Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v posledních dnech užíval politického vítězství. Po úspěšném útoku izraelské armády na klíčové íránské cíle, včetně jaderných zařízení a raketové infrastruktury, který proběhl ve spolupráci s tajnou službou Mossad, se vrátil do země jako vítěz. Veřejnost ho oslavovala a průzkumy ukázaly, že většina Izraelců akci plně podporuje.
Při vládním jednání ve středu Netanjahu triumfálně prohlásil, že Izrael dosáhl „velkého vítězství proti nepříteli, který nás chtěl zničit“. Podle průzkumu izraelského Demokratického institutu podpořilo útok na Írán 70 procent Izraelců, u židovské populace dokonce 82 procent.
Přesto se už nyní izraelská vláda musí vrátit k realitě, kterou představuje vleklá a krvavá válka v Pásmu Gazy. Tam se úspěch ve stylu bleskové operace proti Íránu opakuje jen těžko. Boj proti hnutí Hamás je chaotický, vedený v zástavbách a tunelech, a stále si vybírá vysokou daň na životech vojáků i civilistů.
Netanjahu se ve čtvrtek setkal s užším kruhem bezpečnostních poradců, aby zvážil další strategii v Gaze. Vládní koalice je v této otázce rozpolcená: krajně pravicoví ministři požadují pokračování tvrdých zásahů, jiní volají po využití politického momentu a dosažení širší dohody, která by mohla válku ukončit.
Izrael během 12 dní boje s Íránem prokázal svou vojenskou dominanci na Blízkém východě. Letectvo podniklo desítky náletů hluboko na území nepřítele, a to včetně cílů v Sýrii, Libanonu a Jemenu. Jenže i tato operace odhalila zranitelnost izraelské obrany. Navzdory účinné ochraně prostřednictvím systémů Arrow a David’s Sling několik íránských balistických střel zasáhlo izraelská města včetně Tel Avivu, Haify a Beer Ševy. Útoky si vyžádaly nejméně 28 obětí.
Jedna z raket dopadla v Beer Ševě na obytný dům, zabila čtyři lidi a zničila okolní budovy. Tři oběti podle předběžného vyšetřování zemřely i přesto, že se ukryly v tzv. bezpečnostní místnosti. Izrael nebyl vystaven tak masivnímu raketovému útoku od dob iráckého diktátora Saddáma Husajna během války v Zálivu v roce 1990.
Podle izraelského daňového úřadu přesáhnou škody způsobené íránskými raketami 1,3 miliardy dolarů. Pro srovnání: dosavadní škody z války v Gaze od října 2023 jsou odhadovány na 730 milionů dolarů. I to ukazuje ničivost íránských balistických zbraní, které jsou mnohem silnější než rakety Hamásu.
Zatímco se země soustředila na konflikt s Íránem, válka v Gaze pokračovala. V úterý, kdy vstoupilo v platnost příměří s Teheránem, zemřelo sedm izraelských vojáků při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Khan Younis. Incident je jedním z nejsmrtelnějších za poslední měsíce.
Veřejná podpora pokračování bojů v Gaze začíná slábnout. Průzkumy ukazují, že více než 60 procent Izraelců podporuje výměnu rukojmích i za cenu ukončení války. Fórum rodin rukojmích ve středu vyzvalo k „odvaze ukončit boje a vrátit unesené domů“.
Zahraniční tlak na Izrael rovněž sílí. Katar, který zprostředkovává jednání mezi Izraelem a Hamásem, uvedl, že příměří s Íránem vytvořilo novou „dynamiku“, kterou je nutné využít. Katarské ministerstvo zahraničí naznačilo, že jednání by se mohla znovu rozběhnout, byť klíčové parametry se nemění a stále blokují dohodu.
Netanjahu však nyní drží silnější karty. Přežil nedávný pokus o svržení své vlády a dokonce i někteří kritici uznávají jeho zásluhy za operaci proti Íránu. Otázkou zůstává, zda tento moment využije k ukončení konfliktu v Gaze – nebo zda válka bude pokračovat bez jasného cíle.
V Izraeli tak nyní začíná další klíčová bitva. Tentokrát se ale neodehrává na bojišti, nýbrž ve vládních kancelářích a mezi frakcemi, které rozhodnou o dalším osudu jak Gazy, tak samotného premiéra.
Princ z Walesu, William, otevřeně promluvil o tom, jak s Princeznou z Walesu, Catherine, řešili sdílení složitých rodinných událostí se svými dětmi. Konkrétně se jednalo o oznámení diagnózy rakoviny u Catherine a také u Krále Karla III.
