V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Podle něj začaly ruské protivzdušné síly zachycovat přilétající drony krátce po čtvrté hodině ranní. Mezi 5:59 a 8:19 bylo podle jeho vyjádření sestřeleno celkem deset dronů ve vícero vlnách. Na místa dopadu bezpilotních letounů byly vyslány záchranné týmy.
Letiště Domodědovo a Vnukovo, která patří k nejrušnějším dopravním uzlům v Moskvě, přerušila provoz kolem 6:53. Došlo k výraznému narušení letového řádu a zpožděním, což ovlivnilo tisíce cestujících.
Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že během noci ze 7. na 8. června bylo z Ukrajiny vypuštěno celkem 61 dronů, které směřovaly nejen na Moskvu, ale i na další ruské regiony a anektovaný Krym. Drony byly podle ministerstva sestřelovány nejen v okolí hlavního města, ale také v Brjanské, Belgorodské, Kalužské, Tulské, Orelské a Kurské oblasti.
Ukrajinská armáda se k útokům zatím nevyjádřila a informace poskytnuté ruskými úřady nebylo možné nezávisle ověřit.
V posledních měsících Ukrajina zintenzivnila útoky drony dlouhého doletu zaměřené na ruské území, především pak na Moskvu a klíčovou vojenskou infrastrukturu. Ačkoli většina bezpilotních letounů bývá zneškodněna ještě před dopadem, tyto akce opakovaně narušují civilní leteckou dopravu.
Podle údajů ruské agentury Rosaviacija, které zveřejnil nezávislý portál Novaja Gazeta Europe, vedly ukrajinské útoky od začátku letošního roku k nejméně 217 dočasným uzavřením letišť po celém Rusku.
Značné komplikace způsobily také útoky na začátku května před oslavami Dne vítězství – tehdy došlo k omezením letového provozu, které zasáhly přes 60 tisíc cestujících, jak uvedla Asociace ruských cestovních kanceláří.
Zatímco se Kyjev k aktuálním útokům zatím oficiálně nevyjádřil, ukrajinští představitelé již dříve označili útoky na ruské vojenské a logistické cíle za oprávněnou obranu proti pokračující ruské agresi.
Bývalý americký viceprezident Mike Pence po své návštěvě Kyjeva uvedl, že ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal Spojené státy o poskytnutí přibližně pěti procent z jejich zbývajících zásob systémů protivzdušné obrany Patriot. Ukrajinská hlava státu se obává nadcházejícího zimního období a očekává, že Ruská federace obnoví masivní útoky na energetickou infrastrukturu země.
Moskva požádala zástupce Spojených států a Turecka o oficiální vysvětlení v reakci na zprávy o možném předání rozsáhlého arzenálu zbraní Ukrajině. Informaci zveřejnila mluvčí ruského ministerstva zahraničních věcí Marija Zacharovová v oficiálním prohlášení. Ruská strana vyjádřila hluboké znepokojení nad tím, že by takový krok mohl způsobit zásadní narušení stávajících vztahů.
V ruských domácnostech i na sociálních sítích stále častěji rezonuje otázka, zda prezident Vladimir Putin vyhlásí další vlnu mobilizace. Ruská armáda čelí značným ztrátám na ukrajinské frontě, zatímco zájem o dobrovolný vstup do vojska výrazně opadá. Vzhledem k tomu, že Kreml trvá na svých územních nárocích a letní ofenzíva stagnuje, potýká se vedení země se závažným nedostatkem lidských sil. Podle aktivisty Alexeje Tabalova je čím dál těžší sehnat lidi ochotné bojovat, a to i za astronomické finanční částky.
Bývalý operátor čtecího zařízení v Bílém domě Gabriel Perez dostal od amerických úřadů pokutu ve výši 172 tisíc dolarů za zneužití zákulisních informací k online sázkám. Podle Komise pro obchodování s komoditními deriváty využil Perez své pracovní pozice k tomu, aby sázel na konkrétní slova a fráze, které prezident Donald Trump použije ve svých projevech. Ke svým sázkám využíval online platformu Kalshi, čímž získal neoprávněný osobní prospěch.
Klimatické změny a umělá inteligence se podle dostupných informací stanou hlavními tématy nadcházejícího projevu o stavu Evropské unie, který přednese předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová. Přípravy na klíčové vystoupení, jež určí směřování nadcházející fáze působení unijní operativy, v současné době intenzivně pokračují.
V Teheránu proběhla nová kola jednání mezi íránským ministrem zahraničí Abbásem Araghčím a jeho katarským protějškem Muhammadem bin Abdar Rahmánem Ál Tháním. Schůzka navazuje na diplomatické iniciativy dalších zprostředkovatelů z Ománu a Pákistánu, kteří se snaží najít cestu k ukončení konfliktu a k opětnému zprovoznění Hormuzského průlivu.
Společnost Meta souhlasila s zaplacením až 17 miliard dolarů během deseti let, čímž urovnala žaloby podané oboustrannou koalicí generálních prokurátorů. Státy tvrdily, že společnost záměrně navrhla sítě Facebook a Instagram tak, aby vytvořila závislost u dětí, klamala veřejnost ohledně škodlivosti svých služeb a neoprávněně shromažďovala data uživatelů mladších 13 let.
Polský premiér Donald Tusk varoval před možnou eskalací napětí ze strany Ruska v nadcházejících měsících. Nadcházející podzim a zimu označil za kritické období pro bezpečnost Polska, Ukrajiny i celého středoevropského regionu.
Běloruský prezident Alexandr Lukašenko absolvuje jednání s ruským prezidentem Vladimirem Putinem zaměřené na bilaterální spolupráci a otázky bezpečnosti. Setkání navazuje na Lukašenkovu předchozí schůzku s ruským premiérem Michailem Mišustinem i na dřívější návštěvu prvního místopředsedy ruské vlády Denise Manturova v Minsku. Diplomatičtí představitelé obou zemí jednají v době zvýšeného regionálního napětí a intenzivních vojenských i politických manévrů.
Eskalace obchodní války mezi Spojenými státy a Kanadou nabrala v posledních dnech na intenzitě po vyhlášení nových odvetných cel ze strany obou severoamerických sousedů. Novou vlnu opatření zahájil americký prezident Donald Trump, na což kanadský premiér Mark Carney zareagoval zavedením odvetných dovozních tax na širokou škálu amerického zboží. Tento hospodářský konflikt staví spotřebitele i firmy na obou stranách hranice před hrozbu růstu životních nákladů a narušení přeshraničních dodavatelských řetězců.
Svět se ocitá na prahu komerční jaderné revoluce, která staví na zkušenostech a ponaučeních z předchozího období takzvané jaderné renesance z počátku 21. století. Zatímco tehdejší snahy narazily na havárii v Fukušimě, pokles cen plynu a vysoké náklady, současný rozvoj těží ze zvýšeného povědomí veřejnosti, odbourání průmyslových neefektivit a probíhajících legislativních reforem. Rostoucí poptávka po stabilní a čisté energii vytváří v pravý čas ideální podmínky pro nový masivní nástup jaderné energetiky.
Americký prezident Donald Trump oznámil uzavření dohody s Venezuelou, která Spojeným státům zajišťuje kontrolu nad více než 65 miliardami barelů tamních prověřených zásob ropy. Šéf Bílého domu označil tuto transakci za historickou a prohlásil, že fakticky více než zdvojnásobí americké ropné rezervy. Podle jeho vyjádření nové ujednání zásadně posílí nabídku surovin na trhu a dlouhodobě sníží ceny pohonných hmot pro americké spotřebitele.