V neděli ráno došlo k dočasnému uzavření dvou hlavních moskevských letišť – Domodědova a Vnukova – kvůli sérii ukrajinských dronových útoků, které mířily na ruskou metropoli a přilehlé oblasti. O události informoval moskevský starosta Sergej Sobjanin na Telegramu.
Podle něj začaly ruské protivzdušné síly zachycovat přilétající drony krátce po čtvrté hodině ranní. Mezi 5:59 a 8:19 bylo podle jeho vyjádření sestřeleno celkem deset dronů ve vícero vlnách. Na místa dopadu bezpilotních letounů byly vyslány záchranné týmy.
Letiště Domodědovo a Vnukovo, která patří k nejrušnějším dopravním uzlům v Moskvě, přerušila provoz kolem 6:53. Došlo k výraznému narušení letového řádu a zpožděním, což ovlivnilo tisíce cestujících.
Ruské ministerstvo obrany následně uvedlo, že během noci ze 7. na 8. června bylo z Ukrajiny vypuštěno celkem 61 dronů, které směřovaly nejen na Moskvu, ale i na další ruské regiony a anektovaný Krym. Drony byly podle ministerstva sestřelovány nejen v okolí hlavního města, ale také v Brjanské, Belgorodské, Kalužské, Tulské, Orelské a Kurské oblasti.
Ukrajinská armáda se k útokům zatím nevyjádřila a informace poskytnuté ruskými úřady nebylo možné nezávisle ověřit.
V posledních měsících Ukrajina zintenzivnila útoky drony dlouhého doletu zaměřené na ruské území, především pak na Moskvu a klíčovou vojenskou infrastrukturu. Ačkoli většina bezpilotních letounů bývá zneškodněna ještě před dopadem, tyto akce opakovaně narušují civilní leteckou dopravu.
Podle údajů ruské agentury Rosaviacija, které zveřejnil nezávislý portál Novaja Gazeta Europe, vedly ukrajinské útoky od začátku letošního roku k nejméně 217 dočasným uzavřením letišť po celém Rusku.
Značné komplikace způsobily také útoky na začátku května před oslavami Dne vítězství – tehdy došlo k omezením letového provozu, které zasáhly přes 60 tisíc cestujících, jak uvedla Asociace ruských cestovních kanceláří.
Zatímco se Kyjev k aktuálním útokům zatím oficiálně nevyjádřil, ukrajinští představitelé již dříve označili útoky na ruské vojenské a logistické cíle za oprávněnou obranu proti pokračující ruské agresi.
Kreml dal jasně najevo, že válka na Ukrajině nebude ukončena v časovém rámci 50denního ultimáta, které nedávno představil americký prezident Donald Trump. Během třetího kola jednání navrhl Kyjev schůzku nejvyšších představitelů obou států do konce srpna, podle mluvčího prezidenta RF Dmitrije Peskova je však nepravděpodobné, že se taková schůzka uskuteční.
Vysoké teploty nejenže způsobují nepohodlí, ale zároveň mohou mít závažné dopady na lidské zdraví. Vlny extrémního vedra, které letos zasáhly rozsáhlé oblasti severní polokoule, přinášejí vedle známých projevů jako nevolnost, závratě nebo dehydratace také méně známý, avšak významný efekt: urychlení biologického stárnutí. Podle nových studií může dlouhodobé vystavení vysokým teplotám poškodit buňky a tkáně a způsobit rychlejší biologické stárnutí, které se může lišit od kalendářního věku člověka.
Společnost Paramount zažívá několik perných týdnů. Důvodem je rozhodnutí vyplatit Donaldu Trumpovi 16 milionů dolarů, namísto toho, aby se s ním soudila. Mnozí předpovídali, že by spor pravděpodobně vyhrála. K tomuto kroku došlo zrovna ve chvíli, kdy firma potřebovala schválení fúze za 8 miliard dolarů od federálních úřadů, což vyvolalo obrovský poprask.
Vztah mezi Evropskou unií a Čínou připomíná manželství z rozumu, které je plné napětí, neshod i výčitek, ale zároveň natolik propojené, že rozchod není možný. Čína zásobuje Evropu levnou výrobou a klíčovými technologiemi, EU jí na oplátku dodává stroje, luxus a know-how. Přes politické spory a vzájemné výtky obě velmoci dobře vědí, že bez sebe zatím nemohou fungovat, pokud chtějí zůstat globálními hráči.
Podle průzkumů rostoucí počet extrémních klimatických jevů, jako jsou povodně, lesní požáry a hurikány, nezvýšil povědomí o hrozbách spojených se změnou klimatu. Místo toho lidé mění svou představu o tom, co považují za „normální“. Tento jev, označovaný jako „efekt vařící žáby“, způsobuje, že si postupné změny těžko všímáme.
Uznání palestinské státnosti znovu rozděluje světovou diplomacii. Zatímco Francie jako první velká evropská mocnost oznámila, že Palestinu oficiálně uzná, USA a Izrael takový krok tvrdě odmítají. Tvrdí, že legitimizuje násilí a ohrožuje mír. Přesto se počet států podporujících dvoustátní řešení dál rozrůstá – uznání Palestiny nyní podporují tři čtvrtiny celého světa.
V reakci na rostoucí napětí mezi Ruskem a západními zeměmi přinesl ruský deník Komsomolskaja Pravda, označovaný novináři jako „oblíbené Putinovy noviny“, bizarní prognózu. Podle ní by Evropská unie mohla zaútočit na Rusko již v roce 2027, uvedl server Meduza.
Po intenzivních bouřkách, které ve čtvrtek zasáhly Moravu, vydal dnes Český hydrometeorologický ústav (ČHMÚ) naléhavou výstrahu před silnými bouřkami pro oblast Čech. Očekává se, že nepříznivé počasí zasáhne region v odpoledních a večerních hodinách během pátku i soboty.
Humanitární organizace tvrdě kritizují Evropskou unii za její nedostatečnou reakci na humanitární katastrofu v Gaze. Podle nich jsou výzvy k umožnění dodávek pomoci nedostatečné bez uplatnění tvrdších opatření vůči Izraeli, zejména sankcí.
Na 25. summitu EU–Čína v Pekingu byla podepsána důležitá klimatická dohoda, která byla považována za vzácné vítězství pro obě strany. Přesto, že se evropským lídrům podařilo dosáhnout společné shody v oblasti boje proti klimatickým změnám, zbytek jednání se ukázal jako neúspěšný.
Hulk Hogan, známá postava světa profesionálního wrestlingu a herec, zemřel ve věku 71 let. Podle informací jeho manažera, Chrise Vola, zemřel poté, co u něj došlo k srdeční zástavě, zatímco byl doma na Floridě.
Francouzský prezident Emmanuel Macron na platformě X oznámil, že Francie oficiálně uzná palestinský stát na zasedání Valného shromáždění OSN v září tohoto roku. Tato zpráva přichází v době, kdy humanitární krize v Gaze i politické napětí na Blízkém východě eskalují.