Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
Evropská komise se chystá představit balíček opatření zaměřený na posílení digitální suverenity a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích. Ačkoli rané návrhy dokumentů naznačují, že se Brusel vyhne úplnému a radikálnímu odstřižení od amerických korporací, dynamika hnutí za nezávislost je v tuto chvíli již nezastavitelná. Podle představitelů evropských technologických asociací si politické špičky konečně uvědomily, že technologie nejsou jen běžnou komoditou, ale nástrojem k prosazování globální moci a vlivu.
Předložený unijní plán je vyvrcholením dlouhodobě rostoucího neklidu ohledně toho, jak moc je Evropa na amerických systémech závislá. Tyto technologie totiž v současnosti tvoří samotný základ evropské digitální infrastruktury, ať už jde o běžnou e-mailovou komunikaci, ukládání a zpracování citlivých vládních dat nebo software pohánějící klíčové veřejné služby. Ještě před několika lety přitom snahy o přesun citlivých dat na evropské servery narážely na tvrdý odpor zemí jako Nizozemsko nebo Dánsko, které tyto kroky kritizovaly jako skrytý protekcionismus.
Prvním zásadním varováním pro dřívější evropské odpůrce technologického odklonu bylo rozhodnutí bývalé americké administrativy Joea Bidena. Ta těsně před koncem svého mandátu schválila pravidla omezující export pokročilých čipů pro umělou inteligenci do některých evropských zemí. Tento krok ukázal, že i nejbližší spojenec je schopen si Evropu tímto způsobem digitálně podmanit a učinit ji zcela závislou na vlastním technologickém vývoji.
Následně však do úřadu nastoupil Donald Trump, který evropskou zranitelnost v této oblasti rozpoznal a začal na ni aktivně tlačit. Jasným příkladem se staly americké sankce uvalené na představitele Mezinárodního trestního soudu v Haagu, které Washington zavedl v reakci na zatykač vydaný na izraelského premiéra. Kvůli těmto sankcím byli nejvyšší představitelé soudu ze dne na den odříznuti od klíčových amerických finančních služeb a globálních platebních systémů Visa či Mastercard, stejně jako od běžných internetových platforem pro ubytování a služby.
Definitivní zlom v uvažování dosud nejvěrnějších evropských spojenců Washingtonu však přinesly Trumpovy přímé hrozby týkající se možného převzetí Grónska, které spadá pod Dánské království. Právě tato geopolitická situace donutila dánské i nizozemské politiky zcela přehodnotit své dosavadní liberální postoje k otevřenému trhu s cloudovými službami. To, co bylo dříve vnímáno jako francouzská snaha o umělé zvýhodňování domácích poskytovatelů, začala celá Evropská unie náhle posuzovat optikou národní bezpečnosti a geopolitického rizika.
Spojené státy pod Trumpovým vedením zkrátka začaly pro evropské partnery představovat nepředvídatelného a nebezpečného partnera, jehož kroky závisí na okamžitých rozmarech hlavy státu. Nově připravovaný unijní balíček nicméně zároveň odhaluje limity této čerstvě nalezené evropské shody. Zatímco na samotné existenci strategického rizika panuje mezi vládami shoda, v otázce konkrétních nápravných opatření zůstávají členské státy rozdělené.
Namísto tvrdého vynucení konce spolupráce s americkými technologickými obry se Evropská komise plánuje zaměřit spíše na mobilizaci soukromých investorů a podporu open-source alternativ. Velký důraz bude kladen také na finanční pobídky pro domácí výrobu počítačových mikročipů přímo na evropském kontinentu. Podle nových návrhů budou muset jednotlivé evropské vlády povinně vyhodnocovat své digitální zranitelnosti a Brusel získá pravomoc posuzovat, zda je konkrétní cizí stát dostatečně důvěryhodný pro dodávky technologií do nejcitlivějších odvětví evropské ekonomiky.
