Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
V hlavním městě Kyjevě otřásaly silné exploze, zatímco se obyvatelé ukrývali ve sklepích, na chodbách a ve stanicích metra a nad metropolí stoupal hustý černý kouř. Úřady v Kyjevě potvrdily pět mrtvých a 63 zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že se jedná o rozsáhlý útok a zcela jasné prohlášení ze strany Ruska. Dodal, že pokud nebude Ukrajina chráněna před balistickými a jinými raketovými údery, budou tyto útoky pokračovat, přičemž Evropa potřebuje vlastní protiraketové zbraně k ukončení války a Ukrajina nutně potřebuje pomoc USA v podobě systémů Patriot.
Zelenskyj již dříve opakovaně varoval, že Kyjevu docházejí rachejtle do Patriotů dodávaných Spojenými státy, které jako jediné dokážou zneškodnit rychlé ruské balistické střely. Minulý týden dokonce napsal bezprecedentní dopis do Bílého domu a Kongresu, v němž tyto systémy označil za životně důležitý nástroj pro záchranu lidí a zdůraznil, že balistické rakety jsou poslední velkou výhodou Moskvy na bojišti. Trumpova administrativa však dosavadní prosby ignorovala, neboť stovky vzácných a drahých střel Patriot byly spotřebovány během únorové války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že nejnovější údery ukazují, že Vladimiru Putinovi docházejí možnosti. Ukrajina totiž v posledních týdnech vede úspěšnou leteckou kampaň pomocí dronů dlouhého doletu, kterými zasahuje ruské ropné rafinérie, přístavy a klíčový pozemní koridor spojující okupovaný jih Ukrajiny s Krymem. Sybiha označil Putina za válečného zločince a poraženého, který nemá jiné karty než teror, a dodal, že Moskva na bojišti prohrává a žádné množství raket na tom nic nezmění.
V Dnipru bylo hlášeno nejméně devět mrtvých a 36 zraněných, přičemž mezi oběťmi je i záchranář, který zahynul při takzvaném dvojitém úderu, kdy druhá raketa dopadla na místo ve chvíli, kdy tam dorazily záchranné složky. Podle Zelenského se po zásahu zřítil čtyřpatrový obytný dům, pod jehož troskami zůstalo nezvěstných šest lidí. Regionální gubernátor Oleksandr Hanža zveřejnil snímky těžce poškozených budov, ohořelých aut a zničeného dětského hřiště, zatímco v Charkově útok zranil nejméně 14 lidí a poškodil rodinné domy, garáže a automobily.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že raketový útok na čtyřiadvacetipatrový věžák způsobil zřícení části konstrukce, pod níž pravděpodobně zůstali uvězněni lidé. Požár zachvátil i další budovy včetně devítipatrového obytného domu. V obvodu Obolon hořela auta po dopadu raketových úlomků a plameny zachvátily dvě otevřená prostranství včetně místa v blízkosti mateřské školy. V obvodu Podilskyi byla částečně zničena horní patra devítipatrové budovy a záchranné operace probíhaly od brzkých ranních hodin za neustálého vyhlášení leteckého poplachu.
Mezi zraněnými v Podilském obvodu byli i pětašedesátiletá Olena Dniprovská se svým čtyřiašedesátiletým manželem Jevhenem, jejichž byt byl zcela zdemolován tlakovou vlnou. Energetická společnost DTEK oznámila, že v důsledku útoků zůstalo v hlavním městě 140 tisíc obyvatel bez elektrické energie. Dodávky se sice podařilo obnovit pro 110 tisíc z nich, avšak dva technici společnosti utrpěli při opravách zranění. Zelenskyj přitom již v pondělí večer varoval před možným masivním úderem a vyzval občany, aby důsledně dbali na varovné sirény.
Rusko již minulý týden avizovalo, že hodlá zahájit systematické údery na cíle v Kyjevě spojené s ukrajinskou armádou a na rozhodovací centra, a zároveň vyzvalo cizince k opuštění města. Toto ruské prohlášení následovalo po ukrajinském útoku dronem na ubytovnu v Rusy ovládané Luhanské oblasti, který si vyžádal 21 obětí. Ukrajinská strana tehdy uvedla, že jejím cílem bylo velitelské centrum pro řízení bezpilotních letounů.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.