Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
Obecně řečeno, pojem „bezpečnostní záruky“ může být podle expertů zavádějící. Úplná bezpečnostní záruka je nedosažitelná iluze, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro každý národ. Expertní diskuze rozlišují mezi samotnými zárukami a slabšími bezpečnostními závazky, stejně jako mezi pozitivními a negativními zárukami. Pozitivní bezpečnostní záruka – typ, který Ukrajina hledá – obvykle implikuje silné závazky garanta k ochraně příjemce.
Problém představují různé interpretace a dvojznačnosti implicitně obsažené v plánování a implementaci bezpečnostních záruk. Je nezbytné jasně definovat otevřené otázky hned na začátku. Větší transparentnost může pomoci přejít od pouhého slovního pokroku ke skutečnému zlepšení bezpečnostní situace Ukrajiny. Existuje riziko, že příslib, který pojem „bezpečnostní záruky“ nabízí, nebude nakonec dodržen. Nekonzistentní plnění hlasitě proklamovaných závazků by bylo nebezpečné a podkopalo by již otřesený evropský bezpečnostní řád.
Jedním z přístupů k zajištění stability budoucího příměří je evropská myšlenka takzvaných „Uklidňujících sil“ (reassurance force). Tento plán vznikl na jaře 2025 a zahrnuje nasazení několika desítek tisíc pozemních vojáků na ukrajinském území. Předpokládá také vyslání válečných lodí do Černého moře od některých 33 členských zemí takzvané Koalice ochotných (Coalition of the Willing, CoW).
Tyto síly by byly ústřední součástí snahy Koalice ochotných stabilizovat budoucí příměří. Spoléhaly by na omezenou pomoc Spojených států, která by mohla zahrnovat vzdušnou podporu, sdílení zpravodajských informací a logistiku, ale nezahrnovala by americké vojáky na zemi.
Tento chvályhodný evropský plán má ovšem dvá strategické paradoxy. Zaprvé, současné veřejné diskuze o rozmístění západních jednotek na Ukrajině působí kontraproduktivně vůči jednáním o příměří s Ruskem. Jakkoli je tato myšlenka vítána, Rusko ji kategoricky odmítá. Veřejná diskuze o „Uklidňujících silách“ dosud spíše oddálila kompromisní příměří s Ruskem a posílila odhodlání Moskvy pokračovat ve své agresi.
Zadruhé, plán trpí nejistotou ohledně nejhoršího scénáře. Tím by byla aktivní bojová angažovanost „Uklidňujících sil“ s ruskou armádou. Nejtěžší otázkou je, jak by západní pozemní jednotky reagovaly na útok, například ruskými raketami a drony, který by vedl k významným ztrátám. Pokud by síly reagovaly adekvátně, mohly by se zúčastněné země, NATO a EU zapojit do rusko-ukrajinské války. Pokud by naopak nedokázaly reagovat, mise by ztratila svůj smysl a zpochybnila by se obecná ochota Západu k kolektivní obraně.
Existuje nicméně forma přímé vojenské podpory, kterou může Koalice ochotných poskytnout a která je méně problematická než nasazení pozemních vojsk a válečných lodí. Je jí omezené zapojení jejich leteckých sil nad západní a centrální Ukrajinou. Taková podpora západními stíhačkami – známá jako plán „SkyShield“ – by byla možná a smysluplná již nyní, před uzavřením příměří.
Vytvoření společných zón protivzdušné obrany nad celými regiony Ukrajiny, nebo alespoň nad důležitými městy jako Užhorod, Lvov a Kyjev, nese menší riziko eskalace. Zapojení západních stíhaček by mohlo být omezeno dvěma způsoby: Zaprvé, letecké operace by probíhaly pouze nad ukrajinským územím, daleko od současných bojových zón a hranice s Ruskem. Zadruhé, toto omezení by znamenalo, že stíhačky nenarazí na pilotovaná ruská letadla nebo vrtulníky. Sestřelovaly by pouze ruské bezpilotní letouny a neohrozily by ruské vojáky ani neporušily ruský vzdušný prostor.
Jasné a dobře definované bezpečnostní záruky jsou klíčovým předpokladem pro fungování budoucího příměří. Tato chvályhodná myšlenka by však měla být implementována opatrně. Neměla by vyvolávat nesplnitelná očekávání, ani falešný dojem, že se zapojení Západu na Ukrajině po skončení války kvalitativně změní.
Rozhodujícím garantem bezpečnosti Ukrajiny je a zůstane její vlastní armáda. Agrese Moskvy může být potlačena pouze Ukrajinou ozbrojenou až po zuby a disponující velkou profesionální armádou. Při navrhování bezpečnostních záruk by se měl Západ soustředit na ty nástroje, které lze realisticky a rychle aplikovat po zahájení příměří. Plánování poválečných záruk by navíc nemělo odvádět pozornost od primárního úkolu – vytvořit podmínky pro ukončení bojů a umožnit zahájení alespoň částečného příměří. Mnoho nástrojů, které dnes pomáhají ukončit válku, bude klíčových i pro udržení budoucího míru.
