Francie během léta zadržela 500 lidí podezřelých ze zakládání lesních požárů. Co bylo jejich motivem?

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 13. září 2026 11:17
Sdílej:

Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.

Kriminologický výzkumník národní policie Thierry Toutin pro The Guardian upozorňuje, že zakládání požárů zůstává ve Francii málo prozkoumaným a těžko pochopitelným trestným činem. Historicky přitom země přistupovala k žhářství s extrémní přísností, neboť před dvěma sty lety za vlády Napoleona hrozil za úmyslné založení lesního požáru automaticky trest smrti gilotinou. Dnešní právní úprava stanovuje za tento čin trest odnětí svobody od deseti let a pokutu ve výši 150 tisíc eur. V případě zasažení chráněných území hrozí pachatelům až patnáct let vězení a při úmrtí osoby dokonce doživotní trest.

Vyšetřování těchto zločinů je podle odborníků mimořádně komplikované, protože samotný oheň často zničí veškeré klíčové důkazy. V několika francouzských departementech proto vznikly specializované vyšetřovací skupiny propojující policii, lesní správu a místní služby. Oficiální francouzské statistiky dělí požáry na přírodní, nahodilé, neúmyslné způsobené profesionální či individuální činností a požáry úmyslné. Vládní osvětové kampaně zopakované v médiích zdůrazňují, že devět z deseti požárů způsobuje lidská činnost.

Přibližně dvě třetiny lidmi způsobených požárů vznikají z nedbalosti, za což v případě prokázání viny hrozí odnětí svobody na jeden rok až pět let. Celá jedna třetina lesních požárů ve Francii je však zakládána úmyslně se záměrem uškodit. Data z roku 2025 ukazují, že úmyslné žhářství bylo vůbec nejčastější samostatnou příčinou lesních požárů a stálo za téměř třiceti procenty všech případů. Mezi pachateli se přitom objevují velmi rozmanité osobnostní profily i různorodé motivace.

Francouzské soudy již vynenesly řadu konkrétních rozsudků nad letošními žháři. Sedmadvacetiletý muž s diagnózou autismu a schizofrenie byl odsouzen ke čtyřem letům detence a léčení poté, co zapálil dopis pro svou zesnulou dceru. Soud v Perpignanu poslal na pět let do vězení jednapadesátiletého muže za založení čtyř požárů. Tříletý podmíněný trest dostal dobrovolný hasič z Les Sables d'Olonne, kterého nahlásili jeho vlastní nadřízení. V Lyonu byl odsouzen devětadvacetiletý recidivista, jehož požár zničil přes hektar půdy, vyžádal si zásah 71 hasičů a vynutil si evakuaci 150 lidí.

Trestním postihům čelí také osoby, které způsobily požár svou nedbalostí. Šesti měsíci odnětí svobody s podmíněným odkladem byl potrestán řidič, který zapálil oheň, aby přivolal záchranné složky po poruše svého vozidla. Podmíněné tresty obdrželi rovněž dva majitelé restaurace z jihozápadu země, kteří přes vyhlášený červený stupeň nebezpečí zapálili gril na dřevěné uhlí a odpalovali ohňostroj.

Analýza policejních zpráv publikovaná deníkem Le Figaro odhaluje základní demografické rysy podezřelých osob. Zadrženými jsou v 97,5 procenta případů muži s průměrným věkem 32,5 roku, přičemž téměř devětadvacet procent z nich tvoří mladiství. Více než 95 procent podezřelých představují francouzští občané. Ze zkoumaného vzorku osmdesáti podezřelých bylo navíc 37 osob bez stálého zaměstnání.

Kriminologové rozdělují hlavní motivy úmyslného žhářství do čtyř základních kategorií. Část útoků vzniká v kontextu mezilidských konfliktů, sousedských sporů, vyřizování účtů mezi gangy či osobní msty. Další pachatelé jednají kvůli finančnímu zisku, například při pojistných podvodech, případně z politického či ideologického přesvědčení. Poslední skupinu představují lidé trpící psychickými poruchami nebo patologickými skony.

Psychiatr Laurent Layet vysvětluje, že skutečná pyromanie je poruchou kontroly impulsů a týká se zhruba pěti procent žhářů, kteří pociťují před činem napětí a následně úlevu. Podobně malou skupinu tvoří dobrovolní hasiči, kteří zakládají požáry kvůli touze po uznání z jejich následného hašení. Klinická psycholožka Johanna Rozenblumová dodává, že u většiny ostatních žhářů jde o projev vzdoru vůči systému a protispolečenské chování. U mladistvých se pak adolescentní impulsivita mísí s nezralostí a frustrací, což jim brání plně si uvědomit rozsah způsobených škod.

Stalo se
Počasí
Zima, ilustrační fotografie.

Alpy hlásí OTEVŘENO: První informace pro milovníky lyžování v nové sezóně!

Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.

Novinky
Andrej Babiš

Hraje se o velké peníze, přiznal Babiš po jednání v EU! Co Česko odmítá?

Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií. 

Novinky
Petr Pavel

Záležitost uzavřena?! Pavel odhalil, koho a kolik stála jeho dovolená v Maroku

Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí. 

Novinky
António Costa, Volodymyr Zelenskyj a Ursula von der Leyenová

Ukrajina je pro EU prioritou, podpora je důležitější než kdy dříve, prohlásili po summitu Costa a von der Leyenová

Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.