Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v posledních dnech užíval politického vítězství. Po úspěšném útoku izraelské armády na klíčové íránské cíle, včetně jaderných zařízení a raketové infrastruktury, který proběhl ve spolupráci s tajnou službou Mossad, se vrátil do země jako vítěz. Veřejnost ho oslavovala a průzkumy ukázaly, že většina Izraelců akci plně podporuje.
Při vládním jednání ve středu Netanjahu triumfálně prohlásil, že Izrael dosáhl „velkého vítězství proti nepříteli, který nás chtěl zničit“. Podle průzkumu izraelského Demokratického institutu podpořilo útok na Írán 70 procent Izraelců, u židovské populace dokonce 82 procent.
Přesto se už nyní izraelská vláda musí vrátit k realitě, kterou představuje vleklá a krvavá válka v Pásmu Gazy. Tam se úspěch ve stylu bleskové operace proti Íránu opakuje jen těžko. Boj proti hnutí Hamás je chaotický, vedený v zástavbách a tunelech, a stále si vybírá vysokou daň na životech vojáků i civilistů.
Netanjahu se ve čtvrtek setkal s užším kruhem bezpečnostních poradců, aby zvážil další strategii v Gaze. Vládní koalice je v této otázce rozpolcená: krajně pravicoví ministři požadují pokračování tvrdých zásahů, jiní volají po využití politického momentu a dosažení širší dohody, která by mohla válku ukončit.
Izrael během 12 dní boje s Íránem prokázal svou vojenskou dominanci na Blízkém východě. Letectvo podniklo desítky náletů hluboko na území nepřítele, a to včetně cílů v Sýrii, Libanonu a Jemenu. Jenže i tato operace odhalila zranitelnost izraelské obrany. Navzdory účinné ochraně prostřednictvím systémů Arrow a David’s Sling několik íránských balistických střel zasáhlo izraelská města včetně Tel Avivu, Haify a Beer Ševy. Útoky si vyžádaly nejméně 28 obětí.
Jedna z raket dopadla v Beer Ševě na obytný dům, zabila čtyři lidi a zničila okolní budovy. Tři oběti podle předběžného vyšetřování zemřely i přesto, že se ukryly v tzv. bezpečnostní místnosti. Izrael nebyl vystaven tak masivnímu raketovému útoku od dob iráckého diktátora Saddáma Husajna během války v Zálivu v roce 1990.
Podle izraelského daňového úřadu přesáhnou škody způsobené íránskými raketami 1,3 miliardy dolarů. Pro srovnání: dosavadní škody z války v Gaze od října 2023 jsou odhadovány na 730 milionů dolarů. I to ukazuje ničivost íránských balistických zbraní, které jsou mnohem silnější než rakety Hamásu.
Zatímco se země soustředila na konflikt s Íránem, válka v Gaze pokračovala. V úterý, kdy vstoupilo v platnost příměří s Teheránem, zemřelo sedm izraelských vojáků při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Khan Younis. Incident je jedním z nejsmrtelnějších za poslední měsíce.
Veřejná podpora pokračování bojů v Gaze začíná slábnout. Průzkumy ukazují, že více než 60 procent Izraelců podporuje výměnu rukojmích i za cenu ukončení války. Fórum rodin rukojmích ve středu vyzvalo k „odvaze ukončit boje a vrátit unesené domů“.
Zahraniční tlak na Izrael rovněž sílí. Katar, který zprostředkovává jednání mezi Izraelem a Hamásem, uvedl, že příměří s Íránem vytvořilo novou „dynamiku“, kterou je nutné využít. Katarské ministerstvo zahraničí naznačilo, že jednání by se mohla znovu rozběhnout, byť klíčové parametry se nemění a stále blokují dohodu.
Netanjahu však nyní drží silnější karty. Přežil nedávný pokus o svržení své vlády a dokonce i někteří kritici uznávají jeho zásluhy za operaci proti Íránu. Otázkou zůstává, zda tento moment využije k ukončení konfliktu v Gaze – nebo zda válka bude pokračovat bez jasného cíle.
V Izraeli tak nyní začíná další klíčová bitva. Tentokrát se ale neodehrává na bojišti, nýbrž ve vládních kancelářích a mezi frakcemi, které rozhodnou o dalším osudu jak Gazy, tak samotného premiéra.
Všichni dobře víme, že Helena Vondráčková je tetou Lucie Vondráčkové. Také se ale ví, že rodinné vztahy jsou pošramocené, protože prvně jmenovaná dokonce vedla soudní spor se svým bratrem, otcem Lucie. Nyní se ale objevil náznak usmíření.
