Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Jedním z mála naverbovaných, kterým se podařilo z ruské armády uniknout a vrátit se do vlasti, je šestatřicetiletý Peruánec Carlos Lenski Davila Vela. Tento muž strávil na frontové linii na východě Ukrajiny pouhé čtyři dny, než byl zraněn střepinou z dronu při útoku na ukrajinskou vesnici. Davila Vela podle webu Politico uvedl, že byl původně přemluven k roli operátora dronů mimo zónu aktivních bojů, ale nakonec se ocitl v útočné jednotce. Spolu s ním byli na frontu vysláni i další cizinci a mobilizovaní Rusové, z nichž mnozí byli staří nebo nemocní.
Na cvičištích a v kasárnách v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny potkal peruánský rekrut zhruba osmdesát dalších latinskoamerických bojovníků z Kolumbie, Panamy, Bolívie, El Salvádoru či Argentiny. Podle jeho výpovědi fungovaly výcvikové tábory jako neustálý dopravník, kde byli noví muži denně posíláni na frontu a okamžitě nahrazováni dalšími. Davila Vela odhaduje, že většina z jeho tehdejších spolubojovníků je v současnosti mrtvá nebo nezvěstná. Samotní velitelé si byli vědomi toho, že muže posílají na jistou smrt v rámci taktiky masových pěchotních útoků.
Cesta většiny jihoamerických rekrutů začíná na sociálních sítích, například na platformě TikTok, kde reagují na videa s válečnou tematikou. Zprostředkovatelé z řad bývalých vojáků jim následně zajistí letenky přes mezipřistání v Evropě či Turecku, aby prošli ruskou hraniční kontrolou jako běžní turisté. Po příjezdu do Moskvy jsou tito muži přivítáni organizátory, obdrží hotovost a jsou okamžitě převezeni k vojenským útvarům. Namísto slibovaných výhodných pracovních podmínek však často musejí z prvních výdělků platit vlastní vybavení a čelí tvrdému zacházení.
Příbuzní pohřešovaných vojáků v Peru pořádají protesty a označují celý systém náboru za obchodování s lidmi, při kterém jsou muži podvodem donuceni k podpisu armádních kontraktů. Peruánské ministerstvo zahraničí oficiálně eviduje téměř pět stovek svých občanů bojujících za Rusko, včetně desítek mrtvých a více než stovky nezvěstných. Rodiny obětí však tvrdí, že tato čísla jsou značně podhodnocená, což dokládají i tisíce příspěvků v komunitních skupinách na sociálních sítích. V soukromých konverzacích se objevují i zoufalé vzkazy rekrutů, kteří popisují podvodné jednání a marně žádají o pomoc s návratem domů.
Ukrajinské úřady odhadují, že v řadách ruských ozbrojených sil působí přibližně 29 tisíc zahraničních rekrutů z různých částí světa. Přestože tito cizinci tvoří jen část celkových sil, jejich přítomnost nutí ukrajinskou armádu vynakládat značné množství munice, dronů i lidských zdrojů. Během prvních devíti měsíců letošního roku zajali Ukrajinci čtyřikrát více latinskoamerických bojovníků než za celé předchozí období od začátku invaze. Peruánci v současnosti představují třetí nejpočetnější skupinu mezi zajatými Latinoameričany.
Rodiny peruánských vojáků se po neúspěšných apelech na domácí úřady snaží organizovat neoficiální cesty k záchraně svých příbuzných. Využívají k tomu kontakty na místní zprostředkovatele v Rusku, kteří za poplatky zjišťují stav pohřešovaných nebo pomáhají zraněným k útěku z nemocnic. Samotnému Davilovi Velovi se podařilo uprchnout ze špitálu ve Starém Oskolu nedaleko ukrajinských hranic. K zaplacení odvozu na peruánské velvyslanectví v Moskvě použil podstatnou část svého náborového příspěvku, čímž si zajistil bezpečný návrat do vlasti.
Snahy peruánské vlády o řešení situace zůstávají podle příbuzných nedostatečné z důvodu obav z narušení vztahů s Ruskem. Při srpnovém uzavřeném jednání zástupců rodin s peruánským ministrem zahraničí Carlosem Espou a ruským velvyslancem si diplomati stížnosti vyslechli, avšak ruská strana následně prohlásila, že všichni muži vstoupili do armády dobrovolně. Latinskoamerické státy se podle odborníků snaží zachovat vůči konfliktu neutralitu i kvůli ekonomické závislosti na dovozu ruských hnojiv. Rodiny se přesto nadále snaží varovat další zájemce před odjezdem do války, kde je průměrná životnost nováčků v bojových liniích extrémně nízká.
