V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Libanonská strana potvrdila, že Hizballáh přistoupil na plán, podle kterého má zastavit útoky na Izrael výměnou za to, že Izrael nebude útočit na libanonskou metropoli Bejrút. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu sice dohodu potvrdil, avšak zároveň varoval, že údery na Bejrút budou pokračovat, pokud Hizballáh nepřestane útočit na izraelská města a civilisty. Netanjahu rovněž dodal, že izraelská armáda bude v jižním Libanonu i nadále operovat.
Během uplynulé noci se v oblasti odehrály další násilnosti. Hizballáh prohlásil, že za použití dronů a dělostřelectva podnikl tři útoky zaměřené na izraelské tanky a vojáky poblíž dvou vesnic v severním Izraeli. Izraelská armáda následně uvedla, že zachytila dva projektily odpálené z libanonského území, přičemž z této situace nebyla hlášena žádná zranění. Libanonská státní tisková agentura NNA zároveň informovala o izraelských úderech v několika jižních oblastech a popsala velmi silnou explozi v obci Debbine.
Již předtím přitom izraelský vůdce nařídil údery na teroristické cíle na jižním předměstí Bejrútu jako reakci na předchozí raketové a dronové útoky Hizballáhu. Tento krok vyvolal řadu varování ze strany íránských představitelů. Íránský ministr zahraničí Abbás Arákčí zdůraznil, že dohoda mezi USA a Íránem jednoznačně představuje příměří na všech frontách včetně té libanonské, a jeho porušení na jednom místě znamená porušení na frontách všech.
Íránská tisková agentura Tasním, která je propojená s Islámskými revolučními gardami, navíc uvedla, že Teherán by mohl kvůli izraelským vojenským akcím v Libanonu přerušit nepřímá vyjednávání s USA. Agentura dodala, že Írán a jeho spojenci by v reakci na to mohli aktivovat další fronty, včetně průlivu Báb al-Mandab v Rudém moři. Trump však později na sociální síti Truth Social napsal, že rozhovory s Íránem postupují rychlým tempem, a potvrdil produktivní hovory jak s Netanjahuem, tak se zástupci Hizballáhu.
Spojené státy se dlouhodobě snaží oddělit události v Libanonu od jednání s Íránem, nicméně Teherán jako hlavní vojenský a finanční podporovatel Hizballáhu trvá na tom, že jakákoli dohoda musí zahrnovat i mír v Libanonu. Americký ministr zahraničí Marco Rubio v této souvislosti navrhl Netanjahuovi a libanonskému prezidentovi Josephu Aounovi plán pro postupnou deeskalaci. Od začátku příměří mezi Izraelem a Libanonem ze 16. dubna zasáhl Izrael Bejrút sice dvakrát, což představuje pokles intenzity, Bílý dům však na Izrael tlačí, aby své akce v metropoli kvůli širší dohodě s Íránem omezil.
Navzdory příměří mezi USA a Íránem, které vstoupilo v platnost 8. dubna, bojové operace neskončily a během víkendu eskalovalo napětí v Hormuzském průlivu. Zatímco USA potvrdily zásahy íránských vojenských pozic, Teherán reagoval útokem na americkou základnu v Kuvajtu. Tyto střety vedly k dalšímu růstu cen ropy na světových trzích, kde cena severomořské ropy Brent stoupla téměř o pět dolarů na 97,44 dolaru za barel, než mírně klesla.
Trh s ropou vykazuje vysokou volatilitu již od 28. února, kdy USA a Izrael zahájily údery proti Íránu. Tříměsíční válečný stav efektivně uzavřel Hormuzský průliv, kterým obvykle protéká přibližně pětina světových dodávek ropy a zkapalněného zemního plynu. Tento vývoj výrazně zvyšuje globální náklady na energie, a ačkoli Trump opakovaně prohlašuje, že Washington a Teherán jsou blízko k trvalé dohodě, formálního konsensu zatím dosaženo nebylo.
Předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová prohlásila na tiskové konferenci po skončení summitu Evropské unie v Bruselu, že podpora Ukrajiny ze strany unie je nyní důležitější než kdy dříve. Zdůraznila, že blok dělá maximum, ale finanční potřeby napadené země budou s pokračujícím válečným konfliktem neustále narůstat. Evropská unie a její členské státy se v současnosti podílejí na osmdesáti procentech externí pomoci Ukrajině a unijní představitelé budou i nadále stát v čele těchto snah.
Úspěšná ukrajinská protiofenzíva známá pod krycím názvem Operace Vivaldi přinesla na východní frontě v regionu Donbasu výrazný strategický obrat. Ukrajinským jednotkám se podle BBC v posledních měsících podařilo osvobodit přibližně 277 čtverečních kilometrů území severně od města Lyman. Tato rozsáhlá operace úspěšně zastavila hrozící ruský pokus o obklíčení zbývajících měst pod ukrajinskou kontrolou.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj v reakci na ostrou kritiku ze strany amerického prezidenta Donalda Trumpa prohlásil, že hájí výhradně zájmy své země, která má právo se bránit. Reagoval tak na Trumpova slova, která označila obnovené ukrajinské útoky na ruské ropné rafinérie za ostudu. Napětí mezi Washingtonem a Kyjevem se v poslední době výrazně vyostřilo.
Americká automobilka Tesla představila svůj nejnovější model nazvaný Roadster 2, který podle slov jejího šéfa Elona Muska představuje vůbec první létající auto na světě. Nové sportovní vozidlo využívá pokročilou technologii z vesmírné společnosti SpaceX, díky níž dokáže létat podobně jako raketa. Prezentace tohoto netradičního modelu proběhla v prostorách vývojového a testovacího zařízení SpaceX v Texasu.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.