Nová vědecká studie přinesla velmi znepokojivé zjištění týkající se Atlantické meritidionální cirkulace (AMOC), klíčového systému oceánských proudů, jehož součástí je i Golfský proud. Podle výzkumu je kolaps tohoto systému mnohem pravděpodobnější, než se dosud předpokládalo. Vědci zjistili, že nejrealističtějšími klimatickými modely jsou paradoxně ty nejpesimističtější, které předpovídají nejvýraznější zpomalení proudění.
Analýza dat ze sledování plavidel, kterou provedla redakce BBC Verify, odhaluje skutečný stav dopravy v Hormuzském průlivu po prvních 48 hodinách americké námořní blokády. Od pondělka, kdy Spojené státy uzavřely přístup k íránským přístavům, proplulo touto strategickou cestou pouze 15 plavidel, přičemž devět z nich má přímé vazby na Írán.
Ministr kultury Oto Klempíř (Motoristé) představil kontroverzní návrh na změnu financování tuzemských veřejnoprávních médií. Od roku 2027 by měly prostředky dostávat ze státního rozpočtu. Z České televize již přišla první a jasná reakce.
Jsme za půlkou pracovního týdne, takže víkend se pomalu blíží. Těšit se můžeme zejména na sobotu, která bude teplejší a méně deštivá. Vyplývá to z aktuální předpovědi Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
Americké torpédoborce třídy Arleigh Burke, které tvoří páteř námořnictva Spojených států, dostávají pravděpodobně novou posilu do svého arzenálu. Analytici využívající veřejně dostupné zdroje (OSINT) si všimli záhadného zbraňového systému na palubě lodi USS Carl M. Levin během její nedávné plavby poblíž havajského Pearl Harboru. Experti si zatím nejsou jistí, o jakou zbraň se jedná, pravděpodobně ale jde o pokročilé zařízení určené k likvidaci bezpilotních letounů.
Námořní blokáda íránských přístavů, kterou před dvěma dny vyhlásily Spojené státy, zůstává i nadále v platnosti. Navzdory diplomatickým snahám a napětí v regionu americké námořnictvo důsledně kontroluje veškerý provoz v klíčových vodách. Situace je momentálně ve slepé uličce, kdy obě strany stupňují svou rétoriku a hrozby, zatímco zbytek světa s obavami sleduje ekonomické dopady této konfrontace.
Maďarská státní média se ocitla pod ostrou palbou kritiky budoucího premiéra Pétera Magyara, který jejich fungování přirovnal k propagandě totalitních režimů, jako bylo nacistické Německo nebo současná Severní Korea. Magyar je obvinil z šíření lží a strachu. Podle jeho slov si každý Maďar zaslouží média veřejné služby, která vysílají pravdu, a nikoliv vládní tlampač.
Americký prezident Donald Trump opět rozvířil vody mezinárodní diplomacie, když pohrozil revizí obchodní dohody se Spojeným královstvím. Ve svém nejnovějším výpadu označil současný stav vzájemných vztahů za „smutný“ a britskou vládu obvinil z toho, že Spojené státy nepodpořila v klíčovém okamžiku konfliktu s Íránem. Podle Trumpa byla loňská dohoda, která Británii zajistila výhodnější podmínky a snížení cel na automobily či ocel, z jeho strany velkorysým gestem, které však může být kdykoliv změněno.
Navzdory krachu nedělních jednání v Islámábádu zůstávají komunikační kanály mezi Teheránem a Washingtonem otevřené. Mluvčí íránského ministerstva zahraničí Esmáíl Bagháí potvrdil, že výměna zpráv mezi oběma stranami pokračuje prostřednictvím pákistánského zprostředkovatele. Íránská pozice v klíčových otázkách byla podle něj jasně stanovena a v následných kontaktech opakovaně potvrzena, což dává naději na další diplomatický posun.
Novým šéfem izraelské tajné služby Mossad se má v červnu stát Roman Gofman, dosavadní vojenský tajemník premiéra Benjamina Netanjahua. Gofman do funkce nastoupí v kritické době, kdy se Izrael již více než 40 dní nachází ve válečném stavu s Íránem. Podle informací z izraelských bezpečnostních kruhů Gofman sdílí optimistické přesvědčení svého předchůdce Davida Barney, že přímý vojenský střet s Teheránem povede k rychlému pádu tamního teokratického režimu.
Italská premiérka Giorgia Meloniová se rozhodla k razantnímu kroku, který signalizuje prohlubující se propast mezi Římem a Jeruzalémem. Itálie s okamžitou platností pozastavila dohodu o obranné spolupráci s Izraelem, přičemž premiérka jako hlavní důvod uvedla „současnou situaci“ na Blízkém východě. Meloniová tímto krokem pokračuje v distancování své vlády od americko-izraelských vojenských operací v Íránu, které v posledních týdnech zachvátily celý region.
Izraelská armáda vydala další naléhavý příkaz k evakuaci obyvatel žijících jižně od řeky Zahrání v jižním Libanonu. Podle mluvčího izraelských ozbrojených sil pro arabské publikum Avichaye Adraeho operuje armáda v oblasti se značnou silou a letecké útoky i nadále pokračují. Tento krok doplňuje širší strategii Izraele, která se podle údajů OSN dotýká přibližně 14 % celého libanonského území.