Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Prezident Republiky Palau Surangel Whipps mladší vyjádřil hluboké emoce obyvatel, kteří žijí v první linii klimatické krize. Připomněl, že zranitelné ostrovní národy tvrdě bojovaly za to, aby se limit 1,5 stupně Celsia stal srdcem Pařížské dohody. Odborníci podle webu The Conversation nicméně upozorňují, že i přes současný pesimistický výhled existuje naděje na dočasný charakter tohoto překročení. Pokud by státy radikálně zvýšily své úsilí v odklonu od fosilních paliv, vrchol oteplení by mohl dosáhnout hranice 1,8 stupně Celsia.
Dosažení vrcholu na úrovni 1,8 stupně Celsia by po intenzivním využití technologií na odstraňování uhlíku mohlo umožnit návrat teplot zpět pod hranici 1,5 stupně ještě v tomto století. V roce 2026 je již planeta teplejší přibližně o 1,4 stupně Celsia v porovnání s předindustriálním obdobím. Škody a počet obětí způsobených extrémními výkyvy počasí přitom neustále rostou po celém světě. Velká Británie například varuje před možným nedostatkem potravin v důsledku historického sucha.
Rozsáhlé lesní požáry zasahují nové oblasti ve Francii i Španělsku, zatímco ledovce rychle tají a oceány dosahují nejvyšších zaznamenaných teplot v historii. V Tichém oceánu se navíc formuje silný jev El Niño, který pravděpodobně přinese další výrazné narušení klimatu. Východní Evropu trápí rekordně nízká hladina významných řek, což přímo ohrožuje obchod, provoz elektráren i zemědělství. Příkladem je řeka Dunaj v jihovýchodním Rumunsku, kde dramatický úbytek vody komplikuje říční dopravu.
Pařížská dohoda z roku 2015 stanovila společný cíl udržet nárůst globální teploty výrazně pod hranicí 2 stupňů Celsia a usilovat o limit 1,5 stupně Celsia. Vědecké posudky tehdy jednoznačně potvrdily, že oteplení přesahující 2 stupně představuje nebezpečný hazard pro celou společnost. Tichomořské státy prosazovaly přísnější limit jako podstatnou podmínku pro své přežití v boji s mořskou hladinou. Význam tohoto cíle potvrdil také Mezinárodní soudní dvůr, který jej označil za primární právní závazek jednotlivých vlád.
Vzhledem k rozhodnutí mezinárodního soudu hrozí vládám bez dostatečně ambiciózních kroků žaloby u soudních tribunálů. Většina členských států Valného shromáždění OSN toto právní stanovisko podpořila a vyzvala k okamžitému jednání. Každé další zvýšení teploty přináší stále častější extrémy počasí a ztráty přírodního bohatství. Dlouhodobé překročení stanovené hranice navíc dramaticky zvyšuje riziko spuštění nevratných klimatických bodů zlomu.
Mezi tyto kritické změny patří tání ledovcových příkrovů v Grónsku a západní Antarktidě nebo kolaps mořských proudů v Atlantském oceánu. Rizikem je rovněž přeměna Amazonského pralesa na aktivní zdroj skleníkových emisí. Přestože dosažený pokrok zůstává pomalý, dosavadní opatření v rámci dohody zabránila těm nejhorším scénářům vývoje. Výrazný rozmach zaznamenala solární energetika, využívání elektromobilů i celková elektrifikace.
Podle analýzy organizace Climate Action Tracker se podařilo odvrátit oteplení odpovídající přibližně jednomu stupni Celsia. Místo původně hrozícího nárůstu o 3,6 stupně do konce století směřuje současný svět k oteplení o 2,6 stupně Celsia. I přes tento posun celosvětové emise skleníkových plynů zatím nezačaly zásadním způsobem klesat. Pro návrat k bezpečnějším hodnotám bude nezbytné odčerpat z atmosféry obrovské množství oxidu uhličitého pomocí výsadby stromů a obnovy přírody.
Do úvahy přicházejí také technologické postupy, jako je umělé zvětrávání hornin nebo úprava alkality oceánů. Tyto metody však zatím nejsou v praxi dostatečně prověřeny a nesou s sebou řadu vedlejších rizik. Globální transformace nicméně zrychluje, což dokládá i raketový nárůst celkového výkonu instalovaných solárních elektráren. Rozvojové země navíc stále rychleji přecházejí na nízkoemisní elektrickou dopravu.
V listopadu bude Austrálie vést vyjednávání na mezinárodním klimatickém summitu COP31, který se uskuteční v Turecku. Diplomati se pokusí udržet cíl 1,5 stupně Celsia na dosah i za situace, kdy dojde k jeho dočasnému překročení. Australská vláda chce poukázat na vlastní energetickou transformaci a přimět ostatní státy k odklonu od fosilních paliv. Odkládání řešení na budoucí generace by mohlo znamenat, že cesta k bezpečnému klimatu bude definitivně uzavřena.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
