Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Navzdory občasným náznakům mírových snah boje na Ukrajině dále eskalují – Rusko pokračuje v územních ziscích, zatímco Ukrajina provádí útoky drony a sabotáže na ruskou vojenskou infrastrukturu, včetně základen jaderných bombardérů a železnic.
Podle ruského ministerstva obrany se tanková divize 90. tankové armády dostala k západnímu okraji Doněcké oblasti a útočí směrem na Dněpropetrovsk. Ukrajinské síly mezitím podle svých vyjádření „odvážně a profesionálně drží své pozice“ a brání další postup nepřítele.
Pro-ukrajinské mapy, jako například projekt Deep State, skutečně ukazují, že ruské jednotky se přiblížily k hranici Dněpropetrovské oblasti, která měla před válkou přes 3 miliony obyvatel. Současně probíhá ruský postup směrem ke klíčovému městu Kostjantynivka v Doněcké oblasti, které je významným logistickým uzlem pro ukrajinskou armádu.
Napětí panuje také kolem výměny padlých a zajatců. Rusko tvrdí, že Ukrajina brzdí návrat ostatků 12 000 padlých ruských vojáků, což Kyjev popírá. Moskva údajně přesouvá těla k hranici.
Ve Spojených státech prezident Donald Trump prohlásil, že chce ukončit konflikt, který označil za „hádku mezi dětmi“, a naznačil, že může nechat válku dál pokračovat bez zásahu.
Diplomatická rétorika mezi oběma stranami se dál přiostřuje. Vladimir Putin tvrdí, že Ukrajina nemá zájem o mír, a obvinil ji z atentátu v Brjansku, kde při výbuchu přišlo o život sedm lidí a přes 100 bylo zraněno – útok se odehrál krátce před mírovými jednáními v Turecku. Ukrajina se k události nevyjádřila, ale obviňuje Rusko z neochoty k příměří.
Jednou z hlavních překážek je ruský požadavek na uznání anexe Krymu a dalších čtyř oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Kyjev by musel své jednotky z těchto regionů stáhnout, což odmítá.
K 7. červnu ovládalo Rusko podle mapy Deep State téměř 113 300 km², tedy zhruba 18,8 % ukrajinského území – plocha větší než americký stát Virginie. Patří sem téměř celé Luhansko, více než 70 % Doněcka, Záporoží a Chersonu, a části Charkovské a Sumské oblasti.
Putin navíc pohrozil odvetou za ukrajinské útoky na ruské strategické cíle. Spojené státy podle agentury Reuters věří, že Rusko připravuje velký, komplexní úder, který zatím nebyl realizován.
V pátek a v noci na sobotu Rusko bombardovalo Charkov drony, řízenými střelami a bombami, přičemž zabilo nejméně čtyři lidi a více než 60 dalších zranilo, včetně jednoho dítěte. V neděli ráno Moskva oznámila, že sestřelila 61 ukrajinských dronů v Moskevské oblasti, což vedlo k dočasnému uzavření dvou letišť.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.
