Bývalý bezpečnostní pracovník působící v distribučních centrech potravinové pomoci v Gaze obvinil ve svědectví pro BBC organizaci Gaza Humanitarian Foundation (GHF) z těžkého porušování lidských práv. Podle jeho výpovědi docházelo k opakovanému používání násilí ze strany ostrahy GHF, včetně střelby na neozbrojené palestinské civilisty, včetně žen, dětí a starších osob. Svědek uvedl, že incidenty zahrnovaly i použití kulometů proti davům, které údajně postupovaly příliš pomalu.
Jeden z nejvíce šokujících okamžiků, které bývalý pracovník popsal, se týkal incidentu, kdy strážný vystřelil z věže proti skupině civilistů, kteří se pohybovali příliš váhavě. Podle jeho slov následně jeden z kolegů vypálil až 20 ran do davu, přičemž jeden muž padl na zem. "Sakra, myslím, že jsi ho trefil," měl poznamenat jiný člen ostrahy, což svědek označil za příklad krutosti a bezcitnosti, která podle něj na stanovištích GHF panovala.
Organizace GHF tato obvinění kategoricky odmítla a označila je za „nepravdivá“. Tvrdí, že svědek byl nespokojeným zaměstnancem, jenž byl propuštěn pro profesní pochybení. Ten však předložil výplatní pásky, které dokládají, že pobíral mzdu i po údajném ukončení pracovního poměru.
Svědek, který tvrdí, že pracoval na všech čtyřech hlavních stanovištích GHF, popisuje v celé organizaci kulturu beztrestnosti. Zásahová pravidla prý neexistovala a nadřízení údajně doporučovali střílet „na zabití“, pokud se strážci cítili byť jen teoreticky ohroženi.
Dalšími vážnými obviněními bylo ponižující zacházení s palestinskými civilisty, kteří byli podle něj označováni za „zombie hordy“. K tomu mělo docházet k četným zraněním – odraženými granáty, pepřovým sprejem, slzným plynem nebo zraněními v důsledku pádů do ostnatého drátu. V jednom z případů měla žena ztratit vědomí po zásahu granátem do hlavy.
V reakci na tato tvrzení GHF ve svém prohlášení uvedla, že střelba zachycená na záběrech poskytnutých BBC pochází od izraelských jednotek a nikoliv od jejich zaměstnanců. Podle bývalého pracovníka však každé stanoviště mělo svůj vlastní kamerový dohled a obvinění, že nikdo nebyl zraněn, označil za „naprostou lež“.
Gaza Humanitarian Foundation byla vytvořena s podporou Izraele a USA a začala distribuovat potravinovou pomoc koncem května 2023, po 11týdenní blokádě, během níž do Gazy nedorazila žádná pomoc.
Tento nový model však čelí ostré kritice mezinárodních humanitárních organizací, které upozorňují na to, že Palestinci musí projít aktivními bojovými zónami, což zvyšuje riziko pro jejich životy. Podle OSN a místních zdravotníků při pokusech získat potravinovou pomoc zahynulo přes 400 lidí od začátku činnosti GHF.
Izrael tvrdí, že tento model pomoci zabraňuje tomu, aby se potravinová pomoc dostala do rukou Hamásu, a že zajišťuje její přímé doručení potřebným. Více než 170 organizací, včetně Oxfamu a Save the Children, však tento týden vyzvalo k ukončení činnosti GHF, protože tvrdí, že izraelské síly i ozbrojené skupiny „rutinně“ střílejí na lidi, kteří hledají pomoc.
Izrael nadále popírá, že by jeho vojáci úmyslně útočili na civilisty, a zdůrazňuje, že distribuční systém funguje transparentně. GHF se brání tím, že během pěti týdnů distribuce rozdala více než 52 milionů porcí jídla a že jiné humanitární organizace nedokázaly zajistit ochranu své pomoci před rabováním.
Celý systém však i nadále čelí silnému tlaku mezinárodního společenství, zejména vzhledem k rostoucímu počtu obětí. Izraelská ofenziva v Gaze, která začala po útoku Hamásu 7. října 2023, při němž bylo zabito přibližně 1 200 Izraelců a více než 250 osob uneseno, stále pokračuje. Odvetné izraelské operace si podle údajů ministerstva zdravotnictví spravovaného Hamásem vyžádaly životy nejméně 57 130 Palestinců.
Severoatlantická aliance urychleně připravuje dodávku protiletadlových systémů Patriot na Ukrajinu. Tuto skutečnost potvrdil nový vrchní velitel spojeneckých sil v Evropě (SACEUR), generál Alexus Grynkewich. Zároveň zdůraznil, že Rusko zůstane trvalou hrozbou pro bezpečnost kontinentu, a to i v případě, že by válka na Ukrajině skončila mírovou dohodou.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že se „pravděpodobně nebude“ ucházet o třetí funkční období, ačkoliv by prý rád kandidoval, protože má „nejlepší čísla v průzkumech, jaká kdy měl“.
