Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v posledních dnech užíval politického vítězství. Po úspěšném útoku izraelské armády na klíčové íránské cíle, včetně jaderných zařízení a raketové infrastruktury, který proběhl ve spolupráci s tajnou službou Mossad, se vrátil do země jako vítěz. Veřejnost ho oslavovala a průzkumy ukázaly, že většina Izraelců akci plně podporuje.
Při vládním jednání ve středu Netanjahu triumfálně prohlásil, že Izrael dosáhl „velkého vítězství proti nepříteli, který nás chtěl zničit“. Podle průzkumu izraelského Demokratického institutu podpořilo útok na Írán 70 procent Izraelců, u židovské populace dokonce 82 procent.
Přesto se už nyní izraelská vláda musí vrátit k realitě, kterou představuje vleklá a krvavá válka v Pásmu Gazy. Tam se úspěch ve stylu bleskové operace proti Íránu opakuje jen těžko. Boj proti hnutí Hamás je chaotický, vedený v zástavbách a tunelech, a stále si vybírá vysokou daň na životech vojáků i civilistů.
Netanjahu se ve čtvrtek setkal s užším kruhem bezpečnostních poradců, aby zvážil další strategii v Gaze. Vládní koalice je v této otázce rozpolcená: krajně pravicoví ministři požadují pokračování tvrdých zásahů, jiní volají po využití politického momentu a dosažení širší dohody, která by mohla válku ukončit.
Izrael během 12 dní boje s Íránem prokázal svou vojenskou dominanci na Blízkém východě. Letectvo podniklo desítky náletů hluboko na území nepřítele, a to včetně cílů v Sýrii, Libanonu a Jemenu. Jenže i tato operace odhalila zranitelnost izraelské obrany. Navzdory účinné ochraně prostřednictvím systémů Arrow a David’s Sling několik íránských balistických střel zasáhlo izraelská města včetně Tel Avivu, Haify a Beer Ševy. Útoky si vyžádaly nejméně 28 obětí.
Jedna z raket dopadla v Beer Ševě na obytný dům, zabila čtyři lidi a zničila okolní budovy. Tři oběti podle předběžného vyšetřování zemřely i přesto, že se ukryly v tzv. bezpečnostní místnosti. Izrael nebyl vystaven tak masivnímu raketovému útoku od dob iráckého diktátora Saddáma Husajna během války v Zálivu v roce 1990.
Podle izraelského daňového úřadu přesáhnou škody způsobené íránskými raketami 1,3 miliardy dolarů. Pro srovnání: dosavadní škody z války v Gaze od října 2023 jsou odhadovány na 730 milionů dolarů. I to ukazuje ničivost íránských balistických zbraní, které jsou mnohem silnější než rakety Hamásu.
Zatímco se země soustředila na konflikt s Íránem, válka v Gaze pokračovala. V úterý, kdy vstoupilo v platnost příměří s Teheránem, zemřelo sedm izraelských vojáků při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Khan Younis. Incident je jedním z nejsmrtelnějších za poslední měsíce.
Veřejná podpora pokračování bojů v Gaze začíná slábnout. Průzkumy ukazují, že více než 60 procent Izraelců podporuje výměnu rukojmích i za cenu ukončení války. Fórum rodin rukojmích ve středu vyzvalo k „odvaze ukončit boje a vrátit unesené domů“.
Zahraniční tlak na Izrael rovněž sílí. Katar, který zprostředkovává jednání mezi Izraelem a Hamásem, uvedl, že příměří s Íránem vytvořilo novou „dynamiku“, kterou je nutné využít. Katarské ministerstvo zahraničí naznačilo, že jednání by se mohla znovu rozběhnout, byť klíčové parametry se nemění a stále blokují dohodu.
Netanjahu však nyní drží silnější karty. Přežil nedávný pokus o svržení své vlády a dokonce i někteří kritici uznávají jeho zásluhy za operaci proti Íránu. Otázkou zůstává, zda tento moment využije k ukončení konfliktu v Gaze – nebo zda válka bude pokračovat bez jasného cíle.
V Izraeli tak nyní začíná další klíčová bitva. Tentokrát se ale neodehrává na bojišti, nýbrž ve vládních kancelářích a mezi frakcemi, které rozhodnou o dalším osudu jak Gazy, tak samotného premiéra.
