Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Ceny pohonných hmot v posledních dnech výrazně vzrostly a cena nafty ve Spojených státech překročila rekordní hranici šesti dolarů za galon. Trump novinářům sdělil, že zástupci jeho administrativy již požádali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o ukončení útoků na zařízení vyrábějící naftu. Americký prezident zdůraznil, že Ukrajina může útočit na řadu jiných cílů na ruském území. Cílení na rafinérie však podle něj škodí celému světu a způsobuje globální výpadky dodávek.
Trump razantně odmítl možnost, že by za výpadky v dodávkách paliv mohl konflikt na Blízkém východě, který Washington zahájil před šesti měsíci. Trval na tom, že současné problémy s naftou jsou výhradním důsledkem bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. S ukrajinskou stranou proto jeho tým o této záležitosti přímo jednal. Prezident zopakoval, že zničení ruských kapacit pro zpracování ropy má přímý dopad na celosvětové trhy.
Ukrajinské dálkové údery na ruskou energetickou infrastrukturu představují klíčovou součást strategie Kyjeva, jejímž cílem je prodražit Moskvě její vojenskou invazi. Vysoce postavený evropský představitel obeznámený s vyjednáváním však nabídl odlišný pohled na americká tvrzení. Diplomat pod podmínkou anonymity uvedl, že se Trumpova administrativa snaží před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu najít obětního beránka. Zodpovědnost za drahá paliva se tak podle něj pouze přesouvá na Ukrajinu.
Evropský činitel označil myšlenku, že by ruský vývoz nafty zásadně ovlivňoval americkou spotřebu, za zcela nelogickou. Připomněl, že zástupci Spojených států často veřejně deklarují schopnost země zajistit dostatek ropy z vlastních zdrojů. Podle něj je hlavním důvodem problémů na trhu s palivy právě americké angažmá v konfliktu s Íránem. Bílý dům se však podle diplomata snaží odvést pozornost od svých vlastních vojenských kroků.
Trump není jediným představitelem své administrativy, který přisuzuje růst cen nafty ukrajinským útokům. Americký ministr energetiky Chris Wright nedávno uvedl, že poškození ruských rafinérií způsobilo vážné komplikace na trhu s palivy. Podobně se vyjádřil také ministr financí Scott Bessent, který hovořil o energetickém šoku vyvolaném ničením ruských zpracovatelských závodů. Obavy z dopadů na americké spotřebitele tak znějí z několika vládních míst.
Zástupce Evropské unie v rozhovoru pro Politico zdůraznil, že případné příměří v oblasti energetiky musí být oboustranné. Pokud Washington požaduje po Kyjevu zastavení úderů na rafinérie, měl by docílit také ukončení ruských útoků na ukrajinskou elektrickou síť. Diplomat podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin nemá k současné americké administrativě dostatečný respekt. Z tohoto důvodu zatím nebylo možné dohodnout žádné zastavení bojů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotním rozhovoru pro stanici Vesti potvrdil, že Moskva neplánuje přerušit vojenské operace během vyjednávání. Uvedl, že Rusko zůstává otevřené rozhovorům, ale samotná vojenská kampaň zastavena nebude. Ruská strana má podle jeho slov s podobnými přestávkami v minulosti své zkušenosti a vyvodila z nich vlastní závěry. Jednání mezi všemi stranami tak i nadále probíhají za pokračujících bojových akcí.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.