Kanadský premiér Mark Carney prohlásil, že jeho země neusiluje o plnohodnotné členství v Evropské unii, ale snaží se vyjednat zcela unikátní alianci s tímto evropským blokem. Reagoval tak na zprávy médií o možném přidruženém členství Kanady, které se objevily v důsledku vyhrocující se obchodní války se Spojenými státy. Vztahy mezi oběma severoamerickými sousedy se zásadně zhoršily poté, co zkrachovala bilaterální jednání o obchodu. Carney zdůraznil, že Kanada a Evropská unie sdílejí stejné hodnoty i priority a v rozděleném světě musejí spojenci držet při sobě.
Jednání o novém formátu partnerství přicházejí v době, kdy deník Wall Street Journal informoval o otevřenosti unijních představitelů k myšlence vytvořit pro Kanadu status přidruženého člena. Kanadský předseda vlády v této souvislosti pověřil svého zvláštního vyslance pro Evropu, aby prozkoumal ty nejambicióznější možnosti spolupráce těsně pod hranicí plného členství.
Carney své záměry potvrdil během vystoupení na mezinárodním filmovém festivalu v Torontu, kde vyzdvihl vzájemně se doplňující silné stránky obou partnerů. V nadcházejících dnech se navíc chystá na pracovní cestu do Velké Británie a Francie, v jejímž rámci vystoupí s projevem před Evropským parlamentem ve Štrasburku.
V rámci plánované evropské cesty se kanadský premiér zúčastní také tradičního projevu předsedkyně Evropské komise Ursuly von der Leyenové o stavu Evropské unie. V britském Liverpoolu se pak setká s tamním předsedou vlády Andym Burnhamem. Zahraniční cesta navazuje na Carneyho dlouhodobou strategii směřující k budování nezávislejší a odolnější kanadské ekonomiky. Tato snaha se intenzivně rozvinula v reakci na čím dál nepřátelštější politiku ze strany administrativy amerického prezidenta Donalda Trumpa.
Obchodní roztržka mezi Ottawou a Washingtonem přitom přerostla v otevřenou spirálu odvetných opatření a cel. Spojené státy zavedly vysoká cla na klíčové kanadské sektory, jako je ocel, hliník a dřevo, a zároveň uvalily padesátiprocentní přirážku na zboží v hodnotě přibližně dvaceti miliard amerických dolarů. Kanadská vláda v reakci na tento krok přistoupila k odvetným clům až do výše padesáti procent na americké výrobky v odpovídající finanční hodnotě. Odvetná opatření se dotkla širokého spektra americké produkce od oceli přes nábytek až po bavlněná trička.
Politické napětí mezi oběma zeměmi navíc umocňuje vyostřená retorika amerického prezidenta směrem k severnímu sousedovi. Donald Trump opakovaně hovořil o tom, že by se Kanada měla stát padesátým prvním státem Unie. Nedávno dokonce vydal pokyn americkým úřadům, aby přejmenovaly Ontarijské jezero na Jezero Amerika. Již dříve na Světovém ekonomickém fóru v Davosu Carney vyzýval středně velké mocnosti ke sjednocení s tím, že starý světový řád se již nevrátí.
Plánované rozšiřování hospodářské a strategické spolupráce s Evropou tak představuje klíčový krok kanadské vlády k diverzifikaci obchodních vazeb. Představitelé Evropské unie i Kanady v současnosti zkoumají možnosti, jak usnadnit volnější pohyb zboží, služeb a pracovníků v oblastech energetiky, umělé inteligence či kritických surovin. Diskuse se zaměřují také na rozvoj infrastruktury, podmořských kabelů a datových center pro efektivnější přepravu kanadské energie na evropský kontinent. Tímto způsobem chce Kanada posílit svou ekonomickou samostatnost a snížit historickou závislost na trhu Spojených států.
Filmař Adam McKay a ekologický aktivista Philip Eubanks upozornili ve svém nedávném komentáři pro The Guardian na hrozby, kterým lidstvo čelí v podobě nekontrolovaného rozvoje umělé inteligence a prohlubující se klimatické krize. Podle jejich názoru mají obě tato nebezpečí společného jmenovatele v podobě soukromých entit a korporací usilujících o maximální zisk. Současná společnost tak podle autorů stojí před otázkou, která z těchto krizí lidstvo ohrožuje více.
Při tragické srážce vysokorychlostních vlaků nedaleko španělského Toleda zemřelo nejméně 686 lidí. K nehodě došlo ve středu 28. října 2026 a tato událost vážně ohrožuje předvolební kampaň premiéra Pedra Sáncheze před nadcházejícími předčasnými volbami. Katastrofa totiž podkopává jeho ústřední argument, že vláda zajišťuje efektivní fungování veřejných služeb a zlepšuje každodenní život občanů.
Evropská unie se stáhla ze své dřívější nabídky Kanadě, která se měla týkat zahájení rozhovorů o takzvaném přidruženém členství. Tento krok přichází v důsledku neshod mezi členskými státy, jež se objevily těsně před začátkem společného summitu v Montrealu. Původní ambiciózní plán tak doznal výrazných změn a byl nahrazen mírnější formulací.
Izraelské parlamentní volby přinesly nejednoznačný výsledek, v němž úřadující premiér Benjamin Netanjahu ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Ejzenkot nezískali potřebnou většinu jedenašedesáti křesel v stodvacetičlenném Knesetu. Co bude nyní následovat?
Ředitel afrického Centera pro kontrolu a prevenci nemocí (Africa CDC) Jean Kaseya varoval, že dosud nevídané šíření epidemie eboly v Africe by se mohlo rozšířit do Velké Británie i dalších zemí světa, pokud mezinárodní společenství neposkytne dostatečné finanční prostředky na zvýšení připravenosti a zajištění léčby.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
