Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Atmosféru nové politické éry ilustruje nedávné televizní vystoupení jednoho z nejbohatších Maďarů, reklamního magnáta Gyuly Balásyho, který byl prominentním příjemcem veřejných zakázek za Orbánovy vlády. Jeho firmy dříve provozovaly síť billboardů využívaných pro masivní státní propagandu, avšak Balásy v květnu veřejně oznámil, že v současné situaci již nevidí pro své podnikání budoucnost. Své firmy i část soukromých úspor proto prostřednictvím notářského zápisu oficiálně odevzdal státu.
Maďarský ministr financí András Kármán přislíbil, že do 5. června představí konkrétní detaily chystané reformy daňového systému. Maďarsko by se tak mohlo stát vůbec první členskou zemí Evropské unie, která zavede novou majetkovou daň od osmdesátých let minulého století. Podle vládního programu strany Tisza se bude jednat o jednoprocentní roční daň pro jednotlivce, jejichž celkový majetek přesahuje hodnotu jedné miliardy forintů.
Tato daňová povinnost se má vztahovat na část jmění nad stanoveným limitem a bude zahrnovat nemovitosti, firemní akcie i veškerá aktiva držená v zahraničí. Do celkového základu se budou započítávat také luxusní položky jako jachty, soukromá letadla, umělecká díla či sportovní vozy. Aby vládní kabinet zamezil případným daňovým únikům a účelovému převodu majetku, bude se daň vztahovat i na jmění vlastněné manžely, manželkami a dětmi.
Ekonomové a akademici zavedení této reformy podporují a poukazují na to, že stávající zdanění bohatství je v Maďarsku extrémně nízké. Analýza majetku padesáti nejbohatších Maďarů ukázala, že celých 38 z nich zbohatlo buď přímo díky státním tendrům za Orbánovy éry, nebo z těchto zakázek masivně profitovali. Majetková daň je tak vnímána jako legitimní způsob, jak vrátit morálně sice legální, ale nespravedlivě získané veřejné prostředky zpět do státní pokladny.
Mezi nejznámější představitele starého systému patří Lőrinc Mészáros s odhadovaným majetkem ve výši pěti miliard dolarů, jehož impérium zahrnuje energetiku, stavebnictví a média, a také Orbánův zeť István Tiborcz. Nový premiér Magyar má pro prosazení těchto hlubokých změn zcela volnou ruku, neboť jeho strana Tisza si v parlamentních volbách zajistila pohodlnou dvoutřetinovou většinu. Vláda již zřídila speciální Úřad pro ochranu a obnovu národního majetku, který se zaměří na potírání korupce a reformu veřejných zakázek.
Někteří podnikatelé v zemi vládní záměr vítají a poukazují na to, že běžní zaměstnanci dosud platili proporcionálně mnohem vyšší daně než nejbohatší vrstva. Maďarsko totiž dlouhodobě uplatňuje rovnou patnáctiprocentní daň z příjmů, dividend i kapitálových výnosů a od roku 2014 navíc nabízí štědré daňové výjimky pro soukromé svěřenské fondy. Státní pokladna proto dosud financovala veřejné služby hlavně prostřednictvím sedmadvacetiprocentní sazby DPH, která je nejvyšší v celé Evropské unii.
Tento dosavadní model vedl k obrovskému nepoměru, kdy zaměstnanci nesli neúměrný podíl na daňovém zatížení a pouhé jedno procento nejbohatších domácností začalo ovládat přibližně 35 % veškerého národního majetku. Kritici vládního návrhu z řad finančních manažerů však varují, že hranice jedné miliardy forintů je nastavena příliš nízko. Podle nich taková částka nepředstavuje pohádkové bohatství globálních miliardářů a daň by mohla poškodit spíše běžné maďarské podnikatele se středně velkými firmami.
Strana Tisza však plánuje vybrané peníze využít na pomoc lidem s nižšími příjmy, a to skrze slibované snížení základní sazby daně z příjmů na 9 % a plošné škrty v sazbách DPH. Odborníci na daňovou spravedlnost z pražské Karlovy univerzity navíc zdůrazňují, že majetkové daně mohou výrazně stimulovat ekonomický růst, neboť extrémní nerovnost dlouhodobě škodí hrubému domácímu produktu. Celý proces by měl v neposlední řadě přinést do maďarského podnikatelského prostředí mnohem větší transparentnost, protože státní úřady budou moci zdaňovat pouze to, co dokážou přesně změřit.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.
Skupina izraelských osadníků vnikla do palestinské vesnice Kusra na okupovaném Západním břehu a obsadila obytný dům i s jeho majitelem uvnitř. Přestože armáda na místě zaznamenala desítky výtržníků, úřady do nedělního večera neoznámily žádná zatčení. Útok v Kusře představuje další ze série výpadů, které v této oblasti v posledním období eskalují. K incidentu došlo v odpoledních hodinách, kdy dav osadníků začal obkličovat soukromé pozemky.
Severoatlantická aliance plánuje posílit bezpečnost své východní hranice vybudováním rozsáhlé sítě bezpilotních letounů, senzorů a systémů umělé inteligence. Tato technologie má sloužit k včasnému odhalení a případnému odrazení potenciálního ruského útoku.
Ukrajinská společnost Fire Point dokončuje vývoj své první balistické střely, která by měla být připravena k nasazení během letošního podzimu, uvedla podle webu Politico generální a technická ředitelka firmy Iryna Terechová. Vývoj vlastní balistické zbraně představuje pro Kyjev klíčový krok v reakci na sílící intenzitu ruských raketových útoků a hrozící nedostatek zahraničních obranných systémů.