Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Jeden z nejvíce šokujících okamžiků, které bývalý pracovník popsal, se týkal incidentu, kdy strážný vystřelil z věže proti skupině civilistů, kteří se pohybovali příliš váhavě. Podle jeho slov následně jeden z kolegů vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl na zem. "Sakra, myslím, že jsi ho trefil," měl poznamenat jiný člen ostrahy, což svědek označil za příklad krutosti a bezcitnosti, která podle něj na stanovištích GHF panovala.
Organizace GHF tato obvinění kategoricky odmítla a označila je za „nepravdivá“. Tvrdí, že svědek byl nespokojeným zaměstnancem, jenž byl propuštěn pro profesní pochybení. Ten však předložil výplatní pásky, které dokládají, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.
Svědek, který tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF, popisuje v celé organizaci kulturu beztrestnosti. Zásahová pravidla prý neexistovala a nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.
Dalšími vážnými obviněními bylo ponižující zacházení s palestinskými civilisty, kteří byli podle něj označováni za „zombie hordy“. K tomu mělo docházet k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo zraněními v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem do hlavy.
V reakci na tato tvrzení GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech poskytnutých BBC pochází od izraelských jednotek a nikoliv od jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo svůj vlastní kamerový dohled a obvinění, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou lež“.
Gaza Humanitarian Foundation byla vytvořena s podporou Izraele a USA a začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května 2023, po 11týdenní blokádě, během níž do Gazy nedorazila žádná pomoc.
Tento nový model však čelí ostré kritice mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami, což zvyšuje riziko pro jejich životy. Podle OSN a místních zdravotníků při pokusech získat potravinovou pomoc zahynulo přes 400 lidí od začátku činnosti GHF.
Izrael tvrdí, že tento model pomoci zabraňuje tomu, aby se potravinová pomoc dostala do rukou Hamásu, a že zajišťuje její přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však tento týden vyzvalo k ukončení činnosti GHF, protože tvrdí, že izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi, kteří hledají pomoc.
Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a zdůrazňuje, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání tím, že během pěti týdnů distribuce rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly zajistit ochranu své pomoci před rabováním.
Celý systém však i nadále čelí silnému tlaku mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze, která začala po útoku Hamásu 7. října 2023, při němž bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a více než 250 osob uneseno, stále pokračuje. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.