Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
Evropská komise se chystá představit balíček opatření zaměřený na posílení digitální suverenity a snížení závislosti na zahraničních dodavatelích. Ačkoli rané návrhy dokumentů naznačují, že se Brusel vyhne úplnému a radikálnímu odstřižení od amerických korporací, dynamika hnutí za nezávislost je v tuto chvíli již nezastavitelná. Podle představitelů evropských technologických asociací si politické špičky konečně uvědomily, že technologie nejsou jen běžnou komoditou, ale nástrojem k prosazování globální moci a vlivu.
Předložený unijní plán je vyvrcholením dlouhodobě rostoucího neklidu ohledně toho, jak moc je Evropa na amerických systémech závislá. Tyto technologie totiž v současnosti tvoří samotný základ evropské digitální infrastruktury, ať už jde o běžnou e-mailovou komunikaci, ukládání a zpracování citlivých vládních dat nebo software pohánějící klíčové veřejné služby. Ještě před několika lety přitom snahy o přesun citlivých dat na evropské servery narážely na tvrdý odpor zemí jako Nizozemsko nebo Dánsko, které tyto kroky kritizovaly jako skrytý protekcionismus.
Prvním zásadním varováním pro dřívější evropské odpůrce technologického odklonu bylo rozhodnutí bývalé americké administrativy Joea Bidena. Ta těsně před koncem svého mandátu schválila pravidla omezující export pokročilých čipů pro umělou inteligenci do některých evropských zemí. Tento krok ukázal, že i nejbližší spojenec je schopen si Evropu tímto způsobem digitálně podmanit a učinit ji zcela závislou na vlastním technologickém vývoji.
Následně však do úřadu nastoupil Donald Trump, který evropskou zranitelnost v této oblasti rozpoznal a začal na ni aktivně tlačit. Jasným příkladem se staly americké sankce uvalené na představitele Mezinárodního trestního soudu v Haagu, které Washington zavedl v reakci na zatykač vydaný na izraelského premiéra. Kvůli těmto sankcím byli nejvyšší představitelé soudu ze dne na den odříznuti od klíčových amerických finančních služeb a globálních platebních systémů Visa či Mastercard, stejně jako od běžných internetových platforem pro ubytování a služby.
Definitivní zlom v uvažování dosud nejvěrnějších evropských spojenců Washingtonu však přinesly Trumpovy přímé hrozby týkající se možného převzetí Grónska, které spadá pod Dánské království. Právě tato geopolitická situace donutila dánské i nizozemské politiky zcela přehodnotit své dosavadní liberální postoje k otevřenému trhu s cloudovými službami. To, co bylo dříve vnímáno jako francouzská snaha o umělé zvýhodňování domácích poskytovatelů, začala celá Evropská unie náhle posuzovat optikou národní bezpečnosti a geopolitického rizika.
Spojené státy pod Trumpovým vedením zkrátka začaly pro evropské partnery představovat nepředvídatelného a nebezpečného partnera, jehož kroky závisí na okamžitých rozmarech hlavy státu. Nově připravovaný unijní balíček nicméně zároveň odhaluje limity této čerstvě nalezené evropské shody. Zatímco na samotné existenci strategického rizika panuje mezi vládami shoda, v otázce konkrétních nápravných opatření zůstávají členské státy rozdělené.
Namísto tvrdého vynucení konce spolupráce s americkými technologickými obry se Evropská komise plánuje zaměřit spíše na mobilizaci soukromých investorů a podporu open-source alternativ. Velký důraz bude kladen také na finanční pobídky pro domácí výrobu počítačových mikročipů přímo na evropském kontinentu. Podle nových návrhů budou muset jednotlivé evropské vlády povinně vyhodnocovat své digitální zranitelnosti a Brusel získá pravomoc posuzovat, zda je konkrétní cizí stát dostatečně důvěryhodný pro dodávky technologií do nejcitlivějších odvětví evropské ekonomiky.
Rozhodnutí o konkrétních krocích k zajištění bezpečnosti však bude do značné míry ponecháno na samotných národních vládách, které tak budou muset samy vyvažovat riziko možného antagonizování Washingtonu. Evropská komise totiž v jednáních s Trumpovou administrativou postupuje velmi opatrně, aby neohrozila nedávno podepsanou obchodní dohodu, která Evropu uchránila před nejhoršími americkými cly. Při představování balíčku technologické suverenity proto bude Brusel bedlivě dbát na to, aby to nevypadalo, že záměrně útočí pouze na americké firmy.
Tato evropská opatrnost a snaha o zachování otevřenosti je patrná i z dalších souběžných kroků unijní diplomacie. Oficiální dokumenty unie sice hovoří o budování technologické nezávislosti, která nemá znamenat izolaci ani protekcionismus, zároveň však Brusel navrhuje, aby se Evropská unie připojila k novému partnerství pod vedením Spojených států s názvem Pax Silica. Cílem tohoto amerického projektu je společné zajištění dodavatelských řetězců pro umělou inteligenci.
Donald Trump tak sice svým nepředvídatelným chováním dodal evropským snahám o technologickou suverenitu potřebnou dynamiku a pádné argumenty, zároveň však svým tlakem zavdal Bruselu veškeré důvody k tomu, aby v této věci postupoval nanejvýš obezřetně. Evropská unie se tak nachází v situaci, kdy musí složitě balancovat mezi touhou po vlastní digitální obranyschopnosti a nutností nepopudit klíčového transatlantického partnera.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj nabídl bývalému ministrovi vnitra Ihoru Klymenkovi post tajemníka Rady národní bezpečnosti a obrany (RNBO). Klymenko byl původně hlavní volbou hlavy státu na post nového ministra obrany, avšak masové občanské protesty proti odvolání jeho předchůdce Mychajla Fedorova tyto plány výrazně zkomplikovaly.
Evropská komise představila nový Akční plán pro elektrifikaci, jehož cílem je do roku 2040 zajistit čtyřicet šest procent celkové spotřeby energie v Evropské unii z elektřiny, což představuje zdvojnásobení současného stavu.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.