Populismus se stává celosvětovým fenoménem. Co ale znamená a kdo je onen lid, o kterém se mluví?

Andrej Babiš (hnutí ANO) a Marine Le Penová
Andrej Babiš (hnutí ANO) a Marine Le Penová, foto: Fb/Andrej Babiš
Klára Marková 13. září 2026 16:08
Sdílej:

Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.

Klíčovým prvkem silného politického zásahu populistických hnutí je právě nejasnost a značná ohebnost samotného pojmu lid. Vzhledem ke své šíři dokáže tento koncept přecházet mezi jednotlivými zeměmi i politickými ideologiemi. Umožňuje tak velmi odlišným skupinám voličů, aby se s ním ztotožnily a představovaly si samy sebe jako součást jednoho společenství. Podobně flexibilně pracují populisté také s výrazy jako establishment nebo elity, pod něž zahrnují všechny subjekty stojící mimo definovaný lid.

Konkrétní podoba skupiny označované jako lid se u jednotlivých představitelů výrazně liší podle jejich politického zaměření. Pravicoví populisté často staví na společné kulturní či národní identitě, jak ukazuje příklad francouzské političky Marine Le Penové prosazující prioritní práva pro francouzské občany. K podobné rétorice se uchyluje také španělská strana Vox, která otevřeně tvrdí, že hovoří jménem španělského národa. V obou případech je důraz kladen na kulturní sounáležitost a národní příslušnost.

Naopak levicově zaměření politici nebo aktéři stojící na pomezí spektra, jako je německá politička Sahra Wagenknechtová, definují lid skrze ekonomické znevýhodnění. Wagenknechtová se zaměřuje na občany, na které politici podle jejích slov léta zapomínali, a požaduje pro ně vyšší mzdy i lepší sociální výhody. Stejně důležité jako vymezování lidu je však i to, kdo bývá ze společenství vylučován. Zatímco pravice vyčleňuje lidi na základě kultury či rasy, levice z této skupiny vylučuje bohatší společenské vrstvy.

Britský populistický politik Nigel Farage dovedl tuto myšlenku do absolutního důsledku, když prohlásil, že právě jeho strana představuje samotný lid. Dlouhou dobu se vědecký výzkum zaměřoval především na samotné politické strany a jejich lídry, kteří se staví do role jediných ochránců zanedbávaných voličů. Novější odborné práce se však začínají soustředit na druhou stranu tohoto vztahu, tedy na samotné podporovatele. Cílem je zjistit, jaké emoce, zkušenosti a významy přikládají voliči tomu, že se považují za součást tohoto společenství.

K porozumění tomuto fenoménu využívají výzkumníci podle webu The Conversation přímé rozhovory s voliči i sledování jejich komunikace v internetových komunitách. Online prostředí totiž poskytuje prostor bez geografických hranic, kde mohou podporovatelé společně interpretovat politické zprávy a posilovat pocit sounáležitosti. Nejnovější výzkumná studie analyzovala 6000 interakcí v online komunitách a 33 hloubkových rozhovorů s podporovateli pravicových i levicových hnutí. Z výsledků vyplynulo, že ztotožnění s lidem probíhá ve třech rovinách, kterými jsou představivost, emoce a prožitá zkušenost.

V rovině představivosti vnímají podporovatelé sami sebe i celou skupinu jako tvrdě pracující, zasloužilé a morálně legitimní občany. Zatímco pravicoví voliči tuto představu spojují s kulturní příslušností, levicoví příznivci zdůrazňují příslušnost k dělnické třídě. Tento proces ztotožnění je však zároveň hluboce emocionální a vyvolává v lidech silné vazby. Podporovatelé projevují značnou loajalitu ke svým oblíbeným politikům, zatímco vůči elitám a oponentům pociťují hněv a strach.

Vnímání příslušnosti k lidu je dále upevňováno prostřednictvím osobních vztahů a přímé politické participace. Interakce s ostatními členy skupiny, ať už na internetu nebo při osobním setkání, vytváří v podporovatelích pocit uznání a smysluplnosti. Politické aktivity, mezi které patří účast na demonstracích, shromážděních nebo online diskusích, tento pocit společenství dále upevňují. Ztotožnění s pojmem lid tak nefunguje pouze na úrovni politických myšlenek, ale nabízí voličům hluboký pocit sounáležitosti a společného cíle.

Stalo se
Novinky
Izrael

Izrael hlásí sečtenou polovinu hlasů. Vede strana Netanjahua, většinu ale nezíská

V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.

Novinky
Benjamin Netanjahu, známý pod přezdívkou Bibi

Volby v Izraeli podle odhadů vyhrál Netanjahu, opozice je ale silnější

První televizní odhady výsledků izraelských parlamentních voleb přinesly po uzavření volebních místností nejednoznačný obraz, kdy podle exit pollů žádný z hlavních politických bloků nezískal jasnou většinu v Knesetu. Volební účast přitom dosáhla vysokých hodnot, když do osmé hodiny večerní odvolilo sedmdesát čtyři procent voličů, což představuje výrazný nárůst oproti předchozím volbám v roce 2022. Zveřejněné prognózy tak naznačují, že sestavování nové vládní koalice bude mimořádně složité.

Novinky
Sídlo EU

V EU se něco děje. Europoslanci absolvují s tabákovou lobby jednu schůzku za druhou

Evropští poslanci uspořádali v posledních dvou letech zhruba čtyřikrát více schůzek s lobbisty tabákového a nikotinového průmyslu než za celé předchozí pětileté volební období, což vyplývá z údajů registru transparence analyzovaných koalicí nevládních organizací Smoke Free Partnership.

Novinky
Donald Trump

Mělo být lépe, než za Bidena. Trumpův předvolební slib ale narazil na tvrdou realitu

Americký prezident Donald Trump čelí ekonomickému dilematu, které nápadně připomíná problémy jeho předchůdce Joea Bidena v roce 2024, kdy navzdory solidním makroekonomickým ukazatelům panuje mezi občany hluboká nespokojenost s vývojem životních nákladů. Přestože hrubý domácí produkt roste solidním tempem a míra nezaměstnanosti se drží nízko, výsledky inflačních zpráv a nálada ve společnosti ukazují, že běžní voliči vnímají ekonomickou situaci zcela odlišně.