Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Jeden z nejvíce šokujících okamžiků, které bývalý pracovník popsal, se týkal incidentu, kdy strážný vystřelil z věže proti skupině civilistů, kteří se pohybovali příliš váhavě. Podle jeho slov následně jeden z kolegů vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl na zem. "Sakra, myslím, že jsi ho trefil," měl poznamenat jiný člen ostrahy, což svědek označil za příklad krutosti a bezcitnosti, která podle něj na stanovištích GHF panovala.
Organizace GHF tato obvinění kategoricky odmítla a označila je za „nepravdivá“. Tvrdí, že svědek byl nespokojeným zaměstnancem, jenž byl propuštěn pro profesní pochybení. Ten však předložil výplatní pásky, které dokládají, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.
Svědek, který tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF, popisuje v celé organizaci kulturu beztrestnosti. Zásahová pravidla prý neexistovala a nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.
Dalšími vážnými obviněními bylo ponižující zacházení s palestinskými civilisty, kteří byli podle něj označováni za „zombie hordy“. K tomu mělo docházet k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo zraněními v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem do hlavy.
V reakci na tato tvrzení GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech poskytnutých BBC pochází od izraelských jednotek a nikoliv od jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo svůj vlastní kamerový dohled a obvinění, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou lež“.
Gaza Humanitarian Foundation byla vytvořena s podporou Izraele a USA a začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května 2023, po 11týdenní blokádě, během níž do Gazy nedorazila žádná pomoc.
Tento nový model však čelí ostré kritice mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami, což zvyšuje riziko pro jejich životy. Podle OSN a místních zdravotníků při pokusech získat potravinovou pomoc zahynulo přes 400 lidí od začátku činnosti GHF.
Izrael tvrdí, že tento model pomoci zabraňuje tomu, aby se potravinová pomoc dostala do rukou Hamásu, a že zajišťuje její přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však tento týden vyzvalo k ukončení činnosti GHF, protože tvrdí, že izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi, kteří hledají pomoc.
Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a zdůrazňuje, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání tím, že během pěti týdnů distribuce rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly zajistit ochranu své pomoci před rabováním.
Celý systém však i nadále čelí silnému tlaku mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze, která začala po útoku Hamásu 7. října 2023, při němž bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a více než 250 osob uneseno, stále pokračuje. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců.
V mrazivých podmínkách, které aktuálně sužují Pásmo Gazy, zemřelo v sobotu teprve 27denní nemluvně na následky těžkého podchlazení. Malá Aisha Ayesh al-Agha se stala již osmým dítětem, které v této oblasti během letošní zimy podlehlo extrémně nízkým teplotám. Přestože byla okamžitě převezena do nemocnice Nasser v Chán Júnisu, lékaři jí již nedokázali pomoci.
Íránský nejvyšší duchovní vůdce, ajatolláh Alí Chameneí, poprvé veřejně přiznal, že si vlna protestů z posledních dvou týdnů vyžádala tisíce lidských životů. Ve svém čtvrtečním projevu potvrdil masové ztráty na životech a dodal, že někteří lidé zemřeli „nehumánním a barbarským způsobem“. Z odpovědnosti za krveprolití však obvinil Spojené státy a amerického prezidenta Donalda Trumpa označil za zločince kvůli jeho otevřené podpoře demonstrantů.
Donald Trump ohlásil zavedení nových cel zaměřených na evropské spojence, kterými chce Dánsko donutit k prodeji tohoto autonomního území. Podle prezidenta jde o logický krok, protože USA údajně Evropu dlouhodobě finančně dotovaly a nyní je čas, aby Dánsko tento „dluh“ vyrovnalo právě postoupením Arktidy.
Pražský sjezd ODS zažil moment, o kterém se v kuloárech šeptalo už od samého začátku. Původně ohlášený souboj o post prvního místopředsedy mezi senátorem Martinem Červíčkem a starostou Tomášem Portlíkem se nakonec nekonal. Červíček totiž přímo na pódiu ukončil svou kandidaturu a vyzval přítomné, aby svůj hlas dali právě Portlíkovi, kterého vidí jako budoucího primátora Prahy.
