Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
V hlavním městě Kyjevě otřásaly silné exploze, zatímco se obyvatelé ukrývali ve sklepích, na chodbách a ve stanicích metra a nad metropolí stoupal hustý černý kouř. Úřady v Kyjevě potvrdily pět mrtvých a 63 zraněných, mezi nimiž jsou i tři děti. Zelenskyj na sociálních sítích uvedl, že se jedná o rozsáhlý útok a zcela jasné prohlášení ze strany Ruska. Dodal, že pokud nebude Ukrajina chráněna před balistickými a jinými raketovými údery, budou tyto útoky pokračovat, přičemž Evropa potřebuje vlastní protiraketové zbraně k ukončení války a Ukrajina nutně potřebuje pomoc USA v podobě systémů Patriot.
Zelenskyj již dříve opakovaně varoval, že Kyjevu docházejí rachejtle do Patriotů dodávaných Spojenými státy, které jako jediné dokážou zneškodnit rychlé ruské balistické střely. Minulý týden dokonce napsal bezprecedentní dopis do Bílého domu a Kongresu, v němž tyto systémy označil za životně důležitý nástroj pro záchranu lidí a zdůraznil, že balistické rakety jsou poslední velkou výhodou Moskvy na bojišti. Trumpova administrativa však dosavadní prosby ignorovala, neboť stovky vzácných a drahých střel Patriot byly spotřebovány během únorové války mezi Spojenými státy, Izraelem a Íránem.
Ukrajinský ministr zahraničí Andrij Sybiha uvedl, že nejnovější údery ukazují, že Vladimiru Putinovi docházejí možnosti. Ukrajina totiž v posledních týdnech vede úspěšnou leteckou kampaň pomocí dronů dlouhého doletu, kterými zasahuje ruské ropné rafinérie, přístavy a klíčový pozemní koridor spojující okupovaný jih Ukrajiny s Krymem. Sybiha označil Putina za válečného zločince a poraženého, který nemá jiné karty než teror, a dodal, že Moskva na bojišti prohrává a žádné množství raket na tom nic nezmění.
V Dnipru bylo hlášeno nejméně devět mrtvých a 36 zraněných, přičemž mezi oběťmi je i záchranář, který zahynul při takzvaném dvojitém úderu, kdy druhá raketa dopadla na místo ve chvíli, kdy tam dorazily záchranné složky. Podle Zelenského se po zásahu zřítil čtyřpatrový obytný dům, pod jehož troskami zůstalo nezvěstných šest lidí. Regionální gubernátor Oleksandr Hanža zveřejnil snímky těžce poškozených budov, ohořelých aut a zničeného dětského hřiště, zatímco v Charkově útok zranil nejméně 14 lidí a poškodil rodinné domy, garáže a automobily.
Starosta Kyjeva Vitalij Kličko informoval, že raketový útok na čtyřiadvacetipatrový věžák způsobil zřícení části konstrukce, pod níž pravděpodobně zůstali uvězněni lidé. Požár zachvátil i další budovy včetně devítipatrového obytného domu. V obvodu Obolon hořela auta po dopadu raketových úlomků a plameny zachvátily dvě otevřená prostranství včetně místa v blízkosti mateřské školy. V obvodu Podilskyi byla částečně zničena horní patra devítipatrové budovy a záchranné operace probíhaly od brzkých ranních hodin za neustálého vyhlášení leteckého poplachu.
Mezi zraněnými v Podilském obvodu byli i pětašedesátiletá Olena Dniprovská se svým čtyřiašedesátiletým manželem Jevhenem, jejichž byt byl zcela zdemolován tlakovou vlnou. Energetická společnost DTEK oznámila, že v důsledku útoků zůstalo v hlavním městě 140 tisíc obyvatel bez elektrické energie. Dodávky se sice podařilo obnovit pro 110 tisíc z nich, avšak dva technici společnosti utrpěli při opravách zranění. Zelenskyj přitom již v pondělí večer varoval před možným masivním úderem a vyzval občany, aby důsledně dbali na varovné sirény.
Rusko již minulý týden avizovalo, že hodlá zahájit systematické údery na cíle v Kyjevě spojené s ukrajinskou armádou a na rozhodovací centra, a zároveň vyzvalo cizince k opuštění města. Toto ruské prohlášení následovalo po ukrajinském útoku dronem na ubytovnu v Rusy ovládané Luhanské oblasti, který si vyžádal 21 obětí. Ukrajinská strana tehdy uvedla, že jejím cílem bylo velitelské centrum pro řízení bezpilotních letounů.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.