Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Klíčovým prvkem silného politického zásahu populistických hnutí je právě nejasnost a značná ohebnost samotného pojmu lid. Vzhledem ke své šíři dokáže tento koncept přecházet mezi jednotlivými zeměmi i politickými ideologiemi. Umožňuje tak velmi odlišným skupinám voličů, aby se s ním ztotožnily a představovaly si samy sebe jako součást jednoho společenství. Podobně flexibilně pracují populisté také s výrazy jako establishment nebo elity, pod něž zahrnují všechny subjekty stojící mimo definovaný lid.
Konkrétní podoba skupiny označované jako lid se u jednotlivých představitelů výrazně liší podle jejich politického zaměření. Pravicoví populisté často staví na společné kulturní či národní identitě, jak ukazuje příklad francouzské političky Marine Le Penové prosazující prioritní práva pro francouzské občany. K podobné rétorice se uchyluje také španělská strana Vox, která otevřeně tvrdí, že hovoří jménem španělského národa. V obou případech je důraz kladen na kulturní sounáležitost a národní příslušnost.
Naopak levicově zaměření politici nebo aktéři stojící na pomezí spektra, jako je německá politička Sahra Wagenknechtová, definují lid skrze ekonomické znevýhodnění. Wagenknechtová se zaměřuje na občany, na které politici podle jejích slov léta zapomínali, a požaduje pro ně vyšší mzdy i lepší sociální výhody. Stejně důležité jako vymezování lidu je však i to, kdo bývá ze společenství vylučován. Zatímco pravice vyčleňuje lidi na základě kultury či rasy, levice z této skupiny vylučuje bohatší společenské vrstvy.
Britský populistický politik Nigel Farage dovedl tuto myšlenku do absolutního důsledku, když prohlásil, že právě jeho strana představuje samotný lid. Dlouhou dobu se vědecký výzkum zaměřoval především na samotné politické strany a jejich lídry, kteří se staví do role jediných ochránců zanedbávaných voličů. Novější odborné práce se však začínají soustředit na druhou stranu tohoto vztahu, tedy na samotné podporovatele. Cílem je zjistit, jaké emoce, zkušenosti a významy přikládají voliči tomu, že se považují za součást tohoto společenství.
K porozumění tomuto fenoménu využívají výzkumníci podle webu The Conversation přímé rozhovory s voliči i sledování jejich komunikace v internetových komunitách. Online prostředí totiž poskytuje prostor bez geografických hranic, kde mohou podporovatelé společně interpretovat politické zprávy a posilovat pocit sounáležitosti. Nejnovější výzkumná studie analyzovala 6000 interakcí v online komunitách a 33 hloubkových rozhovorů s podporovateli pravicových i levicových hnutí. Z výsledků vyplynulo, že ztotožnění s lidem probíhá ve třech rovinách, kterými jsou představivost, emoce a prožitá zkušenost.
V rovině představivosti vnímají podporovatelé sami sebe i celou skupinu jako tvrdě pracující, zasloužilé a morálně legitimní občany. Zatímco pravicoví voliči tuto představu spojují s kulturní příslušností, levicoví příznivci zdůrazňují příslušnost k dělnické třídě. Tento proces ztotožnění je však zároveň hluboce emocionální a vyvolává v lidech silné vazby. Podporovatelé projevují značnou loajalitu ke svým oblíbeným politikům, zatímco vůči elitám a oponentům pociťují hněv a strach.
Vnímání příslušnosti k lidu je dále upevňováno prostřednictvím osobních vztahů a přímé politické participace. Interakce s ostatními členy skupiny, ať už na internetu nebo při osobním setkání, vytváří v podporovatelích pocit uznání a smysluplnosti. Politické aktivity, mezi které patří účast na demonstracích, shromážděních nebo online diskusích, tento pocit společenství dále upevňují. Ztotožnění s pojmem lid tak nefunguje pouze na úrovni politických myšlenek, ale nabízí voličům hluboký pocit sounáležitosti a společného cíle.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.