V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Incident v Lipsku stál na počátku celé série podezřelých požárů a výbuchů napříč kontinentem. V Bulharsku zachvátil rozsáhlý požár sklad zbrojařské firmy EMCO, která v prohlášení zcela vyloučila lidskou chybu a připomněla předchozí podobné události spojené s ruskou rozvědkou. K další explozi došlo v Itálii v zařízení na výrobu munice nedaleko Říma, kde tamní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze zavinění cizí osobou. V Estonsku pak vzplála továrna společnosti Milrem Robotics dodávající bezpilotní prostředky Ukrajině, přičemž úřady na místě zatkly dva podezřelé.
Polsko a Slovensko rovněž zaznamenaly konkrétní pokusy o útoky na zařízení spojená s ukrajinským obranným průmyslem. Slovenská policie předešla žhářskému útoku na výrobce dronů v ukrajinském vlastnictví a zadržela tři osoby působící na cizí příkaz. V Polsku byly hlášeny požáry ve firmě vyrábějící komponenty pro vrtulníky i v podniku WB Group, kde maskovaný pachatel hodil do objektu zápalná zařízení. Polský premiér Donald Tusk označil tyto události za přímé pokračování eskalace ze strany Ruské federace.
Série incidentů pokračovala i v dalších týdnech, kdy byli v Mnichově zatčeni dva Bulhaři podezřelí ze žhářství u obranné firmy Rohde & Schwarz. Bezpečnostní experti poukazují na to, že zatímco dřívější sabotáže mířily i na nevojenské cíle jako obchodní domy, současná vlna se soustředí téměř výhradně na vojenský sektor. Podle odborníků z King's College v Londýně souvisí tento nárůst s tím, že Ukrajina přenesla boje hlouběji na ruské území. Moskva se tak dostala pod tlak a snaží se nátlakem donutit evropské státy k omezení pomoci Kijevu.
Někteří analytici z think tanku Chatham House vidí v tomto jednání snahu Ruska testovat zranitelnost Severoatlantické aliance. Krok za krokem tak Moskva zjišťuje, jaké reakce její jednání vyvolá a kde leží hranice ochoty napadených zemí se bránit. Tuto strategii analytici přirovnávají k dřívější kampani s poštovními zásilkami obsahujícími hořlavé látky, které vzplály ve skladech v Británii a Německu. Tehdy zásah americké administrativy přiměl Kreml utlumit nejrizikovější akce, avšak celkový počet podezřelých případů v Evropě nadále dosahuje stovek.
K provádění samotných útoků využívá Rusko převážně najaté zprostředkovatele, takzvané operativce ze sdílené ekonomiky. Často jde o rusky mluvící občany ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří jsou verbováni přes internet a motivováni finanční odměnou. Samotní řídící důstojníci zůstávají v bezpečí na území Ruské federace a celé operace koordinují dálkově. Najatí amatéři bývají sice snadno nahraditelní, ale zároveň dělají chyby, což zvyšuje riziko odhalení nebo nechtěné eskalace.
Případ z letiště v Lipsku se však vymyká, neboť podle německých vyšetřovatelů byli na místo vysláni profesionálové přímo z Ruska. Použití pokročilé techniky ukazuje na pečlivé plánování a snahu o maximální přesnost operace. Tento přístup naznačuje, že u klíčových cílů dává Moskva přednost prověřeným kádrům před nezkušenými zprostředkovateli.
Současná kampaň svým charakterem silně připomíná praktiky známé z období studené války, kdy Sovětský svaz udržoval seznamy cílů pro mírné i eskalující fáze konfliktu. Odborníci varují, že neustálé posouvání hranic v takzvané šedé zóně zvyšuje riziko závažných nehod. Pokud by některý ze sabotážních útoků způsobil katastrofu nebo masové oběti, NATO by na takovou situaci muselo otevřeně reagovat.
Španělsko zasáhla obrovská tragédie v podobě srážky dvou vysokorychlostních vlaků, která si ve středu ráno v provinci Toledo vyžádala nejméně 68 lidských obětí a desítky zraněných. K nehodě došlo na železniční trati spojující hlavní město Madrid se Sevillou, kde vlak společnosti Renfe narazil do zadní části stojící soupravy soukromého dopravce Iryo. Událost okamžitě zmobilizovala všechny dostupné záchranné složky v oblasti.
Slavnostní předávání státních vyznamenání u příležitosti Dne vzniku samostatného československého státu ve Vladislavském sále Pražského hradu dospělo ke svému závěru. Prezident Petr Pavel celkem udělil nebo propůjčil 51 významných ocenění osobnostem z oblasti vědy, kultury, sportu, armády či veřejného života.
