Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
Evropská komise se chystá představit balíček opatření zaměřený na posílení digitální suverenity a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích. Ačkoli rané návrhy dokumentů naznačují, že se Brusel vyhne úplnému a radikálnímu odstřižení od amerických korporací, dynamika hnutí za nezávislost je v tuto chvíli již nezastavitelná. Podle představitelů evropských technologických asociací si politické špičky konečně uvědomily, že technologie nejsou jen běžnou komoditou, ale nástrojem k prosazování globální moci a vlivu.
Předložený unijní plán je vyvrcholením dlouhodobě rostoucího neklidu ohledně toho, jak moc je Evropa na amerických systémech závislá. Tyto technologie totiž v současnosti tvoří samotný základ evropské digitální infrastruktury, ať už jde o běžnou e-mailovou komunikaci, ukládání a zpracování citlivých vládních dat nebo software pohánějící klíčové veřejné služby. Ještě před několika lety přitom snahy o přesun citlivých dat na evropské servery narážely na tvrdý odpor zemí jako Nizozemsko nebo Dánsko, které tyto kroky kritizovaly jako skrytý protekcionismus.
Prvním zásadním varováním pro dřívější evropské odpůrce technologického odklonu bylo rozhodnutí bývalé americké administrativy Joea Bidena. Ta těsně před koncem svého mandátu schválila pravidla omezující export pokročilých čipů pro umělou inteligenci do některých evropských zemí. Tento krok ukázal, že i nejbližší spojenec je schopen si Evropu tímto způsobem digitálně podmanit a učinit ji zcela závislou na vlastním technologickém vývoji.
Následně však do úřadu nastoupil Donald Trump, který evropskou zranitelnost v této oblasti rozpoznal a začal na ni aktivně tlačit. Jasným příkladem se staly americké sankce uvalené na představitele Mezinárodního trestního soudu v Haagu, které Washington zavedl v reakci na zatykač vydaný na izraelského premiéra. Kvůli těmto sankcím byli nejvyšší představitelé soudu ze dne na den odříznuti od klíčových amerických finančních služeb a globálních platebních systémů Visa či Mastercard, stejně jako od běžných internetových platforem pro ubytování a služby.
Definitivní zlom v uvažování dosud nejvěrnějších evropských spojenců Washingtonu však přinesly Trumpovy přímé hrozby týkající se možného převzetí Grónska, které spadá pod Dánské království. Právě tato geopolitická situace donutila dánské i nizozemské politiky zcela přehodnotit své dosavadní liberální postoje k otevřenému trhu s cloudovými službami. To, co bylo dříve vnímáno jako francouzská snaha o umělé zvýhodňování domácích poskytovatelů, začala celá Evropská unie náhle posuzovat optikou národní bezpečnosti a geopolitického rizika.
Spojené státy pod Trumpovým vedením zkrátka začaly pro evropské partnery představovat nepředvídatelného a nebezpečného partnera, jehož kroky závisí na okamžitých rozmarech hlavy státu. Nově připravovaný unijní balíček nicméně zároveň odhaluje limity této čerstvě nalezené evropské shody. Zatímco na samotné existenci strategického rizika panuje mezi vládami shoda, v otázce konkrétních nápravných opatření zůstávají členské státy rozdělené.
Namísto tvrdého vynucení konce spolupráce s americkými technologickými obry se Evropská komise plánuje zaměřit spíše na mobilizaci soukromých investorů a podporu open-source alternativ. Velký důraz bude kladen také na finanční pobídky pro domácí výrobu počítačových mikročipů přímo na evropském kontinentu. Podle nových návrhů budou muset jednotlivé evropské vlády povinně vyhodnocovat své digitální zranitelnosti a Brusel získá pravomoc posuzovat, zda je konkrétní cizí stát dostatečně důvěryhodný pro dodávky technologií do nejcitlivějších odvětví evropské ekonomiky.
Rozhodnutí o konkrétních krocích k zajištění bezpečnosti však bude do značné míry ponecháno na samotných národních vládách, které tak budou muset samy vyvažovat riziko možného antagonizování Washingtonu. Evropská komise totiž v jednáních s Trumpovou administrativou postupuje velmi opatrně, aby neohrozila nedávno podepsanou obchodní dohodu, která Evropu uchránila před nejhoršími americkými cly. Při představování balíčku technologické suverenity proto bude Brusel bedlivě dbát na to, aby to nevypadalo, že záměrně útočí pouze na americké firmy.
