Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Atmosféru nové politické éry ilustruje nedávné televizní vystoupení jednoho z nejbohatších Maďarů, reklamního magnáta Gyuly Balásyho, který byl prominentním příjemcem veřejných zakázek za Orbánovy vlády. Jeho firmy dříve provozovaly síť billboardů využívaných pro masivní státní propagandu, avšak Balásy v květnu veřejně oznámil, že v současné situaci již nevidí pro své podnikání budoucnost. Své firmy i část soukromých úspor proto prostřednictvím notářského zápisu oficiálně odevzdal státu.
Maďarský ministr financí András Kármán přislíbil, že do 5. června představí konkrétní detaily chystané reformy daňového systému. Maďarsko by se tak mohlo stát vůbec první členskou zemí Evropské unie, která zavede novou majetkovou daň od osmdesátých let minulého století. Podle vládního programu strany Tisza se bude jednat o jednoprocentní roční daň pro jednotlivce, jejichž celkový majetek přesahuje hodnotu jedné miliardy forintů.
Tato daňová povinnost se má vztahovat na část jmění nad stanoveným limitem a bude zahrnovat nemovitosti, firemní akcie i veškerá aktiva držená v zahraničí. Do celkového základu se budou započítávat také luxusní položky jako jachty, soukromá letadla, umělecká díla či sportovní vozy. Aby vládní kabinet zamezil případným daňovým únikům a účelovému převodu majetku, bude se daň vztahovat i na jmění vlastněné manžely, manželkami a dětmi.
Ekonomové a akademici zavedení této reformy podporují a poukazují na to, že stávající zdanění bohatství je v Maďarsku extrémně nízké. Analýza majetku padesáti nejbohatších Maďarů ukázala, že celých 38 z nich zbohatlo buď přímo díky státním tendrům za Orbánovy éry, nebo z těchto zakázek masivně profitovali. Majetková daň je tak vnímána jako legitimní způsob, jak vrátit morálně sice legální, ale nespravedlivě získané veřejné prostředky zpět do státní pokladny.
Mezi nejznámější představitele starého systému patří Lőrinc Mészáros s odhadovaným majetkem ve výši pěti miliard dolarů, jehož impérium zahrnuje energetiku, stavebnictví a média, a také Orbánův zeť István Tiborcz. Nový premiér Magyar má pro prosazení těchto hlubokých změn zcela volnou ruku, neboť jeho strana Tisza si v parlamentních volbách zajistila pohodlnou dvoutřetinovou většinu. Vláda již zřídila speciální Úřad pro ochranu a obnovu národního majetku, který se zaměří na potírání korupce a reformu veřejných zakázek.
Někteří podnikatelé v zemi vládní záměr vítají a poukazují na to, že běžní zaměstnanci dosud platili proporcionálně mnohem vyšší daně než nejbohatší vrstva. Maďarsko totiž dlouhodobě uplatňuje rovnou patnáctiprocentní daň z příjmů, dividend i kapitálových výnosů a od roku 2014 navíc nabízí štědré daňové výjimky pro soukromé svěřenské fondy. Státní pokladna proto dosud financovala veřejné služby hlavně prostřednictvím sedmadvacetiprocentní sazby DPH, která je nejvyšší v celé Evropské unii.
Tento dosavadní model vedl k obrovskému nepoměru, kdy zaměstnanci nesli neúměrný podíl na daňovém zatížení a pouhé jedno procento nejbohatších domácností začalo ovládat přibližně 35 % veškerého národního majetku. Kritici vládního návrhu z řad finančních manažerů však varují, že hranice jedné miliardy forintů je nastavena příliš nízko. Podle nich taková částka nepředstavuje pohádkové bohatství globálních miliardářů a daň by mohla poškodit spíše běžné maďarské podnikatele se středně velkými firmami.
Strana Tisza však plánuje vybrané peníze využít na pomoc lidem s nižšími příjmy, a to skrze slibované snížení základní sazby daně z příjmů na 9 % a plošné škrty v sazbách DPH. Odborníci na daňovou spravedlnost z pražské Karlovy univerzity navíc zdůrazňují, že majetkové daně mohou výrazně stimulovat ekonomický růst, neboť extrémní nerovnost dlouhodobě škodí hrubému domácímu produktu. Celý proces by měl v neposlední řadě přinést do maďarského podnikatelského prostředí mnohem větší transparentnost, protože státní úřady budou moci zdaňovat pouze to, co dokážou přesně změřit.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).