Dokud bude Izrael útočit v Libanonu a Gaze, nebudeme jednat s USA, oznámil Írán

V reakci na kolaps diplomatických jednání Teherán pohrozil, že společně se svými regionálními spojenci, které označuje jako „frontu odporu“, přistoupí k úplnému zablokování strategického Hormuzského průlivu. Podle dostupných informací plánuje Írán navíc aktivovat další bojové fronty v regionu, včetně strategického průlivu Báb al-Mandab, který se nachází u pobřeží Jemenu. Do těchto operací by se měli zapojit zejména jemenští Hútíové, kteří již v minulosti opakovaně útočili na mezinárodní námořní dopravu v Rudém moři.

Hrozby blokády námořních tras přicházejí paradoxně ve stejný den, kdy íránský prezident Masúd Pezeškiján během telefonického rozhovoru slíbil japonské premiérce Sanae Takaiči, že umožní hladký a bezpečný průjezd japonských lodí Hormuzským průlivem. Tato klíčová obchodní cesta byla pro většinu mezinárodní dopravy uzavřena od propuknutí otevřeného blízkovýchodního konfliktu v únoru. Příslib japonské straně je tak v přímém kontrastu s hrozbami úplné uzávěry pro ostatní státy světa.

Bezpečnostní situace v Perském zálivu a přilehlých vodách se mezitím dramaticky zhoršuje. Britská vojenská organizace UKMTO informovala, že nákladní loď plující přibližně 40 námořních mil jihovýchodně od iráckého přístavu Umm Kasr byla zasažena neznámým projektilem do pravoboku, což způsobilo mohutnou explozi. Přestože britské úřady zatím nehlásí žádné bezprostřední ekologické škody, útok jasně demonstruje, že námořní trasy v regionu jsou pod trvalou palbou.

Zprávy o přerušení diplomatických kontaktů a nových útocích na lodní dopravu okamžitě otřásly globálními finančními trhy. Ceny ropy zaznamenaly prudký nárůst a akciové trhy po celém světě zamířily do záporných hodnot. Ceny termínových kontraktů na ropu vyskočily o více než pět procent poté, co agentury potvrdily krach víkendového příměří. Trhy přitom v květnu doufaly v uklidnění situace, avšak nejnovější vývoj tyto naděje zcela vymazal.

Kromě diplomatických sporů pokračují také přímé vojenské střety mezi Washingtonem a Teheránem. Americká armáda oznámila, že její síly úspěšně zachytily dvě íránské balistické rakety, které v neděli pozdě večer cílily na vojenské základny Spojených států v Kuvajtu. Podle oficiálního prohlášení Pentagonu nebyl při tomto raketovém útoku zraněn žádný americký voják. Incident však ilustruje, že obě mocnosti si o víkendu vyměňovaly přímé vojenské údery.

Na samotné libanonské frontě pokračují tvrdé střety v okolí historického křižáckého hradu Beaufort v jižní části země. Ozbrojené křídlo hnutí Hizballáh oznámilo, že jeho bojovníci vedou opotřebovávací válku proti izraelským jednotkám, které nad touto strategickou pevností den předtím převzaly kontrolu a vyvěsily tam izraelskou vlajku. Pro Izrael má tato oblast historický význam, neboť hrad Beaufort využíval jako opěrný bod již během své vojenské přítomnosti v letech 1982 až 2000.

Nový izraelský ministr obrany Israel Kac potvrdil, že cílem současných operací je vytvořit podél libanonské řeky Litání bezpečnostní zónu pod plnou kontrolou izraelské armády, která bude kompletně vyčištěna od zbraní a teroristických struktur. Kac zároveň varoval, že pokud Hizballáh neukončí své ostřelování, nebude v Bejrútu klid. Zdůraznil, že jižní předměstí Dahíja se v tomto ohledu nijak neliší od komunit na severu Izraele, které čelí uprchlické krizi kvůli neustálým útokům z Libanonu.

V souvislosti s plánovaným rozšířením ofenzivy vydal Izrael okamžité příkazy k evakuaci obyvatel sedmi vesnic v jižním Libanonu, včetně obcí Houmine al-Faouqa, Bnaafoul či Arab Salim. Civilisté byli vyzváni, aby neprodleně opustili své domovy a přesunuli se do otevřených oblastí ve vzdálenosti minimálně jednoho kilometru od vymezených obcí. Na dálnicích vedoucích z jižních předměstí Bejrútu se kvůli hrozbám masivního bombardování okamžitě vytvořily dlouhé kolony prchajících obyvatel.

Zostření izraelské ofenzivy vyvolalo silnou mezinárodní odezvu. Evropská unie ústy svého mluvčího Anouara El Anouniho ostře vyzvala Izrael k okamžitému zastavení vojenské eskalace a k respektování suverenity a územní celistvosti Libanonu. Naopak francouzský prezident Emmanuel Macron po telefonátu s Donaldem Trumpem vyjádřil plnou připravenost podpořit americko-íránské rozhovory. Paříž je podle něj připravena nasadit společnou mezinárodní námořní misi s Velkou Británií k zajištění lodní dopravy v Hormuzském průlivu, jakmile bude dosaženo dohody, o čemž bude ještě dnes jednat Rada bezpečnosti OSN.