Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Jedním z mála naverbovaných, kterým se podařilo z ruské armády uniknout a vrátit se do vlasti, je šestatřicetiletý Peruánec Carlos Lenski Davila Vela. Tento muž strávil na frontové linii na východě Ukrajiny pouhé čtyři dny, než byl zraněn střepinou z dronu při útoku na ukrajinskou vesnici. Davila Vela podle webu Politico uvedl, že byl původně přemluven k roli operátora dronů mimo zónu aktivních bojů, ale nakonec se ocitl v útočné jednotce. Spolu s ním byli na frontu vysláni i další cizinci a mobilizovaní Rusové, z nichž mnozí byli staří nebo nemocní.
Na cvičištích a v kasárnách v Rusku a na okupovaných územích Ukrajiny potkal peruánský rekrut zhruba osmdesát dalších latinskoamerických bojovníků z Kolumbie, Panamy, Bolívie, El Salvádoru či Argentiny. Podle jeho výpovědi fungovaly výcvikové tábory jako neustálý dopravník, kde byli noví muži denně posíláni na frontu a okamžitě nahrazováni dalšími. Davila Vela odhaduje, že většina z jeho tehdejších spolubojovníků je v současnosti mrtvá nebo nezvěstná. Samotní velitelé si byli vědomi toho, že muže posílají na jistou smrt v rámci taktiky masových pěchotních útoků.
Cesta většiny jihoamerických rekrutů začíná na sociálních sítích, například na platformě TikTok, kde reagují na videa s válečnou tematikou. Zprostředkovatelé z řad bývalých vojáků jim následně zajistí letenky přes mezipřistání v Evropě či Turecku, aby prošli ruskou hraniční kontrolou jako běžní turisté. Po příjezdu do Moskvy jsou tito muži přivítáni organizátory, obdrží hotovost a jsou okamžitě převezeni k vojenským útvarům. Namísto slibovaných výhodných pracovních podmínek však často musejí z prvních výdělků platit vlastní vybavení a čelí tvrdému zacházení.
Příbuzní pohřešovaných vojáků v Peru pořádají protesty a označují celý systém náboru za obchodování s lidmi, při kterém jsou muži podvodem donuceni k podpisu armádních kontraktů. Peruánské ministerstvo zahraničí oficiálně eviduje téměř pět stovek svých občanů bojujících za Rusko, včetně desítek mrtvých a více než stovky nezvěstných. Rodiny obětí však tvrdí, že tato čísla jsou značně podhodnocená, což dokládají i tisíce příspěvků v komunitních skupinách na sociálních sítích. V soukromých konverzacích se objevují i zoufalé vzkazy rekrutů, kteří popisují podvodné jednání a marně žádají o pomoc s návratem domů.
Ukrajinské úřady odhadují, že v řadách ruských ozbrojených sil působí přibližně 29 tisíc zahraničních rekrutů z různých částí světa. Přestože tito cizinci tvoří jen část celkových sil, jejich přítomnost nutí ukrajinskou armádu vynakládat značné množství munice, dronů i lidských zdrojů. Během prvních devíti měsíců letošního roku zajali Ukrajinci čtyřikrát více latinskoamerických bojovníků než za celé předchozí období od začátku invaze. Peruánci v současnosti představují třetí nejpočetnější skupinu mezi zajatými Latinoameričany.
Rodiny peruánských vojáků se po neúspěšných apelech na domácí úřady snaží organizovat neoficiální cesty k záchraně svých příbuzných. Využívají k tomu kontakty na místní zprostředkovatele v Rusku, kteří za poplatky zjišťují stav pohřešovaných nebo pomáhají zraněným k útěku z nemocnic. Samotnému Davilovi Velovi se podařilo uprchnout ze špitálu ve Starém Oskolu nedaleko ukrajinských hranic. K zaplacení odvozu na peruánské velvyslanectví v Moskvě použil podstatnou část svého náborového příspěvku, čímž si zajistil bezpečný návrat do vlasti.
Snahy peruánské vlády o řešení situace zůstávají podle příbuzných nedostatečné z důvodu obav z narušení vztahů s Ruskem. Při srpnovém uzavřeném jednání zástupců rodin s peruánským ministrem zahraničí Carlosem Espou a ruským velvyslancem si diplomati stížnosti vyslechli, avšak ruská strana následně prohlásila, že všichni muži vstoupili do armády dobrovolně. Latinskoamerické státy se podle odborníků snaží zachovat vůči konfliktu neutralitu i kvůli ekonomické závislosti na dovozu ruských hnojiv. Rodiny se přesto nadále snaží varovat další zájemce před odjezdem do války, kde je průměrná životnost nováčků v bojových liniích extrémně nízká.
Ruská armáda stále častěji verbuje do bojů na Ukrajině zástupce ze zemí Latinské Ameriky, přičemž významným zdrojem nových posil do prvoliniových bojů se stalo Peru. Ruský náborový aparát se po diplomatických problémech a omezeních v Asii či Africe zaměřil na jihoamerický kontinent, kde láká muže na vidinu vysokého výdělku. Podle odhadů a výpovědí svědků odcestovaly do Moskvy jen v prvních měsících letošního roku stovky Peruánců. Mnozí z nich přitom původně věřili, že nebudou nasazeni přímo do nejtvrdších bojů.
