V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Incident v Lipsku stál na počátku celé série podezřelých požárů a výbuchů napříč kontinentem. V Bulharsku zachvátil rozsáhlý požár sklad zbrojařské firmy EMCO, která v prohlášení zcela vyloučila lidskou chybu a připomněla předchozí podobné události spojené s ruskou rozvědkou. K další explozi došlo v Itálii v zařízení na výrobu munice nedaleko Říma, kde tamní prokuratura zahájila vyšetřování pro podezření ze zavinění cizí osobou. V Estonsku pak vzplála továrna společnosti Milrem Robotics dodávající bezpilotní prostředky Ukrajině, přičemž úřady na místě zatkly dva podezřelé.
Polsko a Slovensko rovněž zaznamenaly konkrétní pokusy o útoky na zařízení spojená s ukrajinským obranným průmyslem. Slovenská policie předešla žhářskému útoku na výrobce dronů v ukrajinském vlastnictví a zadržela tři osoby působící na cizí příkaz. V Polsku byly hlášeny požáry ve firmě vyrábějící komponenty pro vrtulníky i v podniku WB Group, kde maskovaný pachatel hodil do objektu zápalná zařízení. Polský premiér Donald Tusk označil tyto události za přímé pokračování eskalace ze strany Ruské federace.
Série incidentů pokračovala i v dalších týdnech, kdy byli v Mnichově zatčeni dva Bulhaři podezřelí ze žhářství u obranné firmy Rohde & Schwarz. Bezpečnostní experti poukazují na to, že zatímco dřívější sabotáže mířily i na nevojenské cíle jako obchodní domy, současná vlna se soustředí téměř výhradně na vojenský sektor. Podle odborníků z King's College v Londýně souvisí tento nárůst s tím, že Ukrajina přenesla boje hlouběji na ruské území. Moskva se tak dostala pod tlak a snaží se nátlakem donutit evropské státy k omezení pomoci Kijevu.
Někteří analytici z think tanku Chatham House vidí v tomto jednání snahu Ruska testovat zranitelnost Severoatlantické aliance. Krok za krokem tak Moskva zjišťuje, jaké reakce její jednání vyvolá a kde leží hranice ochoty napadených zemí se bránit. Tuto strategii analytici přirovnávají k dřívější kampani s poštovními zásilkami obsahujícími hořlavé látky, které vzplály ve skladech v Británii a Německu. Tehdy zásah americké administrativy přiměl Kreml utlumit nejrizikovější akce, avšak celkový počet podezřelých případů v Evropě nadále dosahuje stovek.
K provádění samotných útoků využívá Rusko převážně najaté zprostředkovatele, takzvané operativce ze sdílené ekonomiky. Často jde o rusky mluvící občany ze zemí bývalého Sovětského svazu, kteří jsou verbováni přes internet a motivováni finanční odměnou. Samotní řídící důstojníci zůstávají v bezpečí na území Ruské federace a celé operace koordinují dálkově. Najatí amatéři bývají sice snadno nahraditelní, ale zároveň dělají chyby, což zvyšuje riziko odhalení nebo nechtěné eskalace.
Případ z letiště v Lipsku se však vymyká, neboť podle německých vyšetřovatelů byli na místo vysláni profesionálové přímo z Ruska. Použití pokročilé techniky ukazuje na pečlivé plánování a snahu o maximální přesnost operace. Tento přístup naznačuje, že u klíčových cílů dává Moskva přednost prověřeným kádrům před nezkušenými zprostředkovateli.
Současná kampaň svým charakterem silně připomíná praktiky známé z období studené války, kdy Sovětský svaz udržoval seznamy cílů pro mírné i eskalující fáze konfliktu. Odborníci varují, že neustálé posouvání hranic v takzvané šedé zóně zvyšuje riziko závažných nehod. Pokud by některý ze sabotážních útoků způsobil katastrofu nebo masové oběti, NATO by na takovou situaci muselo otevřeně reagovat.
V Evropě prudce roste počet sabotážních akcí zaměřených na vojenskou a obrannou infrastrukturu, přičemž z jejich organizace je podezřelé Rusko. Německé úřady nedávno prohlásily Moskvu za odpovědnou za incident na letišti v Lipsku, kde byly v blízkosti ukrajinských nákladních letadel objeveny drony s výbušninami. Ruský prezident Vladimir Putin jakoukoli vinu odmítá a označuje podobná obvinění za nepodložená. Polské i německé ministerstvo vnitra však varují, že Moskva mění svou strategii a zásadně stupňuje své hybridní operace v evropských zemích.
Americký prezident Donald Trump vyzval Ukrajinu, aby přestala útočit na ruské ropné rafinérie kvůli celosvětovému růstu cen motorové nafty. Své prohlášení učinil během dvoudenní návštěvy Irska, kde navštívil své golfové hřiště v hrabství Clare. Šéf Bílého domu odmítl tvrzení, že by za prudkým nárůstem cen paliv stála válka, kterou jeho administrativa vede proti Íránu. Podle jeho slov je hlavním důvodem nynějšího nedostatku nafty právě ukrajinská strategie zaměřená na ruskou energetiku.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Populismus se stává celosvětovým fenoménem, který získává stále větší podporu napříč různými politickými systémy. Tímto pojmem jsou dnes označovány výrazné osobnosti pravice i levice, mezi něž patří například brazilský politik Jair Bolsonaro, indický premiér Nárendra Módí nebo americký senátor Bernie Sanders. Přestože se akademické definice populismu v mnoha ohledech rozcházejí, všechny staví na stejném základním principu. Rozdělují totiž společnost na dvě nesmiřitelné skupiny, kterými jsou čistý lid a korumpované elity.
