V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Libanonská strana potvrdila, že Hizballáh přistoupil na plán, podle kterého má zastavit útoky na Izrael výměnou za to, že Izrael nebude útočit na libanonskou metropoli Bejrút. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice dohodu potvrdil, avšak zároveň varoval, že údery na Bejrút budou pokračovat, pokud Hizballáh nepřestane útočit na izraelská města a civilisty. Netanjahu rovněž dodal, že izraelská armáda bude v jižním Libanonu i nadále operovat.
Během uplynulé noci se v oblasti odehrály další násilnosti. Hizballáh prohlásil, že za použití dronů a dělostřelectva podnikl tři útoky zaměřené na izraelské tanky a vojáky poblíž dvou vesnic v severním Izraeli. Izraelská armáda následně uvedla, že zachytila dva projektily odpálené z libanonského území, přičemž z této situace nebyla hlášena žádná zranění. Libanonská státní tisková agentura NNA zároveň informovala o izraelských úderech v několika jižních oblastech a popsala velmi silnou explozi v obci Debbine.
Již předtím přitom izraelský vůdce nařídil údery na teroristické cíle na jižním předměstí Bejrútu jako reakci na předchozí raketové a dronové útoky Hizballáhu. Tento krok vyvolal řadu varování ze strany íránských představitelů. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že dohoda mezi USA a Íránem jednoznačně představuje příměří na všech frontách včetně té libanonské, a jeho porušení na jednom místě znamená porušení na frontách všech.
Íránská tisková agentura Tasním, která je propojená s Islámskými revolučními gardami, navíc uvedla, že Teherán by mohl kvůli izraelským vojenským akcím v Libanonu přerušit nepřímá vyjednávání s USA. Agentura dodala, že Írán a jeho spojenci by v reakci na to mohli aktivovat další fronty, včetně průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Trump však později na sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Íránem postupují rychlým tempem, a potvrdil produktivní hovory jak s Netanjahuem, tak se zástupci Hizballáhu.
Spojené státy se dlouhodobě snaží oddělit události v Libanonu od jednání s Íránem, nicméně Teherán jako hlavní vojenský a finanční podporovatel Hizballáhu trvá na tom, že jakákoli dohoda musí zahrnovat i mír v Libanonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti navrhl Netanjahuovi a libanonskému prezidentovi Josephu Aounovi plán pro postupnou deeskalaci. Od začátku příměří mezi Izraelem a Libanonem ze 16. dubna zasáhl Izrael Bejrút sice dvakrát, což představuje pokles intenzity, Bílý dům však na Izrael tlačí, aby své akce v metropoli kvůli širší dohodě s Íránem omezil.
Navzdory příměří mezi USA a Íránem, které vstoupilo v platnost 8. dubna, bojové operace neskončily a během víkendu eskalovalo napětí v Hormuzském průlivu. Zatímco USA potvrdily zásahy íránských vojenských pozic, Teherán reagoval útokem na americkou základnu v Kuvajtu. Tyto střety vedly k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích, kde cena severomořské ropy Brent stoupla téměř o pět dolarů na 97,44 dolaru za barel, než mírně klesla.
Trh s ropou vykazuje vysokou volatilitu již od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily údery proti Íránu. Tříměsíční válečný stav efektivně uzavřel Hormuzský průliv, kterým obvykle protéká přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Tento vývoj výrazně zvyšuje globální náklady na energie, a ačkoli Trump opakovaně prohlašuje, že Washington a Teherán jsou blízko k trvalé dohodě, formálního konsensu zatím dosaženo nebylo.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.