesionálně drží své pozice“ a brání další postup nepřítele.
Pro-ukrajinské mapy, jako například projekt Deep State, skutečně ukazují, že ruské jednotky se přiblížily k hranici Dněpropetrovské oblasti, která měla před válkou přes 3 miliony obyvatel. Současně probíhá ruský postup směrem ke klíčovému městu Kostjantynivka v Doněcké oblasti, které je významným logistickým uzlem pro ukrajinskou armádu.
Napětí panuje také kolem výměny padlých a zajatců. Rusko tvrdí, že Ukrajina brzdí návrat ostatků 12 000 padlých ruských vojáků, což Kyjev popírá. Moskva údajně přesouvá těla k hranici.
Ve Spojených státech prezident Donald Trump prohlásil, že chce ukončit konflikt, který označil za „hádku mezi dětmi“, a naznačil, že může nechat válku dál pokračovat bez zásahu.
Diplomatická rétorika mezi oběma stranami se dál přiostřuje. Vladimir Putin tvrdí, že Ukrajina nemá zájem o mír, a obvinil ji z atentátu v Brjansku, kde při výbuchu přišlo o život sedm lidí a přes 100 bylo zraněno – útok se odehrál krátce před mírovými jednáními v Turecku. Ukrajina se k události nevyjádřila, ale obviňuje Rusko z neochoty k příměří.
Jednou z hlavních překážek je ruský požadavek na uznání anexe Krymu a dalších čtyř oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Kyjev by musel své jednotky z těchto regionů stáhnout, což odmítá.
K 7. červnu ovládalo Rusko podle mapy Deep State téměř 113 300 km², tedy zhruba 18,8 % ukrajinského území – plocha větší než americký stát Virginie. Patří sem téměř celé Luhansko, více než 70 % Doněcka, Záporoží a Chersonu, a části Charkovské a Sumské oblasti.
Putin navíc pohrozil odvetou za ukrajinské útoky na ruské strategické cíle. Spojené státy podle agentury Reuters věří, že Rusko připravuje velký, komplexní úder, který zatím nebyl realizován.
V pátek a v noci na sobotu Rusko bombardovalo Charkov drony, řízenými střelami a bombami, přičemž zabilo nejméně čtyři lidi a více než 60 dalších zranilo, včetně jednoho dítěte. V neděli ráno Moskva oznámila, že sestřelila 61 ukrajinských dronů v Moskevské oblasti, což vedlo k dočasnému uzavření dvou letišť.
Záporožská jaderná elektrárna na Ukrajině je již déle než týden bez vnějšího přívodu elektrické energie. Zařízení je v současné době zcela závislé na provozu nouzových naftových generátorů. Podle zástupců Mezinárodní agentury pro atomovou energii má elektrárna na místě zásoby nafty pouze na deset dní. Energie je přitom nezbytně nutná k ochlazování šesti odstavených reaktorů.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
