Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Írán již půl roku vzdoruje americkému tlaku v konfliktu, který Trump sice rozpoutal, ale nedokáže ho ukončit. Současně Kanada přerušila obchodní jednání s Washingtonem a premiér Mark Carney otevřeně prohlásil, že USA využívají ekonomickou integraci jako zbraň. Je paradoxem dnešní doby, že se Kanada jako jeden z nejvěrnějších spojenců nachází v obdobné ekonomické válce se Spojenými státy jako Írán, který patří mezi jejich největší nepřítele.
Americká administrativa v reakci na to vyhlásila ekonomický útok na globální finanční vazby Íránu. Ministr financí Scott Bessent přirovnal tuto snahu ke spojeneckému vylodění v Normandii za druhé světové války. Prezident Trump zároveň varoval na sociálních sítích, že Spojené státy budou vždy bohatší a silnější než Kanada, a vyzval k tomu, aby se kanadští představitelé podřídili.
Trumpovým cílem je dosáhnout výhodné obchodní dohody s Ottawou a zároveň způsobit pád íránského režimu. Cesta k těmto cílům je však nejistá, protože americký prezident v minulosti často ustoupil v momentě, kdy byly ekonomické následky jeho tlaku příliš vysoké. Dlouhodobý střet s Kanadou a Íránem by totiž mohl vést k odvetným opatřením, zvednout ceny energií a potravin pro americké spotřebitele a destabilizovat finanční trhy před nadcházejícími podzimními volbami.
V rámci tlaku na Teherán se Washington snaží odříznout Írán od globálního obchodu, což by mohlo devastovat tamní ekonomiku. Podle ekonomických expertů však sankce fungují pouze tehdy, pokud se k nim připojí většina světa. USA se snaží cílit například na banku Melli působící v Evropě, avšak předchozí odcizení spojenců americkou politikou možnost širší spolupráce komplikuje.
Slabinou americké strategie je také váhání ohledně postihu čínských bank, které zprostředkovávají obchod s íránskou ropou. Čína již varovala, že bude bránit své zájmy, a v minulosti ukázala, že může odpovědět například omezením vývozu vzácných kovů klíčových pro americký průmysl. Americká administrativa navíc nechce vyhrotit vztahy s Pekingem před plánovanou návštěvou čínského prezidenta Si Ťin-pchinga.
Zatímco vůči čínským bankám postupují USA opatrně, obchodní spor s Kanadou doprovází ostrá rétorika z obou stran. Viceprezident JD Vance i ontarijský premiér Doug Ford si vyměnili řadu narážek, avšak Kanaďané vnímají celou situaci jako zásah do své suverenity. Starosta města Windsor Drew Dilkens upozornil na škody, které způsobil Trump svými výroky o tom, že by se Kanada měla stát 51. státem USA.
Jednání o obchodu ztroskotala mimo jiné na tom, že Washington požadoval změny v pravidlech pro dvojjazyčnost zboží a omezení možnosti Kanady uzavírat obchodní dohody se třetími zeměmi. Premiér Carney zdůraznil, že Kanada si nenechá diktovat svou budoucnost od žádného jiného národa. Povinné používání francouzštiny na obalech je pro Kanaďany důležitým symbolem národní a kulturní identity.
Z ekonomického hlediska by celní válka poškodila více Kanadu jakožto menší ekonomiku, avšak způsobené škody by pocítily i Spojené státy. Dlouhotrvající spor by mohl zdevastovat automobilový průmysl na obou stranách hranice. Kanadský bojkot amerického zboží by navíc mohl oslabit republikány v klíčových příhraničních státech, jako jsou Michigan a Maine, které budou rozhodovat o kontrole nad americkým Senátem.
Snaha prezidenta Trumpa o prosazení naprosté dominance tak ukazuje další rozměr politické moci. Pokud lidé cítí, že je ohrožena nezávislost a suverenita jejich země ze strany silnějšího souseda, jsou ochotni zaplatit téměř jakoukoli cenu, aby svou samostatnost obhájili.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.