Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Navzdory občasným náznakům mírových snah boje na Ukrajině dále eskalují – Rusko pokračuje v územních ziscích, zatímco Ukrajina provádí útoky drony a sabotáže na ruskou vojenskou infrastrukturu, včetně základen jaderných bombardérů a železnic.
Podle ruského ministerstva obrany se tanková divize 90. tankové armády dostala k západnímu okraji Doněcké oblasti a útočí směrem na Dněpropetrovsk. Ukrajinské síly mezitím podle svých vyjádření „odvážně a profesionálně drží své pozice“ a brání další postup nepřítele.
Pro-ukrajinské mapy, jako například projekt Deep State, skutečně ukazují, že ruské jednotky se přiblížily k hranici Dněpropetrovské oblasti, která měla před válkou přes 3 miliony obyvatel. Současně probíhá ruský postup směrem ke klíčovému městu Kostjantynivka v Doněcké oblasti, které je významným logistickým uzlem pro ukrajinskou armádu.
Napětí panuje také kolem výměny padlých a zajatců. Rusko tvrdí, že Ukrajina brzdí návrat ostatků 12 000 padlých ruských vojáků, což Kyjev popírá. Moskva údajně přesouvá těla k hranici.
Ve Spojených státech prezident Donald Trump prohlásil, že chce ukončit konflikt, který označil za „hádku mezi dětmi“, a naznačil, že může nechat válku dál pokračovat bez zásahu.
Diplomatická rétorika mezi oběma stranami se dál přiostřuje. Vladimir Putin tvrdí, že Ukrajina nemá zájem o mír, a obvinil ji z atentátu v Brjansku, kde při výbuchu přišlo o život sedm lidí a přes 100 bylo zraněno – útok se odehrál krátce před mírovými jednáními v Turecku. Ukrajina se k události nevyjádřila, ale obviňuje Rusko z neochoty k příměří.
Jednou z hlavních překážek je ruský požadavek na uznání anexe Krymu a dalších čtyř oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Kyjev by musel své jednotky z těchto regionů stáhnout, což odmítá.
K 7. červnu ovládalo Rusko podle mapy Deep State téměř 113 300 km², tedy zhruba 18,8 % ukrajinského území – plocha větší než americký stát Virginie. Patří sem téměř celé Luhansko, více než 70 % Doněcka, Záporoží a Chersonu, a části Charkovské a Sumské oblasti.
Putin navíc pohrozil odvetou za ukrajinské útoky na ruské strategické cíle. Spojené státy podle agentury Reuters věří, že Rusko připravuje velký, komplexní úder, který zatím nebyl realizován.
V pátek a v noci na sobotu Rusko bombardovalo Charkov drony, řízenými střelami a bombami, přičemž zabilo nejméně čtyři lidi a více než 60 dalších zranilo, včetně jednoho dítěte. V neděli ráno Moskva oznámila, že sestřelila 61 ukrajinských dronů v Moskevské oblasti, což vedlo k dočasnému uzavření dvou letišť.
Spojené státy jsou připraveny udržovat námořní blokádu Íránu tak dlouho, jak bude zapotřebí. Na čtvrteční tiskové konferenci ve Washingtonu to prohlásil šéf Pentagonu Pete Hegseth spolu s předsedou sboru náčelníků štábů Danem Cainem. Podle Hegsetha USA momentálně doplňují své kapacity s „větší silou než kdy dříve“ a dávají íránskému režimu jasně na vybranou mezi řešením „po dobrém, nebo po zlém“.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj po masivním nočním útoku na ukrajinská města prohlásil, že Rusko si nezaslouží žádnou úlevu ani rušení sankcí. Noční nálety si vyžádaly 16 mrtvých a přibližně 100 zraněných, přičemž mezi oběťmi jsou i dvě dospívající děti. Zelenskyj zdůraznil, že Rusko sází výhradně na pokračování války, a proto musí být mezinárodní odpověď stejně důrazná, včetně využití všech dostupných prostředků k obraně životů a vyvinutí maximálního tlaku na dosažení míru.
Fotbaloví fanoušci, kteří se chystají na letošní mistrovství světa v USA, čelí nečekaně vysokým nákladům na dopravu. Guvernérka státu New Jersey Mikie Sherrillová ostře zkritizovala federaci FIFA za to, že odmítá dotovat přepravu příznivců ke stadionům. Podle aktuálních informací by totiž zpáteční jízdenka z newyorského nádraží Penn Station ke stadionu MetLife v New Jersey mohla vyjít na více než 100 dolarů (2000 korun).
Rozhodnutí Trumpovy administrativy zavést námořní blokádu Hormuzského průlivu posunulo napětí v Perském zálivu na novou, nebezpečnější úroveň. Tento krok, oznámený po krachu jednání o příměří z 11. dubna, není jen úderem proti Íránu, ale představuje zásadní výzvu pro Peking. Čína je totiž v posledních letech hlavním odběratelem íránské ropy a jednou z mála zemí, jejichž lodě dosud proplouvaly průlivem bez větších potíží.
Maďarští voliči v nedávných volbách zasadili tvrdou ránu šestnáctileté éře Viktora Orbána. Vítězství jeho někdejšího spojence Pétera Magyara a jeho strany Tisza (Respekt a svoboda) je natolik drtivé, že v parlamentu získala ústavní většinu. Tento výsledek znamená zásadní obrat pro zemi, která se pod Orbánovým vedením stala symbolem takzvané iliberální demokracie.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu by měl dnes podle prohlášení členky bezpečnostního kabinetu Galii Gamlielové hovořit s libanonským prezidentem Josephem Aounem. Tento krok, o kterém informovala izraelská média, přichází po mnoha letech naprostého přerušení dialogu mezi oběma státy. Gamlielová pro izraelský rozhlas vyjádřila naději, že by tento posun mohl v konečném důsledku vést k prosperitě v regionu.
Ukrajinští oceláři varují, že nová unijní uhlíková daň způsobuje okamžitý odliv evropských zákazníků. Mechanismus uhlíkového vyrovnání na hranicích (CBAM), který vstoupil v platnost letos v lednu, vede k hromadnému rušení objednávek. Pro zemi sužovanou již čtvrtým rokem ruskou invazí to představuje kritickou ránu pro jedno z nejdůležitějších odvětví exportu.
Současná situace v konfliktu s Íránem vyžaduje od Spojených států především strategickou trpělivost. Jak kdysi napsal Lev Nikolajevič Tolstoj v románu Vojna a mír: „Vše přijde včas k tomu, kdo umí čekat.“ Právě trpělivost a čas jsou nyní těmi nejsilnějšími nástroji, které má Washington v rukou, aby dovedl válku k úspěšnému diplomatickému konci.
Na rozlehlých pláních severozápadního Íránu, kde jarní slunce začíná probouzet mandloně do květu, panuje křehké příměří. Právě tento klid zbraní po pěti týdnech ničivé války vrací na dálnice hustší provoz a do země Íránce, kteří uprchli před nálety. Na turecké hranici, kde zima ještě zcela neodevzdala svou vládu, čekají v odletových halách lidé jako šedovlasý bankéř, který se vrací od svého syna z Turecka. Jeho shrnutí války je věcné: americké a izraelské údery mířily především na vojenské cíle, nikoliv na domovy civilistů.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
