Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ljubov se v minulosti snažila přesvědčit svou matku k odchodu z vesnice v oblasti okolo města Sudža, ta však odmítla odejít. Místní obyvatelé totiž věřili státní televizní propagandě, která diváky ujišťovala, že je situace pod kontrolou a do několika dnů se vše vrátí do původního stavu. Ruské úřady odhadují, že v osadách obsazených ukrajinskou armádou zůstaly přibližně dva tisíce civilistů. Ukrajinské jednotky přepadly pohraniční stanoviště v srpnu 2024 a během šesti dnů ovládly přes 777 kilometrů čtverečních ruského území.
V obsazené oblasti nefungovalo po většinu z následujících osmi měsíců mobilní ani internetové spojení. Téměř dvě stě ruských občanů proto zaslalo dopis prezidentům Volodymyru Zelenskému, Vladimiru Putinovi i Organizaci spojených národů se žádostí o zřízení humanitárního koridoru. K evakuaci civilistů však nedošlo a na konci podzimu v oblasti propukly těžké boje, při kterých se ruská armáda snažila území získat zpět. Příbuzní pohřešovaných se proto začali sami organizovat a zakládat svépomocné skupiny.
Jedna z místních obyvatelek začala sestavovat seznam lidí, které zahlédla na videích zveřejněných ukrajinskou armádou a novináři. Postupně do databáze přidávala jména pravděpodobně zesnulých i místa jejich provizorních hrobů, až seznam přesáhl tisíc jmen. Oficiální místa na výzvy o pomoc nereagovala a Červený kříž i ministerstvo vnitra mlčely. Začátkem roku 2025 vydala ruská zmocněnkyně pro lidská práva seznam 517 nezvěstných, který však pomíchal jména hledaných a hledajících, což příbuzní označili za vrchol nekompetence.
Těžké boje na konci roku 2024 téměř zcela zničily vesnici Darino, odkud pocházela Ljubov se svou matkou. Podle úřadů podlehlo zkáze devadesát procent obce předtím, než ruská armáda získala nad územím opětovnou kontrolu. Jedna ze zachráněných žen po evakuaci kontaktovala Ljubov se zprávou, že s její matkou žila několik posledních týdnů. Sdělila jí, že matka zemřela na následky zranění hlavy za nejasných okolností, přičemž v oblasti podlehlo válečným podmínkám i několik dalších starších lidí.
Ljubov marně čekala, až úřady tělo její matky z opuštěné vesnice odvezou. Sousedé uvedli, že těla ostatních zesnulých byla z Darina odvezena v dubnu, avšak matčino tělo stále chybělo. Úřady na dotazy rodiny reagovaly tvrzením, že je místo příliš nebezpečné a nikdo se situací nebude zabývat. Vyzvedávání těl civilistů z ulic a polí nakonec prováděli samotní dobrovolníci, kteří si vaky na mrtvoly i palivo do dodávek hradili z vlastních prostředků a darů.
Zásadní posun v pátrání nastal až v říjnu, kdy Ljubov osobně navštívila márnici v krajském městě Kursk. Úředník jí po dotazu na neidentifikovaná těla ukázal fotografii z dubna 2025, na které poznala svou mrtvou matku ležící na ulici. Přestože Ljubov odevzdala vzorek DNA již v lednu, úřady jej ztratily a tělo tak leželo v márnici bez identifikace po několik měsíců. Vzhledem k nemožnosti pohřbít matku v rodné vesnici nechala její ostatky zpopelnit a urnu s popelem uchovává ve svém bytě v Bělgorodu.
Ljubov pociťuje hluboký hněv vůči vládě za to, že nedokázala zabránit invazi, nezorganizovala včasnou evakuaci a přesvědčovala lidi o neexistujícím bezpečí. Guvernér Kurské oblasti, ruská zmocněnkyně pro lidská práva ani ruský Červený kříž na žádosti o vyjádření neodpověděli. Velení ukrajinských sil územní obrany a ukrajinský zmocněnec pro lidská práva uvedli, že všichni civilisté evakuovaní ukrajinskou stranou z Kurské oblasti byli předáni Rusku. Ljubov vzpomíná na doby, kdy jezdívala přes hranici do Ukrajiny na nákupy, zatímco dnes z těchto pohraničních vesnic nezbylo vůbec nic.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.
Ukrajinští elitní operátoři dronů působí v těžkých pouštních podmínkách severního Mali, kde pomáhají místním povstaleckým silám v boji proti ruským jednotkám. Skupina přibližně patnácti ukrajinských specialistů operuje v regionu Sahel s cílem oslabit svého nepřítele všude, kde působí. Ukrajina tak využívá své těžce získané zkušenosti s bezpilotními letouny k budování nových protiruských partnerství i mimo evropské bojiště. Kromě Mali působí ukrajinští vojáci podle zdrojů z rozvědky také v Súdánu a Libyi.
Ruský prezident Vladimir Putin na podnikatelském fóru uskupení BRICS v Novém Dillí veřejně přiznal, že se Rusko stalo hlavním terčem mezinárodních sankcí na světě. Ve svém následném vystoupení před ruskými novináři ostrým způsobem napadl představitele západních zemí, Severoatlantickou alianci i skupinu G7. Zároveň vykreslil společenství BRICS jako rozvíjející se alternativu vůči slábnoucímu vlivu tradičních západních mocností.