V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Incident v Lipsku stál na počátku celé série podezřelých požárů a výbuchů napříč kontinentem. V Bulharsku zachvátil rozsáhlý požár sklad zbrojařské firmy EMCO, která v prohlášení zcela vyloučila lidskou chybu a připomněla předchozí podobné události spojené s ruskou rozvědkou. K další explozi došlo v Itálii v zařízení na výrobu munice nedaleko Říma, kde tamní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze zavinění cizí osobou. V Estonsku pak vzplála továrna společnosti Milrem Robotics dodávající bezpilotní prostředky Ukrajině, přičemž úřady na místě zatkly dva podezřelé.
Polsko a Slovensko rovněž zaznamenaly konkrétní pokusy o útoky na zařízení spojená s ukrajinským obranným průmyslem. Slovenská policie předešla žhářskému útoku na výrobce dronů v ukrajinském vlastnictví a zadržela tři osoby působící na cizí příkaz. V Polsku byly hlášeny požáry ve firmě vyrábějící komponenty pro vrtulníky i v podniku WB Group, kde maskovaný pachatel hodil do objektu zápalná zařízení. Polský premiér Donald Tusk označil tyto události za přímé pokračování eskalace ze strany Ruské federace.
Série incidentů pokračovala i v dalších týdnech, kdy byli v Mnichově zatčeni dva Bulhaři podezřelí ze žhářství u obranné firmy Rohde & Schwarz. Bezpečnostní experti poukazují na to, že zatímco dřívější sabotáže mířily i na nevojenské cíle jako obchodní domy, současná vlna se soustředí téměř výhradně na vojenský sektor. Podle odborníků z King's College v Londýně souvisí tento nárůst s tím, že Ukrajina přenesla boje hlouběji na ruské území. Moskva se tak dostala pod tlak a snaží se nátlakem donutit evropské státy k omezení pomoci Kijevu.
Někteří analytici z think tanku Chatham House vidí v tomto jednání snahu Ruska testovat zranitelnost Severoatlantické aliance. Krok za krokem tak Moskva zjišťuje, jaké reakce její jednání vyvolá a kde leží hranice ochoty napadených zemí se bránit. Tuto strategii analytici přirovnávají k dřívější kampani s poštovními zásilkami obsahujícími hořlavé látky, které vzplály ve skladech v Británii a Německu. Tehdy zásah americké administrativy přiměl Kreml utlumit nejrizikovější akce, avšak celkový počet podezřelých případů v Evropě nadále dosahuje stovek.
K provádění samotných útoků využívá Rusko převážně najaté zprostředkovatele, takzvané operativce ze sdílené ekonomiky. Často jde o rusky mluvící občany ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří jsou verbováni přes internet a motivováni finanční odměnou. Samotní řídící důstojníci zůstávají v bezpečí na území Ruské federace a celé operace koordinují dálkově. Najatí amatéři bývají sice snadno nahraditelní, ale zároveň dělají chyby, což zvyšuje riziko odhalení nebo nechtěné eskalace.
Případ z letiště v Lipsku se však vymyká, neboť podle německých vyšetřovatelů byli na místo vysláni profesionálové přímo z Ruska. Použití pokročilé techniky ukazuje na pečlivé plánování a snahu o maximální přesnost operace. Tento přístup naznačuje, že u klíčových cílů dává Moskva přednost prověřeným kádrům před nezkušenými zprostředkovateli.
Současná kampaň svým charakterem silně připomíná praktiky známé z období studené války, kdy Sovětský svaz udržoval seznamy cílů pro mírné i eskalující fáze konfliktu. Odborníci varují, že neustálé posouvání hranic v takzvané šedé zóně zvyšuje riziko závažných nehod. Pokud by některý ze sabotážních útoků způsobil katastrofu nebo masové oběti, NATO by na takovou situaci muselo otevřeně reagovat.
Důchodci už nějaký pátek vědí, že se jim opět zvýší měsíční výplaty. Bonusem nad rámec řádné valorizace bude jednorázový příspěvek ve výši 2000 korun, na kterém se dohodla současná vládní koalice.
Fakultní nemocnice Plzeň jako první na světě využívá unikátní kombinaci radiofarmaka ⁶⁸Ga-Trivehexin a vyšetření PET/MRI, která umožňuje přesněji zobrazit nádor a odlišit jej od okolního zánětu. Průlom v diagnostice může zásadně pomoci zejména pacientům s rakovinou slinivky břišní, u nichž je přesné určení rozsahu nádoru klíčové pro volbu léčby. Významný přínos může mít také pro pacienty s nádory plic, hlavy a krku.
Americkým šoubyznysem otřásla v týdnu velmi smutná zpráva. Ve věku pouhých 34 let zemřel herec RJ Mitte, jehož nejvíce proslavila role v populárním televizním seriálu Perníkový táta (Breaking Bad).
Mimořádné sucho je v Česku nadále velkým tématem. V týdnu proběhlo další jednání Národní koalice pro boj se suchem. Řešila se aktuální hydrologická situace, stav připravovaných opatření a další kroky, které mají posílit dlouhodobou ochranu vodních zdrojů a zvýšit odolnost země vůči dopadům sucha.
Americký prezident Donald Trump po dohodě o dodávkách ruské nafty učinil další rozhodnutí, za které mu na Ukrajině budou spílat. Zablokoval totiž některé z nových protiruských sankcí, které nedávno schválil Kongres kvůli pokračování války na Ukrajině. Informovala o tom britská stanice BBC.
Andrej Babiš se letos opakovaně zlobil na Českou národní banku, že Čechům zdražuje hypotéky. Sklidil za to kritiku, ba posměch. Krátkodobá úroková sazba, kterou stanovuje ČNB, přece není to samé, co sazby několikaleté, klíčové pro nacenění hypotečních fixací.
Přestože podzimní počasí teprve začíná naplno působit, na vrcholcích českých hor již napadl první sníh. Podle informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se navíc i přes zatím ne zcela optimální podmínky pomalu rozbíhá lyžařská sezóna na alpských ledovcích.
Premiér Andrej Babiš (ANO) zúčastnil v Bruselu zasedání Evropské rady. Lídři evropských zemí jednali o cenách energií, příštím víceletém finančním rámci EU pro období 2028–2034, migraci, obchodních vztazích s Čínou či situaci na Ukrajině. ČR společně s dalšími státy prosadila do závěrů jednání Rady úkol pro Evropskou komisi, aby znovu vyhodnotila dopady systému emisních povolenek ETS2 a předložila opatření k řešení vysokých cen energií.
Prezident Petr Pavel v pátek vystavil účet za ostře sledovanou dovolenou v Maroku, ze které se musel na otočku vracet do Česka k volbám, ačkoliv je původně chtěl vynechat. Pavel zdůraznil, že veškeré náklady uhradil ze svého. Politikům zároveň vzkázal, že odmítá zásahy do soukromí.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.