Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
Evropská komise se chystá představit balíček opatření zaměřený na posílení digitální suverenity a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích. Ačkoli rané návrhy dokumentů naznačují, že se Brusel vyhne úplnému a radikálnímu odstřižení od amerických korporací, dynamika hnutí za nezávislost je v tuto chvíli již nezastavitelná. Podle představitelů evropských technologických asociací si politické špičky konečně uvědomily, že technologie nejsou jen běžnou komoditou, ale nástrojem k prosazování globální moci a vlivu.
Předložený unijní plán je vyvrcholením dlouhodobě rostoucího neklidu ohledně toho, jak moc je Evropa na amerických systémech závislá. Tyto technologie totiž v současnosti tvoří samotný základ evropské digitální infrastruktury, ať už jde o běžnou e-mailovou komunikaci, ukládání a zpracování citlivých vládních dat nebo software pohánějící klíčové veřejné služby. Ještě před několika lety přitom snahy o přesun citlivých dat na evropské servery narážely na tvrdý odpor zemí jako Nizozemsko nebo Dánsko, které tyto kroky kritizovaly jako skrytý protekcionismus.
Prvním zásadním varováním pro dřívější evropské odpůrce technologického odklonu bylo rozhodnutí bývalé americké administrativy Joea Bidena. Ta těsně před koncem svého mandátu schválila pravidla omezující export pokročilých čipů pro umělou inteligenci do některých evropských zemí. Tento krok ukázal, že i nejbližší spojenec je schopen si Evropu tímto způsobem digitálně podmanit a učinit ji zcela závislou na vlastním technologickém vývoji.
Následně však do úřadu nastoupil Donald Trump, který evropskou zranitelnost v této oblasti rozpoznal a začal na ni aktivně tlačit. Jasným příkladem se staly americké sankce uvalené na představitele Mezinárodního trestního soudu v Haagu, které Washington zavedl v reakci na zatykač vydaný na izraelského premiéra. Kvůli těmto sankcím byli nejvyšší představitelé soudu ze dne na den odříznuti od klíčových amerických finančních služeb a globálních platebních systémů Visa či Mastercard, stejně jako od běžných internetových platforem pro ubytování a služby.
Definitivní zlom v uvažování dosud nejvěrnějších evropských spojenců Washingtonu však přinesly Trumpovy přímé hrozby týkající se možného převzetí Grónska, které spadá pod Dánské království. Právě tato geopolitická situace donutila dánské i nizozemské politiky zcela přehodnotit své dosavadní liberální postoje k otevřenému trhu s cloudovými službami. To, co bylo dříve vnímáno jako francouzská snaha o umělé zvýhodňování domácích poskytovatelů, začala celá Evropská unie náhle posuzovat optikou národní bezpečnosti a geopolitického rizika.
Spojené státy pod Trumpovým vedením zkrátka začaly pro evropské partnery představovat nepředvídatelného a nebezpečného partnera, jehož kroky závisí na okamžitých rozmarech hlavy státu. Nově připravovaný unijní balíček nicméně zároveň odhaluje limity této čerstvě nalezené evropské shody. Zatímco na samotné existenci strategického rizika panuje mezi vládami shoda, v otázce konkrétních nápravných opatření zůstávají členské státy rozdělené.
Namísto tvrdého vynucení konce spolupráce s americkými technologickými obry se Evropská komise plánuje zaměřit spíše na mobilizaci soukromých investorů a podporu open-source alternativ. Velký důraz bude kladen také na finanční pobídky pro domácí výrobu počítačových mikročipů přímo na evropském kontinentu. Podle nových návrhů budou muset jednotlivé evropské vlády povinně vyhodnocovat své digitální zranitelnosti a Brusel získá pravomoc posuzovat, zda je konkrétní cizí stát dostatečně důvěryhodný pro dodávky technologií do nejcitlivějších odvětví evropské ekonomiky.
Rozhodnutí o konkrétních krocích k zajištění bezpečnosti však bude do značné míry ponecháno na samotných národních vládách, které tak budou muset samy vyvažovat riziko možného antagonizování Washingtonu. Evropská komise totiž v jednáních s Trumpovou administrativou postupuje velmi opatrně, aby neohrozila nedávno podepsanou obchodní dohodu, která Evropu uchránila před nejhoršími americkými cly. Při představování balíčku technologické suverenity proto bude Brusel bedlivě dbát na to, aby to nevypadalo, že záměrně útočí pouze na americké firmy.
Tato evropská opatrnost a snaha o zachování otevřenosti je patrná i z dalších souběžných kroků unijní diplomacie. Oficiální dokumenty unie sice hovoří o budování technologické nezávislosti, která nemá znamenat izolaci ani protekcionismus, zároveň však Brusel navrhuje, aby se Evropská unie připojila k novému partnerství pod vedením Spojených států s názvem Pax Silica. Cílem tohoto amerického projektu je společné zajištění dodavatelských řetězců pro umělou inteligenci.
Donald Trump tak sice svým nepředvídatelným chováním dodal evropským snahám o technologickou suverenitu potřebnou dynamiku a pádné argumenty, zároveň však svým tlakem zavdal Bruselu veškeré důvody k tomu, aby v této věci postupoval nanejvýš obezřetně. Evropská unie se tak nachází v situaci, kdy musí složitě balancovat mezi touhou po vlastní digitální obranyschopnosti a nutností nepopudit klíčového transatlantického partnera.