Červenec je od půlnoci v plném proudu a meteorologové už vidí až téměř do konce sedmého kalendářního měsíce. Podle nejnovějšího výhledu Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ) se po aktuální tropické epizodě vrátí počasí k tomu, co je pro tuto roční dobu nejobvyklejší.
Hned první červencový den má svého slavného oslavence, který navíc letos slaví kulatiny. Karlosi Vémolovi je právě dnes 40 let. Nejlepší dárek si zřejmě nadělil sám na červnovém turnaji Oktagonu, kde definitivně porazil úhlavního rivala Attilu Végha. Nakonec ho ale potěšilo i něco, co je hmotné.
Červenec, který právě dnes začal, v sobě skrývá dva státní svátky. Na řadu přijdou již tento týden, konkrétně o víkendu. I proto si lidé nejsou jistí, zdali budou otevřené větší obchody. Česká obchodní inspekce (ČOI) potvrdila, že lidé si bez problémů nakoupí.
Na summitu NATO v Haagu se podařilo dosáhnout něčeho, co bylo ještě před pár lety nemyslitelné: prezident Donald Trump odjel s pocitem spokojenosti a chválil alianci, kterou dříve opakovaně kritizoval jako „zastaralou“ a „nefér“. Jak se to stalo? Podle evropských diplomatů za to může především dobře promyšlená strategie lichotek, ústupků a důrazu na „dobré vibrace“ místo obtížných jednání o konkrétních závazcích.
Administrativa prezidenta Donalda Trumpa opět čelí tvrdé kritice vědecké komunity poté, co v návrhu federálního rozpočtu navrhla ukončení provozu slavné observatoře Mauna Loa na Havaji. Právě zde vědci od roku 1958 měří koncentraci oxidu uhličitého v atmosféře – čímž vznikl takzvaný Keelingův graf, považovaný za jeden z nejvýznamnějších důkazů o lidském vlivu na změnu klimatu.
Více než tři a půl roku od začátku tzv. „speciální vojenské operace“ překročily ruské ztráty hranici jednoho milionu. Přitom se předpokládalo, že Kyjev padne během tří dnů. A navzdory drtivé vojenské převaze Ruska se Kremlu podařilo ovládnout jen necelou pětinu Ukrajiny. Jak je možné, že země s tak obrovskou vojenskou silou je opakovaně tak neefektivní? Na to odpověděli serveru The Telegraph plukovník Hamish de Bretton-Gordon (bývalý příslušník britského tankového pluku) a vojenský historik James Holland.
Polsko oznámilo, že od 7. července obnoví dočasné kontroly na hranicích s Německem a Litvou. Podle premiéra Donalda Tuska je důvodem rostoucí napětí ohledně nelegální migrace v rámci Schengenského prostoru, kde jinak platí volný pohyb osob.
Počátkem června zahájil Izrael leteckou kampaň proti íránskému jadernému programu a provedl cílené atentáty na významné vědce a vojenské činitele. Dne 22. června se k útoku přidaly i Spojené státy, které zasáhly tři íránská jaderná zařízení. Izrael útok odůvodnil tím, že Írán se nebezpečně přiblížil k výrobě jaderné zbraně.
Léto je v plném proudu, ale spolu s ním přicházejí i extrémní teploty, které mohou ohrozit zdraví i život. Evropa se potýká s vlnami veder, které překonávají historické rekordy. V některých oblastech Itálie a Řecka teploty překročily 40 °C a úřady varují před zvýšeným rizikem požárů i úmrtí z přehřátí. Teploty budou v následujících dnech rapidně stoupat i v Česku a v takových podmínkách už nestačí jen obyčejný větrák nebo zmrzlina – je potřeba jednat systematicky.
Čína zveřejnila záběry nové zbraně označované jako „grafitová bomba“, která může způsobit kompletní výpadek elektřiny v oblasti o rozloze až 10 000 metrů čtverečních, případně vyřadit celé elektrárny. Informovala o tom 29. června televize CCTV, jejíž zprávu převzal list South China Morning Post.
Prezident Vladimir Putin sice v roce 2022 vtrhl na Ukrajinu s tanky, ale v roce 2024 zaútočil na Rumunsko jinými zbraněmi – dezinformacemi a manipulacemi na sociálních sítích. Tato nová forma války ohrožuje nejen jednotlivé státy, ale i samotné základy demokracie.