Sergej Karaganov, vlivný ruský politolog a šéf Rady pro zahraniční a obrannou politiku, v nedávném rozhovoru s americkým komentátorem Tuckerem Carlsonem otevřeně pohrozil zničením Velké Británie a kontinentální Evropy. Podle Karaganova je použití jaderných zbraní reálnou možností, pokud by Rusko mělo v konfliktu na Ukrajině čelit porážce.
Piráti si na svém Celostátním fóru v Prachaticích zvolili staronového lídra. Zdeněk Hřib v sobotním hlasování suverénně obhájil svůj mandát a stranu povede i v následujícím dvouletém období. Úspěch oslavil hned v úvodním kole, kdy získal 469 hlasů od celkem 611 přítomných straníků. Jeho soupeř David Witosz po oznámení výsledků Hřibovi poblahopřál a vyzdvihl, že strana zůstává otevřeným a demokratickým prostředím.
Pirátská strana dokončila na sjezdu v Prachaticích obměnu svého nejužšího vedení. K potvrzenému předsedovi Zdeňku Hřibovi se připojila čtveřice místopředsedů, které vybrali delegáti Celostátního fóra. Pozici prvního místopředsedy obhájil poslanec Martin Šmída, následovaný nově zvolenou poslankyní Kateřinou Stojanovou. Vedení doplnili také investor Jiří Hlavenka a šéfka poslaneckého klubu Olga Richterová.
Novým předsedou ODS se stal Martin Kupka, který v Praze přesvědčivě porazil svého protikandidáta Radima Ivana poměrem 327 ku 138 hlasům. Dosavadní šéf Petr Fiala, pod jehož vedením se strana vrátila do vládních pozic, vyjádřil Kupkovi plnou podporu a označil ho za ideálního lídra pro nadcházející období.
Íránský režim se podle informací digitálních aktivistů a organizací monitorujících cenzuru připravuje k bezprecedentnímu kroku. Plánuje se totiž trvale odpojit od globálního internetu a nahradit jej uzavřenou vnitrostátní sítí. Přístup ke světovému webu by se tak stal výhradně „státním privilegiem“, které by bylo dostupné pouze prověřeným osobám s vysokou bezpečnostní prověrkou, zatímco zbytek populace by zůstal uvězněn v izolovaném digitálním prostoru.
Administrativa amerického prezidenta Donalda Trumpa oznámila složení nově vznikající „Rady míru“ (Board of Peace), která má dohlížet na budoucnost a rekonstrukci Pásma Gazy. Mezi zakládajícími členy tohoto prestižního orgánu figurují zvučná jména světové diplomacie i byznysu. Vedle amerického ministra zahraničí Marca Rubia usedne v radě také bývalý britský premiér Sir Tony Blair, jehož zapojení budí značnou pozornost vzhledem k jeho dřívější roli zmocněnce pro Blízký východ i kontroverzím spojeným s válkou v Iráku.
Generální tajemník OSN António Guterres dnes v Londýně přednese zásadní projev u příležitosti 80. výročí založení Organizace spojených národů. V historických prostorách Methodist Central Hall, kde se v roce 1946 konalo vůbec první Valné shromáždění, varuje před „mocnými silami“, které se snaží podkopat mezinárodní spolupráci. Jeho apel na dodržování mezinárodního práva přichází v době hluboké nejistoty, kterou umocňují drastické rozpočtové škrty ze strany Spojených států pod vedením prezidenta Donalda Trumpa.
Americký prezident Donald Trump vyvolal další vlnu mezinárodního napětí svým prohlášením, že zvažuje uvalení nových cel na země, které se postaví proti jeho plánu na ovládnutí Grónska. Během pátečního vystoupení v Bílém domě označil kontrolu nad tímto největším ostrovem světa za nezbytnou pro národní bezpečnost Spojených států.