V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Libanonská strana potvrdila, že Hizballáh přistoupil na plán, podle kterého má zastavit útoky na Izrael výměnou za to, že Izrael nebude útočit na libanonskou metropoli Bejrút. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice dohodu potvrdil, avšak zároveň varoval, že údery na Bejrút budou pokračovat, pokud Hizballáh nepřestane útočit na izraelská města a civilisty. Netanjahu rovněž dodal, že izraelská armáda bude v jižním Libanonu i nadále operovat.
Během uplynulé noci se v oblasti odehrály další násilnosti. Hizballáh prohlásil, že za použití dronů a dělostřelectva podnikl tři útoky zaměřené na izraelské tanky a vojáky poblíž dvou vesnic v severním Izraeli. Izraelská armáda následně uvedla, že zachytila dva projektily odpálené z libanonského území, přičemž z této situace nebyla hlášena žádná zranění. Libanonská státní tisková agentura NNA zároveň informovala o izraelských úderech v několika jižních oblastech a popsala velmi silnou explozi v obci Debbine.
Již předtím přitom izraelský vůdce nařídil údery na teroristické cíle na jižním předměstí Bejrútu jako reakci na předchozí raketové a dronové útoky Hizballáhu. Tento krok vyvolal řadu varování ze strany íránských představitelů. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že dohoda mezi USA a Íránem jednoznačně představuje příměří na všech frontách včetně té libanonské, a jeho porušení na jednom místě znamená porušení na frontách všech.
Íránská tisková agentura Tasním, která je propojená s Islámskými revolučními gardami, navíc uvedla, že Teherán by mohl kvůli izraelským vojenským akcím v Libanonu přerušit nepřímá vyjednávání s USA. Agentura dodala, že Írán a jeho spojenci by v reakci na to mohli aktivovat další fronty, včetně průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Trump však později na sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Íránem postupují rychlým tempem, a potvrdil produktivní hovory jak s Netanjahuem, tak se zástupci Hizballáhu.
Spojené státy se dlouhodobě snaží oddělit události v Libanonu od jednání s Íránem, nicméně Teherán jako hlavní vojenský a finanční podporovatel Hizballáhu trvá na tom, že jakákoli dohoda musí zahrnovat i mír v Libanonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti navrhl Netanjahuovi a libanonskému prezidentovi Josephu Aounovi plán pro postupnou deeskalaci. Od začátku příměří mezi Izraelem a Libanonem ze 16. dubna zasáhl Izrael Bejrút sice dvakrát, což představuje pokles intenzity, Bílý dům však na Izrael tlačí, aby své akce v metropoli kvůli širší dohodě s Íránem omezil.
Navzdory příměří mezi USA a Íránem, které vstoupilo v platnost 8. dubna, bojové operace neskončily a během víkendu eskalovalo napětí v Hormuzském průlivu. Zatímco USA potvrdily zásahy íránských vojenských pozic, Teherán reagoval útokem na americkou základnu v Kuvajtu. Tyto střety vedly k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích, kde cena severomořské ropy Brent stoupla téměř o pět dolarů na 97,44 dolaru za barel, než mírně klesla.
Trh s ropou vykazuje vysokou volatilitu již od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily údery proti Íránu. Tříměsíční válečný stav efektivně uzavřel Hormuzský průliv, kterým obvykle protéká přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Tento vývoj výrazně zvyšuje globální náklady na energie, a ačkoli Trump opakovaně prohlašuje, že Washington a Teherán jsou blízko k trvalé dohodě, formálního konsensu zatím dosaženo nebylo.
Za úspěch amerického prezidenta Donalda Trumpa je považováno nejnovější rozhodnutí Nejvyššího soudu. Soudci nejtěsnější většinou rozhodli, že stavba tanečního sálu Bílého domu za 400 milionů dolarů může pokračovat. Informovala o tom britská BBC.
Více než měsíc poté, co v New Yorku prohrál se svou Argentinou finále letošního fotbalového světového šampionátu se Španělskem, se jedna z největších argentinských fotbalových hvězd Lionel Messi rozhodla ve svých 39 letech ukončit reprezentační kariéru. Mistr světa z roku 2022 a držitel stříbra z MS 2014 se tak rozhodl poté, co má za sebou odehraných 207 reprezentačních duelů, během kterých zaznamenal 125 branek.
Návrh státního rozpočtu na rok 2027 se schodkem 389 miliard korun není dobrá zpráva pro české veřejné finance. Jde o výrazně vyšší deficit, než se ještě před několika týdny čekalo, a také o podstatné zhoršení proti letošnímu plánovanému schodku 310 miliard korun. Zvlášť nepříjemné je, že k tak výraznému rozpočtovému uvolnění dochází v době, kdy česká ekonomika roste, nikoli v recesi.
Norsko se nadále vyrovnává se smrtí krále Haralda V., jenž zemřel minulý týden ve věku 89 let. Na trůnu jej nahradil jeho třiapadesátiletý syn Haakon VIII., jemuž přišla i kondolence z Česka. Postaral se o ni prezident Petr Pavel.
Premiér Andrej Babiš (ANO) se v pondělí zúčastnil ve Slovinsku Bledského strategického fóra, kde diskutoval s předsedy vlád Slovinska, Chorvatska a Maďarska. Ve svém vystoupení mimo jiné odmítl návrh, podle kterého by členské státy v příštím dlouhodobém rozpočtu EU spravovaly menší část evropských prostředků. Podpořil také roli zemí Visegrádské skupiny při formování budoucnosti Evropy a nastínil kroky k posílení evropské konkurenceschopnosti.
Školou povinným dětem právě začíná nový školní rok. V úterý ráno usedli znovu do lavic, kam budou několik týdnů chodit od pondělí do pátku bez jakéhokoliv volna navíc. I během ročníku 2026/27 však školáky čekají několikery prázdniny.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.