Ruská armáda oznámila, že její jednotky postoupily až k západní hranici Doněcké oblasti a zahájily útoky na sousední Dněpropetrovskou oblast. Tento vývoj přichází uprostřed otevřeného sporu mezi Moskvou a Kyjevem o mírových jednáních a výměně padlých vojáků, jejichž těla se podle Ruska hromadí.
Navzdory občasným náznakům mírových snah boje na Ukrajině dále eskalují – Rusko pokračuje v územních ziscích, zatímco Ukrajina provádí útoky drony a sabotáže na ruskou vojenskou infrastrukturu, včetně základen jaderných bombardérů a železnic.
Podle ruského ministerstva obrany se tanková divize 90. tankové armády dostala k západnímu okraji Doněcké oblasti a útočí směrem na Dněpropetrovsk. Ukrajinské síly mezitím podle svých vyjádření „odvážně a profesionálně drží své pozice“ a brání další postup nepřítele.
Pro-ukrajinské mapy, jako například projekt Deep State, skutečně ukazují, že ruské jednotky se přiblížily k hranici Dněpropetrovské oblasti, která měla před válkou přes 3 miliony obyvatel. Současně probíhá ruský postup směrem ke klíčovému městu Kostjantynivka v Doněcké oblasti, které je významným logistickým uzlem pro ukrajinskou armádu.
Napětí panuje také kolem výměny padlých a zajatců. Rusko tvrdí, že Ukrajina brzdí návrat ostatků 12 000 padlých ruských vojáků, což Kyjev popírá. Moskva údajně přesouvá těla k hranici.
Ve Spojených státech prezident Donald Trump prohlásil, že chce ukončit konflikt, který označil za „hádku mezi dětmi“, a naznačil, že může nechat válku dál pokračovat bez zásahu.
Diplomatická rétorika mezi oběma stranami se dál přiostřuje. Vladimir Putin tvrdí, že Ukrajina nemá zájem o mír, a obvinil ji z atentátu v Brjansku, kde při výbuchu přišlo o život sedm lidí a přes 100 bylo zraněno – útok se odehrál krátce před mírovými jednáními v Turecku. Ukrajina se k události nevyjádřila, ale obviňuje Rusko z neochoty k příměří.
Jednou z hlavních překážek je ruský požadavek na uznání anexe Krymu a dalších čtyř oblastí – Doněcké, Luhanské, Záporožské a Chersonské. Kyjev by musel své jednotky z těchto regionů stáhnout, což odmítá.
K 7. červnu ovládalo Rusko podle mapy Deep State téměř 113 300 km², tedy zhruba 18,8 % ukrajinského území – plocha větší než americký stát Virginie. Patří sem téměř celé Luhansko, více než 70 % Doněcka, Záporoží a Chersonu, a části Charkovské a Sumské oblasti.
Putin navíc pohrozil odvetou za ukrajinské útoky na ruské strategické cíle. Spojené státy podle agentury Reuters věří, že Rusko připravuje velký, komplexní úder, který zatím nebyl realizován.
V pátek a v noci na sobotu Rusko bombardovalo Charkov drony, řízenými střelami a bombami, přičemž zabilo nejméně čtyři lidi a více než 60 dalších zranilo, včetně jednoho dítěte. V neděli ráno Moskva oznámila, že sestřelila 61 ukrajinských dronů v Moskevské oblasti, což vedlo k dočasnému uzavření dvou letišť.
Společná vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu má po třech dnech bojů tragické následky. Podle informací íránského Červeného půlměsíce, které citovala státní média, zahynulo od sobotního začátku úderů nejméně 555 lidí. Útoky zasáhly celkem 131 íránských měst a způsobily rozsáhlé škody na civilní infrastruktuře.
Na azurové obloze nad Abú Zabí se v těchto dnech neobjevují bílé stopy po dopravních letadlech s turisty, ale kondenzační čáry balistických raket. Spojenci Spojených států v Perském zálivu se ocitli v přímé linii íránské odvety, která se od sobotního rána dramaticky rozšířila. Podle údajů ministerstva obrany Spojených arabských emirátů musela tamní armáda do nedělního odpoledne řešit útoky celkem 165 balistických střel, dvou střel s plochou dráhou letu a masivních 541 íránských dronů.