První létající auta v Číně by mohla být veřejnosti dostupná již v průběhu příštího léta, jak na technologickém summitu Web Summit v Lisabonu oznámil šéf čínské společnosti XPeng Deli Zhao. Tento dvoumístný nízkoletový prostředek s funkcí autopilota, jehož cena se pohybuje kolem tří set tisíc dolarů, má být ve druhé polovině roku 2027 připraven pro rekreační využití ve venkovských oblastech a pro potřeby záchranných služeb.
První den třístranných rozhovorů mezi Ruskem, Ukrajinou a Spojenými státy ve Spojených arabských emirátech skončil po čtyřech hodinách vzájemných jednání. Americký ministr zahraničí Marco Rubio označil tato setkání za velmi produktivní, ačkoliv současně upozornil, že před všemi zúčastněnými stranami stojí ještě velký kus práce.
Na pozadí mírových rozhovorů zprostředkovaných Spojenými státy stupňuje Rusko své útoky na ukrajinskou energetickou infrastrukturu a hospodářství, čímž zemi vystavuje dosud nejtěžší zkoušce od začátku konfliktu. Nezávislý vyšetřovací panel Organizace spojených národů nedávno dospěl k závěru, že úmyslné útoky na civilní a životně důležité energetické systémy naplňují skutkovou podstatu válečných zločinů a zločinů proti lidskosti.
Celosvětové emise uhlíku v roce 2026 podle nových zjištění vědců stagnují, což souvisí s prudkým růstem cen ropy a plynu po válce v Íránu. Tyto vysoké ceny přiměly lidi k hledání alternativ a k odklonu od tradičních fosilních paliv. Zpráva přináší nový pohled na vývoj v oblasti životního prostředí během probíhajícího roku.
Generální tajemník Organizace spojených národů António Guterres vyzval na probíhající klimatické konferenci COP31 v turecké Antalyi hostitelskou zemi a Austrálii k tomu, aby pokračovaly v rozvoji plánu na postupný přechod od fosilních paliv.
Spojené státy americké v pondělí evakuovaly své vojenské letouny z britské letecké základny RAF Mildenhall v Anglii kvůli hrozbě pocházející z Íránu. O tomto kroku informoval list The Wall Street Journal s odvoláním na zdroje obeznámené se situací.
Evropská unie se podle oficiální zprávy Evropské agentury pro životní prostředí nachází téměř na správné cestě k dosažení svých klimatických cílů pro rok 2030, avšak současné úsilí o snižování znečištění výrazně zaostává za dlouhodobými závazky pro roky 2040 a 2050.
Ukrajinské síly dálkového letectva údajně začínají využívat izraelsko-italskou satelitní technologii HiSKY jako alternativu k americkému systému Starlink. Důvodem této změny je snaha zajistit komunikaci pro útoky hluboko v ruském vnitrozemí bez rizika politického omezení ze strany amerických provozovatelů. Podle webu Kyiv Post se nové terminály instalují na drony útočící na ruskou energetickou infrastrukturu.
V turecké Antalyi začala v pondělí klíčová dvoutýdenní konference OSN o změně klimatu označovaná jako COP31, na které se setkávají zástupci téměř dvou set zemí. Úvodní plenární zasedání přineslo ostrá varování představitelů mezinárodního společenství před dopady probíhající klimatické krize. Hlavní pozornost byla věnována nutnosti urychlit přechod k obnovitelným zdrojům energie a nové strategii elektrifikace.
Generální ředitel společnosti Nvidia Jensen Huang se ocitl ve středu pozornosti kvůli odhalenému románku s údajnou čínskou špionkou. Šéf nejhodnotnější firmy světa čelí vnitřnímu vyšetřování, avšak obdržel silnou podporu od amerického prezidenta Donalda Trumpa i předních osobností ze Silicon Valley. Reakce veřejnosti na sebe nenechaly dlouho čekat.
Francouzská vláda oficiálně obvinila Írán z kybernetického útoku na supermarkety, ke kterému došlo v průběhu minulého měsíce. Incident vedl ke zkažení čerstvých i mražených potravin u zhruba sedmi set prodejců po celé zemi. Paříž v reakci na tuto událost přistoupila k diplomatickým krokům a oznámila přípravu sankcí.
Den boje za svobodu a demokracii a Mezinárodní den studentstva, který připadá na 17. listopad, uzavírá letošní sérii podzimních státních svátků. Jeden z tuzemských řetězců s předstihem informuje zákazníky, zda bude otevřeno.