Toshiyuki Mimaki přežil atomové bombardování Hirošimy, a přestože je mu 83 let, jeho paměť mu stále slouží. Vzhledem k současné situaci ve světě však říká, že lidstvo čelí nejnebezpečnější éře od druhé světové války. Mimaki se celý život zasazuje o jaderné odzbrojení a je spolupředsedou organizace Nihon Hidankyo, která sdružuje lidi, kteří přežili útoky na Hirošimu a Nagasaki. V roce 2024 za svou činnost obdržela Nobelovu cenu míru.
V Moskvě se koná schůzka mezi americkým vyslancem Stevem Witkoffem a ruským prezidentem Vladimirem Putinem. Witkoff přijel do Ruska krátce před vypršením termínu, který Putinovi stanovil prezident Trump.
Eiffelova věž, původně navržená jako 300metrová, překonává svou plánovanou výšku pokaždé, když se oteplí. Důvodem je jev nazývaný teplotní roztažnost, který ovlivňuje veškeré materiály. Teplotní roztažnost znamená, že se látky při vyšší teplotě rozpínají a naopak při ochlazení smršťují.
Plná okupace Pásma Gazy, jak ji avizoval premiér Benjamin Netanjahu, by znamenala zásadní zlom pro Izrael i celý region. Vojenská kontrola nad územím s více než dvěma miliony Palestinců by proměnila demografickou rovnováhu, zpochybnila samotnou definici Izraele jako židovského a demokratického státu a vystavila zemi obvinění z apartheidu. Bez jasné vize, co přijde po Hamásu, hrozí, že okupace Gazy přinese jen další chaos, odpor a humanitární katastrofu.
Podle analýzy BBC se počet útoků ruských dronů a raket na Ukrajinu více než zdvojnásobil od ledna, kdy se prezident Donald Trump opět ujal prezidentské funkce. K nárůstu útoků docházelo už koncem roku 2024, ještě za vlády Joea Bidena, ale po Trumpově nástupu do úřadu se jejich intenzita výrazně zvýšila a dosáhla rekordních hodnot. Trump přitom během své kampaně tvrdil, že válku ukončí do jediného dne, a Rusko podle něj zahájilo invazi kvůli tomu, že USA nevedl prezident, kterého by si Kreml vážil.
Speciální zmocněnec prezidenta USA Donalda Trumpa Steve Witkoff přistál v Moskvě. Podle médií byl přijat Kirillem Dmitrijevem, ředitelem ruského státního investičního fondu a Putinovým zvláštním zástupcem pro ekonomickou spolupráci s cizími státy.
Tento týden přichází americký prezident Donald Trump s novým ultimátem v rámci své strategie přinutit Rusko k míru v Ukrajině: Chce zavést nové tarifní sankce proti zemím, které stále nakupují ruskou ropu. Podle vysoce postaveného amerického úředníka by Trumpův zvláštní zástupce Steve Witkoff měl ve středu odcestovat do Ruska před tím, než nová pravidla vejdou v platnost.
Vysoký představitel OSN varoval před "katastrofálními důsledky", pokud Izrael rozšíří své vojenské operace v Gaze, poté co se objevily zprávy, že izraelský premiér Benjamin Netanjahu plánuje kompletní znovuobsazení Pásma Gazy. Miroslav Jenča, asistent generálního tajemníka OSN, uvedl, že tento krok by byl "hluboce znepokojující" a mohl by ohrozit životy více Palestinců i izraelských rukojmí, které drží Hamás.
Válka v Gaze vypadá beznadějně a bez možnosti rychlého vyřešení. Brett McGurk, bývalý americký diplomat a analytik CNN, který měl klíčovou roli při vyjednávání dvou příměří v minulosti, tvrdí, že současná situace vyžaduje okamžité a rozhodné kroky k ukončení konfliktu. Podle něj je nezbytné nejenom přivést rukojmí domů, ale i umožnit humanitární pomoc, která musí neprodleně do Gazy dorazit, a zároveň se soustředit na dlouhodobou obnovu regionu bez vlivu Hamásu. McGurk navrhuje několik kroků, které by mohly pomoci tuto katastrofální situaci řešit.
Evropští lídři se v posledních měsících naučili jednou zásadní lekci: pracovat s americkým prezidentem Donaldem Trumpem tak, jaký je – a ne jakého by si přáli. Tento přístup se plně projevil při nedávném oznámení, že Spojené státy budou i nadále dodávat zbraně Ukrajině, ale způsobem, který umožní Evropanům zakoupit zbraně sami, přičemž NATO bude koordinovat jejich doručení.