Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
Bývalý vedoucí íránského odboru izraelské vojenské rozvědky Danny Citrinowicz upozornil, že se útoky zaměřily primárně na vojenské objekty. Írán se navíc zatím vyvaroval obnovení úderů proti Saúdské Arábii nebo Spojeným arabským emirátům. Přesto je celá situace v regionu velmi riziková a přináší značné riziko chybného odhadu, který by mohl obě země vtáhnout zpět do otevřeného konfliktu. Podle analytika Hamidrezy Aziziho se narušování dopravy v Hormuzském průlivu a ekonomický tlak USA stávají pro obě strany neudržitelnými.
Americký prezident Donald Trump veřejně prohlásil, že nemá zájem o jakákoliv nová vyjednávání s Teheránem. Uvedl, že je spokojen se současnou pozicí Spojených států, kdy mají téměř úplnou kontrolu nad Hormuzským průlivem a íránská ekonomika se hroutí. Válka však vyvolává rostoucí nesouhlas přímo mezi americkými obyvateli. Náklady na tento konflikt pro Washington dosáhly do léta již zhruba 40 miliard dolarů.
Americká veřejnost pociťuje finanční důsledky konfliktu zejména při každodenních nákupech. Průměrná cena benzínu ve Spojených státech stoupla na 4,14 dolaru za galon, zatímco o rok dříve činila 3,19 dolaru. Vládní opatření zaměřená na mírnění dopadů války navíc vedla k tomu, že americké strategické ropné rezervy klesly na nejnižší úroveň od roku 1983. Americký viceprezident J. D. Vance přitom nedokázal poskytnout žádný časový odhad, kdy by válka mohla skončit nebo kdy ceny paliv klesnou.
Vážným problémem pro Spojené státy se stává také rychlé vyčerpávání vojenského arzenálu. Americké síly spotřebovaly od začátku konfliktu téměř 80 procent svých zásob obranných střel systému THAAD a zhruba polovinu zachycovacích střel systému Patriot. Vojenští velitelé podle zpráv amerického tisku varovali ministra obrany Petea Hegsetha, že dlouhodobé operace v tomto rozsahu jsou neudržitelné. Prezident Trump sice tvrdí, že země disponuje obrovským množstvím munice, připustil však, že některé konkrétní typy jsou v omezenějším množství.
Političtí analytici poukazují na to, že klesající podpora veřejnosti přímo souvisí s postupem v blízkovýchodní krizi. Podle průzkumu UMass Amherst nesouhlasí se způsobem, jakým Trump konflikt s Íránem zvládá, více než dvě třetiny dotázaných Američanů. Celkové procento schválení jeho prezidentství v důsledku toho kleslo na 32 procent.
V samotném Íránu jsou ekonomické i lidské dopady války ještě výrazně drastičtější. Podle údajů agentury ILNA dosáhla roční míra inflace 66 procent, což přivedlo řadu rodin z pracovní třídy do kritické situace. Obyvatelé země mají vážné problémy se zajištěním základních potravin a léků. Země se navíc potýká s tenčícími se zásobami zbraní a extrémními obtížemi při prodeji vlastní ropy na mezinárodních trzích.
Experti na íránskou politiku uvádějí, že Teherán nemůže přistoupit na úplnou kapitulaci, protože by to mohlo způsobit pád celého režimu. Právě z tohoto důvodu se Írán snaží patovou situaci prolomit a na americké údery okamžitě reaguje. Podle Dannyho Citrinowicze se Washington snaží udržením patu vést konflikt především v ekonomické rovině, zatímco Írán usiluje o opak a snaží se narušovat tankerovou dopravu v průlivu.
I přes probíhající boje se americké armádě podařilo doprovodit Hormuzským průlivem 40 komerčních plavidel převážejících 18 milionů barelů ropy, což představuje válečné maximum. Íránský prezident Masúd Pezeškiján na summitu Šanghajské organizace pro spolupráci v Kyrgyzstánu prohlásil, že Teherán je připraven okamžitě se vrátit k jednacímu stolu. Podmínkou podle něj je, aby Spojené státy začaly znovu plnit své závazky vyplývající z červnového memoranda o porozumění.
Klid zbraní mezi Spojenými státy a Íránem skončil po obnovené výměně vojenských úderů na Blízkém východě. Americká armáda zasáhla íránské vojenské cíle, na což Teherán reagoval útoky na území Jordánska, Bahrajnu a Kuvajtu. K této odvetě došlo navzdory varování amerického prezidenta Donalda Trumpa, že jakýkoliv úder vyvolá ještě tvrdší reakci. Poslední střety však zůstaly rozsahem omezené, což podle odborníků oslovených webem CNN naznačuje neochotu obou stran vstoupit do přímé a plnohodnotné války.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.