Tato evropská opatrnost a snaha o zachování otevřenosti je patrná i z dalších souběžných kroků unijní diplomacie. Oficiální dokumenty unie sice hovoří o budování technologické nezávislosti, která nemá znamenat izolaci ani protekcionismus, zároveň však Brusel navrhuje, aby se Evropská unie připojila k novému partnerství pod vedením Spojených států s názvem Pax Silica. Cílem tohoto amerického projektu je společné zajištění dodavatelských řetězců pro umělou inteligenci.
Donald Trump tak sice svým nepředvídatelným chováním dodal evropským snahám o technologickou suverenitu potřebnou dynamiku a pádné argumenty, zároveň však svým tlakem zavdal Bruselu veškeré důvody k tomu, aby v této věci postupoval nanejvýš obezřetně. Evropská unie se tak nachází v situaci, kdy musí složitě balancovat mezi touhou po vlastní digitální obranyschopnosti a nutností nepopudit klíčového transatlantického partnera.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.
Teherán oficiálně oznámil, že přerušuje veškeré mírové rozhovory se Spojenými státy americkými a jeho vyjednávací tým se stahuje z výměny zpráv prostřednictvím zprostředkovatelů. Podle íránské státní tiskové agentury Tasnim, která je napojená na Revoluční gardy, je obnovení dialogu podmíněno úplným ukončením izraelských vojenských operací v Pásmu Gazy i v Libanonu. Írán tak reaguje na prudkou eskalaci konfliktu na libanonském území, kde izraelská armáda v posledních hodinách výrazně zintenzivnila svou ofenzivu.
Nový maďarský premiér Péter Magyar zahájil bezprostředně po svém sobotním nástupu do funkce otevřené tažení proti lidem spojeným s érou Viktora Orbána. Ve svém prvním projevu v budapešťském parlamentu dal jasně najevo, že patnáctiletá nadvláda minulé garnitury definitivně skončila. Hned v prvních minutách úřadování vyzval k rezignaci prezidenta Tamáse Sulyoka i další Orbánovy věrné, kteří obsadili klíčové soudní a kontrolní orgány v zemi, a stanovil jim ultimátum do 31. května. Podle politických analytiků by se představitelé bývalého režimu měli začít vážně obávat ztráty svého vlivu.
Severoatlantická aliance se snaží urychleně posílit obranu větrného baltského ostrova Gotland, který vojenští plánovači považují za jednu z nejvíce zranitelných a zároveň strategicky nejvýznamnějších frontových linií vůči Rusku. Tento ostrov se nachází ve středu Baltského moře, pouhých 300 kilometrů od silně militarizované ruské enklávy Kaliningrad. Vzhledem k rostoucím obavám z ruské agrese, hybridních útoků a kolísajícího spojenectví ze strany Spojených států závodí Švédsko a jeho partneři s časem, aby z Gotlandu opět vybudovali vojenskou pevnost.
Švédský úřad pro veřejné zdraví vyzval rodiče, aby omezili používání mobilních telefonů v přítomnosti svých dětí a určili části domácnosti, které zůstanou zcela bez digitálních zařízení. Nová doporučení navazují na předchozí výzvy k obecnému zamyšlení nad časem stráveným u obrazovek, nyní však přinášejí konkrétní pravidla pro každodenní život. Úřad dospěl k těmto krokům na základě výzkumu, který si loni na podzim zadala švédská vláda s cílem prozkoumat vliv digitálních návyků dospělých na zdraví dětí.
Americký prezident Donald Trump čelí vážným problémům, které si z velké části způsobil sám. Jeho snaha o prosazení neomezené osobní moci, která v prvním roce po návratu do Bílého domu úspěšně zlomila jakýkoliv odpor, nyní vyvolává silný odpor a prohlubuje politickou zranitelnost celé administrativy. Tento trend se naplno projevuje v aktuálním týdnu, kdy hrozí, že se jeho druhé funkční období zastaví hned na několika frontách současně.
Podvody využívající klonování hlasu pomocí umělé inteligence jsou na vzestupu a podle údajů FBI Američané v loňském roce ztratili kvůli podvodům spojeným s AI celkem 893 milionů dolarů. Tato částka zahrnuje kromě hlasových útoků také podvodné e-maily, románkové podvody a další dezinformační triky.