Americký prezident Donald Trump vyjádřil zájem setkat se se severokorejským vůdcem Kim Čong-unem a je otevřený dalším obchodním jednáním s Jižní Koreou. Svá prohlášení pronesl během návštěvy jihokorejského prezidenta I Če-mjonga v Bílém domě.
Jedním z nejdiskutovanějších témat v Indii se stal osud zhruba milionu toulavých psů. Po několika vážných případech napadení, které skončily i smrtí, rozhodl indický Nejvyšší soud, že toulaví psi v Dillí ztratí právo se volně pohybovat po ulicích a budou umístěni do útulků. Toto rozhodnutí vyvolalo velkou vlnu paniky mezi milovníky zvířat a organizacemi na ochranu zvířat, které argumentovaly, že indická metropole nemá dostatečnou infrastrukturu, aby se o takové množství zvířat postarala.
Dle nové studie může opakovaná expozice vlnám veder urychlovat stárnutí. Vědci to přirovnávají k dopadům kouření, konzumace alkoholu nebo nezdravého životního stylu. Vzhledem k tomu, že vlny veder jsou kvůli klimatické krizi stále častější, mohou mít dlouhodobé následky na zdraví miliard lidí.
Jak Rusko posiluje svou válečnou mašinérii na východní Ukrajině, daleko za frontovou linií probíhá další ofenziva. Rusko zintenzivňuje noční útoky drony na ukrajinská města a civilní infrastrukturu. Masivní výroba těchto zbraní neustále zvyšuje intenzitu těchto útoků.
Izraelský premiér Benjamin Netanjahu nařídil okamžité zahájení jednání o propuštění všech rukojmích. Jednání mají proběhnout za podmínek, které jsou pro Izrael přijatelné. Podle Netanjahua je cílem dohody ukončit válku v Gaze.
Obchodní vztahy mezi Evropou a Spojenými státy jsou v posledních letech velmi křehké. EU se ocitla v obtížné situaci, kdy se snaží udržet si dobré vztahy s americkým prezidentem Donaldem Trumpem a zároveň si zachovat pověst zastánce mezinárodních obchodních pravidel. Nedávno uzavřená dohoda o clech na Trumpově skotském golfovém hřišti ukázala, jak moc je EU ochotna ustoupit, aby si udržela přízeň amerického prezidenta.
Stelios Boutaris, vinař ze severního Řecka a ostrova Santorini, prohlašuje, že nehodlá měnit povolání. Zároveň však připouští, že způsob hospodaření, který praktikovali jeho otcové, už není možný. Klimatická krize vystavuje producenty napříč Středomořím obrovskému tlaku.
V evropské krajině se něco mění. Tam, kde ještě nedávno stála dřevěná oplocení, se začínají stavět mohutné, novodobé zdi. Evropa na svých východních hranicích opět buduje bariéry, ale tentokrát v obráceném gardu než dříve.
Během oslav 34. výročí získání nezávislosti Ukrajiny poslal americký prezident Donald Trump dopis na podporu ukrajinského lidu. V dopise vyjádřil obdiv k jejich odvaze a víru v jejich budoucnost jako nezávislého státu. Uvedl, že Spojené státy podporují dohodu, která povede k trvalému míru, ukončení krveprolití a ochraně suverenity Ukrajiny.
Přestože je Antarktida často vnímána jako vzdálený a neměnný kontinent, nyní se potýká s náhlými a alarmujícími změnami, které ovlivní celý svět. Nový výzkum publikovaný v časopise Nature ukazuje, že tyto změny už probíhají a v budoucnu se budou pravděpodobně ještě zhoršovat.
I přesto, že ve světě roste počet konfliktů, některé země si dlouhodobě udržují pozici těch nejmírumilovnějších. Globální index míru (GPI) každoročně posuzuje 23 ukazatelů, od probíhajících konfliktů přes vojenské výdaje až po bezpečnost. Do pětice nejbezpečnějších zemí v roce 2025 se zařadily Island, Irsko, Nový Zéland, Rakousko a Singapur.
Ukrajina v poslední době výrazně zintenzivnila útoky na ruská energetická zařízení. Zaměřuje se na rafinerie, čerpací stanice a vlaky převážející pohonné hmoty, což má zasáhnout ruskou válečnou mašinerii, ale také narušit každodenní život v Rusku. Tato taktika se podle CNN vyplácí. V důsledku těchto útoků totiž vystoupaly ceny benzínu v Rusku na rekordní hodnoty, a to i přes vládní zákaz vývozu pohonných hmot.