Rozhodnutí o konkrétních krocích k zajištění bezpečnosti však bude do značné míry ponecháno na samotných národních vládách, které tak budou muset samy vyvažovat riziko možného antagonizování Washingtonu. Evropská komise totiž v jednáních s Trumpovou administrativou postupuje velmi opatrně, aby neohrozila nedávno podepsanou obchodní dohodu, která Evropu uchránila před nejhoršími americkými cly. Při představování balíčku technologické suverenity proto bude Brusel bedlivě dbát na to, aby to nevypadalo, že záměrně útočí pouze na americké firmy.
Tato evropská opatrnost a snaha o zachování otevřenosti je patrná i z dalších souběžných kroků unijní diplomacie. Oficiální dokumenty unie sice hovoří o budování technologické nezávislosti, která nemá znamenat izolaci ani protekcionismus, zároveň však Brusel navrhuje, aby se Evropská unie připojila k novému partnerství pod vedením Spojených států s názvem Pax Silica. Cílem tohoto amerického projektu je společné zajištění dodavatelských řetězců pro umělou inteligenci.
Donald Trump tak sice svým nepředvídatelným chováním dodal evropským snahám o technologickou suverenitu potřebnou dynamiku a pádné argumenty, zároveň však svým tlakem zavdal Bruselu veškeré důvody k tomu, aby v této věci postupoval nanejvýš obezřetně. Evropská unie se tak nachází v situaci, kdy musí složitě balancovat mezi touhou po vlastní digitální obranyschopnosti a nutností nepopudit klíčového transatlantického partnera.
Americký prezident Donald Trump oslaví v neděli své osmdesáté narozeniny, čímž se stává nejstarší zvolenou hlavou státu v historii USA. V uplynulém roce se u něj objevila řada viditelných tělesných projevů typických pro pokročilý věk, mezi které patří rozsáhlé modřiny na rukou, oteklé kotníky a dolní končetiny či občasné usínání během důležitých schůzek a veřejných akcí. Zdravotní experti však upozorňují, že spíše než tyto běžné fyzické příznaky by veřejnost mělo znepokojovat samotné chování a jednání staronového velitele ozbrojených sil.
Donald Trump a Benjamin Netanjahu byli skálopevně přesvědčeni, že porážka Íránu odstartuje novou éru Blízkého východu. Region se sice skutečně mění, ale zcela jiným směrem, než oba lídři plánovali, protože islámskou republiku se zlomit nepodařilo. Současná situace tak hrozí přerůst v permanentní opotřebovávací krizi, která bude opakovaně přecházet v otevřené ozbrojené střety. Íránský režim se ukázal být mnohem odolnější, což vedlo k tomu, že Washington a Tel Aviv ztratily kontrolu nad dalším vývojem.
Vztah Evropanů k bezpečnostním zárukám ze strany Spojených států zasáhla hluboká krize důvěry, která se ocitla na nejnižším bodě v historii. Nová data, jež představil think-tank Evropská rada pro mezinárodní vztahy (ECFR) krátce před vrcholnými schůzkami aliance NATO a skupiny G7 v Turecku a Francii, ukazují zásadní posun v evropském veřejném mínění.
Rozpad ambiciózního zbrojního programu stíhacího letounu nové generace FCAS, od kterého Německo definitivně odstoupilo, představuje tvrdou ránu pro evropskou obrannou spolupráci. Společný projekt Francie, Německa a Španělska, který měl během příštích desetiletí zajistit vývoj špičkového bojového letounu šesté generace, ztroskotal na vleklých sporech o politické vedení, rozdělení průmyslových zakázek a vlastnictví duševního vlastnictví. Tento neúspěch však v kontextu evropské vojenské historie není výjimečný, neboť společné letecké projekty na kontinentu pravidelně narážely na střety národních zájmů.
Elon Musk se díky vstupu společnosti SpaceX na burzu stává prvním papírovým dolarovým tributářem v historii. Jeho celkové jmění, tvořené převážně akciemi firem Tesla a SpaceX, dosahuje odhadované výše 1,11 bilionu dolarů. Samotné číslo 1 bilion představuje milion milionů a pro běžného člověka je tato částka v podstatě nepředstavitelná.
