Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Podle zprávy globální konzultační společnosti Systemiq, zpracované ve spolupráci s mezinárodními institucemi, ztrácejí himalájské ledovce svou hmotu o pětašedesát procent rychleji než před deseti lety. Z celkového odhadovaného počtu čtyřiceti tisíc ledovců v oblasti Himálaje a Karákóramu je však podrobně a dlouhodobě sledována pouze jednadvacítka z nich. Tento výrazný nedostatek dat komplikuje schopnost reagovat na dynamické změny v krajině. Ústup ledovců totiž vede k vytváření rozsáhlých jezer zadržovaných pouze nestabilními hrázemi z kamení a ledu.
Zvyšující se teploty zároveň destabilizují trvale zmrzlou půdu a vysokohorské svahy, což zvyšuje riziko kaskádových přírodních katastrof. Indická vláda uvádí, že horské oblasti sice tvoří zhruba osmnáct procent rozlohy země, odehrává se v nich ale přibližně pětatřicet procent všech živelních pohrom. Na základě vědeckého hodnocení zařadily úřady padesát šest tamních ledovcových jezer do kategorie s nejvyšším rizikem. Central Water Commission aktuálně v povodích himalájských řek monitoruje téměř dva a půl tisíce jezer s rozlohou přesahující deset hektarů.
Oblast už v minulosti zasáhlo několik tragických událostí způsobených protržením přírodních hrází ledovcových jezer. V roce 2023 si blesková povodeň ve státě Sikkim vyžádala nejméně sedmdesát obětí a způsobila rozsáhlé škody na silnicích, mostech i vodních elektrárnách. Podobné neštěstí v roce 2021 v oblasti Uttarakhandu stálo život více než dvě stě lidí poté, co divoká voda prohnala údolími řek Rišiganga a Dhauliganga. Dopady tání se však neomezují pouze na náhlé a katastrofální povodně.
Himálaj funguje jako obří přírodní vodní rezervoár, který napájí říční systémy klíčové pro obživu stovek milionů obyvatel Jižní Asie. Výzkumníci odhadují, že vodní zdroje pocházející z pohoří přímo podepírají přibližně dvacet procent hrubého domácího produktu Indie. Závisí na nich pěstování pšenice, rýže a čaje, stejně jako provoz vodních elektráren nebo náboženský turismus. Horské státy přitom dokážou zachytit pouze asi pět procent z této vygenerované hospodářské hodnoty.
Podle odborníků dosáhne odtok vody z ledovců svého vrcholu kolem poloviny století, načež začne kvůli úbytku ledové hmoty trvale klesat. Významný podíl na zrychlujícím se tání má přitom znečištění takzvaným černým uhlíkem, který tvoří zhruba třetinu příčin úbytku ledu. Saze pocházející mimo jiné z uhelných pecí na výrobu cihel v nížinách se usazují na sněhu a pohlcují sluneční záření. Na rozdíl od celosvětových emisí skleníkových plynů představuje snížení produkce černého uhlíku faktor, který mohou Indie a sousední státy samy přímo ovlivnit.
Zpráva navrhuje deset prioritních opatření, mezi které patří rozšíření sledování ledovců, zdokonalení systémů včasného varování i změna přístupu k turismu. Indický himalájský region zaznamená ročně přibližně čtyři sta milionů turistických návštěv. Cílem nových strategií by nemělo být další zvyšování počtu návštěvníků, ale efektivnější zadržení zisku v místních komunitách. Zvýšená pozornost se musí věnovat také předem dohodnutým postupům krizového řízení pro případ vznikajícího nebezpečí.
Generální ředitel organizace ICIMOD Pema Gyamtsho zdůraznil, že rizika spojená s táním ledu a nestabilitou svahů nerespektují státní hranice. Žádná ze zasažených zemí podle něj nedokáže vzniklým výzvám čelit samostatně bez přeshraniční spolupráce. Nezbytná je proto sdílená výměna informací o hrozících rizicích i společné investice do odolnosti infrastruktury. Ochrana vodních zdrojů a bezpečnost horských údolí tak vyžaduje koordinované úsilí napříč celým regionem.
Himalájské ledovce tají výrazně rychlejším tempem než v minulých letech, což představuje vážnou hrozbu pro životní prostředí i indickou ekonomiku. Nová výzkumná zpráva podle webu BBC upozorňuje na rostoucí nestabilitu ledovcových jezer a chybějící podrobný monitoring v tomto horském regionu. Situace se zhoršuje v návaznosti na nedávné ničivé záplavy v Nepálu a Tibetu, které si vyžádaly více než třináct set lidských životů. Odborníci varují, že rozsáhlé pohoří se rychle přibližuje k nebezpečnému kritickému bodu.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.