Spojené státy a Polsko dojednávají dohodu o vybudování nové americké základny na polském území, která by měla ubytovat zhruba 10 tisíc vojáků. Tento krok představuje významný posun v rozmístění ozbrojených sil v Evropě a zároveň přímé varování adresované Ruské federaci. Snahu o zřízení základny oznámil polský ministr zahraničí Radosław Sikorski na akci Rady pro mezinárodní vztahy v New Yorku. V současné době se v Polsku nachází přibližně 7 tisíc amerických vojáků, přičemž další jednotky armády USA se přesouvají do Litvy a Estonska.
Oznámení přichází v době, kdy Pentagon provádí celkovou revizi přítomnosti amerických služebních příslušníků v zahraničí. Diskuse o vybudování základny navazují na předchozí prohlášení prezidenta Donalda Trumpa, který o myšlence americké základny v Polsku v minulosti již hovořil. Teprve nyní však zástupci obou zemí předložili konkrétní detaily chystaného projektu. Polský ministr zahraničí vyjádřil naději, že americký prezident dodrží své dřívější sliby ohledně posílení bezpečnosti v regionu.
Podle Sikorského si Varšava přeje takovou přítomnost jednotek Spojených států, která Poláky ujistí o jejich bezpečnosti, aniž by současně působila útočně vůči Rusku. Spojenci v Severoatlantické alianci přitom vyjadřují obavy z možného snížení amerického vojenského otisku na evropském kontinentu. K tomuto přezkumu dochází v situaci, kdy Moskva stupňuje své agresivní kroky a zaměřuje se na členské státy aliance. Konečnou zprávu o revizi rozmístění vojsk by měl americký ministr obrany Pete Hegseth obdržet počátkem listopadu.
Šéf politického odboru Pentagonu Elbridge Colby, který prováděný přezkum vede, označil celou iniciativu za projekt NATO 3.0. Podle jeho vyjádření má tento proces vést k vytvoření silnější a odolnější aliance, ve které budou jednotliví členové nuceni vynakládat více prostředků na vlastní obranu. Tento krok by měl evropským státům poskytnout větší vojenské kapacity pro vzájemnou spolupráci. Spojence však v minulosti znepokojily nejasné kroky Pentagonu, jako bylo stažení brigády z Rumunska či plánované odvolání tisíců vojáků z Německa.
Mezitím se bezpečnostní situace v blízkosti hranic aliance nadále zhoršuje v důsledku aktivních kroků ruské armády. Dánská vojenská zpravodajská služba zveřejnila hodnocení, podle kterého existuje nízké, ale rostoucí riziko, že Rusko zahájí omezený vojenský útok proti jedné nebo několika sousedním zemím NATO. Německo navíc obvinilo Moskvu z neúspěšného plánu na útok pomocí ozbrojeného dronu, který měl mířit na letiště v Lipsku. V reakci na tyto události zvyšují alianční země svou ostražitost na východním křídle.
V posledních dnech došlo také k narušení vzdušného prostoru Moldavska a Rumunska ruskými drony během útoků na ukrajinské území. Polsko muselo neprodleně vyslat do vzduchu stíhací letouny poté, co ruská vojenská helikoptéra porušila jeho vzdušný prostor a ruské drony operovaly v blízkosti polsko-ukrajinské hranice. Narůstající počet vzdušných incidentů potvrzuje přetrvávající napětí podél celé východní hranice aliance. Vybudování nové základny s deseti tisíci vojáky má proto posílit odstrašující kapacitu v celém regionu.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.