Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Jeden z nejvíce šokujících okamžiků, které bývalý pracovník popsal, se týkal incidentu, kdy strážný vystřelil z věže proti skupině civilistů, kteří se pohybovali příliš váhavě. Podle jeho slov následně jeden z kolegů vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl na zem. "Sakra, myslím, že jsi ho trefil," měl poznamenat jiný člen ostrahy, což svědek označil za příklad krutosti a bezcitnosti, která podle něj na stanovištích GHF panovala.
Organizace GHF tato obvinění kategoricky odmítla a označila je za „nepravdivá“. Tvrdí, že svědek byl nespokojeným zaměstnancem, jenž byl propuštěn pro profesní pochybení. Ten však předložil výplatní pásky, které dokládají, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.
Svědek, který tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF, popisuje v celé organizaci kulturu beztrestnosti. Zásahová pravidla prý neexistovala a nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.
Dalšími vážnými obviněními bylo ponižující zacházení s palestinskými civilisty, kteří byli podle něj označováni za „zombie hordy“. K tomu mělo docházet k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo zraněními v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem do hlavy.
V reakci na tato tvrzení GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech poskytnutých BBC pochází od izraelských jednotek a nikoliv od jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo svůj vlastní kamerový dohled a obvinění, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou lež“.
Gaza Humanitarian Foundation byla vytvořena s podporou Izraele a USA a začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května 2023, po 11týdenní blokádě, během níž do Gazy nedorazila žádná pomoc.
Tento nový model však čelí ostré kritice mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami, což zvyšuje riziko pro jejich životy. Podle OSN a místních zdravotníků při pokusech získat potravinovou pomoc zahynulo přes 400 lidí od začátku činnosti GHF.
Izrael tvrdí, že tento model pomoci zabraňuje tomu, aby se potravinová pomoc dostala do rukou Hamásu, a že zajišťuje její přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však tento týden vyzvalo k ukončení činnosti GHF, protože tvrdí, že izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi, kteří hledají pomoc.
Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a zdůrazňuje, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání tím, že během pěti týdnů distribuce rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly zajistit ochranu své pomoci před rabováním.
Celý systém však i nadále čelí silnému tlaku mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze, která začala po útoku Hamásu 7. října 2023, při němž bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a více než 250 osob uneseno, stále pokračuje. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců.
„Ujížděl jsem na velbloudu s babičkou po písčité cestě a začal jsem plakat.“ Ajíš Júnis popisuje nejtěžší moment svého života. Bylo mu dvanáct let, psal se rok 1948 a zuřila první arabsko-izraelská válka. Spolu s celou rodinou utíkal ze své domovské vesnice Barbara, proslulé pěstováním hroznů, pšenice a ječmene.
Izraelská armáda potvrdila identitu jednoho ze dvou těl zemřelých rukojmích, které Hamás vrátil v sobotu pozdě večer. Tento krok přichází uprostřed rostoucího napětí ohledně dodržování příměří a sporů o znovuotevření hraničního přechodu Rafah pro humanitární pomoc.
Pákistán a Afghánistán se po více než týdnu smrtících bojů shodly na novém, okamžitém příměří. Tato dohoda byla uzavřena během jednání v katarském Dauhá, jak v neděli oznámilo katarské ministerstvo zahraničních věcí. K dohodě došlo navzdory tomu, že násilnosti pokračovaly i po dříve sjednaném klidu zbraní.
Princ Andrew (vévoda z Yorku) učinil krok, který definitivně stvrzuje jeho vyloučení z královského života. Oznámil, že se vzdává užívání všech svých královských titulů a vyznamenání. Od nynějška by již neměl být znám jako vévoda z Yorku.
Trápí vás chřipka nebo bolest v krku? Od kuřecí bhuny po zázvorový med, odborníci a šéfkuchaři oslovení webem The Guardian nabízejí tipy, jak se jídlem dostat zpět do kondice. Nejde přitom jen o klasickou slepičí polévku.
Obrana Tchaj-wanu má morální, strategický i historický význam. Představuje symbol naděje, svobody a demokracie v regionu, kde jsou tyto hodnoty pod silným tlakem. Zachování současného stavu napříč Tchajwanským průlivem není okrajový problém, který lze přehlížet. Ať už se nacházíte v New Yorku, Sydney, Tokiu nebo Tchaj-peji, na Tchaj-wanu záleží. Je to klíčový faktor pro regionální mír a stabilitu v Indo-Pacifiku a pro každý národ, který si cení své suverenity, bezpečnosti a svobody.
Evropská unie hodlá vyvíjet tlak na prezidenta USA, Donalda Trumpa, aby zajistila, že jeho nedávná dohoda o příměří na Blízkém východě nepodkope budoucnost palestinského státu. Podle návrhu strategie, který vypracovala zahraniční služba bloku, se Brusel snaží maximalizovat svůj vliv při implementaci dohody zprostředkované Washingtonem a zajistit tak trvalý mír.
Sahara, jedna z nejsušších oblastí na planetě, by se do konce tohoto století mohla stát výrazně vlhčí. V současnosti přijímá tato poušť pouhých zhruba 76 milimetrů srážek ročně, což představuje jen desetinu toho, co například Chicago. Vědci z University of Illinois Chicago (UIC) však nyní předpovídají, že tento suchý region by mohl v druhé polovině 21. století zažít dramatickou proměnu.
I po téměř ročním neúnavném bombardování a ničení v Gaze Izrael trvá na svém „odhodlání dokončit vítězství“, a to i po nedávném podepsání příměří. Skutečnost na místě je však zcela odlišná. Z trosek Gazy se znovu objevilo odhadem 15 000 ozbrojených bojovníků Hamásu, kteří se pokoušejí obnovit kontrolu a podle zpráv loví a popravují údajné kolaboranty přímo na ulicích.
Nový krevní test, který dokáže detekovat více než 50 typů rakoviny, by mohl zásadním způsobem urychlit diagnostiku tohoto onemocnění. Podle výsledků nové studie, které byly představeny na kongresu Evropské společnosti pro lékařskou onkologii v Berlíně, vykázal test přesvědčivé výsledky.
Ukrajinské jednotky mají značné potíže s udržením postupu ruských sil. Hlavní příčinou je prohlubující se nedostatek vojáků. Zprávy, které získala Ukrainska Pravda přímo od vojáků, naznačují, že na frontových pozicích se nebezpečně rozšiřují mezery. Ukrajině chybí pěchota a s obtížemi udržuje své obranné linie, čehož ruské síly zdatně využívají.
Vědci bijí na poplach ohledně možných nebezpečí spojených s vývojem organismů tvořených zrcadlovými molekulami. Tyto organismy by mohly představovat existenční hrozbu pro veškerý život na Zemi. Například syntetická bioložka Kate Adamala z University of Minnesota byla součástí týmu, který v roce 2019 získal grant 4 miliony dolarů na výzkum možnosti vytvoření „zrcadlové buňky“. V takové buňce by struktura všech jejích biomolekul byla zrcadlově obrácená oproti molekulám v normálních buňkách.