V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Podle něj začaly ruské protivzdušné síly zachycovat přilétající drony krátce po čtvrté hodině ranní. Mezi 5:59 a 8:19 bylo podle jeho vyjádření sestřeleno celkem deset dronů ve vícero vlnách. Na místa dopadu bezpilotních letounů byly vyslány záchranné týmy.
Letiště Domodědovo a Vnukovo, která patří k nejrušnějším dopravním uzlům v Moskvě, přerušila provoz kolem 6:53. Došlo k výraznému narušení letového řádu a zpožděním, což ovlivnilo tisíce cestujících.
Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že během noci ze 7. na 8. června bylo z Ukrajiny vypuštěno celkem 61 dronů, které směřovaly nejen na Moskvu, ale i na další ruské regiony a anektovaný Krym. Drony byly podle ministerstva sestřelovány nejen v okolí hlavního města, ale také v Brjanské, Belgorodské, Kalužské, Tulské, Orelské a Kurské oblasti.
Ukrajinská armáda se k útokům zatím nevyjádřila a informace poskytnuté ruskými úřady nebylo možné nezávisle ověřit.
V posledních měsících Ukrajina zintenzivnila útoky drony dlouhého doletu zaměřené na ruské území, především pak na Moskvu a klíčovou vojenskou infrastrukturu. Ačkoli většina bezpilotních letounů bývá zneškodněna ještě před dopadem, tyto akce opakovaně narušují civilní leteckou dopravu.
Podle údajů ruské agentury Rosaviacija, které zveřejnil nezávislý portál Novaja Gazeta Europe, vedly ukrajinské útoky od začátku letošního roku k nejméně 217 dočasným uzavřením letišť po celém Rusku.
Značné komplikace způsobily také útoky na začátku května před oslavami Dne vítězství – tehdy došlo k omezením letového provozu, které zasáhly přes 60 tisíc cestujících, jak uvedla Asociace ruských cestovních kanceláří.
Zatímco se Kyjev k aktuálním útokům zatím oficiálně nevyjádřil, ukrajinští představitelé již dříve označili útoky na ruské vojenské a logistické cíle za oprávněnou obranu proti pokračující ruské agresi.
Poslanecká sněmovna ve čtvrtek večer vyslovila důvěru vládě premiéra Andreje Babiše (ANO). Stalo se tak na závěr jednání, které s přestávkami probíhalo od úterý. Babišova vláda je u moci od poloviny prosince, kdy její členy jmenoval prezident Petr Pavel.
Babyboom v českém šoubyznyse bude pokračovat i letos. Radostnou novinkou se v polovině ledna pochlubila herečka a zpěvačka Barbora Poláková. Její dvě děti se totiž dočkají nevlastního mladšího sourozence.
Karlos Vémola zřejmě má alespoň nějakou šanci se dostat z vazby. V posledních dnech se mluví o tom, že by se mohl dostat ven na kauci. Nyní se objevily další podrobnosti k tomuto scénáři. Peníze by podle nich dalo na stůl hned několik lidí.
Nevyzpytatelné je počasí v Česku během posledních dní. Po sněhové nadílce následovala epizoda, kdy opakovaně hrozil výskyt nebezpečné ledovky. Další změnu přinese druhá polovina tohoto týdne. Meteorologové očekávají inverzi.
Nejtěžší moderátorskou disciplínou jsou samozřejmě přímé televizní přenosy. Vyzkoušel si je i Karel Šíp, jenž v živém vysílání zažil asi nejtěžší okamžiky ve své desítky let trvající kariéře. Jak na to dnes vzpomíná?
Íránská justice oficiálně popřela zprávy o tom, že by plánovala popravu šestadvacetiletého Erfana Soltáního, který byl zadržen během nedávných masových nepokojů. Organizace pro lidská práva Hengaw přitom začátkem týdne varovala, že rodina mladého muže byla informována o jeho popravě naplánované na tuto středu. Soltání, majitel obchodu s oblečením, se stal symbolem pro tisíce zadržených Íránců, u nichž panují obavy z nespravedlivých a bleskových procesů.
Dánský ministr zahraničí a jeho grónská kolegyně odletěli do Washingtonu s nadějí, že najdou pochopení u ministra zahraničí Marca Rubia. Místo klidného dialogu je však v Bílém domě čekal tvrdý střet s JD Vancem. Viceprezident USA si za poslední rok vybudoval pověst politika s otevřeně nepřátelským postojem k evropským vládám, což v Bruselu i Kodani vyvolává čiré zděšení.
Spojené státy se ocitají na hraně dalšího zásadního vojenského rozhodnutí. Zatímco se svět ještě nestihl vzpamatovat ze svržení režimu Nicoláse Madura ve Venezuele, pozornost administrativy Donalda Trumpa se nyní naplno přesunula k Íránu. Situace v Teheránu je nejnapjatější za poslední roky a tamní režim čelí nebývalému tlaku z ulice i ze zahraničí. Pro globální trhy však Írán nepředstavuje jen další „padající domino“, ale strategický nervový uzel, jehož destabilizace může mít drtivé dopady na světovou ekonomiku.
Situace v Minneapolisu se v noci na čtvrtek dramaticky vyhrotila poté, co federální agent postřelil a zranil muže, který na něj měl podle oficiálních zpráv zaútočit. Incident okamžitě zažehl nové kolo násilných nepokojů v ulicích, kde se policie a federální složky střetly se stovkami demonstrantů.
Administrativa Donalda Trumpa se loni v létě prezentovala nálety na íránská jaderná zařízení jako jeden ze svých největších vojenských triumfů. Tehdy americké stealth bombardéry B-2 shodily čtrnáct obřích bomb na dva klíčové objekty bez jediné vlastní ztráty. Nyní však prezident Trump hrozí Teheránu novou odvetou v reakci na brutální potlačování protivládních protestů, které si podle aktivistů vyžádalo tisíce životů. Analytici se však shodují, že případný nový útok by vypadal zcela jinak než loňská operace, protože podpora demonstrantů vyžaduje jiný přístup.
Americký prezident Donald Trump opět potvrdil svou pověst nepředvídatelného lídra, který si užívá roli dirigenta globálního chaosu. Zatímco celý svět se zatajeným dechem čekal, zda Spojené státy zahájí ničivý úder na Írán, Trump o této otázce války a míru hovořil v Oválné pracovně během akce na podporu plnotučného mléka ve školách. Mezi vzpomínkami na dětství a nabízením pět dní staré lahve mléka novinářům jen tak mimochodem prohodil, že útok na Teherán možná odloží, protože mu jakési zdroje slíbily zastavení poprav demonstrantů.
Americká veřejnost se staví velmi odmítavě k plánům prezidenta Donalda Trumpa na ovládnutí Grónska. Podle čerstvého průzkumu stanice CNN, který realizovala agentura SSRS, se proti snaze získat toto dánské autonomní území vyjádřilo hned 75 % Američanů. Pro Trumpův záměr rozšířit území Spojených států hlasovala pouhá čtvrtina dotázaných, což naznačuje, že prezidentovy ambice narážejí na domácí scéně na silný odpor.