Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Kriminologický výzkumník národní policie Thierry Toutin pro The Guardian upozorňuje, že zakládání požárů zůstává ve Francii málo prozkoumaným a těžko pochopitelným trestným činem. Historicky přitom země přistupovala k žhářství s extrémní přísností, neboť před dvěma sty lety za vlády Napoleona hrozil za úmyslné založení lesního požáru automaticky trest smrti gilotinou. Dnešní právní úprava stanovuje za tento čin trest odnětí svobody od deseti let a pokutu ve výši 150 tisíc eur. V případě zasažení chráněných území hrozí pachatelům až patnáct let vězení a při úmrtí osoby dokonce doživotní trest.
Vyšetřování těchto zločinů je podle odborníků mimořádně komplikované, protože samotný oheň často zničí veškeré klíčové důkazy. V několika francouzských departementech proto vznikly specializované vyšetřovací skupiny propojující policii, lesní správu a místní služby. Oficiální francouzské statistiky dělí požáry na přírodní, nahodilé, neúmyslné způsobené profesionální či individuální činností a požáry úmyslné. Vládní osvětové kampaně zopakované v médiích zdůrazňují, že devět z deseti požárů způsobuje lidská činnost.
Přibližně dvě třetiny lidmi způsobených požárů vznikají z nedbalosti, za což v případě prokázání viny hrozí odnětí svobody na jeden rok až pět let. Celá jedna třetina lesních požárů ve Francii je však zakládána úmyslně se záměrem uškodit. Data z roku 2025 ukazují, že úmyslné žhářství bylo vůbec nejčastější samostatnou příčinou lesních požárů a stálo za téměř třiceti procenty všech případů. Mezi pachateli se přitom objevují velmi rozmanité osobnostní profily i různorodé motivace.
Francouzské soudy již vynenesly řadu konkrétních rozsudků nad letošními žháři. Sedmadvacetiletý muž s diagnózou autismu a schizofrenie byl odsouzen ke čtyřem letům detence a léčení poté, co zapálil dopis pro svou zesnulou dceru. Soud v Perpignanu poslal na pět let do vězení jednapadesátiletého muže za založení čtyř požárů. Tříletý podmíněný trest dostal dobrovolný hasič z Les Sables d'Olonne, kterého nahlásili jeho vlastní nadřízení. V Lyonu byl odsouzen devětadvacetiletý recidivista, jehož požár zničil přes hektar půdy, vyžádal si zásah 71 hasičů a vynutil si evakuaci 150 lidí.
Trestním postihům čelí také osoby, které způsobily požár svou nedbalostí. Šesti měsíci odnětí svobody s podmíněným odkladem byl potrestán řidič, který zapálil oheň, aby přivolal záchranné složky po poruše svého vozidla. Podmíněné tresty obdrželi rovněž dva majitelé restaurace z jihozápadu země, kteří přes vyhlášený červený stupeň nebezpečí zapálili gril na dřevěné uhlí a odpalovali ohňostroj.
Analýza policejních zpráv publikovaná deníkem Le Figaro odhaluje základní demografické rysy podezřelých osob. Zadrženými jsou v 97,5 procenta případů muži s průměrným věkem 32,5 roku, přičemž téměř devětadvacet procent z nich tvoří mladiství. Více než 95 procent podezřelých představují francouzští občané. Ze zkoumaného vzorku osmdesáti podezřelých bylo navíc 37 osob bez stálého zaměstnání.
Kriminologové rozdělují hlavní motivy úmyslného žhářství do čtyř základních kategorií. Část útoků vzniká v kontextu mezilidských konfliktů, sousedských sporů, vyřizování účtů mezi gangy či osobní msty. Další pachatelé jednají kvůli finančnímu zisku, například při pojistných podvodech, případně z politického či ideologického přesvědčení. Poslední skupinu představují lidé trpící psychickými poruchami nebo patologickými skony.
Psychiatr Laurent Layet vysvětluje, že skutečná pyromanie je poruchou kontroly impulsů a týká se zhruba pěti procent žhářů, kteří pociťují před činem napětí a následně úlevu. Podobně malou skupinu tvoří dobrovolní hasiči, kteří zakládají požáry kvůli touze po uznání z jejich následného hašení. Klinická psycholožka Johanna Rozenblumová dodává, že u většiny ostatních žhářů jde o projev vzdoru vůči systému a protispolečenské chování. U mladistvých se pak adolescentní impulsivita mísí s nezralostí a frustrací, což jim brání plně si uvědomit rozsah způsobených škod.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.
Vítězství pravicově extremistické strany Alternativa pro Německo (AfD) v zemských volbách v Sasku-Anhaltsku vyvolalo v německé politické sféře hluboké znepokojení. Strana pod vedením hlavního kandidáta Ulricha Siegmunda získala téměř 44 procent hlasů a do absolutní většiny v zemském sněmu jí chybí pouhá tři křesla. Přestože není jisté, zda se Siegmundovi podaří sestavit první pravicově extremistickou zemskou vládu od konce druhé světové války, výsledek způsobil politické zemětřesení v celé zemi.
Společnost Anthropic ve své nové zprávě uvedla, že malá skupina ruských vývojářů využila umělou inteligenci k vytvoření softwaru pro autonomní roje útočných dronů. Vývojáři použili AI systém Claude k naprogramování navádění v závěrečné fázi letu, výběru cílů a vzájemné koordinaci více bezpilotních strojů.