Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Írán již půl roku vzdoruje americkému tlaku v konfliktu, který Trump sice rozpoutal, ale nedokáže ho ukončit. Současně Kanada přerušila obchodní jednání s Washingtonem a premiér Mark Carney otevřeně prohlásil, že USA využívají ekonomickou integraci jako zbraň. Je paradoxem dnešní doby, že se Kanada jako jeden z nejvěrnějších spojenců nachází v obdobné ekonomické válce se Spojenými státy jako Írán, který patří mezi jejich největší nepřítele.
Americká administrativa v reakci na to vyhlásila ekonomický útok na globální finanční vazby Íránu. Ministr financí Scott Bessent přirovnal tuto snahu ke spojeneckému vylodění v Normandii za druhé světové války. Prezident Trump zároveň varoval na sociálních sítích, že Spojené státy budou vždy bohatší a silnější než Kanada, a vyzval k tomu, aby se kanadští představitelé podřídili.
Trumpovým cílem je dosáhnout výhodné obchodní dohody s Ottawou a zároveň způsobit pád íránského režimu. Cesta k těmto cílům je však nejistá, protože americký prezident v minulosti často ustoupil v momentě, kdy byly ekonomické následky jeho tlaku příliš vysoké. Dlouhodobý střet s Kanadou a Íránem by totiž mohl vést k odvetným opatřením, zvednout ceny energií a potravin pro americké spotřebitele a destabilizovat finanční trhy před nadcházejícími podzimními volbami.
V rámci tlaku na Teherán se Washington snaží odříznout Írán od globálního obchodu, což by mohlo devastovat tamní ekonomiku. Podle ekonomických expertů však sankce fungují pouze tehdy, pokud se k nim připojí většina světa. USA se snaží cílit například na banku Melli působící v Evropě, avšak předchozí odcizení spojenců americkou politikou možnost širší spolupráce komplikuje.
Slabinou americké strategie je také váhání ohledně postihu čínských bank, které zprostředkovávají obchod s íránskou ropou. Čína již varovala, že bude bránit své zájmy, a v minulosti ukázala, že může odpovědět například omezením vývozu vzácných kovů klíčových pro americký průmysl. Americká administrativa navíc nechce vyhrotit vztahy s Pekingem před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Zatímco vůči čínským bankám postupují USA opatrně, obchodní spor s Kanadou doprovází ostrá rétorika z obou stran. Viceprezident JD Vance i ontarijský premiér Doug Ford si vyměnili řadu narážek, avšak Kanaďané vnímají celou situaci jako zásah do své suverenity. Starosta města Windsor Drew Dilkens upozornil na škody, které způsobil Trump svými výroky o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA.
Jednání o obchodu ztroskotala mimo jiné na tom, že Washington požadoval změny v pravidlech pro dvojjazyčnost zboží a omezení možnosti Kanady uzavírat obchodní dohody se třetími zeměmi. Premiér Carney zdůraznil, že Kanada si nenechá diktovat svou budoucnost od žádného jiného národa. Povinné používání francouzštiny na obalech je pro Kanaďany důležitým symbolem národní a kulturní identity.
Z ekonomického hlediska by celní válka poškodila více Kanadu jakožto menší ekonomiku, avšak způsobené škody by pocítily i Spojené státy. Dlouhotrvající spor by mohl zdevastovat automobilový průmysl na obou stranách hranice. Kanadský bojkot amerického zboží by navíc mohl oslabit republikány v klíčových příhraničních státech, jako jsou Michigan a Maine, které budou rozhodovat o kontrole nad americkým Senátem.
Snaha prezidenta Trumpa o prosazení naprosté dominance tak ukazuje další rozměr politické moci. Pokud lidé cítí, že je ohrožena nezávislost a suverenita jejich země ze strany silnějšího souseda, jsou ochotni zaplatit téměř jakoukoli cenu, aby svou samostatnost obhájili.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.
První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.
Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.
Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.