Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Ceny pohonných hmot v posledních dnech výrazně vzrostly a cena nafty ve Spojených státech překročila rekordní hranici šesti dolarů za galon. Trump novinářům sdělil, že zástupci jeho administrativy již požádali ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského o ukončení útoků na zařízení vyrábějící naftu. Americký prezident zdůraznil, že Ukrajina může útočit na řadu jiných cílů na ruském území. Cílení na rafinérie však podle něj škodí celému světu a způsobuje globální výpadky dodávek.
Trump razantně odmítl možnost, že by za výpadky v dodávkách paliv mohl konflikt na Blízkém východě, který Washington zahájil před šesti měsíci. Trval na tom, že současné problémy s naftou jsou výhradním důsledkem bojů mezi Ruskem a Ukrajinou. S ukrajinskou stranou proto jeho tým o této záležitosti přímo jednal. Prezident zopakoval, že zničení ruských kapacit pro zpracování ropy má přímý dopad na celosvětové trhy.
Ukrajinské dálkové údery na ruskou energetickou infrastrukturu představují klíčovou součást strategie Kyjeva, jejímž cílem je prodražit Moskvě její vojenskou invazi. Vysoce postavený evropský představitel obeznámený s vyjednáváním však nabídl odlišný pohled na americká tvrzení. Diplomat pod podmínkou anonymity uvedl, že se Trumpova administrativa snaží před nadcházejícími listopadovými volbami do Kongresu najít obětního beránka. Zodpovědnost za drahá paliva se tak podle něj pouze přesouvá na Ukrajinu.
Evropský činitel označil myšlenku, že by ruský vývoz nafty zásadně ovlivňoval americkou spotřebu, za zcela nelogickou. Připomněl, že zástupci Spojených států často veřejně deklarují schopnost země zajistit dostatek ropy z vlastních zdrojů. Podle něj je hlavním důvodem problémů na trhu s palivy právě americké angažmá v konfliktu s Íránem. Bílý dům se však podle diplomata snaží odvést pozornost od svých vlastních vojenských kroků.
Trump není jediným představitelem své administrativy, který přisuzuje růst cen nafty ukrajinským útokům. Americký ministr energetiky Chris Wright nedávno uvedl, že poškození ruských rafinérií způsobilo vážné komplikace na trhu s palivy. Podobně se vyjádřil také ministr financí Scott Bessent, který hovořil o energetickém šoku vyvolaném ničením ruských zpracovatelských závodů. Obavy z dopadů na americké spotřebitele tak znějí z několika vládních míst.
Zástupce Evropské unie v rozhovoru pro Politico zdůraznil, že případné příměří v oblasti energetiky musí být oboustranné. Pokud Washington požaduje po Kyjevu zastavení úderů na rafinérie, měl by docílit také ukončení ruských útoků na ukrajinskou elektrickou síť. Diplomat podotkl, že ruský prezident Vladimir Putin nemá k současné americké administrativě dostatečný respekt. Z tohoto důvodu zatím nebylo možné dohodnout žádné zastavení bojů.
Ruský ministr zahraničí Sergej Lavrov v sobotním rozhovoru pro stanici Vesti potvrdil, že Moskva neplánuje přerušit vojenské operace během vyjednávání. Uvedl, že Rusko zůstává otevřené rozhovorům, ale samotná vojenská kampaň zastavena nebude. Ruská strana má podle jeho slov s podobnými přestávkami v minulosti své zkušenosti a vyvodila z nich vlastní závěry. Jednání mezi všemi stranami tak i nadále probíhají za pokračujících bojových akcí.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.