Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ljubov se v minulosti snažila přesvědčit svou matku k odchodu z vesnice v oblasti okolo města Sudža, ta však odmítla odejít. Místní obyvatelé totiž věřili státní televizní propagandě, která diváky ujišťovala, že je situace pod kontrolou a do několika dnů se vše vrátí do původního stavu. Ruské úřady odhadují, že v osadách obsazených ukrajinskou armádou zůstaly přibližně dva tisíce civilistů. Ukrajinské jednotky přepadly pohraniční stanoviště v srpnu 2024 a během šesti dnů ovládly přes 777 kilometrů čtverečních ruského území.
V obsazené oblasti nefungovalo po většinu z následujících osmi měsíců mobilní ani internetové spojení. Téměř dvě stě ruských občanů proto zaslalo dopis prezidentům Volodymyru Zelenskému, Vladimiru Putinovi i Organizaci spojených národů se žádostí o zřízení humanitárního koridoru. K evakuaci civilistů však nedošlo a na konci podzimu v oblasti propukly těžké boje, při kterých se ruská armáda snažila území získat zpět. Příbuzní pohřešovaných se proto začali sami organizovat a zakládat svépomocné skupiny.
Jedna z místních obyvatelek začala sestavovat seznam lidí, které zahlédla na videích zveřejněných ukrajinskou armádou a novináři. Postupně do databáze přidávala jména pravděpodobně zesnulých i místa jejich provizorních hrobů, až seznam přesáhl tisíc jmen. Oficiální místa na výzvy o pomoc nereagovala a Červený kříž i ministerstvo vnitra mlčely. Začátkem roku 2025 vydala ruská zmocněnkyně pro lidská práva seznam 517 nezvěstných, který však pomíchal jména hledaných a hledajících, což příbuzní označili za vrchol nekompetence.
Těžké boje na konci roku 2024 téměř zcela zničily vesnici Darino, odkud pocházela Ljubov se svou matkou. Podle úřadů podlehlo zkáze devadesát procent obce předtím, než ruská armáda získala nad územím opětovnou kontrolu. Jedna ze zachráněných žen po evakuaci kontaktovala Ljubov se zprávou, že s její matkou žila několik posledních týdnů. Sdělila jí, že matka zemřela na následky zranění hlavy za nejasných okolností, přičemž v oblasti podlehlo válečným podmínkám i několik dalších starších lidí.
Ljubov marně čekala, až úřady tělo její matky z opuštěné vesnice odvezou. Sousedé uvedli, že těla ostatních zesnulých byla z Darina odvezena v dubnu, avšak matčino tělo stále chybělo. Úřady na dotazy rodiny reagovaly tvrzením, že je místo příliš nebezpečné a nikdo se situací nebude zabývat. Vyzvedávání těl civilistů z ulic a polí nakonec prováděli samotní dobrovolníci, kteří si vaky na mrtvoly i palivo do dodávek hradili z vlastních prostředků a darů.
Zásadní posun v pátrání nastal až v říjnu, kdy Ljubov osobně navštívila márnici v krajském městě Kursk. Úředník jí po dotazu na neidentifikovaná těla ukázal fotografii z dubna 2025, na které poznala svou mrtvou matku ležící na ulici. Přestože Ljubov odevzdala vzorek DNA již v lednu, úřady jej ztratily a tělo tak leželo v márnici bez identifikace po několik měsíců. Vzhledem k nemožnosti pohřbít matku v rodné vesnici nechala její ostatky zpopelnit a urnu s popelem uchovává ve svém bytě v Bělgorodu.
Ljubov pociťuje hluboký hněv vůči vládě za to, že nedokázala zabránit invazi, nezorganizovala včasnou evakuaci a přesvědčovala lidi o neexistujícím bezpečí. Guvernér Kurské oblasti, ruská zmocněnkyně pro lidská práva ani ruský Červený kříž na žádosti o vyjádření neodpověděli. Velení ukrajinských sil územní obrany a ukrajinský zmocněnec pro lidská práva uvedli, že všichni civilisté evakuovaní ukrajinskou stranou z Kurské oblasti byli předáni Rusku. Ljubov vzpomíná na doby, kdy jezdívala přes hranici do Ukrajiny na nákupy, zatímco dnes z těchto pohraničních vesnic nezbylo vůbec nic.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.