Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Navzdory občasným náznakům mírových snah boje na Ukrajině dále eskalují – Rusko pokračuje v územních ziscích, zatímco Ukrajina provádí útoky drony a sabotáže na ruskou vojenskou infrastrukturu, včetně základen jaderných bombardérů a železnic.
Podle ruského ministerstva obrany se tanková divize 90. tankové armády dostala k západnímu okraji Doněcké oblasti a útočí směrem na Dněpropetrovsk. Ukrajinské síly mezitím podle svých vyjádření „odvážně a profesionálně drží své pozice“ a brání další postup nepřítele.
Pro-ukrajinské mapy, jako například projekt Deep State, skutečně ukazují, že ruské jednotky se přiblížily k hranici Dněpropetrovské oblasti, která měla před válkou přes 3 miliony obyvatel. Současně probíhá ruský postup směrem ke klíčovému městu Kostjantynivka v Doněcké oblasti, které je významným logistickým uzlem pro ukrajinskou armádu.
Napětí panuje také kolem výměny padlých a zajatců. Rusko tvrdí, že Ukrajina brzdí návrat ostatků 12 000 padlých ruských vojáků, což Kyjev popírá. Moskva údajně přesouvá těla k hranici.
Ve Spojených státech prezident Donald Trump prohlásil, že chce ukončit konflikt, který označil za „hádku mezi dětmi“, a naznačil, že může nechat válku dál pokračovat bez zásahu.
Diplomatická rétorika mezi oběma stranami se dál přiostřuje. Vladimir Putin tvrdí, že Ukrajina nemá zájem o mír, a obvinil ji z atentátu v Brjansku, kde při výbuchu přišlo o život sedm lidí a přes 100 bylo zraněno – útok se odehrál krátce před mírovými jednáními v Turecku. Ukrajina se k události nevyjádřila, ale obviňuje Rusko z neochoty k příměří.
Jednou z hlavních překážek je ruský požadavek na uznání anexe Krymu a dalších čtyř oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Kyjev by musel své jednotky z těchto regionů stáhnout, což odmítá.
K 7. červnu ovládalo Rusko podle mapy Deep State téměř 113 300 km², tedy zhruba 18,8 % ukrajinského území – plocha větší než americký stát Virginie. Patří sem téměř celé Luhansko, více než 70 % Doněcka, Záporoží a Chersonu, a části Charkovské a Sumské oblasti.
Putin navíc pohrozil odvetou za ukrajinské útoky na ruské strategické cíle. Spojené státy podle agentury Reuters věří, že Rusko připravuje velký, komplexní úder, který zatím nebyl realizován.
V pátek a v noci na sobotu Rusko bombardovalo Charkov drony, řízenými střelami a bombami, přičemž zabilo nejméně čtyři lidi a více než 60 dalších zranilo, včetně jednoho dítěte. V neděli ráno Moskva oznámila, že sestřelila 61 ukrajinských dronů v Moskevské oblasti, což vedlo k dočasnému uzavření dvou letišť.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.
