Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
Obecně řečeno, pojem „bezpečnostní záruky“ může být podle expertů zavádějící. Úplná bezpečnostní záruka je nedosažitelná iluze, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro každý národ. Expertní diskuze rozlišují mezi samotnými zárukami a slabšími bezpečnostními závazky, stejně jako mezi pozitivními a negativními zárukami. Pozitivní bezpečnostní záruka – typ, který Ukrajina hledá – obvykle implikuje silné závazky garanta k ochraně příjemce.
Problém představují různé interpretace a dvojznačnosti implicitně obsažené v plánování a implementaci bezpečnostních záruk. Je nezbytné jasně definovat otevřené otázky hned na začátku. Větší transparentnost může pomoci přejít od pouhého slovního pokroku ke skutečnému zlepšení bezpečnostní situace Ukrajiny. Existuje riziko, že příslib, který pojem „bezpečnostní záruky“ nabízí, nebude nakonec dodržen. Nekonzistentní plnění hlasitě proklamovaných závazků by bylo nebezpečné a podkopalo by již otřesený evropský bezpečnostní řád.
Jedním z přístupů k zajištění stability budoucího příměří je evropská myšlenka takzvaných „Uklidňujících sil“ (reassurance force). Tento plán vznikl na jaře 2025 a zahrnuje nasazení několika desítek tisíc pozemních vojáků na ukrajinském území. Předpokládá také vyslání válečných lodí do Černého moře od některých 33 členských zemí takzvané Koalice ochotných (Coalition of the Willing, CoW).
Tyto síly by byly ústřední součástí snahy Koalice ochotných stabilizovat budoucí příměří. Spoléhaly by na omezenou pomoc Spojených států, která by mohla zahrnovat vzdušnou podporu, sdílení zpravodajských informací a logistiku, ale nezahrnovala by americké vojáky na zemi.
Tento chvályhodný evropský plán má ovšem dvá strategické paradoxy. Zaprvé, současné veřejné diskuze o rozmístění západních jednotek na Ukrajině působí kontraproduktivně vůči jednáním o příměří s Ruskem. Jakkoli je tato myšlenka vítána, Rusko ji kategoricky odmítá. Veřejná diskuze o „Uklidňujících silách“ dosud spíše oddálila kompromisní příměří s Ruskem a posílila odhodlání Moskvy pokračovat ve své agresi.
Zadruhé, plán trpí nejistotou ohledně nejhoršího scénáře. Tím by byla aktivní bojová angažovanost „Uklidňujících sil“ s ruskou armádou. Nejtěžší otázkou je, jak by západní pozemní jednotky reagovaly na útok, například ruskými raketami a drony, který by vedl k významným ztrátám. Pokud by síly reagovaly adekvátně, mohly by se zúčastněné země, NATO a EU zapojit do rusko-ukrajinské války. Pokud by naopak nedokázaly reagovat, mise by ztratila svůj smysl a zpochybnila by se obecná ochota Západu k kolektivní obraně.
Existuje nicméně forma přímé vojenské podpory, kterou může Koalice ochotných poskytnout a která je méně problematická než nasazení pozemních vojsk a válečných lodí. Je jí omezené zapojení jejich leteckých sil nad západní a centrální Ukrajinou. Taková podpora západními stíhačkami – známá jako plán „SkyShield“ – by byla možná a smysluplná již nyní, před uzavřením příměří.
Vytvoření společných zón protivzdušné obrany nad celými regiony Ukrajiny, nebo alespoň nad důležitými městy jako Užhorod, Lvov a Kyjev, nese menší riziko eskalace. Zapojení západních stíhaček by mohlo být omezeno dvěma způsoby: Zaprvé, letecké operace by probíhaly pouze nad ukrajinským územím, daleko od současných bojových zón a hranice s Ruskem. Zadruhé, toto omezení by znamenalo, že stíhačky nenarazí na pilotovaná ruská letadla nebo vrtulníky. Sestřelovaly by pouze ruské bezpilotní letouny a neohrozily by ruské vojáky ani neporušily ruský vzdušný prostor.
Jasné a dobře definované bezpečnostní záruky jsou klíčovým předpokladem pro fungování budoucího příměří. Tato chvályhodná myšlenka by však měla být implementována opatrně. Neměla by vyvolávat nesplnitelná očekávání, ani falešný dojem, že se zapojení Západu na Ukrajině po skončení války kvalitativně změní.
Rozhodujícím garantem bezpečnosti Ukrajiny je a zůstane její vlastní armáda. Agrese Moskvy může být potlačena pouze Ukrajinou ozbrojenou až po zuby a disponující velkou profesionální armádou. Při navrhování bezpečnostních záruk by se měl Západ soustředit na ty nástroje, které lze realisticky a rychle aplikovat po zahájení příměří. Plánování poválečných záruk by navíc nemělo odvádět pozornost od primárního úkolu – vytvořit podmínky pro ukončení bojů a umožnit zahájení alespoň částečného příměří. Mnoho nástrojů, které dnes pomáhají ukončit válku, bude klíčových i pro udržení budoucího míru.
