Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
V hlavním městě Kyjevě otřásaly silné exploze, zatímco se obyvatelé ukrývali ve sklepích, na chodbách a ve stanicích metra a nad metropolí stoupal hustý černý kouř. Úřady v Kyjevě potvrdily pět mrtvých a 63 zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že se jedná o rozsáhlý útok a zcela jasné prohlášení ze strany Ruska. Dodal, že pokud nebude Ukrajina chráněna před balistickými a jinými raketovými údery, budou tyto útoky pokračovat, přičemž Evropa potřebuje vlastní protiraketové zbraně k ukončení války a Ukrajina nutně potřebuje pomoc USA v podobě systémů Patriot.
Zelenskyj již dříve opakovaně varoval, že Kyjevu docházejí rachejtle do Patriotů dodávaných Spojenými státy, které jako jediné dokážou zneškodnit rychlé ruské balistické střely. Minulý týden dokonce napsal bezprecedentní dopis do Bílého domu a Kongresu, v němž tyto systémy označil za životně důležitý nástroj pro záchranu lidí a zdůraznil, že balistické rakety jsou poslední velkou výhodou Moskvy na bojišti. Trumpova administrativa však dosavadní prosby ignorovala, neboť stovky vzácných a drahých střel Patriot byly spotřebovány během únorové války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že nejnovější údery ukazují, že Vladimiru Putinovi docházejí možnosti. Ukrajina totiž v posledních týdnech vede úspěšnou leteckou kampaň pomocí dronů dlouhého doletu, kterými zasahuje ruské ropné rafinérie, přístavy a klíčový pozemní koridor spojující okupovaný jih Ukrajiny s Krymem. Sybiha označil Putina za válečného zločince a poraženého, který nemá jiné karty než teror, a dodal, že Moskva na bojišti prohrává a žádné množství raket na tom nic nezmění.
V Dnipru bylo hlášeno nejméně devět mrtvých a 36 zraněných, přičemž mezi oběťmi je i záchranář, který zahynul při takzvaném dvojitém úderu, kdy druhá raketa dopadla na místo ve chvíli, kdy tam dorazily záchranné složky. Podle Zelenského se po zásahu zřítil čtyřpatrový obytný dům, pod jehož troskami zůstalo nezvěstných šest lidí. Regionální gubernátor Oleksandr Hanža zveřejnil snímky těžce poškozených budov, ohořelých aut a zničeného dětského hřiště, zatímco v Charkově útok zranil nejméně 14 lidí a poškodil rodinné domy, garáže a automobily.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že raketový útok na čtyřiadvacetipatrový věžák způsobil zřícení části konstrukce, pod níž pravděpodobně zůstali uvězněni lidé. Požár zachvátil i další budovy včetně devítipatrového obytného domu. V obvodu Obolon hořela auta po dopadu raketových úlomků a plameny zachvátily dvě otevřená prostranství včetně místa v blízkosti mateřské školy. V obvodu Podilskyi byla částečně zničena horní patra devítipatrové budovy a záchranné operace probíhaly od brzkých ranních hodin za neustálého vyhlášení leteckého poplachu.
Mezi zraněnými v Podilském obvodu byli i pětašedesátiletá Olena Dniprovská se svým čtyřiašedesátiletým manželem Jevhenem, jejichž byt byl zcela zdemolován tlakovou vlnou. Energetická společnost DTEK oznámila, že v důsledku útoků zůstalo v hlavním městě 140 tisíc obyvatel bez elektrické energie. Dodávky se sice podařilo obnovit pro 110 tisíc z nich, avšak dva technici společnosti utrpěli při opravách zranění. Zelenskyj přitom již v pondělí večer varoval před možným masivním úderem a vyzval občany, aby důsledně dbali na varovné sirény.
Rusko již minulý týden avizovalo, že hodlá zahájit systematické údery na cíle v Kyjevě spojené s ukrajinskou armádou a na rozhodovací centra, a zároveň vyzvalo cizince k opuštění města. Toto ruské prohlášení následovalo po ukrajinském útoku dronem na ubytovnu v Rusy ovládané Luhanské oblasti, který si vyžádal 21 obětí. Ukrajinská strana tehdy uvedla, že jejím cílem bylo velitelské centrum pro řízení bezpilotních letounů.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.