Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Atmosféru nové politické éry ilustruje nedávné televizní vystoupení jednoho z nejbohatších Maďarů, reklamního magnáta Gyuly Balásyho, který byl prominentním příjemcem veřejných zakázek za Orbánovy vlády. Jeho firmy dříve provozovaly síť billboardů využívaných pro masivní státní propagandu, avšak Balásy v květnu veřejně oznámil, že v současné situaci již nevidí pro své podnikání budoucnost. Své firmy i část soukromých úspor proto prostřednictvím notářského zápisu oficiálně odevzdal státu.
Maďarský ministr financí András Kármán přislíbil, že do 5. června představí konkrétní detaily chystané reformy daňového systému. Maďarsko by se tak mohlo stát vůbec první členskou zemí Evropské unie, která zavede novou majetkovou daň od osmdesátých let minulého století. Podle vládního programu strany Tisza se bude jednat o jednoprocentní roční daň pro jednotlivce, jejichž celkový majetek přesahuje hodnotu jedné miliardy forintů.
Tato daňová povinnost se má vztahovat na část jmění nad stanoveným limitem a bude zahrnovat nemovitosti, firemní akcie i veškerá aktiva držená v zahraničí. Do celkového základu se budou započítávat také luxusní položky jako jachty, soukromá letadla, umělecká díla či sportovní vozy. Aby vládní kabinet zamezil případným daňovým únikům a účelovému převodu majetku, bude se daň vztahovat i na jmění vlastněné manžely, manželkami a dětmi.
Ekonomové a akademici zavedení této reformy podporují a poukazují na to, že stávající zdanění bohatství je v Maďarsku extrémně nízké. Analýza majetku padesáti nejbohatších Maďarů ukázala, že celých 38 z nich zbohatlo buď přímo díky státním tendrům za Orbánovy éry, nebo z těchto zakázek masivně profitovali. Majetková daň je tak vnímána jako legitimní způsob, jak vrátit morálně sice legální, ale nespravedlivě získané veřejné prostředky zpět do státní pokladny.
Mezi nejznámější představitele starého systému patří Lőrinc Mészáros s odhadovaným majetkem ve výši pěti miliard dolarů, jehož impérium zahrnuje energetiku, stavebnictví a média, a také Orbánův zeť István Tiborcz. Nový premiér Magyar má pro prosazení těchto hlubokých změn zcela volnou ruku, neboť jeho strana Tisza si v parlamentních volbách zajistila pohodlnou dvoutřetinovou většinu. Vláda již zřídila speciální Úřad pro ochranu a obnovu národního majetku, který se zaměří na potírání korupce a reformu veřejných zakázek.
Někteří podnikatelé v zemi vládní záměr vítají a poukazují na to, že běžní zaměstnanci dosud platili proporcionálně mnohem vyšší daně než nejbohatší vrstva. Maďarsko totiž dlouhodobě uplatňuje rovnou patnáctiprocentní daň z příjmů, dividend i kapitálových výnosů a od roku 2014 navíc nabízí štědré daňové výjimky pro soukromé svěřenské fondy. Státní pokladna proto dosud financovala veřejné služby hlavně prostřednictvím sedmadvacetiprocentní sazby DPH, která je nejvyšší v celé Evropské unii.
Tento dosavadní model vedl k obrovskému nepoměru, kdy zaměstnanci nesli neúměrný podíl na daňovém zatížení a pouhé jedno procento nejbohatších domácností začalo ovládat přibližně 35 % veškerého národního majetku. Kritici vládního návrhu z řad finančních manažerů však varují, že hranice jedné miliardy forintů je nastavena příliš nízko. Podle nich taková částka nepředstavuje pohádkové bohatství globálních miliardářů a daň by mohla poškodit spíše běžné maďarské podnikatele se středně velkými firmami.
Strana Tisza však plánuje vybrané peníze využít na pomoc lidem s nižšími příjmy, a to skrze slibované snížení základní sazby daně z příjmů na 9 % a plošné škrty v sazbách DPH. Odborníci na daňovou spravedlnost z pražské Karlovy univerzity navíc zdůrazňují, že majetkové daně mohou výrazně stimulovat ekonomický růst, neboť extrémní nerovnost dlouhodobě škodí hrubému domácímu produktu. Celý proces by měl v neposlední řadě přinést do maďarského podnikatelského prostředí mnohem větší transparentnost, protože státní úřady budou moci zdaňovat pouze to, co dokážou přesně změřit.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.
Izolovaná Severní Korea má k dispozici nové moderní silniční spojení se svým hlavním obchodním partnerem a blízkým spojencem, kterým je Čína. Slavnostní otevření dlouho odkládaného mostu přes hraniční řeku Ja-lu ve čtvrtek přilákalo pozornost mezinárodních pozorovatelů. Čtyřproudová dálniční komunikace propojuje čínské pohraniční město Tan-tung se severokorejským městem Sin-idžu a má podpořit vzájemnou ekonomickou výměnu.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v rozhovoru pro britský list Financial Times oznámil, že Ukrajina brzy obnoví útoky na ruské ropné rafinérie. Tímto krokem reaguje na sílící napětí ve vztazích s Washingtonem a na podle něj nebezpečné omezování amerických zpravodajských informací. Vztahy mezi Kyjevem a americkou administrativou v čele s prezidentem Donaldem Trumpem se tak dále vyostřují.
V posledních čtyřiadvaceti hodinách došlo v oblasti Hormuzského průlivu k potopení dvou nákladních lodí po zásahu neznámými střelami. Tyto incidenty představují vážnou eskalaci napětí a výrazné zvýšení nebezpečí pro mezinárodní námořní dopravu. Írán v posledních týdnech vystupňoval své útoky s cílem znovu získat kontrolu nad touto klíčovou strategickou vodní cestou.