Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Atmosféru nové politické éry ilustruje nedávné televizní vystoupení jednoho z nejbohatších Maďarů, reklamního magnáta Gyuly Balásyho, který byl prominentním příjemcem veřejných zakázek za Orbánovy vlády. Jeho firmy dříve provozovaly síť billboardů využívaných pro masivní státní propagandu, avšak Balásy v květnu veřejně oznámil, že v současné situaci již nevidí pro své podnikání budoucnost. Své firmy i část soukromých úspor proto prostřednictvím notářského zápisu oficiálně odevzdal státu.
Maďarský ministr financí András Kármán přislíbil, že do 5. června představí konkrétní detaily chystané reformy daňového systému. Maďarsko by se tak mohlo stát vůbec první členskou zemí Evropské unie, která zavede novou majetkovou daň od osmdesátých let minulého století. Podle vládního programu strany Tisza se bude jednat o jednoprocentní roční daň pro jednotlivce, jejichž celkový majetek přesahuje hodnotu jedné miliardy forintů.
Tato daňová povinnost se má vztahovat na část jmění nad stanoveným limitem a bude zahrnovat nemovitosti, firemní akcie i veškerá aktiva držená v zahraničí. Do celkového základu se budou započítávat také luxusní položky jako jachty, soukromá letadla, umělecká díla či sportovní vozy. Aby vládní kabinet zamezil případným daňovým únikům a účelovému převodu majetku, bude se daň vztahovat i na jmění vlastněné manžely, manželkami a dětmi.
Ekonomové a akademici zavedení této reformy podporují a poukazují na to, že stávající zdanění bohatství je v Maďarsku extrémně nízké. Analýza majetku padesáti nejbohatších Maďarů ukázala, že celých 38 z nich zbohatlo buď přímo díky státním tendrům za Orbánovy éry, nebo z těchto zakázek masivně profitovali. Majetková daň je tak vnímána jako legitimní způsob, jak vrátit morálně sice legální, ale nespravedlivě získané veřejné prostředky zpět do státní pokladny.
Mezi nejznámější představitele starého systému patří Lőrinc Mészáros s odhadovaným majetkem ve výši pěti miliard dolarů, jehož impérium zahrnuje energetiku, stavebnictví a média, a také Orbánův zeť István Tiborcz. Nový premiér Magyar má pro prosazení těchto hlubokých změn zcela volnou ruku, neboť jeho strana Tisza si v parlamentních volbách zajistila pohodlnou dvoutřetinovou většinu. Vláda již zřídila speciální Úřad pro ochranu a obnovu národního majetku, který se zaměří na potírání korupce a reformu veřejných zakázek.
Někteří podnikatelé v zemi vládní záměr vítají a poukazují na to, že běžní zaměstnanci dosud platili proporcionálně mnohem vyšší daně než nejbohatší vrstva. Maďarsko totiž dlouhodobě uplatňuje rovnou patnáctiprocentní daň z příjmů, dividend i kapitálových výnosů a od roku 2014 navíc nabízí štědré daňové výjimky pro soukromé svěřenské fondy. Státní pokladna proto dosud financovala veřejné služby hlavně prostřednictvím sedmadvacetiprocentní sazby DPH, která je nejvyšší v celé Evropské unii.
Tento dosavadní model vedl k obrovskému nepoměru, kdy zaměstnanci nesli neúměrný podíl na daňovém zatížení a pouhé jedno procento nejbohatších domácností začalo ovládat přibližně 35 % veškerého národního majetku. Kritici vládního návrhu z řad finančních manažerů však varují, že hranice jedné miliardy forintů je nastavena příliš nízko. Podle nich taková částka nepředstavuje pohádkové bohatství globálních miliardářů a daň by mohla poškodit spíše běžné maďarské podnikatele se středně velkými firmami.
Strana Tisza však plánuje vybrané peníze využít na pomoc lidem s nižšími příjmy, a to skrze slibované snížení základní sazby daně z příjmů na 9 % a plošné škrty v sazbách DPH. Odborníci na daňovou spravedlnost z pražské Karlovy univerzity navíc zdůrazňují, že majetkové daně mohou výrazně stimulovat ekonomický růst, neboť extrémní nerovnost dlouhodobě škodí hrubému domácímu produktu. Celý proces by měl v neposlední řadě přinést do maďarského podnikatelského prostředí mnohem větší transparentnost, protože státní úřady budou moci zdaňovat pouze to, co dokážou přesně změřit.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.