Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Prezident Republiky Palau Surangel Whipps mladší vyjádřil hluboké emoce obyvatel, kteří žijí v první linii klimatické krize. Připomněl, že zranitelné ostrovní národy tvrdě bojovaly za to, aby se limit 1,5 stupně Celsia stal srdcem Pařížské dohody. Odborníci podle webu The Conversation nicméně upozorňují, že i přes současný pesimistický výhled existuje naděje na dočasný charakter tohoto překročení. Pokud by státy radikálně zvýšily své úsilí v odklonu od fosilních paliv, vrchol oteplení by mohl dosáhnout hranice 1,8 stupně Celsia.
Dosažení vrcholu na úrovni 1,8 stupně Celsia by po intenzivním využití technologií na odstraňování uhlíku mohlo umožnit návrat teplot zpět pod hranici 1,5 stupně ještě v tomto století. V roce 2026 je již planeta teplejší přibližně o 1,4 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím. Škody a počet obětí způsobených extrémními výkyvy počasí přitom neustále rostou po celém světě. Velká Británie například varuje před možným nedostatkem potravin v důsledku historického sucha.
Rozsáhlé lesní požáry zasahují nové oblasti ve Francii i Španělsku, zatímco ledovce rychle tají a oceány dosahují nejvyšších zaznamenaných teplot v historii. V Tichém oceánu se navíc formuje silný jev El Niño, který pravděpodobně přinese další výrazné narušení klimatu. Východní Evropu trápí rekordně nízká hladina významných řek, což přímo ohrožuje obchod, provoz elektráren i zemědělství. Příkladem je řeka Dunaj v jihovýchodním Rumunsku, kde dramatický úbytek vody komplikuje říční dopravu.
Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila společný cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia a usilovat o limit 1,5 stupně Celsia. Vědecké posudky tehdy jednoznačně potvrdily, že oteplení přesahující 2 stupně představuje nebezpečný hazard pro celou společnost. Tichomořské státy prosazovaly přísnější limit jako podstatnou podmínku pro své přežití v boji s mořskou hladinou. Význam tohoto cíle potvrdil také Mezinárodní soudní dvůr, který jej označil za primární právní závazek jednotlivých vlád.
Vzhledem k rozhodnutí mezinárodního soudu hrozí vládám bez dostatečně ambiciózních kroků žaloby u soudních tribunálů. Většina členských států Valného shromáždění OSN toto právní stanovisko podpořila a vyzvala k okamžitému jednání. Každé další zvýšení teploty přináší stále častější extrémy počasí a ztráty přírodního bohatství. Dlouhodobé překročení stanovené hranice navíc dramaticky zvyšuje riziko spuštění nevratných klimatických bodů zlomu.
Mezi tyto kritické změny patří tání ledovcových příkrovů v Grónsku a západní Antarktidě nebo kolaps mořských proudů v Atlantském oceánu. Rizikem je rovněž přeměna Amazonského pralesa na aktivní zdroj skleníkových emisí. Přestože dosažený pokrok zůstává pomalý, dosavadní opatření v rámci dohody zabránila těm nejhorším scénářům vývoje. Výrazný rozmach zaznamenala solární energetika, využívání elektromobilů i celková elektrifikace.
Podle analýzy organizace Climate Action Tracker se podařilo odvrátit oteplení odpovídající přibližně jednomu stupni Celsia. Místo původně hrozícího nárůstu o 3,6 stupně do konce století směřuje současný svět k oteplení o 2,6 stupně Celsia. I přes tento posun celosvětové emise skleníkových plynů zatím nezačaly zásadním způsobem klesat. Pro návrat k bezpečnějším hodnotám bude nezbytné odčerpat z atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého pomocí výsadby stromů a obnovy přírody.
Do úvahy přicházejí také technologické postupy, jako je umělé zvětrávání hornin nebo úprava alkality oceánů. Tyto metody však zatím nejsou v praxi dostatečně prověřeny a nesou s sebou řadu vedlejších rizik. Globální transformace nicméně zrychluje, což dokládá i raketový nárůst celkového výkonu instalovaných solárních elektráren. Rozvojové země navíc stále rychleji přecházejí na nízkoemisní elektrickou dopravu.
V listopadu bude Austrálie vést vyjednávání na mezinárodním klimatickém summitu COP31, který se uskuteční v Turecku. Diplomati se pokusí udržet cíl 1,5 stupně Celsia na dosah i za situace, kdy dojde k jeho dočasnému překročení. Australská vláda chce poukázat na vlastní energetickou transformaci a přimět ostatní státy k odklonu od fosilních paliv. Odkládání řešení na budoucí generace by mohlo znamenat, že cesta k bezpečnému klimatu bude definitivně uzavřena.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