Česko po summitu NATO, kde kvůli nedostatečným výdajům na obranu bylo tak trochu za otloukánka, neotálí. Podle Andreje Babiše by bylo dobré, aby se vytvořil společný evropský projekt protivzdušné obrany.
Televizní diváci se na konci srpna dočkají nové politické diskuze České televize, která definitivně nahradí Otázky Václava Moravce, jejichž hlavní protagonista na jaře odešel z veřejnoprávního média.
Američané už tuší, co zapříčinilo víkendové náhlé úmrtí republikánského senátora Lindseyho Grahama, jednoho z velkých spojenců prezidenta Donalda Trumpa. Grahama v Senátu nahradí jeho sestra, která byla do funkce jmenována, aniž by proběhly volby.
Německá novinářka a aktivistka Anna Liedtke, která se zúčastnila humanitární plavby flotily do Pásma Gazy, podala v Izraeli trestní oznámení kvůli znásilnění a fyzickému napadení, kterého se na ní měly dopustit dozorkyně v tamní věznici. K incidentu došlo během pěti dnů jejího zadržování poté, co izralské síly v mezinárodních vodách obsadily loď Conscience, na níž cestovala. Podle jejích slov mělo brutální zacházení v izraelské vazbě za cíl zastrašit aktivisty a odradit je od další podpory Palestiny.
Rostoucí nespokojenost v Rusku spolu s operačními úspěchy Kyjeva by mohly Moskvu konečně přimět k zasednutí k vyjednávacímu stolu. V posledních týdnech se objevuje množství zpráv o tom, že podpora ruského prezidenta Vladimira Putina mezi elitami i veřejností slábne. Tento vývoj se navíc shoduje s narůstajícími obavami v samotném Rusku, které vyvolávají stále častější a úspěšnější ukrajinské údery hluboko ve vnitrozemí, včetně útoků na Moskvu.
Francie během oslav 13. a 14. července oznámila ambiciózní balík vojenské pomoci pro Ukrajinu, který zahrnuje dodávky pokročilých stíhaček, protivzdušné obrany, řízených střel a přesně naváděných bomb. Podle prezidenta Emmanuela Macrona a dalších představitelů jde o dohodu o dlouhodobé bilaterální spolupráci, která nemá v novodobé francouzské historii obdoby. Paříž se tímto krokem zavázala poskytnout Kyjevu své nejmodernější zbraně a zároveň mu pomoci s jejich licenční výrobou přímo na ukrajinském území. Většina vybavení bude pocházet ze stávajících francouzských zásob a zvýšené domácí produkce, přičemž část nákladů pokryjí unijní mechanismy a výnosy ze zmrazených ruských aktiv.
Írán pohrozil zablokováním dalších obchodních tras v regionu v reakci na novou vlnu amerických vojenských úderů. Íránské revoluční gardy prohlásily, že Hormuzský průliv zůstane uzavřen, dokud Spojené státy neukončí své agresivní činy. Zároveň pohrozily, že odříznou i další regionální exportní kanály pro ropu a plyn, aniž by však upřesnily, o které konkrétní cesty by se mělo jednat.
Rozhodnutí amerického prezidenta Donalda Trumpa zavést poplatky za plavbu Hormuzským průlivem šokovalo nejen spojence z řad států Perského zálivu, ale i jeho vlastní poradce. Pondělní nečekané oznámení vyvolalo okamžitý mezinárodní tlak na to, aby šéf Bílého domu svůj požadavek přehodnotil.
Londýnský starosta Sadiq Khan podpořil výzvy odborů k zavedení maximální povolené teploty na pracovišti. Tlak na britskou vládu roste v souvislosti s opakovanými vlnami veder, kvůli kterým teploty na některých vnitřních pracovištích přesahují 40 stupňů Celsia.
Americký prezident Donald Trump pohrozil, že pokud se Írán nevrátí k jednacímu stolu, nařídí příští týden údery na tamní elektrárny a mosty. Toto varování zaznělo v rozhovoru pro stanici Fox News v době, kdy si obě země již čtvrtý den v řadě vyměňovaly raketové údery.
Zajatí afričtí rekruti, kteří bojovali na straně Ruska a skončili v ukrajinském zajetí, se stali součástí diplomatického a geopolitického boje o vliv mezi Moskvou a Kyjevem. Ukrajina se snaží na africkém kontinentu poukazovat na to, že Kreml zneužívá tamní obyvatele jako postradatelnou sílu v první linii.
Ukrajina bude podle dnešní zprávy Financial Times z nové 90miliardové půjčky EU nakupovat také čínské součásti pro výrobu dronů. Brusel tak fakticky přiznává, že Evropa ani po více než čtyřech letech války nedokáže v potřebném množství, za přijatelnou cenu a v požadovaných termínech vyrábět některé zcela klíčové komponenty moderní války.