Před dvaceti lety zveřejnil britský ekonom Nicholas Stern průlomovou zprávu nazvanou The Economics of Climate Change, která zásadním způsobem proměnila pohled na ekonomické dopady klimatické krize. Dokument vypracovaný pro tehdejší britskou vládu ukázal, že investice do nízkouhlíkové budoucnosti mají hluboký ekonomický smysl a že nečinnost stojí společnost mnohem více peněz a nakonec bude mít devastační dopady. Tato studie tehdy otřásla dosavadním vnímáním mezi hlavními představiteli ekonomické vědy, kteří dlouho přehlíželi reálné hrozby globálního oteplování.
Izrael se nachází v politické nejistotě po nedávných parlamentních volbách, ve kterých úřadující premiér Benjamin Netanjahu ztratil většinu v Knesetu. Sčítání hlasů ukázalo, že ani Netanjahuova koalice, ani opoziční blok vedený generálem Gadi Eisenkotem nezískají potřebných jednašedesát mandátů. Výsledek tak podle The Guardian závisí na tom, zda se strany odhodlají ke spolupráci s palestinskými stranami, jejichž voliči zaznamenali výrazný nárůst účasti. Celá politická scéna se tak ocitá před zásadním rozhodnutím o dalším směřování země.
Izrael se po parlamentních volbách podle BBC ocitl v hluboké politické patové situaci, když po sečtení 90 procent hlasů nezískali potřebnou většinu pro sestavení vlády ani úřadující premiér Benjamin Netanjahu, ani jeho hlavní vyzyvatel Gadi Eisenkot.
V Montrealu se tento týden koná jednadvacátý summit představitelů Kanady a Evropské unie, který navazuje na nedávnou nabídku evropského přídavného členství a diskuze o užší integraci obou transatlantických partnerů. Setkání se účastní kanadský premiér Mark Carney, předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová a předseda Evropské rady António Costa, přičemž hlavním tématem jsou další kroky ve vzájemných vztazích.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj se veřejně zastal finského prezidenta Alexandra Stubba a norského premiéra Jonase Gahra Støra kvůli jejich nedávnému přímému telefonátu s ruským vůdcem Vladimirem Putinem. Tento diplomatický krok se na evropské politické scéně setkal s rozporuplnými reakcemi a kritikou ze strany některých států, které se obávají narušení jednotného postupu unijních spojenců vůči Moskvě.
Americký prezident Donald Trump oznámil, že jeho administrativa oficiálně ukončuje přísné ekologické předpisy z éry předchozího vedení, které zavazovaly ropné a plynárenské společnosti k odpovědnosti za velké úniky skleníkového metanu. Toto rozhodnutí prezentoval během úterního večerního předvolebního shromáždění v texaském Lubbocku jako klíčový krok pro snížení nákladů a podporu domácí těžby.
Ruský prezident Vladimir Putin uskutečnil zkoušku strategické balistické střely schopné nést jaderné zbraně pouhé hodiny poté, co vedl telefonické rozhovory s nejvyššími představiteli Finska a Norska. Tento krok následoval po diplomatické snaze severských politiků o deeskalaci probíhajícího konfliktu na Ukrajině. Odpověď Moskvy však ukázala na pokračující tvrdý postoj ruského vedení k celé situaci.
Ukrajinská společnost Himera a dánský výrobce satelitů GomSpace vyslaly na oběžnou dráhu testovací družici s názvem Obria Nano. Tento krok představuje první fázi směřující k vybudování nezávislé ukrajinské komunikační sítě. Satelit se dostal do vesmíru 1. října na palubě rakety v rámci mise Transporter-18 společnosti SpaceX a podle dostupných informací již úspěšně funguje.
Společnost Anthropic, která stojí za vývojem populárního chatbota Claude, podala oficiální žádost o primární veřejnou nabídku akcií (IPO) doprovázenou rozsáhlým seznamem rizikových faktorů. Tento téměř stostránkový dokument detailně popisuje nejrůznější hrozby, s nimiž se firma potýká a které by mohly negativně ovlivnit její budoucí podnikání i finanční výsledky. Přestože tržní hodnota podniku míří k závratným výšinám, vedení upozorňuje na celou řadu dosud nevídaných výzev spojených s rychlým vývojem umělé inteligence.
V Izraeli pokračuje sčítání hlasů po nedávných parlamentních volbách, přičemž průběžné výsledky po sečtení více než 57 procent odevzdaných lístků ukazují na vedení bloku premiéra Benjamina Netanjahua. Tento pravicový blok dosud získal 55 křesel v Knesetu, což však prozatím nestačí na získání potřebné většiny 61 mandátů. Opoziční tábor v tuto chvíli drží 49 křesel a zastoupení arabských stran čítá celkem 16 mandátů.