Himalájské ledovce tají. Riziko kaskádových přírodních katastrof prudce stoupá, varují vědci

Ilustrační foto
Ilustrační foto, foto: Pixabay
Klára Marková 14. září 2026 08:47
Sdílej:

Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.

Podle zprávy globální konzultační společnosti Systemiq, zpracované ve spolupráci s mezinárodními institucemi, ztrácejí himalájské ledovce svou hmotu o pětašedesát procent rychleji než před deseti lety. Z celkového odhadovaného počtu čtyřiceti tisíc ledovců v oblasti Himálaje a Karákóramu je však podrobně a dlouhodobě sledována pouze jednadvacítka z nich. Tento výrazný nedostatek dat komplikuje schopnost reagovat na dynamické změny v krajině. Ústup ledovců totiž vede k vytváření rozsáhlých jezer zadržovaných pouze nestabilními hrázemi z kamení a ledu.

Zvyšující se teploty zároveň destabilizují trvale zmrzlou půdu a vysokohorské svahy, což zvyšuje riziko kaskádových přírodních katastrof. Indická vláda uvádí, že horské oblasti sice tvoří zhruba osmnáct procent rozlohy země, odehrává se v nich ale přibližně pětatřicet procent všech živelních pohrom. Na základě vědeckého hodnocení zařadily úřady padesát šest tamních ledovcových jezer do kategorie s nejvyšším rizikem. Central Water Commission aktuálně v povodích himalájských řek monitoruje téměř dva a půl tisíce jezer s rozlohou přesahující deset hektarů.

Oblast už v minulosti zasáhlo několik tragických událostí způsobených protržením přírodních hrází ledovcových jezer. V roce 2023 si blesková povodeň ve státě Sikkim vyžádala nejméně sedmdesát obětí a způsobila rozsáhlé škody na silnicích, mostech i vodních elektrárnách. Podobné neštěstí v roce 2021 v oblasti Uttarakhandu stálo život více než dvě stě lidí poté, co divoká voda prohnala údolími řek Rišiganga a Dhauliganga. Dopady tání se však neomezují pouze na náhlé a katastrofální povodně.

Himálaj funguje jako obří přírodní vodní rezervoár, který napájí říční systémy klíčové pro obživu stovek milionů obyvatel Jižní Asie. Výzkumníci odhadují, že vodní zdroje pocházející z pohoří přímo podepírají přibližně dvacet procent hrubého domácího produktu Indie. Závisí na nich pěstování pšenice, rýže a čaje, stejně jako provoz vodních elektráren nebo náboženský turismus. Horské státy přitom dokážou zachytit pouze asi pět procent z této vygenerované hospodářské hodnoty.

Podle odborníků dosáhne odtok vody z ledovců svého vrcholu kolem poloviny století, načež začne kvůli úbytku ledové hmoty trvale klesat. Významný podíl na zrychlujícím se tání má přitom znečištění takzvaným černým uhlíkem, který tvoří zhruba třetinu příčin úbytku ledu. Saze pocházející mimo jiné z uhelných pecí na výrobu cihel v nížinách se usazují na sněhu a pohlcují sluneční záření. Na rozdíl od celosvětových emisí skleníkových plynů představuje snížení produkce černého uhlíku faktor, který mohou Indie a sousední státy samy přímo ovlivnit.

Zpráva navrhuje deset prioritních opatření, mezi které patří rozšíření sledování ledovců, zdokonalení systémů včasného varování i změna přístupu k turismu. Indický himalájský region zaznamená ročně přibližně čtyři sta milionů turistických návštěv. Cílem nových strategií by nemělo být další zvyšování počtu návštěvníků, ale efektivnější zadržení zisku v místních komunitách. Zvýšená pozornost se musí věnovat také předem dohodnutým postupům krizového řízení pro případ vznikajícího nebezpečí.

Generální ředitel organizace ICIMOD Pema Gyamtsho zdůraznil, že rizika spojená s táním ledu a nestabilitou svahů nerespektují státní hranice. Žádná ze zasažených zemí podle něj nedokáže vzniklým výzvám čelit samostatně bez přeshraniční spolupráce. Nezbytná je proto sdílená výměna informací o hrozících rizicích i společné investice do odolnosti infrastruktury. Ochrana vodních zdrojů a bezpečnost horských údolí tak vyžaduje koordinované úsilí napříč celým regionem.

Témata:
Stalo se
Novinky
Eurovize 2025

Sbližování s EU pokračuje. Kanada se už příští rok zapojí do Eurovize

V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj

Zelenskyj se zastal Stubba a Støra kvůli jejich telefonátu s Putinem

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.

Novinky
Donald Trump

Trump oznámil, že oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry Bidena

Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.

Novinky
Vladimir Putin

Putin po telefonátu s evropskými premiéry otestoval balistickou střelu schopnou nést jaderné zbraně

Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.