Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v posledních dnech užíval politického vítězství. Po úspěšném útoku izraelské armády na klíčové íránské cíle, včetně jaderných zařízení a raketové infrastruktury, který proběhl ve spolupráci s tajnou službou Mossad, se vrátil do země jako vítěz. Veřejnost ho oslavovala a průzkumy ukázaly, že většina Izraelců akci plně podporuje.
Při vládním jednání ve středu Netanjahu triumfálně prohlásil, že Izrael dosáhl „velkého vítězství proti nepříteli, který nás chtěl zničit“. Podle průzkumu izraelského Demokratického institutu podpořilo útok na Írán 70 procent Izraelců, u židovské populace dokonce 82 procent.
Přesto se už nyní izraelská vláda musí vrátit k realitě, kterou představuje vleklá a krvavá válka v Pásmu Gazy. Tam se úspěch ve stylu bleskové operace proti Íránu opakuje jen těžko. Boj proti hnutí Hamás je chaotický, vedený v zástavbách a tunelech, a stále si vybírá vysokou daň na životech vojáků i civilistů.
Netanjahu se ve čtvrtek setkal s užším kruhem bezpečnostních poradců, aby zvážil další strategii v Gaze. Vládní koalice je v této otázce rozpolcená: krajně pravicoví ministři požadují pokračování tvrdých zásahů, jiní volají po využití politického momentu a dosažení širší dohody, která by mohla válku ukončit.
Izrael během 12 dní boje s Íránem prokázal svou vojenskou dominanci na Blízkém východě. Letectvo podniklo desítky náletů hluboko na území nepřítele, a to včetně cílů v Sýrii, Libanonu a Jemenu. Jenže i tato operace odhalila zranitelnost izraelské obrany. Navzdory účinné ochraně prostřednictvím systémů Arrow a David’s Sling několik íránských balistických střel zasáhlo izraelská města včetně Tel Avivu, Haify a Beer Ševy. Útoky si vyžádaly nejméně 28 obětí.
Jedna z raket dopadla v Beer Ševě na obytný dům, zabila čtyři lidi a zničila okolní budovy. Tři oběti podle předběžného vyšetřování zemřely i přesto, že se ukryly v tzv. bezpečnostní místnosti. Izrael nebyl vystaven tak masivnímu raketovému útoku od dob iráckého diktátora Saddáma Husajna během války v Zálivu v roce 1990.
Podle izraelského daňového úřadu přesáhnou škody způsobené íránskými raketami 1,3 miliardy dolarů. Pro srovnání: dosavadní škody z války v Gaze od října 2023 jsou odhadovány na 730 milionů dolarů. I to ukazuje ničivost íránských balistických zbraní, které jsou mnohem silnější než rakety Hamásu.
Zatímco se země soustředila na konflikt s Íránem, válka v Gaze pokračovala. V úterý, kdy vstoupilo v platnost příměří s Teheránem, zemřelo sedm izraelských vojáků při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Khan Younis. Incident je jedním z nejsmrtelnějších za poslední měsíce.
Veřejná podpora pokračování bojů v Gaze začíná slábnout. Průzkumy ukazují, že více než 60 procent Izraelců podporuje výměnu rukojmích i za cenu ukončení války. Fórum rodin rukojmích ve středu vyzvalo k „odvaze ukončit boje a vrátit unesené domů“.
Zahraniční tlak na Izrael rovněž sílí. Katar, který zprostředkovává jednání mezi Izraelem a Hamásem, uvedl, že příměří s Íránem vytvořilo novou „dynamiku“, kterou je nutné využít. Katarské ministerstvo zahraničí naznačilo, že jednání by se mohla znovu rozběhnout, byť klíčové parametry se nemění a stále blokují dohodu.
Netanjahu však nyní drží silnější karty. Přežil nedávný pokus o svržení své vlády a dokonce i někteří kritici uznávají jeho zásluhy za operaci proti Íránu. Otázkou zůstává, zda tento moment využije k ukončení konfliktu v Gaze – nebo zda válka bude pokračovat bez jasného cíle.