Washington před zahájením společných úderů s Izraelem soustředil na Blízkém východě největší vojenskou sílu a nejmodernější arzenál za poslední desetiletí. Prezident Donald Trump již dříve varoval, že Spojené státy jsou „nabité a odjištěné“, přičemž sobotní útoky, které vedly k úmrtí íránského nejvyššího vůdce, daly této nahromaděné síle ničivý cíl. Americké centrální velitelství (CENTCOM) následně zveřejnilo seznam techniky nasazené v rámci operace, kterou Pentagon nazval „Epic Fury“.
Rozsáhlá vojenská operace Spojených států a Izraele proti Íránu, kterou americká strana pojmenovala "Epic Fury", přinesla zásadní zlom v dějinách Blízkého východu. Podle potvrzených zpráv byl při útocích zabit íránský nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, což následně oficiálně oznámila íránská Nejvyšší rada národní bezpečnosti. Tato událost vyvolala vlnu odvetných útoků ze strany Teheránu, které zasáhly americké cíle a spojence v celém regionu.
Prezident Donald Trump ve svém nedávném příspěvku na sociálních sítích naznačil spojitost mezi masivním útokem, který nařídil proti Íránu, a svými přetrvávajícími tvrzeními o prohraných volbách v roce 2020.
V Íránu začal historicky druhý přenos moci od revoluce v roce 1979. Proces výběru nového nejvyššího vůdce, který je zároveň vrchním velitelem ozbrojených sil, je sice jasně definován ústavou, ale v praxi zůstává značně neprůhledným. Aktuálně zemi vede tříčlenná prozatímní rada, v níž zasedá reformistický prezident Masúd Pezeškiján, konzervativní šéf soudní moci Mohsení Edžeí a vlivný duchovní ájatolláh Alí Rezá Aráfí.
Britské královské letectvo (RAF) zaznamenalo svůj první úspěšný zásah od začátku současné vojenské operace Spojených států a Izraele proti Íránu. Stíhačka typu Typhoon, operující ze základny v Kataru, sestřelila íránský bezpilotní letoun. K nasazení letky Typhoonů do této oblasti došlo již začátkem letošního roku v reakci na rostoucí napětí v regionu.
Americký prezident Donald Trump v neděli dopoledne prohlásil, že noví představitelé íránského režimu projevili zájem o vyjednávání. V rozhovoru pro magazín The Atlantic uvedl, že s rozhovory souhlasil a v nejbližší době s nimi bude mluvit. Trump zároveň kritizoval Írán za to, že k tomuto kroku nepřistoupil dříve, čímž se mohl vyhnout současné drtivé vojenské kampani.
Dubaj se v neděli proměnila v město duchů. V období vrcholu turistické sezóny, kdy bývají zdejší pláže, nákupní centra i restaurace obvykle přeplněné, osiřely dálnice a obloha zůstala bez obvyklého provozu letadel. Oblast Dubai Marina, která je běžně centrem jachtařských večírků, utichla a pro mnohé rezidenty situace připomínala lockdowny z dob pandemie před šesti lety.
Vedení Íránu reaguje na smrt ajatolláha Alího Chameneího vytvořením provizorní tříčlenné rady, která má zemi provést současnou krizí. Do tohoto orgánu byl v neděli delegován významný duchovní Alíréza Aráfí, který v radě zasedne spolu s prezidentem Masúdem Pezeškijánem a nejvyšším představitelem justice Gholám-Hosejnem Mohsení-Edžeím. Jmenování Aráfího, který má silné postavení v ústavních institucích, schválila vlivná Rada pro určování zájmů režimu s cílem udržet stabilitu státu.
Bezprecedentní útok Spojených států a Izraele na íránské vedení byl výsledkem měsíců pečlivého sledování a úzké spolupráce mezi zpravodajskými službami obou zemí. Podle informací deníku The New York Times sehrála klíčovou roli americká CIA, které se podařilo přesně lokalizovat nejvyššího představitele země, ajatolláha Alího Chameneího. CIA sledovala jeho zvyky a pohyb dlouhodobě, ale zlom nastal ve chvíli, kdy agentura zjistila termín a místo konání mimořádné schůzky nejvyšších vládních špiček.
Válka mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem vyvolala po celém světě vážné obavy z drastického nárůstu cen ropy. Eskalující vojenská agrese na Blízkém východě by mohla vést nejen k dražším pohonným hmotám na čerpacích stanicích, ale v konečném důsledku i ke globálnímu hospodářskému poklesu. Klíčovým bodem celého sporu je strategický Hormuzský průliv, jehož případné uzavření by otřáslo základy mnoha rozvinutých ekonomik.