Izraelský premiér Benjamin Netanjahu si v posledních dnech užíval politického vítězství. Po úspěšném útoku izraelské armády na klíčové íránské cíle, včetně jaderných zařízení a raketové infrastruktury, který proběhl ve spolupráci s tajnou službou Mossad, se vrátil do země jako vítěz. Veřejnost ho oslavovala a průzkumy ukázaly, že většina Izraelců akci plně podporuje.
Při vládním jednání ve středu Netanjahu triumfálně prohlásil, že Izrael dosáhl „velkého vítězství proti nepříteli, který nás chtěl zničit“. Podle průzkumu izraelského Demokratického institutu podpořilo útok na Írán 70 procent Izraelců, u židovské populace dokonce 82 procent.
Přesto se už nyní izraelská vláda musí vrátit k realitě, kterou představuje vleklá a krvavá válka v Pásmu Gazy. Tam se úspěch ve stylu bleskové operace proti Íránu opakuje jen těžko. Boj proti hnutí Hamás je chaotický, vedený v zástavbách a tunelech, a stále si vybírá vysokou daň na životech vojáků i civilistů.
Netanjahu se ve čtvrtek setkal s užším kruhem bezpečnostních poradců, aby zvážil další strategii v Gaze. Vládní koalice je v této otázce rozpolcená: krajně pravicoví ministři požadují pokračování tvrdých zásahů, jiní volají po využití politického momentu a dosažení širší dohody, která by mohla válku ukončit.
Izrael během 12 dní boje s Íránem prokázal svou vojenskou dominanci na Blízkém východě. Letectvo podniklo desítky náletů hluboko na území nepřítele, a to včetně cílů v Sýrii, Libanonu a Jemenu. Jenže i tato operace odhalila zranitelnost izraelské obrany. Navzdory účinné ochraně prostřednictvím systémů Arrow a David’s Sling několik íránských balistických střel zasáhlo izraelská města včetně Tel Avivu, Haify a Beer Ševy. Útoky si vyžádaly nejméně 28 obětí.
Jedna z raket dopadla v Beer Ševě na obytný dům, zabila čtyři lidi a zničila okolní budovy. Tři oběti podle předběžného vyšetřování zemřely i přesto, že se ukryly v tzv. bezpečnostní místnosti. Izrael nebyl vystaven tak masivnímu raketovému útoku od dob iráckého diktátora Saddáma Husajna během války v Zálivu v roce 1990.
Podle izraelského daňového úřadu přesáhnou škody způsobené íránskými raketami 1,3 miliardy dolarů. Pro srovnání: dosavadní škody z války v Gaze od října 2023 jsou odhadovány na 730 milionů dolarů. I to ukazuje ničivost íránských balistických zbraní, které jsou mnohem silnější než rakety Hamásu.
Zatímco se země soustředila na konflikt s Íránem, válka v Gaze pokračovala. V úterý, kdy vstoupilo v platnost příměří s Teheránem, zemřelo sedm izraelských vojáků při výbuchu improvizovaného výbušného zařízení v Khan Younis. Incident je jedním z nejsmrtelnějších za poslední měsíce.
Veřejná podpora pokračování bojů v Gaze začíná slábnout. Průzkumy ukazují, že více než 60 procent Izraelců podporuje výměnu rukojmích i za cenu ukončení války. Fórum rodin rukojmích ve středu vyzvalo k „odvaze ukončit boje a vrátit unesené domů“.
Zahraniční tlak na Izrael rovněž sílí. Katar, který zprostředkovává jednání mezi Izraelem a Hamásem, uvedl, že příměří s Íránem vytvořilo novou „dynamiku“, kterou je nutné využít. Katarské ministerstvo zahraničí naznačilo, že jednání by se mohla znovu rozběhnout, byť klíčové parametry se nemění a stále blokují dohodu.
Netanjahu však nyní drží silnější karty. Přežil nedávný pokus o svržení své vlády a dokonce i někteří kritici uznávají jeho zásluhy za operaci proti Íránu. Otázkou zůstává, zda tento moment využije k ukončení konfliktu v Gaze – nebo zda válka bude pokračovat bez jasného cíle.
V Izraeli tak nyní začíná další klíčová bitva. Tentokrát se ale neodehrává na bojišti, nýbrž ve vládních kancelářích a mezi frakcemi, které rozhodnou o dalším osudu jak Gazy, tak samotného premiéra.
Sobotní odpoledne v historickém centru Krakova poznamenal krvavý teroristický útok, při němž útočník vjel automobilem na Rynek Główny a zahájil palbu do náhodných kolemjdoucích. Podle oficiálních vyjádření polských úřadů a ministra vnitra Marcina Kierwińského si tato brutální střelba vyžádala šest lidských životů a zranila šestnáct dalších osob včetně dvou zasahujících policistů.
