Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Bývalý vedoucí íránského odboru izraelské vojenské rozvědky Danny Citrinowicz upozornil, že se útoky zaměřily primárně na vojenské objekty. Írán se navíc zatím vyvaroval obnovení úderů proti Saúdské Arábii nebo Spojeným arabským emirátům. Přesto je celá situace v regionu velmi riziková a přináší značné riziko chybného odhadu, který by mohl obě země vtáhnout zpět do otevřeného konfliktu. Podle analytika Hamidrezy Aziziho se narušování dopravy v Hormuzském průlivu a ekonomický tlak USA stávají pro obě strany neudržitelnými.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že nemá zájem o jakákoliv nová vyjednávání s Teheránem. Uvedl, že je spokojen se současnou pozicí Spojených států, kdy mají téměř úplnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a íránská ekonomika se hroutí. Válka však vyvolává rostoucí nesouhlas přímo mezi americkými obyvateli. Náklady na tento konflikt pro Washington dosáhly do léta již zhruba 40 miliard dolarů.
Americká veřejnost pociťuje finanční důsledky konfliktu zejména při každodenních nákupech. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech stoupla na 4,14 dolaru za galon, zatímco o rok dříve činila 3,19 dolaru. Vládní opatření zaměřená na mírnění dopadů války navíc vedla k tomu, že americké strategické ropné rezervy klesly na nejnižší úroveň od roku 1983. Americký viceprezident J. D. Vance přitom nedokázal poskytnout žádný časový odhad, kdy by válka mohla skončit nebo kdy ceny paliv klesnou.
Vážným problémem pro Spojené státy se stává také rychlé vyčerpávání vojenského arzenálu. Americké síly spotřebovaly od začátku konfliktu téměř 80 procent svých zásob obranných střel systému THAAD a zhruba polovinu zachycovacích střel systému Patriot. Vojenští velitelé podle zpráv amerického tisku varovali ministra obrany Petea Hegsetha, že dlouhodobé operace v tomto rozsahu jsou neudržitelné. Prezident Trump sice tvrdí, že země disponuje obrovským množstvím munice, připustil však, že některé konkrétní typy jsou v omezenějším množství.
Političtí analytici poukazují na to, že klesající podpora veřejnosti přímo souvisí s postupem v blízkovýchodní krizi. Podle průzkumu UMass Amherst nesouhlasí se způsobem, jakým Trump konflikt s Íránem zvládá, více než dvě třetiny dotázaných Američanů. Celkové procento schválení jeho prezidentství v důsledku toho kleslo na 32 procent.
V samotném Íránu jsou ekonomické i lidské dopady války ještě výrazně drastičtější. Podle údajů agentury ILNA dosáhla roční míra inflace 66 procent, což přivedlo řadu rodin z pracovní třídy do kritické situace. Obyvatelé země mají vážné problémy se zajištěním základních potravin a léků. Země se navíc potýká s tenčícími se zásobami zbraní a extrémními obtížemi při prodeji vlastní ropy na mezinárodních trzích.
Experti na íránskou politiku uvádějí, že Teherán nemůže přistoupit na úplnou kapitulaci, protože by to mohlo způsobit pád celého režimu. Právě z tohoto důvodu se Írán snaží patovou situaci prolomit a na americké údery okamžitě reaguje. Podle Dannyho Citrinowicze se Washington snaží udržením patu vést konflikt především v ekonomické rovině, zatímco Írán usiluje o opak a snaží se narušovat tankerovou dopravu v průlivu.
I přes probíhající boje se americké armádě podařilo doprovodit Hormuzským průlivem 40 komerčních plavidel převážejících 18 milionů barelů ropy, což představuje válečné maximum. Íránský prezident Masúd Pezeškiján na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Kyrgyzstánu prohlásil, že Teherán je připraven okamžitě se vrátit k jednacímu stolu. Podmínkou podle něj je, aby Spojené státy začaly znovu plnit své závazky vyplývající z červnového memoranda o porozumění.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.