Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
Obecně řečeno, pojem „bezpečnostní záruky“ může být podle expertů zavádějící. Úplná bezpečnostní záruka je nedosažitelná iluze, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro každý národ. Expertní diskuze rozlišují mezi samotnými zárukami a slabšími bezpečnostními závazky, stejně jako mezi pozitivními a negativními zárukami. Pozitivní bezpečnostní záruka – typ, který Ukrajina hledá – obvykle implikuje silné závazky garanta k ochraně příjemce.
Problém představují různé interpretace a dvojznačnosti implicitně obsažené v plánování a implementaci bezpečnostních záruk. Je nezbytné jasně definovat otevřené otázky hned na začátku. Větší transparentnost může pomoci přejít od pouhého slovního pokroku ke skutečnému zlepšení bezpečnostní situace Ukrajiny. Existuje riziko, že příslib, který pojem „bezpečnostní záruky“ nabízí, nebude nakonec dodržen. Nekonzistentní plnění hlasitě proklamovaných závazků by bylo nebezpečné a podkopalo by již otřesený evropský bezpečnostní řád.
Jedním z přístupů k zajištění stability budoucího příměří je evropská myšlenka takzvaných „Uklidňujících sil“ (reassurance force). Tento plán vznikl na jaře 2025 a zahrnuje nasazení několika desítek tisíc pozemních vojáků na ukrajinském území. Předpokládá také vyslání válečných lodí do Černého moře od některých 33 členských zemí takzvané Koalice ochotných (Coalition of the Willing, CoW).
Tyto síly by byly ústřední součástí snahy Koalice ochotných stabilizovat budoucí příměří. Spoléhaly by na omezenou pomoc Spojených států, která by mohla zahrnovat vzdušnou podporu, sdílení zpravodajských informací a logistiku, ale nezahrnovala by americké vojáky na zemi.
Tento chvályhodný evropský plán má ovšem dvá strategické paradoxy. Zaprvé, současné veřejné diskuze o rozmístění západních jednotek na Ukrajině působí kontraproduktivně vůči jednáním o příměří s Ruskem. Jakkoli je tato myšlenka vítána, Rusko ji kategoricky odmítá. Veřejná diskuze o „Uklidňujících silách“ dosud spíše oddálila kompromisní příměří s Ruskem a posílila odhodlání Moskvy pokračovat ve své agresi.
Zadruhé, plán trpí nejistotou ohledně nejhoršího scénáře. Tím by byla aktivní bojová angažovanost „Uklidňujících sil“ s ruskou armádou. Nejtěžší otázkou je, jak by západní pozemní jednotky reagovaly na útok, například ruskými raketami a drony, který by vedl k významným ztrátám. Pokud by síly reagovaly adekvátně, mohly by se zúčastněné země, NATO a EU zapojit do rusko-ukrajinské války. Pokud by naopak nedokázaly reagovat, mise by ztratila svůj smysl a zpochybnila by se obecná ochota Západu k kolektivní obraně.
Existuje nicméně forma přímé vojenské podpory, kterou může Koalice ochotných poskytnout a která je méně problematická než nasazení pozemních vojsk a válečných lodí. Je jí omezené zapojení jejich leteckých sil nad západní a centrální Ukrajinou. Taková podpora západními stíhačkami – známá jako plán „SkyShield“ – by byla možná a smysluplná již nyní, před uzavřením příměří.
Vytvoření společných zón protivzdušné obrany nad celými regiony Ukrajiny, nebo alespoň nad důležitými městy jako Užhorod, Lvov a Kyjev, nese menší riziko eskalace. Zapojení západních stíhaček by mohlo být omezeno dvěma způsoby: Zaprvé, letecké operace by probíhaly pouze nad ukrajinským územím, daleko od současných bojových zón a hranice s Ruskem. Zadruhé, toto omezení by znamenalo, že stíhačky nenarazí na pilotovaná ruská letadla nebo vrtulníky. Sestřelovaly by pouze ruské bezpilotní letouny a neohrozily by ruské vojáky ani neporušily ruský vzdušný prostor.
Jasné a dobře definované bezpečnostní záruky jsou klíčovým předpokladem pro fungování budoucího příměří. Tato chvályhodná myšlenka by však měla být implementována opatrně. Neměla by vyvolávat nesplnitelná očekávání, ani falešný dojem, že se zapojení Západu na Ukrajině po skončení války kvalitativně změní.