Plány na mezinárodní stabilizační síly s mandátem OSN, které by měly odzbrojit Hamás v Gaze, čelí rostoucímu odporu. Spojené arabské emiráty (SAE) oznámily, že se nehodlají podílet na misi, neboť dosud nevidí jasný právní rámec pro její fungování. Toto rozhodnutí, oznámené vyslancem Dr. Anwarem Gargashou v Abú Dhabí, odráží širší pochybnosti arabských států o podmínkách rezoluce navržené Spojenými státy.
Kanadě byl 10. listopadu 2025 odebrán oficiální status země bez spalniček, a to v důsledku rozsáhlé epidemie, která v uplynulém roce postihla tisíce lidí. Toto rozhodnutí oznámila Panamerická zdravotnická organizace (PAHO), která funguje jako regionální pobočka Světové zdravotnické organizace (WHO) pro Ameriku. Epidemiologové tuto změnu očekávali, protože spalničky jsou extrémně nakažlivé a pokles míry proočkovanosti v Kanadě a dalších zemích zanechal mnoho dětí nechráněných.
Zatímco americké Demokraty povzbudily nedávné volební úspěchy, zkušenosti zemí střední a východní Evropy nabízejí varovný pohled na odolnost populistických sil. Ukazují, že ani výrazné volební vítězství nemusí stačit k trvalému oslabení populistických hnutí, jako je to spojené s Donaldem Trumpem. Trump sám dokázal, že poražení populisté se mohou vrátit, když po prohře v roce 2020 zvítězil v prezidentských volbách 2024.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v exkluzivním rozhovoru pro The Guardian prohlásil, že se na rozdíl od jiných západních lídrů Donalda Trumpa „nebojí“ a popřel zprávy, že jejich poslední setkání ve Washingtonu bylo bouřlivé. Uvedl, že s americkým prezidentem má „normální, obchodní a konstruktivní“ vztahy.
Britská veřejnoprávní stanice BBC obdržela dopis od týmu amerického prezidenta Donalda Trumpa, ve kterém hrozí právními kroky kvůli kontroverznímu zpravodajství o jeho administrativě. Tato hrozba přichází v době hluboké krize důvěry v BBC, kterou zhoršila nedělní rezignace generálního ředitele Tima Davieho a nejvyšší šéfky zpravodajství Deborah Turnessové.
Zatímco mezinárodní společenství dlouhodobě naléhalo na Spojené státy, aby se aktivně podílely na řešení klimatické krize, před zahájením klíčových klimatických rozhovorů COP30 v brazilském Belému panuje mezi diplomaty tichá úleva z toho, že USA na nejvyšší úrovni zůstanou mimo. Pod vedením prezidenta Donalda Trumpa, který klimatickou krizi označuje za „největší podvod v dějinách“, totiž USA nejen ustoupily od klimatických opatření, ale otevřeně bojují za globální využívání fosilních paliv.
Pařížský soud rozhodl o předčasném ukončení vězeckého pobytu bývalého francouzského prezidenta Nicolase Sarkozyho, který byl v říjnu uvězněn kvůli spiknutí s cílem získat nelegální finanční prostředky na kampaň z Libye. Sarkozy, jenž si měl odpykat pětiletý trest, bude namísto toho podřízen „soudnímu dohledu“ a měl by být z věznice La Santé propuštěn již dnes odpoledne. Pro politika, který vedl zemi v letech 2007 až 2012, to představuje další dramatický zvrat.
Evropské země nemají jinou možnost než zvýšit věk odchodu do důchodu a provést hluboké reformy penzijních systémů, protože ty jsou neudržitelné v kontextu stárnoucí populace a klesající porodnosti. Ačkoliv jsou problémy známy, reformy často selhávají kvůli politickým tlakům a nedůvěře veřejnosti.
Absence Spojených států, které na konferenci COP30 v brazilském Belému zastoupené administrativou Donalda Trumpa nevyslaly vrcholné představitele, staví Evropskou unii do nepříjemné a nečekané role. EU, která dosud spoléhala na USA jako na „tlumič nárazů“ a hlavního vyjednavače, nyní ponese hlavní nápor požadavků a tlaků směřujících na bohaté země.
Před deseti lety, v prosinci 2015, byl na klimatické konferenci OSN v Paříži přijat Pařížská dohoda, kde se téměř všechny státy světa zavázaly snížit emise na nulovou čistou úroveň do roku 2050. Přestože tehdy panovala obrovská euforie a dohoda byla vnímána jako konec fosilních paliv, realita uplynulého desetiletí je jiná.
Američané, kteří v současné době cestují do zahraničí, jsou vystaveni zvýšenému zájmu a přímým dotazům místních obyvatel ohledně politické situace v USA a jejich názoru na prezidenta Donalda Trumpa. Konfrontace s politikou se stává běžnou součástí jejich cestovatelských zážitků, ať už se jedná o Dublin, karibský ostrov Svatý Martin nebo severní Norsko.