Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
V hlavním městě Kyjevě otřásaly silné exploze, zatímco se obyvatelé ukrývali ve sklepích, na chodbách a ve stanicích metra a nad metropolí stoupal hustý černý kouř. Úřady v Kyjevě potvrdily pět mrtvých a 63 zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že se jedná o rozsáhlý útok a zcela jasné prohlášení ze strany Ruska. Dodal, že pokud nebude Ukrajina chráněna před balistickými a jinými raketovými údery, budou tyto útoky pokračovat, přičemž Evropa potřebuje vlastní protiraketové zbraně k ukončení války a Ukrajina nutně potřebuje pomoc USA v podobě systémů Patriot.
Zelenskyj již dříve opakovaně varoval, že Kyjevu docházejí rachejtle do Patriotů dodávaných Spojenými státy, které jako jediné dokážou zneškodnit rychlé ruské balistické střely. Minulý týden dokonce napsal bezprecedentní dopis do Bílého domu a Kongresu, v němž tyto systémy označil za životně důležitý nástroj pro záchranu lidí a zdůraznil, že balistické rakety jsou poslední velkou výhodou Moskvy na bojišti. Trumpova administrativa však dosavadní prosby ignorovala, neboť stovky vzácných a drahých střel Patriot byly spotřebovány během únorové války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že nejnovější údery ukazují, že Vladimiru Putinovi docházejí možnosti. Ukrajina totiž v posledních týdnech vede úspěšnou leteckou kampaň pomocí dronů dlouhého doletu, kterými zasahuje ruské ropné rafinérie, přístavy a klíčový pozemní koridor spojující okupovaný jih Ukrajiny s Krymem. Sybiha označil Putina za válečného zločince a poraženého, který nemá jiné karty než teror, a dodal, že Moskva na bojišti prohrává a žádné množství raket na tom nic nezmění.
V Dnipru bylo hlášeno nejméně devět mrtvých a 36 zraněných, přičemž mezi oběťmi je i záchranář, který zahynul při takzvaném dvojitém úderu, kdy druhá raketa dopadla na místo ve chvíli, kdy tam dorazily záchranné složky. Podle Zelenského se po zásahu zřítil čtyřpatrový obytný dům, pod jehož troskami zůstalo nezvěstných šest lidí. Regionální gubernátor Oleksandr Hanža zveřejnil snímky těžce poškozených budov, ohořelých aut a zničeného dětského hřiště, zatímco v Charkově útok zranil nejméně 14 lidí a poškodil rodinné domy, garáže a automobily.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že raketový útok na čtyřiadvacetipatrový věžák způsobil zřícení části konstrukce, pod níž pravděpodobně zůstali uvězněni lidé. Požár zachvátil i další budovy včetně devítipatrového obytného domu. V obvodu Obolon hořela auta po dopadu raketových úlomků a plameny zachvátily dvě otevřená prostranství včetně místa v blízkosti mateřské školy. V obvodu Podilskyi byla částečně zničena horní patra devítipatrové budovy a záchranné operace probíhaly od brzkých ranních hodin za neustálého vyhlášení leteckého poplachu.
Mezi zraněnými v Podilském obvodu byli i pětašedesátiletá Olena Dniprovská se svým čtyřiašedesátiletým manželem Jevhenem, jejichž byt byl zcela zdemolován tlakovou vlnou. Energetická společnost DTEK oznámila, že v důsledku útoků zůstalo v hlavním městě 140 tisíc obyvatel bez elektrické energie. Dodávky se sice podařilo obnovit pro 110 tisíc z nich, avšak dva technici společnosti utrpěli při opravách zranění. Zelenskyj přitom již v pondělí večer varoval před možným masivním úderem a vyzval občany, aby důsledně dbali na varovné sirény.
Rusko již minulý týden avizovalo, že hodlá zahájit systematické údery na cíle v Kyjevě spojené s ukrajinskou armádou a na rozhodovací centra, a zároveň vyzvalo cizince k opuštění města. Toto ruské prohlášení následovalo po ukrajinském útoku dronem na ubytovnu v Rusy ovládané Luhanské oblasti, který si vyžádal 21 obětí. Ukrajinská strana tehdy uvedla, že jejím cílem bylo velitelské centrum pro řízení bezpilotních letounů.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).