Vedení předních technologických společností vyjádřilo nečekanou shodu ohledně potřeby zpomalit vývoj umělé inteligence. Reagují tak na vlnu veřejného znepokojení a varování ze strany výzkumníků, podle nichž by nekontrolovaný pokrok mohly doprovázet katastrofální následky pro celou lidskou společnost. S výzvou k mírnění tempa přišel výkonný ředitel společnosti Anthropic Dario Amodei, jehož návrh okamžitě podpořili i šéfové konkurenčních firem OpenAI, Google DeepMind a xAI. Tento vzácný krok sjednotil klíčové aktéry v odvětví, které dosud vykazovalo známky bezohledného závodění o technologickou převahu.
Základem Amodeiho veřejného návrhu s názvem „Musíme zpomalovat na hranici možností“ je závazek zavést nezávislé externí hodnotitele, kteří získají přístup k vývojovým systémům na úrovni kmenových zaměstnanců. Šéf OpenAI Sam Altman vyjádřil tomuto záměru plnou podporu a potvrdil, že jeho společnost přijme stejný závazek v oblasti prověřování bezpečnostních postupů. K myšlence se kladně přihlásil také šéf Google DeepMind Demis Hassabis, který Amodeiho esej označil za vykročení správným směrem, zatímco majitel xAI Elon Musk vyjádřil stručný souhlas s tím, že má ředitel Anthropicu pravdu.
Dario Amodei ve svém plánu definoval tři hlavní pilíře, které mají zajistit bezpečnější rozvoj pokročilých technologií. Prvním je právě zapojení externích kontrolorů s hlubokým přístupem do systémů, druhým vytváření společných bezpečnostních standardů mezi demokratickými státy a třetím globální koordinace v bezpečnostních otázkách i s autoritářskými režimy, jako je Čína. Výzvy k mezinárodní spolupráci se sice ze strany průmyslu objevovaly již v minulosti, současná iniciativa však přichází v době zvýšených obav z nekontrolovaného osamostatňování modelů.
Plán na dobrovolné zpomalení tempa však podle The Guardian naráží na silný skepticismus ze strany řady kritiků, výzkumníků i politických představitelů. Odpůrci tvrdí, že se technologičtí giganti pouze snaží předejít přísnější státní regulaci a udržet si stávající rozložení sil na trhu. Bývalý šéf štábu prezidenta Baracka Obamy Rahm Emanuel poukázal na to, že technologická odvětví o vlastní regulaci v historii téměř nikdy sama nežádala. Podle něj je tato iniciativa přímým přiznáním, že odvětví směřuje po temné a nebezpečné cestě bez potřebného dohledu.
Zástupci organizací zaměřených na etiku a dopady technologií kritizují současný stav, kdy byl vývoj umělé inteligence v podstatě ponechán samoregulaci firem. Sarah Myers Westová z institutu AI Now zdůraznila, že přístup udělující tomuto odvětví výjimku vedl k úplnému selhání při prosazování standardů bezpečnosti výrobků. Další kritici, včetně zastánce regulace Alexe Borese, varují veřejnost a zákonodárce, aby se nenechali zmást rétorikou firem. Bores upozornil na rozpor mezi veřejnými prohlášeními a reálným lobbingem technologických společností, které se v zákulisí často snaží legislativní návrhy oslabit.
Značnou vlnu znepokojení napříč politickým spektrem vyvolala také myšlenka, že by vláda mohla firmám udělit výjimky z antimonopolních zákonů za účelem průmyslové koordinace. Bývalí vládní činitelé jako Alvaro Bedoya varují, že by takový krok mohl vést k ovládnutí regulačního prostředí velkými hráči na úkor menší konkurence. Bedoya zdůraznil, že antimonopolní právo firmám nebrání spolupracovat na bezpečnosti, ale striktně zakazuje dohody, které by bránily vstupu levnějších konkurentů na trh v situaci, kdy zavedené firmy spalují kapitál a nedosahují dostatečné ziskovosti.