Nová zpráva Organizace spojených národů varuje, že svět již není schopen dodržet hranici globálního oteplení o 1,5 stupně Celsia. Podle zveřejněného dokumentu Programu OSN pro životní prostředí překročí lidstvo tuto kritickou hranici pravděpodobně již kolem roku 2030. Současný růst teploty představuje vážnou hrozbu zejména pro ostrovní státy v Tichém oceánu, které čelí rychlému vzestupu mořské hladiny. Zástupci těchto zranitelných regionů zdůrazňují, že pouhé výzvy k vyšším závazkům už nestačí a je nutná okamžitá politická vůle i masivní investice.
Obyvatelé ruské Kurské oblasti podle BBC stále marně pátrají po svých příbuzných, kteří zmizeli po ukrajinském přeshraničním útoku. Jednou z nich je i žena jménem Ljubov, jež ztratila kontakt se svou matkou den po začátku invaze ukrajinských sil. Zatímco dříve chovala ke své vlasti naprostou důvěru, dnes pociťuje vůči ruskému státu silnou zášť. Podle místního guvernéra zůstává v regionu nezvěstných více než tři sta lidí, přesné číslo však nikdo nezná.
Ruské ozbrojené síly během jednoho týdne vyslaly proti Ukrajině přibližně 2 100 útočných bezpilotních letounů, 78 raket různých typů a téměř 1 700 řízených leteckých pum. V neděli 13. září o rozsáhlých vzdušných útocích informoval ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj. Podle jeho vyjádření tvořily podstatnou část nasazených strojů proudové bezpilotní prostředky Šáhed. Moskva tyto zbraně využívá k systematickému ničení ukrajinské ekonomiky, klíčové infrastruktury i běžného života obyvatel.
Francouzské úřady během letošního léta zadržely 514 osob podezřelých ze zakládání lesních požárů, mezi nimiž figuruje i 198 mladistvých. K zatčeným patří například patnáctiletý chlapec, který odhodil hořící cigaretu v lese u Bordeaux, nebo padesátiletá žena podezřelá ze založení sedmnácti požárů. Dalším případem je šestatřicetiletý muž, jenž zapálil papírovou tašku s odpadky v porostu poblíž Perpignanu. V průběhu letošního rekordního léta lehl popelem rozsáhlý porost o celkové rozloze 115 tisíc hektarů lesů a křovin.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj vyjádřil ochotu setkat se s ruským lídrem Vladimirem Putinem na nadcházejícím summitu skupiny G20 v Miami a jednat o ukončení války. Moskevský Kreml však tuto možnost okamžitě odmítl a označil ji za zcela nemožnou. Mluvčí Kremlu Dmitrij Peskov zopakoval požadavek, že k jakémukoli osobnímu jednání obou představitelů může dojít výhradně v ruské metropoli. Vrcholná schůzka lídrů největších světových ekonomik se má v USA uskutečnit v polovině prosince, přičemž Putinova účast zatím nebyla oficiálně potvrzena.
Americký ministr energetiky Chris Wright prohlásil, že Spojené státy možná nedosáhnou s Íránem jaderné dohody, která by zemi zabránila v získání jaderných zbraní. Vyjednávání mezi oběma státy v současnosti stagnuje, zatímco vojenský konflikt v regionu nadále pokračuje. Podle ministra zůstává otevřená možnost dalšího vojenského zásahu, který by definitivně zničil íránské kapacity na výrobu a rozvinutí těchto zbraní. Druhou variantou je podle něj čekání na případnou novou íránskou vládu.
Spoluzakladatel výzkumné společnosti Anthropic vyzval k úmyslnému zpomalení vývoje nejmodernějších modelů umělé inteligence. Ve své nejnovější eseji zveřejněné na jeho webu zdůrazňuje, že pokrok v oblasti schopností umělé inteligence v posledních měsících výrazně předbíhá možnosti jejího výzkumu bezpečnosti a kontroly. Autor se vývoji technologií věnuje již dvanáct let a nadále věří v jejich obrovský přínos pro lidstvo, včetně léčby závažných onemocnění nebo ekonomického růstu. Podle jeho názoru je však nezbytné dát výzkumníkům dostatek času na to, aby dokázali rizika účinně eliminovat.
Švédský premiér Ulf Kristersson před parlamentními volbami varoval před možnými bezpečnostními riziky v případě vítězství levicového bloku. V rozhovoru pro server Politico uvedl, že případná nová vláda pod vedením levice by mohla ohrozit plnění závazků země vůči Severoatlantické alianci. Kristersson upozornil na skutečnost, že dvě ze tří nebo čtyř stran chystané levicové koalice v minulosti hlasovaly proti vstupu Švédska do NATO. Podle jeho slov by takový kabinet neměl dostatečnou vnitřní jednotu k přijímání klíčových domácích rozhodnutí.