V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Libanonská strana potvrdila, že Hizballáh přistoupil na plán, podle kterého má zastavit útoky na Izrael výměnou za to, že Izrael nebude útočit na libanonskou metropoli Bejrút. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice dohodu potvrdil, avšak zároveň varoval, že údery na Bejrút budou pokračovat, pokud Hizballáh nepřestane útočit na izraelská města a civilisty. Netanjahu rovněž dodal, že izraelská armáda bude v jižním Libanonu i nadále operovat.
Během uplynulé noci se v oblasti odehrály další násilnosti. Hizballáh prohlásil, že za použití dronů a dělostřelectva podnikl tři útoky zaměřené na izraelské tanky a vojáky poblíž dvou vesnic v severním Izraeli. Izraelská armáda následně uvedla, že zachytila dva projektily odpálené z libanonského území, přičemž z této situace nebyla hlášena žádná zranění. Libanonská státní tisková agentura NNA zároveň informovala o izraelských úderech v několika jižních oblastech a popsala velmi silnou explozi v obci Debbine.
Již předtím přitom izraelský vůdce nařídil údery na teroristické cíle na jižním předměstí Bejrútu jako reakci na předchozí raketové a dronové útoky Hizballáhu. Tento krok vyvolal řadu varování ze strany íránských představitelů. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že dohoda mezi USA a Íránem jednoznačně představuje příměří na všech frontách včetně té libanonské, a jeho porušení na jednom místě znamená porušení na frontách všech.
Íránská tisková agentura Tasním, která je propojená s Islámskými revolučními gardami, navíc uvedla, že Teherán by mohl kvůli izraelským vojenským akcím v Libanonu přerušit nepřímá vyjednávání s USA. Agentura dodala, že Írán a jeho spojenci by v reakci na to mohli aktivovat další fronty, včetně průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Trump však později na sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Íránem postupují rychlým tempem, a potvrdil produktivní hovory jak s Netanjahuem, tak se zástupci Hizballáhu.
Spojené státy se dlouhodobě snaží oddělit události v Libanonu od jednání s Íránem, nicméně Teherán jako hlavní vojenský a finanční podporovatel Hizballáhu trvá na tom, že jakákoli dohoda musí zahrnovat i mír v Libanonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti navrhl Netanjahuovi a libanonskému prezidentovi Josephu Aounovi plán pro postupnou deeskalaci. Od začátku příměří mezi Izraelem a Libanonem ze 16. dubna zasáhl Izrael Bejrút sice dvakrát, což představuje pokles intenzity, Bílý dům však na Izrael tlačí, aby své akce v metropoli kvůli širší dohodě s Íránem omezil.
Navzdory příměří mezi USA a Íránem, které vstoupilo v platnost 8. dubna, bojové operace neskončily a během víkendu eskalovalo napětí v Hormuzském průlivu. Zatímco USA potvrdily zásahy íránských vojenských pozic, Teherán reagoval útokem na americkou základnu v Kuvajtu. Tyto střety vedly k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích, kde cena severomořské ropy Brent stoupla téměř o pět dolarů na 97,44 dolaru za barel, než mírně klesla.
Trh s ropou vykazuje vysokou volatilitu již od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily údery proti Íránu. Tříměsíční válečný stav efektivně uzavřel Hormuzský průliv, kterým obvykle protéká přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Tento vývoj výrazně zvyšuje globální náklady na energie, a ačkoli Trump opakovaně prohlašuje, že Washington a Teherán jsou blízko k trvalé dohodě, formálního konsensu zatím dosaženo nebylo.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).