Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Klíčovým prvkem silného politického zásahu populistických hnutí je právě nejasnost a značná ohebnost samotného pojmu lid. Vzhledem ke své šíři dokáže tento koncept přecházet mezi jednotlivými zeměmi i politickými ideologiemi. Umožňuje tak velmi odlišným skupinám voličů, aby se s ním ztotožnily a představovaly si samy sebe jako součást jednoho společenství. Podobně flexibilně pracují populisté také s výrazy jako establishment nebo elity, pod něž zahrnují všechny subjekty stojící mimo definovaný lid.
Konkrétní podoba skupiny označované jako lid se u jednotlivých představitelů výrazně liší podle jejich politického zaměření. Pravicoví populisté často staví na společné kulturní či národní identitě, jak ukazuje příklad francouzské političky Marine Le Penové prosazující prioritní práva pro francouzské občany. K podobné rétorice se uchyluje také španělská strana Vox, která otevřeně tvrdí, že hovoří jménem španělského národa. V obou případech je důraz kladen na kulturní sounáležitost a národní příslušnost.
Naopak levicově zaměření politici nebo aktéři stojící na pomezí spektra, jako je německá politička Sahra Wagenknechtová, definují lid skrze ekonomické znevýhodnění. Wagenknechtová se zaměřuje na občany, na které politici podle jejích slov léta zapomínali, a požaduje pro ně vyšší mzdy i lepší sociální výhody. Stejně důležité jako vymezování lidu je však i to, kdo bývá ze společenství vylučován. Zatímco pravice vyčleňuje lidi na základě kultury či rasy, levice z této skupiny vylučuje bohatší společenské vrstvy.
Britský populistický politik Nigel Farage dovedl tuto myšlenku do absolutního důsledku, když prohlásil, že právě jeho strana představuje samotný lid. Dlouhou dobu se vědecký výzkum zaměřoval především na samotné politické strany a jejich lídry, kteří se staví do role jediných ochránců zanedbávaných voličů. Novější odborné práce se však začínají soustředit na druhou stranu tohoto vztahu, tedy na samotné podporovatele. Cílem je zjistit, jaké emoce, zkušenosti a významy přikládají voliči tomu, že se považují za součást tohoto společenství.
K porozumění tomuto fenoménu využívají výzkumníci podle webu The Conversation přímé rozhovory s voliči i sledování jejich komunikace v internetových komunitách. Online prostředí totiž poskytuje prostor bez geografických hranic, kde mohou podporovatelé společně interpretovat politické zprávy a posilovat pocit sounáležitosti. Nejnovější výzkumná studie analyzovala 6000 interakcí v online komunitách a 33 hloubkových rozhovorů s podporovateli pravicových i levicových hnutí. Z výsledků vyplynulo, že ztotožnění s lidem probíhá ve třech rovinách, kterými jsou představivost, emoce a prožitá zkušenost.
V rovině představivosti vnímají podporovatelé sami sebe i celou skupinu jako tvrdě pracující, zasloužilé a morálně legitimní občany. Zatímco pravicoví voliči tuto představu spojují s kulturní příslušností, levicoví příznivci zdůrazňují příslušnost k dělnické třídě. Tento proces ztotožnění je však zároveň hluboce emocionální a vyvolává v lidech silné vazby. Podporovatelé projevují značnou loajalitu ke svým oblíbeným politikům, zatímco vůči elitám a oponentům pociťují hněv a strach.
Vnímání příslušnosti k lidu je dále upevňováno prostřednictvím osobních vztahů a přímé politické participace. Interakce s ostatními členy skupiny, ať už na internetu nebo při osobním setkání, vytváří v podporovatelích pocit uznání a smysluplnosti. Politické aktivity, mezi které patří účast na demonstracích, shromážděních nebo online diskusích, tento pocit společenství dále upevňují. Ztotožnění s pojmem lid tak nefunguje pouze na úrovni politických myšlenek, ale nabízí voličům hluboký pocit sounáležitosti a společného cíle.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.
Bleskový postup Íránem podporovaných povstaleckých sil Hútíů v západním Jemenu donutil k ústupu desítky tisíc civilistů. Podle mezinárodních organizací opustilo své domovy podél pobřeží Rudého moře již téměř 50 tisíc lidí. Válečné operace zasáhly především oblasti, kde rebelové obsadili řadu měst dříve kontrolovaných vládními silami s podporou Saúdské Arábie a USA. Při prudkých bojích již podle dostupných zpráv zahynuly stovky lidí a hrozí návrat k plnohodnotné občanské válce.
Portugalský ministr zemědělství a rybolovu José Manuel Fernandes požaduje, aby Evropská unie v rámci svého příštího dlouhodobého rozpočtu financovala spásání porostů kozami, kravami a ovcemi. Tento tradiční způsob má pomoci v boji proti rozsáhlým lesním požárům v oblastech s vysokým rizikem jejich vzniku. Zvířata spásáním křovin redukují hořlavý materiál a zamezují tak rychlému šíření ohně v krajině. Podle odborníků jde o efektivní přístup, který Brusel v unijním měřítku dosud opomíjel.
Ruský prezident Vladimir Putin poslal evropským státům nové varování ohledně jejich případného zapojení do konfliktu na Ukrajině. Během svého vystoupení na summitu uskupení BRICS v indickém Novém Dillí prohlásil, že jakékoliv vyslání evropských vojáků na ukrajinské území by znamenalo přímou válku s Ruskem. Šéf Kremlu tak reagoval na debaty západních politiků o možných bezpečnostních zárukách pro Kyjev. Podle jeho slov by přítomnost zahraničních jednotek představovala zásadní eskalaci dosavadního napětí.