Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
Obecně řečeno, pojem „bezpečnostní záruky“ může být podle expertů zavádějící. Úplná bezpečnostní záruka je nedosažitelná iluze, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro každý národ. Expertní diskuze rozlišují mezi samotnými zárukami a slabšími bezpečnostními závazky, stejně jako mezi pozitivními a negativními zárukami. Pozitivní bezpečnostní záruka – typ, který Ukrajina hledá – obvykle implikuje silné závazky garanta k ochraně příjemce.
Problém představují různé interpretace a dvojznačnosti implicitně obsažené v plánování a implementaci bezpečnostních záruk. Je nezbytné jasně definovat otevřené otázky hned na začátku. Větší transparentnost může pomoci přejít od pouhého slovního pokroku ke skutečnému zlepšení bezpečnostní situace Ukrajiny. Existuje riziko, že příslib, který pojem „bezpečnostní záruky“ nabízí, nebude nakonec dodržen. Nekonzistentní plnění hlasitě proklamovaných závazků by bylo nebezpečné a podkopalo by již otřesený evropský bezpečnostní řád.
Jedním z přístupů k zajištění stability budoucího příměří je evropská myšlenka takzvaných „Uklidňujících sil“ (reassurance force). Tento plán vznikl na jaře 2025 a zahrnuje nasazení několika desítek tisíc pozemních vojáků na ukrajinském území. Předpokládá také vyslání válečných lodí do Černého moře od některých 33 členských zemí takzvané Koalice ochotných (Coalition of the Willing, CoW).
Tyto síly by byly ústřední součástí snahy Koalice ochotných stabilizovat budoucí příměří. Spoléhaly by na omezenou pomoc Spojených států, která by mohla zahrnovat vzdušnou podporu, sdílení zpravodajských informací a logistiku, ale nezahrnovala by americké vojáky na zemi.
Tento chvályhodný evropský plán má ovšem dvá strategické paradoxy. Zaprvé, současné veřejné diskuze o rozmístění západních jednotek na Ukrajině působí kontraproduktivně vůči jednáním o příměří s Ruskem. Jakkoli je tato myšlenka vítána, Rusko ji kategoricky odmítá. Veřejná diskuze o „Uklidňujících silách“ dosud spíše oddálila kompromisní příměří s Ruskem a posílila odhodlání Moskvy pokračovat ve své agresi.
Zadruhé, plán trpí nejistotou ohledně nejhoršího scénáře. Tím by byla aktivní bojová angažovanost „Uklidňujících sil“ s ruskou armádou. Nejtěžší otázkou je, jak by západní pozemní jednotky reagovaly na útok, například ruskými raketami a drony, který by vedl k významným ztrátám. Pokud by síly reagovaly adekvátně, mohly by se zúčastněné země, NATO a EU zapojit do rusko-ukrajinské války. Pokud by naopak nedokázaly reagovat, mise by ztratila svůj smysl a zpochybnila by se obecná ochota Západu k kolektivní obraně.
Existuje nicméně forma přímé vojenské podpory, kterou může Koalice ochotných poskytnout a která je méně problematická než nasazení pozemních vojsk a válečných lodí. Je jí omezené zapojení jejich leteckých sil nad západní a centrální Ukrajinou. Taková podpora západními stíhačkami – známá jako plán „SkyShield“ – by byla možná a smysluplná již nyní, před uzavřením příměří.
Vytvoření společných zón protivzdušné obrany nad celými regiony Ukrajiny, nebo alespoň nad důležitými městy jako Užhorod, Lvov a Kyjev, nese menší riziko eskalace. Zapojení západních stíhaček by mohlo být omezeno dvěma způsoby: Zaprvé, letecké operace by probíhaly pouze nad ukrajinským územím, daleko od současných bojových zón a hranice s Ruskem. Zadruhé, toto omezení by znamenalo, že stíhačky nenarazí na pilotovaná ruská letadla nebo vrtulníky. Sestřelovaly by pouze ruské bezpilotní letouny a neohrozily by ruské vojáky ani neporušily ruský vzdušný prostor.
Jasné a dobře definované bezpečnostní záruky jsou klíčovým předpokladem pro fungování budoucího příměří. Tato chvályhodná myšlenka by však měla být implementována opatrně. Neměla by vyvolávat nesplnitelná očekávání, ani falešný dojem, že se zapojení Západu na Ukrajině po skončení války kvalitativně změní.
Rozhodujícím garantem bezpečnosti Ukrajiny je a zůstane její vlastní armáda. Agrese Moskvy může být potlačena pouze Ukrajinou ozbrojenou až po zuby a disponující velkou profesionální armádou. Při navrhování bezpečnostních záruk by se měl Západ soustředit na ty nástroje, které lze realisticky a rychle aplikovat po zahájení příměří. Plánování poválečných záruk by navíc nemělo odvádět pozornost od primárního úkolu – vytvořit podmínky pro ukončení bojů a umožnit zahájení alespoň částečného příměří. Mnoho nástrojů, které dnes pomáhají ukončit válku, bude klíčových i pro udržení budoucího míru.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.