Vědecký tým tvořený glaciology z Kalifornské univerzity v Irvinu a Jet Propulsion Laboratory NASA zveřejnil nové závěry o stavu antarktického ledovce Thwaites. Tento nejširší ledovec na planetě, často nazývaný ledovcem soudného dne, taje mnohem agresivněji, než se dosud předpokládalo. Jeho zrychlený ústup by mohl mít zásadní dopady na celosvětové zvyšování hladiny moří, které by mohlo dosáhnout až dvojnásobku dosavadních odhadů.
Peruanské ministerstvo produkce rozhodlo o pozastavení a následném úplném uzavření sezóny lovu sardele kvůli nepříznivým vlivům. Toto opatření představuje podle The Guardian tvrdou ránu pro ekonomiku země i světa, neboť tento druh ryby tvoří významnou část celosvětového komerčního úlovku. Vláda musela zasáhnout s cílem ochránit mořské ekosystémy a zajistit dlouhodobou udržitelnost rybolovu.
Příslušníci mladé generace ve Spojených státech stále častěji čelí psychické zátěži a pocitům viny spojeným s pravidelným využíváním mobilních aplikací pro rozvoz jídla. Zatímco platformy pro donášku stravy se pro mnohé staly běžnou součástí každodenního života, finanční náklady na poplatky a spropitné vyvolávají u uživatelů silné morální dilema. Podle aktuálních průzkumů, na které upozornil web The Guardian, si mladí lidé objednávají jídlo domů přibližně dvakrát častěji než starší ročníky, avšak radost z pohodlí často střídá stud a obavy z rozhazování peněz.
Rusko obvinilo Ukrajinu z provedení rozsáhlého útoku na ropnou rafinérii v Rjazanské oblasti. Incident se odehrál krátce poté, co ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj oznámil, že Kyjev hodlá obnovit údery na ruská energetická zařízení. Ukrajinská strana tak reaguje na pokračující ruské bombardování kritické infrastruktury, které navzdory navrhovanému příměří neustalo.
Vědci dlouho předpokládali, že plasty jsou chemicky inertní a samy o sobě nereagují s okolním prostředím. Nová laboratorní studie z Kolumbijské univerzity a Kalifornské univerzity v Berkeley však přináší překvapivé zjištění. Ukázalo se, že mikroskopické kousky plastů přicházející do styku s vodou spontánně vytvářejí vysoce reaktivní molekuly. Tyto volné radikály mohou představovat dosud neznámý mechanismus, kterým mikroplasty škodí lidskému zdraví.
Indonésie čelí nejhorší sezóně lesních požárů za více než deset let, přičemž od ledna shořelo téměř 900 tisíc hektarů půdy. Tuto krizi ještě zhoršil silný fenomén El-Nino a přetrvávající praxe vypalování půdy kvůli pěstování plodin, jako je palmový olej. Vláda proto zvolila neobvyklý krok a jako nový pokus v boji proti rozsáhlému kouři testuje použití suchého ledu.
Brazilský kongres schválil ústavní změnu zkracující maximální pracovní týden na 40 hodin. Tento krok představuje významné politické vítězství pro levicového prezidenta Luize Inácia Lulu da Silvu před nadcházejícím druhým kolem voleb. Reforma celkově zakazuje vyčerpávající šestidenní pracovní týdny a dotkne se zhruba třiceti milionů pracovníků.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z úmyslného omezení satelitního internetu Starlink během rozsáhlých ruských útoků. Uvedl, že výpadky nebyly způsobeny technickou chybou, ale šlo o záměrné rozhodnutí. Tyto restrikce vážně ohrozily schopnost Ukrajiny bránit své civilní obyvatelstvo a kritickou infrastrukturu.
Izrael odmítá povolit realizaci klíčového projektu vojenské základny v Gaze, kterou má na starosti Rada míru amerického prezidenta Donalda Trumpa. Projekt počítá s vytvořením zázemí pro mezinárodní jednotky, avšak vstup stavebních firem a nákladních vozidel do oblasti je momentálně zablokován. Izraelská vláda ani armáda se podle The Guardian k celé situaci odmítly vyjádřit.
Civilní oběti na Ukrajině v posledních dnech prudce rostou, protože zhoršující se počasí provázejí stále ničivější ruské nálety na klíčovou energetickou infrastrukturu. Situaci v zemi navíc zkomplikovalo náhlé omezení satelitního internetu Starlink, které vážně ochromuje ukrajinskou protivzdušnou obranu. Kyjev se tak ocitá pod dvojím tlakem v podobě stupňujícího se vojenského nebezpečí a rostoucího politického napětí se západními spojenci.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj obvinil společnost SpaceX z náhlého omezení přístupu k vojenské verzi satelitního internetu Starshield. Tento krok podle něj vážně ochromil ukrajinské operace s bezpilotními prostředky i klíčovou protivzdušnou obranu země. Omezení přišlo bez předchozího varování a vyvolalo ostrou diplomatickou krizi ve vztazích mezi Kyjevem a Washingtonem.
Vláda Grónska se ohradila proti vyjádření amerického prezidenta Donalda Trumpa, který nedávno tvrdil, že v tomto arktickém teritoriu brzy začne masivní těžba ropy, plynů a nerostů. Náměstek grónského ministra hornictví sice potvrdil určité aktivity amerických společností, avšak současně zdůraznil, že od rozsáhlé těžby je oblast ještě velmi daleko. Reakce autonomní správy tak uvádí na pravou míru nedávná politická prohlášení z Washingtonu.