Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Írán již půl roku vzdoruje americkému tlaku v konfliktu, který Trump sice rozpoutal, ale nedokáže ho ukončit. Současně Kanada přerušila obchodní jednání s Washingtonem a premiér Mark Carney otevřeně prohlásil, že USA využívají ekonomickou integraci jako zbraň. Je paradoxem dnešní doby, že se Kanada jako jeden z nejvěrnějších spojenců nachází v obdobné ekonomické válce se Spojenými státy jako Írán, který patří mezi jejich největší nepřítele.
Americká administrativa v reakci na to vyhlásila ekonomický útok na globální finanční vazby Íránu. Ministr financí Scott Bessent přirovnal tuto snahu ke spojeneckému vylodění v Normandii za druhé světové války. Prezident Trump zároveň varoval na sociálních sítích, že Spojené státy budou vždy bohatší a silnější než Kanada, a vyzval k tomu, aby se kanadští představitelé podřídili.
Trumpovým cílem je dosáhnout výhodné obchodní dohody s Ottawou a zároveň způsobit pád íránského režimu. Cesta k těmto cílům je však nejistá, protože americký prezident v minulosti často ustoupil v momentě, kdy byly ekonomické následky jeho tlaku příliš vysoké. Dlouhodobý střet s Kanadou a Íránem by totiž mohl vést k odvetným opatřením, zvednout ceny energií a potravin pro americké spotřebitele a destabilizovat finanční trhy před nadcházejícími podzimními volbami.
V rámci tlaku na Teherán se Washington snaží odříznout Írán od globálního obchodu, což by mohlo devastovat tamní ekonomiku. Podle ekonomických expertů však sankce fungují pouze tehdy, pokud se k nim připojí většina světa. USA se snaží cílit například na banku Melli působící v Evropě, avšak předchozí odcizení spojenců americkou politikou možnost širší spolupráce komplikuje.
Slabinou americké strategie je také váhání ohledně postihu čínských bank, které zprostředkovávají obchod s íránskou ropou. Čína již varovala, že bude bránit své zájmy, a v minulosti ukázala, že může odpovědět například omezením vývozu vzácných kovů klíčových pro americký průmysl. Americká administrativa navíc nechce vyhrotit vztahy s Pekingem před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Zatímco vůči čínským bankám postupují USA opatrně, obchodní spor s Kanadou doprovází ostrá rétorika z obou stran. Viceprezident JD Vance i ontarijský premiér Doug Ford si vyměnili řadu narážek, avšak Kanaďané vnímají celou situaci jako zásah do své suverenity. Starosta města Windsor Drew Dilkens upozornil na škody, které způsobil Trump svými výroky o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA.
Jednání o obchodu ztroskotala mimo jiné na tom, že Washington požadoval změny v pravidlech pro dvojjazyčnost zboží a omezení možnosti Kanady uzavírat obchodní dohody se třetími zeměmi. Premiér Carney zdůraznil, že Kanada si nenechá diktovat svou budoucnost od žádného jiného národa. Povinné používání francouzštiny na obalech je pro Kanaďany důležitým symbolem národní a kulturní identity.
Z ekonomického hlediska by celní válka poškodila více Kanadu jakožto menší ekonomiku, avšak způsobené škody by pocítily i Spojené státy. Dlouhotrvající spor by mohl zdevastovat automobilový průmysl na obou stranách hranice. Kanadský bojkot amerického zboží by navíc mohl oslabit republikány v klíčových příhraničních státech, jako jsou Michigan a Maine, které budou rozhodovat o kontrole nad americkým Senátem.
Snaha prezidenta Trumpa o prosazení naprosté dominance tak ukazuje další rozměr politické moci. Pokud lidé cítí, že je ohrožena nezávislost a suverenita jejich země ze strany silnějšího souseda, jsou ochotni zaplatit téměř jakoukoli cenu, aby svou samostatnost obhájili.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.