Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ljubov se v minulosti snažila přesvědčit svou matku k odchodu z vesnice v oblasti okolo města Sudža, ta však odmítla odejít. Místní obyvatelé totiž věřili státní televizní propagandě, která diváky ujišťovala, že je situace pod kontrolou a do několika dnů se vše vrátí do původního stavu. Ruské úřady odhadují, že v osadách obsazených ukrajinskou armádou zůstaly přibližně dva tisíce civilistů. Ukrajinské jednotky přepadly pohraniční stanoviště v srpnu 2024 a během šesti dnů ovládly přes 777 kilometrů čtverečních ruského území.
V obsazené oblasti nefungovalo po většinu z následujících osmi měsíců mobilní ani internetové spojení. Téměř dvě stě ruských občanů proto zaslalo dopis prezidentům Volodymyru Zelenskému, Vladimiru Putinovi i Organizaci spojených národů se žádostí o zřízení humanitárního koridoru. K evakuaci civilistů však nedošlo a na konci podzimu v oblasti propukly těžké boje, při kterých se ruská armáda snažila území získat zpět. Příbuzní pohřešovaných se proto začali sami organizovat a zakládat svépomocné skupiny.
Jedna z místních obyvatelek začala sestavovat seznam lidí, které zahlédla na videích zveřejněných ukrajinskou armádou a novináři. Postupně do databáze přidávala jména pravděpodobně zesnulých i místa jejich provizorních hrobů, až seznam přesáhl tisíc jmen. Oficiální místa na výzvy o pomoc nereagovala a Červený kříž i ministerstvo vnitra mlčely. Začátkem roku 2025 vydala ruská zmocněnkyně pro lidská práva seznam 517 nezvěstných, který však pomíchal jména hledaných a hledajících, což příbuzní označili za vrchol nekompetence.
Těžké boje na konci roku 2024 téměř zcela zničily vesnici Darino, odkud pocházela Ljubov se svou matkou. Podle úřadů podlehlo zkáze devadesát procent obce předtím, než ruská armáda získala nad územím opětovnou kontrolu. Jedna ze zachráněných žen po evakuaci kontaktovala Ljubov se zprávou, že s její matkou žila několik posledních týdnů. Sdělila jí, že matka zemřela na následky zranění hlavy za nejasných okolností, přičemž v oblasti podlehlo válečným podmínkám i několik dalších starších lidí.
Ljubov marně čekala, až úřady tělo její matky z opuštěné vesnice odvezou. Sousedé uvedli, že těla ostatních zesnulých byla z Darina odvezena v dubnu, avšak matčino tělo stále chybělo. Úřady na dotazy rodiny reagovaly tvrzením, že je místo příliš nebezpečné a nikdo se situací nebude zabývat. Vyzvedávání těl civilistů z ulic a polí nakonec prováděli samotní dobrovolníci, kteří si vaky na mrtvoly i palivo do dodávek hradili z vlastních prostředků a darů.
Zásadní posun v pátrání nastal až v říjnu, kdy Ljubov osobně navštívila márnici v krajském městě Kursk. Úředník jí po dotazu na neidentifikovaná těla ukázal fotografii z dubna 2025, na které poznala svou mrtvou matku ležící na ulici. Přestože Ljubov odevzdala vzorek DNA již v lednu, úřady jej ztratily a tělo tak leželo v márnici bez identifikace po několik měsíců. Vzhledem k nemožnosti pohřbít matku v rodné vesnici nechala její ostatky zpopelnit a urnu s popelem uchovává ve svém bytě v Bělgorodu.
Ljubov pociťuje hluboký hněv vůči vládě za to, že nedokázala zabránit invazi, nezorganizovala včasnou evakuaci a přesvědčovala lidi o neexistujícím bezpečí. Guvernér Kurské oblasti, ruská zmocněnkyně pro lidská práva ani ruský Červený kříž na žádosti o vyjádření neodpověděli. Velení ukrajinských sil územní obrany a ukrajinský zmocněnec pro lidská práva uvedli, že všichni civilisté evakuovaní ukrajinskou stranou z Kurské oblasti byli předáni Rusku. Ljubov vzpomíná na doby, kdy jezdívala přes hranici do Ukrajiny na nákupy, zatímco dnes z těchto pohraničních vesnic nezbylo vůbec nic.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.