Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
Obecně řečeno, pojem „bezpečnostní záruky“ může být podle expertů zavádějící. Úplná bezpečnostní záruka je nedosažitelná iluze, a to nejen pro Ukrajinu, ale pro každý národ. Expertní diskuze rozlišují mezi samotnými zárukami a slabšími bezpečnostními závazky, stejně jako mezi pozitivními a negativními zárukami. Pozitivní bezpečnostní záruka – typ, který Ukrajina hledá – obvykle implikuje silné závazky garanta k ochraně příjemce.
Problém představují různé interpretace a dvojznačnosti implicitně obsažené v plánování a implementaci bezpečnostních záruk. Je nezbytné jasně definovat otevřené otázky hned na začátku. Větší transparentnost může pomoci přejít od pouhého slovního pokroku ke skutečnému zlepšení bezpečnostní situace Ukrajiny. Existuje riziko, že příslib, který pojem „bezpečnostní záruky“ nabízí, nebude nakonec dodržen. Nekonzistentní plnění hlasitě proklamovaných závazků by bylo nebezpečné a podkopalo by již otřesený evropský bezpečnostní řád.
Jedním z přístupů k zajištění stability budoucího příměří je evropská myšlenka takzvaných „Uklidňujících sil“ (reassurance force). Tento plán vznikl na jaře 2025 a zahrnuje nasazení několika desítek tisíc pozemních vojáků na ukrajinském území. Předpokládá také vyslání válečných lodí do Černého moře od některých 33 členských zemí takzvané Koalice ochotných (Coalition of the Willing, CoW).
Tyto síly by byly ústřední součástí snahy Koalice ochotných stabilizovat budoucí příměří. Spoléhaly by na omezenou pomoc Spojených států, která by mohla zahrnovat vzdušnou podporu, sdílení zpravodajských informací a logistiku, ale nezahrnovala by americké vojáky na zemi.
Tento chvályhodný evropský plán má ovšem dvá strategické paradoxy. Zaprvé, současné veřejné diskuze o rozmístění západních jednotek na Ukrajině působí kontraproduktivně vůči jednáním o příměří s Ruskem. Jakkoli je tato myšlenka vítána, Rusko ji kategoricky odmítá. Veřejná diskuze o „Uklidňujících silách“ dosud spíše oddálila kompromisní příměří s Ruskem a posílila odhodlání Moskvy pokračovat ve své agresi.
Zadruhé, plán trpí nejistotou ohledně nejhoršího scénáře. Tím by byla aktivní bojová angažovanost „Uklidňujících sil“ s ruskou armádou. Nejtěžší otázkou je, jak by západní pozemní jednotky reagovaly na útok, například ruskými raketami a drony, který by vedl k významným ztrátám. Pokud by síly reagovaly adekvátně, mohly by se zúčastněné země, NATO a EU zapojit do rusko-ukrajinské války. Pokud by naopak nedokázaly reagovat, mise by ztratila svůj smysl a zpochybnila by se obecná ochota Západu k kolektivní obraně.
Existuje nicméně forma přímé vojenské podpory, kterou může Koalice ochotných poskytnout a která je méně problematická než nasazení pozemních vojsk a válečných lodí. Je jí omezené zapojení jejich leteckých sil nad západní a centrální Ukrajinou. Taková podpora západními stíhačkami – známá jako plán „SkyShield“ – by byla možná a smysluplná již nyní, před uzavřením příměří.
Vytvoření společných zón protivzdušné obrany nad celými regiony Ukrajiny, nebo alespoň nad důležitými městy jako Užhorod, Lvov a Kyjev, nese menší riziko eskalace. Zapojení západních stíhaček by mohlo být omezeno dvěma způsoby: Zaprvé, letecké operace by probíhaly pouze nad ukrajinským územím, daleko od současných bojových zón a hranice s Ruskem. Zadruhé, toto omezení by znamenalo, že stíhačky nenarazí na pilotovaná ruská letadla nebo vrtulníky. Sestřelovaly by pouze ruské bezpilotní letouny a neohrozily by ruské vojáky ani neporušily ruský vzdušný prostor.
Jasné a dobře definované bezpečnostní záruky jsou klíčovým předpokladem pro fungování budoucího příměří. Tato chvályhodná myšlenka by však měla být implementována opatrně. Neměla by vyvolávat nesplnitelná očekávání, ani falešný dojem, že se zapojení Západu na Ukrajině po skončení války kvalitativně změní.
Rozhodujícím garantem bezpečnosti Ukrajiny je a zůstane její vlastní armáda. Agrese Moskvy může být potlačena pouze Ukrajinou ozbrojenou až po zuby a disponující velkou profesionální armádou. Při navrhování bezpečnostních záruk by se měl Západ soustředit na ty nástroje, které lze realisticky a rychle aplikovat po zahájení příměří. Plánování poválečných záruk by navíc nemělo odvádět pozornost od primárního úkolu – vytvořit podmínky pro ukončení bojů a umožnit zahájení alespoň částečného příměří. Mnoho nástrojů, které dnes pomáhají ukončit válku, bude klíčových i pro udržení budoucího míru.
Od jara letošního roku se stal často skloňovaným tématem v mezinárodních debatách o budoucí podpoře Ukrajiny termín „bezpečnostní záruky“. Zajištění bezpečnosti Ukrajiny po uzavření příměří má být ústřední součástí mezinárodní angažovanosti v konfliktem zasažené zemi. Tento pojem je však v současné době často používán tak, že neřeší důležité politické a strategické problémy spojené s realizací těchto záruk.