Rozhodujícím garantem bezpečnosti Ukrajiny je a zůstane její vlastní armáda. Agrese Moskvy může být potlačena pouze Ukrajinou ozbrojenou až po zuby a disponující velkou profesionální armádou. Při navrhování bezpečnostních záruk by se měl Západ soustředit na ty nástroje, které lze realisticky a rychle aplikovat po zahájení příměří. Plánování poválečných záruk by navíc nemělo odvádět pozornost od primárního úkolu – vytvořit podmínky pro ukončení bojů a umožnit zahájení alespoň částečného příměří. Mnoho nástrojů, které dnes pomáhají ukončit válku, bude klíčových i pro udržení budoucího míru.
Internetová společnost Meta, která provozuje dvě z nejpoužívanějších sociálních sítí, oznámila zavedení předplatného. Informovala o tom stanice CNBC. Dobrou zprávou je, že se nebude platit za Facebook či Instagram. Firma bude vybírat peníze za využití svých nástrojů umělé inteligence.
Českým šoubyznysem letos zásadně otřásla kauza jednoho rozchodu, ke kterému však nedošlo mezi mužem a ženou. Sbohem si řekly Agáta Hanychová a Ornella Koktová. Dcera herečky Veroniky Žilkové se teď ke konci spolupráce a kamarádství vrátila a prozradila, zda vidí šanci na jeho obnovení.
Až velmi silné bouřky hrozí v neděli odpoledne a večer na území České republiky. Vyplývá to z aktualizované výstrahy Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ). Na části území nadále hrozí i požáry.
Americký prezident Donald Trump znovu narazil u tamní justice. Soud totiž nařídil odstranění jména současné hlavy státu z názvu uměleckého centra Kennedy Center for the Performing Arts. Podle soudu byl totiž k přejmenování nutný souhlas Kongresu. Informovala o tom BBC.
Zatímco maďarská metropole má finanční žně, francouzské hlavní město sčítá škody. Finálový duel Ligy mistrů mezi Paris Saint-Germain a Arsenalem totiž ukázal i odvrácenou stranu fotbalového svátku. Budapešť jako hostitelské město díky příjezdu desítek tisíc fanoušků vydělala přes 50 milionů eur (asi 1,25 miliardy Kč). Naopak Paříž, domov čerstvých evropských šampionů, po divoké noci plné výtržností počítá ztráty v řádu stovek tisíc eur.
Pro novelu stávajícího zákona, který upravuje fungování veřejnoprávních médií České televize a Českého rozhlasu, místo nového předpisu se nakonec rozhodla vláda. Potvrdil to premiér Andrej Babiš (ANO).
Bouřky udeřily v Česku již v sobotu a nevyhnou se mu ani během posledního květnového dne. Meteorologové předpokládají, že nedělní bouřky budou ještě o něco silnější. Největší potíže má dělat silný vítr.
Soud u sousedů v Rakousku potrestal jednadvacetiletého muže, jehož policisté dříve obvinili z plánování teroristického útoku na vídeňském koncertě americké popové hvězdy Taylor Swift. Mladík dostal trest odnětí svobody, informovala britská BBC.
Britská policie se i po opakované výzvě potýká s nedůvěrou případných svědků v případu vyšetřování bývalého prince Andrewa. Ženy, které údajně mají informace o činech králova bratra, podle právního zástupce nechtějí s policisty spolupracovat. Americký advokát Brad Edwards to řekl BBC.
Poslední dny zbývají americkému prezidentovi Donaldu Trumpovi do kulatých osmdesátin. Leckdo by možná řekl, že politik a obzvlášť nejvyšší představitel takové velmoci by neměl být tak starý. Podle ošetřujícího lékaře je ale Trump ve výborné kondici.
Jsou to zlaté časy cestovního ruchu u nás? Válka v Íránu překvapivě nahrává českým hotelům, penzionům i restauracím. Češi totiž mění prázdninové plány. Dovolenou doma letos plánuje 77 procent z nich, citelně více než loni.
Česko čeká v přespříštím roce další prezidentská volba, kdy se jako favorit jeví současný prezident. Lidé si ale v úřadu umí představit i známé osobnosti ze šoubyznysu. A už to není jenom herec a moderátor Marek Eben.