Pokročilé modely umělé inteligence, jako je nově představený systém Mythos od společnosti Anthropic, mohou v rukou kyberzločinců posloužit ke zničení globálního finančního systému. Během tiskové konference v Bruselu před tímto rizikem varovala šéfka Mezinárodního měnového fondu Kristalina Georgievová. Finanční regulátoři a bezpečnostní experti jsou v nejvyšším stupni pohotovosti od dubna, kdy byl tento vysoce výkonný model s pokročilými kybernetickými schopnostmi spuštěn. Podle Georgievové je navíc současný systém teprve začátkem a v blízké budoucnosti ho budou následovat další podobné technologie.
Rozsáhlá oblast v Severním Atlantiku, která se nachází jižně od Grónska a Islandu, vykazuje velmi neobvyklé chování. Zatímco zbytek světového oceánu se otepluje, tato specifická zóna soustavně chladne. Nová vědecká studie tvrdí, že pro tuto záhadu nalezla vysvětlení. Výsledky výzkumu jsou však považovány za zlověstné znamení, které naznačuje, že lidstvo směřuje k jednomu z nejvíce znepokojujících bodů zvratu v globálním klimatu.
Ukrajina požaduje od svých spojenců dodatečných 20 miliard dolarů, aby upevnila svou současnou dočasnou převahu na bojišti a zabránila Rusku v opětovném převzetí iniciativy. Vysoce postavený představitel ukrajinského ministerstva obrany uvedl, že země potřebuje finance na to, aby mohla ještě zintenzivnit ničivé útoky na ruské území. Tento finanční požadavek Kyjev oficiálně předloží na nadcházejícím zasedání Kontaktní skupiny pro obranu Ukrajiny v takzvaném Ramsteinském formátu. O záležitosti již dříve jednal ukrajinský ministr obrany Mychajlo Fedorov se zástupci Švédska, Norska, Německa a Kanady.
Čína zatkla amerického akademika a badatele zkoumajícího čínskou zahraniční politiku a situaci v Myanmaru kvůli podezření ze špionáže. Mluvčí čínského ministerstva zahraničních věcí Lin Ťien v pátek oznámil, že Min Zin je podezřelý z provádění špionážních aktivit, které ohrožují národní bezpečnost země. Zadržení občana Spojených států z důvodů ohrožení národní bezpečnosti je ze strany Pekingu neobvyklým krokem.
Dosažení trvalého míru na Ukrajině je podle penzionovaného kanadského generálporučíka Christophera Coatese nepravděpodobné, dokud bude u moci ruský prezident Vladimir Putin. Bývalý velitel kanadského Velitelství společných operací, který v pozici ředitele pro zahraniční politiku Institutu Macdonalda-Lauriera nedávno navštívil Ukrajinu, podle webu Kyiv Post prohlásil, že skutečnou stabilitu může zajistit pouze ukrajinské vojenské vítězství, nebo Putinova smrt. Podle jeho názoru by jakékoli územní ústupky vedly nanejvýš k dočasnému přerušení bojů, přičemž imperiální ambice Moskvy by se po obnovení jejích sil projevily znovu.
Evakuace ukrajinských sirotků a dětí z ústavní péče do Itálie na počátku ruské invaze v roce 2022 měla být dočasným záchranným opatřením. Po čtyřech letech se však z humanitární pomoci stal komplikovaný mezinárodní právní spor. Ukrajinské úřady se nyní snaží získat zpět desítky dětí, jejichž návrat domů zablokovaly italské soudy. Napětí mezi Kyjevem a Římem eskalovalo poté, co byla v Itálii schválena adopce patnáctiletého ukrajinského chlapce Saši místní pěstounskou rodinou, přestože jeho biologická matka na Ukrajině usiluje o jeho návrat.
Válečný konflikt na Ukrajině délkou svého trvání překonal první světovou válku. Přestože srovnání těchto dvou střetů není ve všech ohledech dokonalé, podobnosti mezi nimi jsou stále zřetelnější a je obtížné je přehlížet.