Zelenskyj po ruských útocích požádal Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot

Volodymyr Zelenskyj
Volodymyr Zelenskyj , foto: Michael Zelinka / INCORP images
Klára Marková 2. června 2026 11:27
Sdílej:

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.

V hlavním městě Kyjevě otřásaly silné exploze, zatímco se obyvatelé ukrývali ve sklepích, na chodbách a ve stanicích metra a nad metropolí stoupal hustý černý kouř. Úřady v Kyjevě potvrdily pět mrtvých a 63 zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že se jedná o rozsáhlý útok a zcela jasné prohlášení ze strany Ruska. Dodal, že pokud nebude Ukrajina chráněna před balistickými a jinými raketovými údery, budou tyto útoky pokračovat, přičemž Evropa potřebuje vlastní protiraketové zbraně k ukončení války a Ukrajina nutně potřebuje pomoc USA v podobě systémů Patriot.

Zelenskyj již dříve opakovaně varoval, že Kyjevu docházejí rachejtle do Patriotů dodávaných Spojenými státy, které jako jediné dokážou zneškodnit rychlé ruské balistické střely. Minulý týden dokonce napsal bezprecedentní dopis do Bílého domu a Kongresu, v němž tyto systémy označil za životně důležitý nástroj pro záchranu lidí a zdůraznil, že balistické rakety jsou poslední velkou výhodou Moskvy na bojišti. Trumpova administrativa však dosavadní prosby ignorovala, neboť stovky vzácných a drahých střel Patriot byly spotřebovány během únorové války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.

Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že nejnovější údery ukazují, že Vladimiru Putinovi docházejí možnosti. Ukrajina totiž v posledních týdnech vede úspěšnou leteckou kampaň pomocí dronů dlouhého doletu, kterými zasahuje ruské ropné rafinérie, přístavy a klíčový pozemní koridor spojující okupovaný jih Ukrajiny s Krymem. Sybiha označil Putina za válečného zločince a poraženého, který nemá jiné karty než teror, a dodal, že Moskva na bojišti prohrává a žádné množství raket na tom nic nezmění.

V Dnipru bylo hlášeno nejméně devět mrtvých a 36 zraněných, přičemž mezi oběťmi je i záchranář, který zahynul při takzvaném dvojitém úderu, kdy druhá raketa dopadla na místo ve chvíli, kdy tam dorazily záchranné složky. Podle Zelenského se po zásahu zřítil čtyřpatrový obytný dům, pod jehož troskami zůstalo nezvěstných šest lidí. Regionální gubernátor Oleksandr Hanža zveřejnil snímky těžce poškozených budov, ohořelých aut a zničeného dětského hřiště, zatímco v Charkově útok zranil nejméně 14 lidí a poškodil rodinné domy, garáže a automobily.

Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že raketový útok na čtyřiadvacetipatrový věžák způsobil zřícení části konstrukce, pod níž pravděpodobně zůstali uvězněni lidé. Požár zachvátil i další budovy včetně devítipatrového obytného domu. V obvodu Obolon hořela auta po dopadu raketových úlomků a plameny zachvátily dvě otevřená prostranství včetně místa v blízkosti mateřské školy. V obvodu Podilskyi byla částečně zničena horní patra devítipatrové budovy a záchranné operace probíhaly od brzkých ranních hodin za neustálého vyhlášení leteckého poplachu.

Mezi zraněnými v Podilském obvodu byli i pětašedesátiletá Olena Dniprovská se svým čtyřiašedesátiletým manželem Jevhenem, jejichž byt byl zcela zdemolován tlakovou vlnou. Energetická společnost DTEK oznámila, že v důsledku útoků zůstalo v hlavním městě 140 tisíc obyvatel bez elektrické energie. Dodávky se sice podařilo obnovit pro 110 tisíc z nich, avšak dva technici společnosti utrpěli při opravách zranění. Zelenskyj přitom již v pondělí večer varoval před možným masivním úderem a vyzval občany, aby důsledně dbali na varovné sirény.

Rusko již minulý týden avizovalo, že hodlá zahájit systematické údery na cíle v Kyjevě spojené s ukrajinskou armádou a na rozhodovací centra, a zároveň vyzvalo cizince k opuštění města. Toto ruské prohlášení následovalo po ukrajinském útoku dronem na ubytovnu v Rusy ovládané Luhanské oblasti, který si vyžádal 21 obětí. Ukrajinská strana tehdy uvedla, že jejím cílem bylo velitelské centrum pro řízení bezpilotních letounů.

Stalo se
Novinky
Brazílie

Brazílie podlehla tlaku ze sociálních sítí. Zavedla 40hodinový pracovní týden

Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.

Novinky
Volodymyr Zelenskyj na tiskové konferenci

Zelenskyj obvinil SpaceX z úmyslného omezení Starlinku přímo během rozsáhlých ruských útoků

Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.

Novinky
Rada míru

Izrael odmítá Trumpově Radě míru povolit realizaci klíčového projektu v Gaze

Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.

Novinky
Život na Ukrajině

Zhoršuje se počasí i ruské útoky. Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou

Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.