Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
Evropská komise se chystá představit balíček opatření zaměřený na posílení digitální suverenity a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích. Ačkoli rané návrhy dokumentů naznačují, že se Brusel vyhne úplnému a radikálnímu odstřižení od amerických korporací, dynamika hnutí za nezávislost je v tuto chvíli již nezastavitelná. Podle představitelů evropských technologických asociací si politické špičky konečně uvědomily, že technologie nejsou jen běžnou komoditou, ale nástrojem k prosazování globální moci a vlivu.
Předložený unijní plán je vyvrcholením dlouhodobě rostoucího neklidu ohledně toho, jak moc je Evropa na amerických systémech závislá. Tyto technologie totiž v současnosti tvoří samotný základ evropské digitální infrastruktury, ať už jde o běžnou e-mailovou komunikaci, ukládání a zpracování citlivých vládních dat nebo software pohánějící klíčové veřejné služby. Ještě před několika lety přitom snahy o přesun citlivých dat na evropské servery narážely na tvrdý odpor zemí jako Nizozemsko nebo Dánsko, které tyto kroky kritizovaly jako skrytý protekcionismus.
Prvním zásadním varováním pro dřívější evropské odpůrce technologického odklonu bylo rozhodnutí bývalé americké administrativy Joea Bidena. Ta těsně před koncem svého mandátu schválila pravidla omezující export pokročilých čipů pro umělou inteligenci do některých evropských zemí. Tento krok ukázal, že i nejbližší spojenec je schopen si Evropu tímto způsobem digitálně podmanit a učinit ji zcela závislou na vlastním technologickém vývoji.
Následně však do úřadu nastoupil Donald Trump, který evropskou zranitelnost v této oblasti rozpoznal a začal na ni aktivně tlačit. Jasným příkladem se staly americké sankce uvalené na představitele Mezinárodního trestního soudu v Haagu, které Washington zavedl v reakci na zatykač vydaný na izraelského premiéra. Kvůli těmto sankcím byli nejvyšší představitelé soudu ze dne na den odříznuti od klíčových amerických finančních služeb a globálních platebních systémů Visa či Mastercard, stejně jako od běžných internetových platforem pro ubytování a služby.
Definitivní zlom v uvažování dosud nejvěrnějších evropských spojenců Washingtonu však přinesly Trumpovy přímé hrozby týkající se možného převzetí Grónska, které spadá pod Dánské království. Právě tato geopolitická situace donutila dánské i nizozemské politiky zcela přehodnotit své dosavadní liberální postoje k otevřenému trhu s cloudovými službami. To, co bylo dříve vnímáno jako francouzská snaha o umělé zvýhodňování domácích poskytovatelů, začala celá Evropská unie náhle posuzovat optikou národní bezpečnosti a geopolitického rizika.
Spojené státy pod Trumpovým vedením zkrátka začaly pro evropské partnery představovat nepředvídatelného a nebezpečného partnera, jehož kroky závisí na okamžitých rozmarech hlavy státu. Nově připravovaný unijní balíček nicméně zároveň odhaluje limity této čerstvě nalezené evropské shody. Zatímco na samotné existenci strategického rizika panuje mezi vládami shoda, v otázce konkrétních nápravných opatření zůstávají členské státy rozdělené.
Namísto tvrdého vynucení konce spolupráce s americkými technologickými obry se Evropská komise plánuje zaměřit spíše na mobilizaci soukromých investorů a podporu open-source alternativ. Velký důraz bude kladen také na finanční pobídky pro domácí výrobu počítačových mikročipů přímo na evropském kontinentu. Podle nových návrhů budou muset jednotlivé evropské vlády povinně vyhodnocovat své digitální zranitelnosti a Brusel získá pravomoc posuzovat, zda je konkrétní cizí stát dostatečně důvěryhodný pro dodávky technologií do nejcitlivějších odvětví evropské ekonomiky.
Rozhodnutí o konkrétních krocích k zajištění bezpečnosti však bude do značné míry ponecháno na samotných národních vládách, které tak budou muset samy vyvažovat riziko možného antagonizování Washingtonu. Evropská komise totiž v jednáních s Trumpovou administrativou postupuje velmi opatrně, aby neohrozila nedávno podepsanou obchodní dohodu, která Evropu uchránila před nejhoršími americkými cly. Při představování balíčku technologické suverenity proto bude Brusel bedlivě dbát na to, aby to nevypadalo, že záměrně útočí pouze na americké firmy.
Tato evropská opatrnost a snaha o zachování otevřenosti je patrná i z dalších souběžných kroků unijní diplomacie. Oficiální dokumenty unie sice hovoří o budování technologické nezávislosti, která nemá znamenat izolaci ani protekcionismus, zároveň však Brusel navrhuje, aby se Evropská unie připojila k novému partnerství pod vedením Spojených států s názvem Pax Silica. Cílem tohoto amerického projektu je společné zajištění dodavatelských řetězců pro umělou inteligenci.
Donald Trump tak sice svým nepředvídatelným chováním dodal evropským snahám o technologickou suverenitu potřebnou dynamiku a pádné argumenty, zároveň však svým tlakem zavdal Bruselu veškeré důvody k tomu, aby v této věci postupoval nanejvýš obezřetně. Evropská unie se tak nachází v situaci, kdy musí složitě balancovat mezi touhou po vlastní digitální obranyschopnosti a nutností nepopudit klíčového transatlantického partnera.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.
Vztahy mezi Ukrajinou a Izraelem vstupují do období opatrného sbližování. Izraelský premiér Benjamin Netanjahu oslovil přímo ukrajinského prezidenta Volodymyra Zelenského v dopise u příležitosti ukrajinského Dne nezávislosti. V textu ocenil odhodlání Ukrajinců a označil Írán za společnou hrozbu pro obě země. Kyjev tento krok přivítal a vyjádřil naději v produktivní bezpečnostní spolupráci.
Americké síly podnikly útok na íránská odpalovací zařízení v Hormuzském průlivu, což vyvolalo okamžitou odvetu Teheránu proti vojenským základnám v Jordánsku a Spojených arabských emirátech. Jedná se o první otevřené vojenské střety mezi oběma stranami po více než měsíci relativního klidu. Americká strana uvedla, že operace na ostrově Lárak měla zabránit nakládání a zaminování klíčové námořní trasy. Situace v regionu se tím opět prudce vyostřila a hrozí dalším rozšířením bojových operací.