V Izraeli tak nyní začíná další klíčová bitva. Tentokrát se ale neodehrává na bojišti, nýbrž ve vládních kancelářích a mezi frakcemi, které rozhodnou o dalším osudu jak Gazy, tak samotného premiéra.
Evropská unie se rozhodla pro další zpřísnění vízové politiky vůči ruským občanům. Nově jim už nebudou vydávána víza, která slouží k opakovaným cestám na území členských států. Rusové budou muset žádat o povolení v případě každé cesty do EU.
Nových singlů či alb se hudební fanoušci dočkají vždy v pátek. Na první listopadový pátek se těšili především příznivci Davida Stypky. Spolupracovníci zesnulého hitmakera totiž dokončili jeho druhé posmrtné album nazvané Opatruj.
Na Ukrajině zemřeli při nočních ruských úderech ze vzduchu nejméně dva lidé. Prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci vyzval k uvalení dalších sankcí na Moskvu. Stalo se tak den poté, co Spojené státy udělily výjimku Maďarsku, aby mohlo dále kupovat ruský plyn a ropu bez sankcí.
Britský král Karel III. už i oficiálně připravil mladšího bratra Andrewa o tituly prince a vévody z Yorku. Panovníkův sourozenec také nemůže nadále používat oslovení "Jeho královská Výsost". Informoval o tom britský deník Guardian.
Předseda hnutí ANO Andrej Babiš, který byl pověřen jednáním o sestavení příští české vlády, naznačil, že nevidí ve svém střetu zájmů důvod k tomu, aby nebyl jmenován premiérem. Babiš nicméně nadále tvrdí, že prezidentovi Petru Pavlovi, který si ho opět pozval na Pražský hrad, předloží řešení problému.
Bývalá předsedkyně Poslanecké sněmovny Markéta Pekarová Adamová (TOP 09) se dnes rozloučila s vrcholnou politikou, když si její strana zvolila nové vedení. Spolustraníky i členy dalších stran končící vlády vyzvala, aby nadále poukazovali na všemožná nebezpečí.
Opravdu není žádným tajemstvím, že Dara Rolins se v relativně nedávné době podrobila estetickému zákroku. Nějaký čas už to je, takže fanoušci se domnívají, že tvář zpěvačky má již finální podobu. Rolins ale vysvětlila, že je to mylná představa.
Česko v týdnu zasáhla mimořádně smutná zpráva. Ve věku 82 let zemřel kardinál Dominik Duka, v závěru života se potýkal se zdravotními problémy. Informace doputovala i do Vatikánu, odkud přišel kondolenční dopis od papeže Lva XIV. Potvrdilo to pražské arcibiskupství.
TOP 09 si zvolila nového předsedu, který nahrazuje končící Markétu Pekarovou Adamovou. Stranu od soboty povede poslanec Matěj Ondřej Havel, byl jediným kandidátem na nejvyšší stranickou funkci.
V Česku jde o jednu z nejsledovanějších kauz. Spor mezi bývalými manželi Ondřejem Brzobohatým a Taťánou Kuchařovou se táhne už dlouho, ale pomalu spěje k rozsudku. Padnout měl v těchto dnech, jenže nakonec je zase všechno jinak.
Americký prezident Donald Trump udělil Maďarsku výjimku ze sankcí kvůli pokračujícím nákupům ruské ropy a plynu po dobu jednoho roku. Informovala o tom BBC po návštěvě maďarského premiéra Viktora Orbána v Bílém domě.
S omluvou musel přispěchat princ Harry kvůli části oděvu, který zvolil při návštěvě sportovního utkání v Severní Americe. Hrál totiž tým z Kanady, jejíž hlavou státu je formálně stále britský panovník. A právě kvůli tomu nastal menší problém.