Vstup Ukrajiny do Evropské unie by se mohl stát klíčovým prvkem jakékoli budoucí mírové dohody a zásadním pilířem evropské bezpečnosti. Ačkoli se hovoří o řadě překážek v oblastech korupce či zemědělství, politická vůle a stanovení pevného data vstupu mohou celý proces výrazně urychlit. Podle analytika Timothyho Ashe by přijetí Ukrajiny do Unie mohlo pro bezpečnost kontinentu udělat více než samotné členství v Severoatlantské alianci, píše Kyiv Post.
Íránská delegace vedená prezidentem Masúdem Pezeškijánem a ministrem zahraničí Abbásem Araghčím využila Zasedání Valného shromáždění OSN v New Yorku k rozsáhlé diplomatické iniciativě. Sedm měsíců poté, co Pezeškiján přežil americko-izraelský nálet, při kterém zahynul nejvyšší vůdce ajatolláh Alí Chameneí, se íránští představitelé setkali s desítkami zahraničních diplomatů. Teherán se na mezinárodním fóru snažil prezentovat jako stát dodržující mezinárodní právo v boji proti protivníkům, kteří vůči němu uplatňují válečné sankce a námořní blokádu.
Videa natočená v ruském zajetí, na kterých ukrajinští vojáci zdánlivě odmítají svou vlast, zanechávají hluboké rány v ukrajinské společnosti. Jedním z takových případů je příběh Vladimira Srebrodolského, který bojoval na východní frontě a po svém zajetí se objevil na propagandistickém záznamu. Ve videu šířeném na sociálních sítích uvedl, že se nechce vrátit na Ukrajinu a přeje si rychlý konec konfliktu. Záznam vyvolal v jeho rodné vesnici Karpylivka ostré spory a část sousedů ho začala považovat za zrádce. Situace vygradovala do té míry, že místní obyvatelé odmítli povolit jeho pohřeb v rodné obci.
V Ruské federaci proběhly volby do Státní dumy, které byly prvními parlamentními volbami od začátku plnohodnotné invaze na Ukrajinu. Hlasování se uskutečnilo za zcela mimořádných okolností, kdy se země potýká s ukrajinskými údery na svém vlastním území, zhoršující se ekonomickou situací a vojenskými neúspěchy.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu vystoupil na Valném shromáždění OSN s ostrým projevem, ve kterém odmítl obvinění, že Izrael páchá v Pásmu Gazy genocidu. Tato tvrzení označil za největší lež století a zdůraznil právo své země na obranu. Během svého vystoupení rovněž obhajoval vojenské kroky proti Íránu a ostře zkritizoval diplomaty, kteří před jeho projevem opustili jednací sál. Vystoupení se odehrálo v době zvýšeného mezinárodního tlaku na izraelskou vládu.
Turecký prezident Recep Tayyip Erdoğan navrhl plnohodnotné členství své země ve Šanghajské organizaci pro spolupráci. Tento krok přišel necelé dva měsíce poté, co Turecko hostilo summit Severoatlantické aliance, jehož cílem bylo zdůraznit klíčovou roli země v transatlantické bezpečnosti. Turecko je členem NATO již od roku 1952 a zároveň zůstává kandidátským státem Evropské unie. Šanghajská organizace pro spolupráci, vedená Čínou a Ruskem a od roku 2023 zahrnující i Írán, však představuje alternativní, nezápadní vizi mezinárodního uspořádání.
Rychlý pokrok čínské umělé inteligence vyvolává ve Washingtonu obavy ze ztráty technologické dominance. Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy zatím v oboru vedou a tento stav musejí za každou cenu udržet, protože vítěz v oblasti umělé inteligence ovlivní globální rozložení sil. Washington sází na pokročilé čipy, špičkové výzkumné laboratoře a silné investory, přičemž tlačí ostatní země k výběru jednoho ze soupeřících táborů. Čína však přichází s alternativním přístupem, který oslovuje řadu rozvojových i rozvinutých států.
Ruská armáda rozšířila své útoky na ukrajinské území a začala se zaměřovat na datová centra i poskytovatele internetového připojení. Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj uvedl, že cílem Moskvy je v maximální možné míře narušit běžný život obyvatel. Podle jeho slov tyto údery přímo ovlivňují schopnost lidí pracovat, studovat i zůstat ve spojení se svými blízkými. Při jednom z nedávných útoků ruský dálkově řízený dron zasáhl kancelářské centrum v Kyjevě. Na místě zahynuli čtyři lidé a došlo k vážnému poškození tamního datového centra.
Kriminalisté se již od předminulého víkendu zabývají případem mrtvého novorozence, jehož tělo se našlo v Rovensku pod Troskami na Semilsku. Podezřelou osobu či osoby se stále nepodařilo stanovit. Policie proto sáhne k poměrně neobvyklému postupu.
V podstatě by se dalo říct, že za to může Benjamin Netanjahu. Stárnoucí oscarová herečka Susan Sarandonová skončila ve čtvrtek v poutech kvůli účasti na nepovolené demonstraci proti právě přítomnému izraelskému státníkovi v americkém New Yorku. Informoval o tom britský deník The Guardian.
Ruský deficit má za letošek činit až 3 % HDP, což je dvojnásobek původního plánu. To samo o sobě není pro Rusko katastrofa. Má nízký dluh a půjčuje si hlavně doma v rublech. Důležitější je, že se rozpočet citelně zhoršuje právě v době, kdy by mu dražší ropa a slabší rubl měly pomáhat.