Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Kriminologický výzkumník národní policie Thierry Toutin pro The Guardian upozorňuje, že zakládání požárů zůstává ve Francii málo prozkoumaným a těžko pochopitelným trestným činem. Historicky přitom země přistupovala k žhářství s extrémní přísností, neboť před dvěma sty lety za vlády Napoleona hrozil za úmyslné založení lesního požáru automaticky trest smrti gilotinou. Dnešní právní úprava stanovuje za tento čin trest odnětí svobody od deseti let a pokutu ve výši 150 tisíc eur. V případě zasažení chráněných území hrozí pachatelům až patnáct let vězení a při úmrtí osoby dokonce doživotní trest.
Vyšetřování těchto zločinů je podle odborníků mimořádně komplikované, protože samotný oheň často zničí veškeré klíčové důkazy. V několika francouzských departementech proto vznikly specializované vyšetřovací skupiny propojující policii, lesní správu a místní služby. Oficiální francouzské statistiky dělí požáry na přírodní, nahodilé, neúmyslné způsobené profesionální či individuální činností a požáry úmyslné. Vládní osvětové kampaně zopakované v médiích zdůrazňují, že devět z deseti požárů způsobuje lidská činnost.
Přibližně dvě třetiny lidmi způsobených požárů vznikají z nedbalosti, za což v případě prokázání viny hrozí odnětí svobody na jeden rok až pět let. Celá jedna třetina lesních požárů ve Francii je však zakládána úmyslně se záměrem uškodit. Data z roku 2025 ukazují, že úmyslné žhářství bylo vůbec nejčastější samostatnou příčinou lesních požárů a stálo za téměř třiceti procenty všech případů. Mezi pachateli se přitom objevují velmi rozmanité osobnostní profily i různorodé motivace.
Francouzské soudy již vynenesly řadu konkrétních rozsudků nad letošními žháři. Sedmadvacetiletý muž s diagnózou autismu a schizofrenie byl odsouzen ke čtyřem letům detence a léčení poté, co zapálil dopis pro svou zesnulou dceru. Soud v Perpignanu poslal na pět let do vězení jednapadesátiletého muže za založení čtyř požárů. Tříletý podmíněný trest dostal dobrovolný hasič z Les Sables d'Olonne, kterého nahlásili jeho vlastní nadřízení. V Lyonu byl odsouzen devětadvacetiletý recidivista, jehož požár zničil přes hektar půdy, vyžádal si zásah 71 hasičů a vynutil si evakuaci 150 lidí.
Trestním postihům čelí také osoby, které způsobily požár svou nedbalostí. Šesti měsíci odnětí svobody s podmíněným odkladem byl potrestán řidič, který zapálil oheň, aby přivolal záchranné složky po poruše svého vozidla. Podmíněné tresty obdrželi rovněž dva majitelé restaurace z jihozápadu země, kteří přes vyhlášený červený stupeň nebezpečí zapálili gril na dřevěné uhlí a odpalovali ohňostroj.
Analýza policejních zpráv publikovaná deníkem Le Figaro odhaluje základní demografické rysy podezřelých osob. Zadrženými jsou v 97,5 procenta případů muži s průměrným věkem 32,5 roku, přičemž téměř devětadvacet procent z nich tvoří mladiství. Více než 95 procent podezřelých představují francouzští občané. Ze zkoumaného vzorku osmdesáti podezřelých bylo navíc 37 osob bez stálého zaměstnání.
Kriminologové rozdělují hlavní motivy úmyslného žhářství do čtyř základních kategorií. Část útoků vzniká v kontextu mezilidských konfliktů, sousedských sporů, vyřizování účtů mezi gangy či osobní msty. Další pachatelé jednají kvůli finančnímu zisku, například při pojistných podvodech, případně z politického či ideologického přesvědčení. Poslední skupinu představují lidé trpící psychickými poruchami nebo patologickými skony.
Psychiatr Laurent Layet vysvětluje, že skutečná pyromanie je poruchou kontroly impulsů a týká se zhruba pěti procent žhářů, kteří pociťují před činem napětí a následně úlevu. Podobně malou skupinu tvoří dobrovolní hasiči, kteří zakládají požáry kvůli touze po uznání z jejich následného hašení. Klinická psycholožka Johanna Rozenblumová dodává, že u většiny ostatních žhářů jde o projev vzdoru vůči systému a protispolečenské chování. U mladistvých se pak adolescentní impulsivita mísí s nezralostí a frustrací, což jim brání plně si uvědomit rozsah způsobených škod.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.