Krajně levicový francouzský politik a kandidát na prezidenta Jean-Luc Mélenchon se navzdory své kontroverzi u široké veřejnosti těší mimořádné oblibě mezi mladou generací. Zakladatel hnutí Nepoddajná Francie boduje u voličů ve věku od osmnácti do třiceti čtyř let, kteří v něm před blížícími se prezidentskými volbami v roce 2027 vidí naději na hlubokou změnu. Podle průzkumů by mu tato silná podpora mohla zajistit postup do druhého kola voleb.
Evropské metropole vyjadřují vážnou skepsi vůči netransparentnímu návrhu americké administrativy na nové celoevropské bezpečnostní uspořádání, které by zahrnovalo i Ruskou federaci. Plán, který po jednání s ruským vyslancem představil americký prezident Donald Trump a jeho poradce Jared Kushner, vyvolává v evropských zemích obavy z obcházení kontinentu a posílení pozice moskevského vedení.
Papež Lev XIV. zahájil v pátek svou dvanáctidenní apoštolskou cestu po Jižní Americe návštěvou Uruguaye, kde v hlavním městě Montevideu vyzval k tomu, aby byla zdravotní péče dostupná pro všechny lidi. Stalo se tak pouhé tři týdny poté, co sedmdesátiletý pontifik podstoupil náročnou operaci kvůli nádoru na pravé plíci.
Americký prezident Donald Trump jmenoval novým šéfem personálu Bílého domu svého dlouholetého poradce a zastánce radikální imigrační politiky Stephena Millera, který v této funkci nahrazuje dosavadní šéfku Susie Wilesovou. Tato personální rošáda byla oznámena v pátek po neúspěchu Republikánské strany v kongresových volbách. Změna na klíčovém postu přichází v době, kdy se administrativa připravuje na zostřené politické střety s nově posílenou opozicí.
Katar jako hlavní zprostředkovatel v konfliktu mezi Spojenými státy a Íránem usiluje o to, aby Teherán povolil inspektorům OSN návštěvu vybombardovaných jaderných zařízení. Součástí navrhovaného řešení je rovněž snížení obsahu obohaceného uranu a případné otevření klíčového Hormuzského průlivu. Celá diplomatická iniciativa probíhá na pozadí pokračujících rozhovorů o zmírnění napětí na Blízkém východě.
Deset let po podpisu pařížské dohody se mezinárodní klimatická jednání nacházejí v hluboké krizi a čelí rostoucí pochybnosti o své efektivitě. Klíčový teplotní cíl omezit globální oteplení na 1,5 stupně Celsia nad předindustriální úroveň byl překročen a teploty toto rozmezí již dva roky překonávají. Odborníci podle The Guardian navíc upozorňují, že nejoptimističtější odhady nyní hovoří o oteplení v rozmezí 1,7 až 1,8 stupně Celsia.
Vztahy mezi Spojenými státy a Izraelem dlouhá desetiletí stavěly na oficiální politice nejasností ohledně izraelského jaderného arzenálu. Tento takzvaný postoj strategické nejasnosti však v současnosti čelí zcela novým výzvám a rostoucímu tlaku ze strany politiků i odborníků. Měnící se geopolitická situace na Blízkém východě otevírá debatu o tom, zda je dosavadní utajování nadále udržitelné.
Americké burzy zažily prudký propad akcií technologických společností, který ve čtvrtek nejvíce zasáhl index Nasdaq a vyvolal vlnu poklesů na trzích po celém světě. Důvodem jsou výsledky amerických voleb v polovině volebního období, v nichž Demokratická strana získala plnou kontrolu nad Kongresem. Investoři v reakci na to začali projevovat obavy z přísnější regulace umělé inteligence a možného omezení rozšiřování datových center.
Americký prezident Donald Trump a jeho poradci přišli s novým návrhem na řešení konfliktu na Ukrajině, který by mohl v budoucnu zahrnovat celou Evropu. Takzvaný „Shell Bay formát“, pojmenovaný po golfovém hřišti a rezidenčním komplexu ve vlastnictví amerického vyslance Stevea Witkoffa, však v evropských hlavních městech vzbuzuje obavy z toho, že by mohl ruského prezidenta Vladimira Putina spíše povzbudit k další eskalaci války.
Výsledky nedávných amerických voleb vyvolaly v Izraeli hluboké obavy a otřásly dosavadními jistotami ohledně pevnosti transatlantického spojenectví. Izraelští političtí představitelé a analytici pro BBC varují, že náhlá změna politického rozložení sil ve Washingtonu může zásadně ohrozit bezpečnostní a diplomatickou podporu, na kterou se stát spoléhal po celá desetiletí.
Americká FBI v pátek zadržela otce vévodkyně Meghan, manželky britského prince Harryho. Thomas Markle je podezřelý z držení dětské pornografie. Informovala o tom americká zpravodajské stanice CNN, která se odvolává na americké ministerstvo spravedlnosti.