V íránském hlavním městě Teheránu se zoufale modlí za déšť. Město, jehož metropolitní oblast obývá zhruba patnáct milionů lidí, se potýká s tak vážnou vodní krizí, že prezident Masoud Pezeshkian naznačil, že by obyvatelé mohli být nuceni k evakuaci. Prezident na začátku měsíce prohlásil, že pokud do prosince nezaprší, bude v Teheránu zavedeno přidělování vody. Pokud sucho potrvá, budou se muset obyvatelé „evakuovat“. Ačkoli mnozí experti považují evakuaci za nerealizovatelnou, Pezeshkianova slova odrážejí mimořádnou vážnost situace v zemi.
Rusko nadále varuje před zapojením Severoatlantické aliance do konfliktu na Ukrajině. Jeden z vysoce postavených důstojníků NATO však podle Sky News naznačuje, že aliance by mohla jít ještě dál a zvážit „preventivní úder“ jako formu „obranné akce“. Rusko na toto prohlášení reagovalo na začátku týdne, který je klíčový pro mírová jednání o Ukrajině.
Světová zdravotnická organizace (WHO) zveřejnila své první pokyny pro užívání léků na obezitu a současně upozornila na kritický nedostatek těchto přípravků. Podle WHO má k lékům typu Wegovy (obsahující účinnou látku semaglutid) přístup méně než deset procent lidí, kterým by mohly pomoci. Organizace proto vyzývá k rozšíření a spravedlivějšímu přístupu k lékům ze skupiny GLP-1 agonistů.
Hlavní města Evropské unie se blíží k dohodě, která by zmírnila ochranná opatření kolem finanční praxe známé jako sekuritizace. Právě tato praxe významně přispěla ke globální finanční krizi v roce 2008. Podle zpráv z Bruselu, potvrzených několika úředníky zapojenými do jednání, se již ministerstva financí v Radě shodla na snížení objemu hotovosti, kterou musí finanční společnosti držet jako rezervu při investování do přeprodaných dluhů.
V exkluzivním soukromém klubu Shell Bay ve floridském South Beach se delegace z Washingtonu a Kyjeva sešly k „tvrdým, ale velmi konstruktivním“ jednáním, během nichž se podával ukrajinský boršč a holubci. Jeden z účastníků popsal boršč jako „velmi bohatý na maso“. Podávání těchto tradičních ukrajinských jídel, jako jsou zelná a masová roláda holubci, bylo vnímáno jako vstřícné diplomatické gesto. Spojené státy se totiž snaží přimět Ukrajinu ke kompromisu v mírové dohodě s Ruskem.
Dvakrát ročně se sejde přibližně čtyřicet vědců na pětidenní schůzce, aby rozhodli, proti kterým kmenům chřipky se bude očkovat v nadcházející sezóně. Příprava vakcíny, která obvykle obsahuje ochranu proti třem různým kmenům, trvá zhruba šest měsíců. Rozhodnutí přijaté v únoru ovlivňuje chřipkovou sezónu na severní polokouli a rozhodnutí ze září se týká jižní polokoule.
Přibližně šest set odborníků zahájilo v pondělí práci na příští důležité klimatické zprávě OSN. Tato aktivita se odehrává v době, kdy je mezinárodní konsensus ohledně globálního oteplování zpochybňován americkým prezidentem Donaldem Trumpem, který vědecké poznatky označuje za „podvod“.
Americký prezident Donald Trump v neděli prohlásil, že prověří zprávy, podle nichž americká armáda provedla následný úder na loď v Karibiku, o níž se domnívala, že převáží drogy, a zabila tak přeživší po prvním raketovém útoku. Prezident USA také uvedl, že by „nechtěl“ druhý úder na plavidlo během incidentu, který se odehrál 2. září. Šlo o první zveřejněnou operaci ze série útoků v Karibiku a východním Pacifiku, které podle Washingtonu mají bojovat proti obchodu s drogami.
Donald Trump v neděli potvrdil, že telefonoval s venezuelským prezidentem Nicolásem Madurem, ale odmítl poskytnout podrobnosti o tom, co oba lídři projednávali. Prezident Spojených států hovořil s novináři na palubě prezidentského speciálu Air Force One a na dotaz, zda s Madurem mluvil, odpověděl: „Nechci to komentovat. Odpověď je ano.“ O tom, že Trump s Madurem hovořil dříve tento měsíc a diskutovali o možné schůzce ve Spojených státech, informoval jako první deník The New York Times.
Rok 2026 má být pro Aditya-L1, první indickou vesmírnou misi pro pozorování Slunce, zcela výjimečný. Observatoř, která byla umístěna na oběžnou dráhu v loňském roce, bude poprvé moci sledovat Slunce v době, kdy dosáhne maxima svého cyklu aktivity. Podle NASA se tak děje zhruba každých jedenáct let, když dochází k přepólování magnetických pólů Slunce, což je obdobou výměny pozic severního a jižního pólu na Zemi. Toto období je charakterizováno velkou turbulencí, kdy Slunce přechází z klidného stavu do bouřlivého, což je spojeno s obrovským nárůstem počtu slunečních bouří a výronů koronální hmoty, neboli CME.
Dvě oddělené tlakové níže přinesly prodloužené přívalové deště na celý ostrov Srí Lanka a na rozsáhlé oblasti indonéské Sumatry, jižního Thajska a severní Malajsie v minulém týdnu. Tyto ničivé záplavy si v posledních dnech vyžádaly téměř tisíc obětí napříč těmito čtyřmi zeměmi v Asii. Srí Lanka a Indonésie proto nasadily armádní personál, aby pomohl postiženým.