Rodinná tragédie Shemiraniových se stala symbolem temné stránky konspiračních teorií a jejich šíření na sociálních sítích. Paloma Shemiraniová, nadaná studentka prestižní Cambridgeské univerzity, podlehla ve věku pouhých 23 let neléčené formě rakoviny – její bratři obviňují matku Kate, bývalou zdravotní sestru a výraznou postavu antivakcinačního hnutí, že svou dceru odradila od život zachraňující léčby.
Případ vyvolal šok nejen ve Velké Británii, ale i v mezinárodních lékařských a mediálních kruzích. Podle výpovědi lékařů měla Paloma vysokou šanci na uzdravení, pokud by podstoupila chemoterapii. Přesto se rozhodla pro alternativní terapii, známou jako Gersonova metoda, která je široce považována za pseudovědeckou a v některých případech i nebezpečnou.
Její bratři Gabriel a Sebastian Shemiraniovi veřejně obviňují matku Kate z toho, že Palomu svou ideologickou zaslepeností připravila o život. "Moje sestra zemřela jako přímý důsledek maminčiných činů a přesvědčení," uvedl Sebastian v reportáži BBC Panorama. Gabriel dodal: "Nemohl jsem jí zachránit, ale doufám, že její příběh zachrání někoho jiného."
Kate Shemiraniová, známá na internetu jako „Natural Nurse“ (Přírodní sestra), propaguje léčbu rakoviny pomocí přírodních šťáv, kávových klystýrů a dalších metod bez lékařského základu. Přestože již v roce 2021 přišla o zdravotnickou licenci, její profil na sociálních sítích byl po nástupu Elona Muska do čela sítě X (dříve Twitter) znovu obnoven. Dnes má opět milionové publikum, kterému radí mimo jiné i s léčbou rakoviny bez použití klasické medicíny.
Paloma byla podle výpovědí přátel i bývalého partnera inteligentní a skeptická mladá žena, nicméně vliv matky a emocionální manipulace zřejmě sehrály klíčovou roli v jejím rozhodnutí léčbu odmítnout. Textové zprávy a hlasové nahrávky, které redakce BBC získala, ukazují na znepokojivý tlak ze strany matky, která například Palomu naléhala, aby nepodepisovala souhlas s léčbou.
Zdravotníci v nemocnici v Maidstone, kde byla Paloma diagnostikována s nehodgkinským lymfomem, zaznamenali znepokojení z vlivu matky, přesto nakonec uznali, že Paloma byla schopna samostatně se rozhodnout. Někteří odborníci však upozorňují, že i zdánlivě „dobrovolné“ rozhodnutí může být ovlivněno manipulací, strachem či rodinným nátlakem.
Onkolog a místopředseda britského Královského kolegia radiologů Tom Roques v reportáži BBC upozornil, že šíření pseudoléčebných metod se stává stále běžnějším, a to i díky postavám, jako je americký ministr zdravotnictví Robert F. Kennedy Jr., který v minulosti šířil vyvrácené teorie o vakcínách. „Hrozí, že se více lidí obrátí k neúčinným alternativním léčbám a aktivně si tak ublíží,“ varuje Roques.
Rodinné vztahy Shemiraniových byly již v minulosti poznamenány napětím a ideologickým rozporem. Po rozvodu rodičů se bratři od matky distancovali, zatímco Paloma s ní zůstala v kontaktu, i když jejich vztah nebyl bez problémů. Zprávy sdílené s jejím bývalým přítelem Anderem Harrisem naznačují, že Paloma trpěla psychickým nátlakem a občasnými projevy fyzické agrese ze strany matky.
V posledních měsících života se stav Palomy zhoršoval. Přestože její přátelé pozorovali jasné známky postupující nemoci, Paloma odmítala chemoterapii. Věřila své matce, která jí tvrdila, že nové bulky v těle jsou znamením, že „rakovina opouští tělo“. Její matka ji navíc podle výpovědí bratrů izolovala od okolí a tvrdila například, že vlhký vzduch může dceru zabít, čímž jí bránila ve styku s rodinou.
V březnu 2024 Paloma přerušila vztah s přítelem a v červenci, pouhých sedm měsíců po diagnóze, zemřela. Její bratr Gabriel mezitím zahájil právní kroky, které měly zajistit, aby odborníci přezkoumali vhodnost její léčby – ale smrt sestry případ ukončila dřív, než k tomu mohlo dojít.
Případ Palomy Shemiraniové vyvolal ve Velké Británii ostrou debatu o odpovědnosti rodičů, vlivu konspiračních teorií a o selhání státu chránit zranitelné jedince. Lékaři i analytici varují, že nárůst dezinformací o léčbě nemocí může mít tragické následky, zejména pro mladé lidi, kteří jsou v krizi a hledají důvěru tam, kde by měla být odborná pomoc.
Přestože matka Palomy jakoukoli odpovědnost odmítá a tvrdí, že její dcera zemřela v důsledku chyb zdravotníků, žádný důkaz tuto verzi neprokazuje. Zůstává tak jen nevyřčená otázka: kolik dalších mladých životů bude ještě obětováno na oltář konspiračních bludů?
Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.