Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Jeden z nejvíce šokujících okamžiků, které bývalý pracovník popsal, se týkal incidentu, kdy strážný vystřelil z věže proti skupině civilistů, kteří se pohybovali příliš váhavě. Podle jeho slov následně jeden z kolegů vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl na zem. "Sakra, myslím, že jsi ho trefil," měl poznamenat jiný člen ostrahy, což svědek označil za příklad krutosti a bezcitnosti, která podle něj na stanovištích GHF panovala.
Organizace GHF tato obvinění kategoricky odmítla a označila je za „nepravdivá“. Tvrdí, že svědek byl nespokojeným zaměstnancem, jenž byl propuštěn pro profesní pochybení. Ten však předložil výplatní pásky, které dokládají, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.
Svědek, který tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF, popisuje v celé organizaci kulturu beztrestnosti. Zásahová pravidla prý neexistovala a nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.
Dalšími vážnými obviněními bylo ponižující zacházení s palestinskými civilisty, kteří byli podle něj označováni za „zombie hordy“. K tomu mělo docházet k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo zraněními v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem do hlavy.
V reakci na tato tvrzení GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech poskytnutých BBC pochází od izraelských jednotek a nikoliv od jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo svůj vlastní kamerový dohled a obvinění, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou lež“.
Gaza Humanitarian Foundation byla vytvořena s podporou Izraele a USA a začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května 2023, po 11týdenní blokádě, během níž do Gazy nedorazila žádná pomoc.
Tento nový model však čelí ostré kritice mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami, což zvyšuje riziko pro jejich životy. Podle OSN a místních zdravotníků při pokusech získat potravinovou pomoc zahynulo přes 400 lidí od začátku činnosti GHF.
Izrael tvrdí, že tento model pomoci zabraňuje tomu, aby se potravinová pomoc dostala do rukou Hamásu, a že zajišťuje její přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však tento týden vyzvalo k ukončení činnosti GHF, protože tvrdí, že izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi, kteří hledají pomoc.
Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a zdůrazňuje, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání tím, že během pěti týdnů distribuce rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly zajistit ochranu své pomoci před rabováním.
Celý systém však i nadále čelí silnému tlaku mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze, která začala po útoku Hamásu 7. října 2023, při němž bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a více než 250 osob uneseno, stále pokračuje. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