Společnosti vyvíjející umělou inteligenci čelí dlouhodobé kritice za nedostatek transparentnosti i za to, že vynakládají značné prostředky na lobbování za výhodnou legislativu. Jejich přístup se v čase výrazně měnil, když střídavě varovaly před apokalyptickými riziky a současně slibovaly utopický blahobyt. Společnost OpenAI například v minulosti zrušila svůj tým zaměřený na řešení dlouhodobých rizik spojených s vývojem superschopné inteligence. Rozpustila rovněž skupinu, jejímž úkolem bylo komunikovat veřejnosti přínosy této technologie pro lidstvo.
Snahy o zpomalení vývoje a mezinárodní koordinaci narážejí také na postoj americké federální administrativy a prezidenta Donalda Trumpa, který prosazuje vedoucí úlohu Spojených států v globálním technologickém závodě. Prezident Trump jakékoliv výzvy k brzdění vývoje odmítl s odkazem na neúprosnou konkurenci ze strany Číny a prohlásil, že ten, kdo vyhraje závod v umělé inteligenci, zvítězí celkově. Podle jeho vyjádření zpochybňují vývoj negativní síly, které upozorňují na hrozby, jež ve skutečnosti nenastanou.
Podobně rezervovaně se k regulaci vyjádřil také předseda Sněmovny reprezentantů Mike Johnson, podle něhož by zákonodárný sbor neměl vést iniciativu v oblasti regulace bezpečnosti umělé inteligence. Johnson uvedl, že hlavní odpovědnost za bezpečnost vývoje leží na samotných technologických firmách. Vývojáři přitom čelí obrovskému komerčnímu tlaku na uvádění stále výkonnějších produktů na trh před plánovanými vstupními operacemi na burzu, což snahy o zpomalení dále komplikuje.
Finská policie zahájila formální kriminální vyšetřování kvůli podezření z porušení tamních ekologických zákonů v souvislosti s přípravnými pracemi na stavbu nového datového centra společnosti Google na severu země. Dceřiná společnost technologického giganta Tuike Finland měla podle úřadů nelegálně vykácet rozsáhlé plochy lesa a provést odvodňovací práce v lokalitě Muhos ještě předtím, než byly dokončeny povinné posudky vlivů na životní prostředí.
S blížící se náročnou zimou na ukrajinské frontě se výrazně zvyšuje diplomatická aktivita ve snaze přiblížit se k trvalému příměří a mírové dohody mezi Kyjevem a Moskvou. Pod tlakem amerického prezidenta Donalda Trumpa se delegace obou zemí připravují na třístranné setkání s americkými zástupci, které by se podle webu Politico mělo uskutečnit 10. listopadu v Abú Zabí. Celý proces však provádí celá řada otevřených otázek ohledně budoucích bezpečnostních záruk a zapojení evropských států.
Americký prezident Donald Trump během nedělního politického shromáždění v michiganském Port Huronu ostře zaútočil na Norsko, které označil urážlivým vulgárním výrazem a prohlásil, že norské přistěhovalce ve Spojených státech vítat nebude. Své pobouření zdůvodnil tím, že v Norsku sídlící Nobelův výbor mu dosud neudělil Nobelovu cenu za mír. Předvolební mítink se konal pouhý týden před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu čelí po letošních parlamentních volbách další zkoušce své dlouhé politické kariéry, když po sečtení většiny hlasů středečního večera nevisí ve vzduchu jasný vítěz. Přestože jeho strana Likud zůstává nejsilnějším subjektem ve stodvacetičlenném Knesetu s odhadovaným ziskem 26 mandátů, pravicový blok ztratil většinu a dosáhl pouze na 53 křesel, což je výrazně pod hranicí potřebných 61 hlasů k řádnému vládnutí.
Současný postoj americké administrativy vůči Ukrajině, v jehož rámci Washington omezuje zpravodajskou spolupráci a tlačí na dřívější ukončení konfliktu, přehlíží hlubší strategické zájmy Spojených států. Zatímco prezident Donald Trump upřednostňuje diplomatické dohody s Moskvou a obviňuje Kyjev z růstu globálních problémů, odborníci oslovení webem Kyiv Post upozorňují, že bezpečnostní osud Ukrajiny a Západu je vzájemně propojen a že opuštění napadené země se může Washingtonu v budoucnu vymstít.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.