V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Zeleninový trh ve městě Atarra, které leží přibližně třicet kilometrů od okresního centra, končí v současnosti svůj provoz v době, kdy se jiná města teprve probouzejí. Farmáři sem dorážejí se svými výpěstky již za úsvitu, aby stihli rajčata, tykve, citrony či melouny prodat dříve, než žár dosáhne nesnesitelných hodnot. Extrémní horko totiž výrazně zkracuje trvanlivost čerstvých plodin, které by bez rychlého prodeje podlehly zkáze během jediného dne. Obchodní aktivita, která dříve běžně utichala až s pozdním dopolednem, se tak nyní zcela vytrácí už kolem osmé hodiny ranní a o dvě hodiny později zeje celé tržiště prázdnotou.
Tento zkrácený harmonogram ovlivňuje téměř všechny aspekty života v regionu, kde lidé veškerou svou zbývající energii věnují vyhledávání stínu a sebemenšího závanu větru. Zedníci namísto nepřetržité směny rozdělují svou práci do dvou bloků od brzkého rána do poledne a následně od pozdního odpoledne do západu slunce. Čtyřhodinová pauza uprostřed dne sice chrání dělníky před bolestmi hlavy a kolapsem z přehřátí, zároveň však prodlužuje jejich celkovou pracovní dobu na dvanáct až třináct hodin denně. Kvůli minimálním výdělkům si však nemohou dovolit onemocnět, neboť veškeré příjmy by následně padly na nákup drahých léků.
Během největšího žáru se ulice měst zcela vylidňují, obchody zavírají a řidiči rikš marně čekají na zákazníky, zatímco mobilní telefony obyvatel neustále vibrují pod náporem vládních varování před nebezpečným počasím. Příkladem extrémních podmínek jsou dělnice pracující na opravě dálničního mostu nad řekou Ken, které tráví polední pauzu schoulené pod podvozkem vodní cisterny, což je jediné dostupné místo poskytující alespoň úzký pruh stínu. Jedna z žen, která denně dochází pěšky dvanáct kilometrů, uvedla, že chudí lidé nemají ten luxus, aby si mohli dělat starosti s horkem, a k obědu si nosí pouze chléb s cibulí a solí, protože běžná zelenina by se v tomto počasí do poledne zkazila.
Klimatická krize v okrese Banda úzce souvisí se stavem samotné řeky Ken, jejíž schopnost ochlazovat okolní krajinu byla drasticky oslabena masivní těžbou písku a vyčerpáním podzemních vod. Vědci z tamní zemědělské a technologické univerzity upozorňují, že nedostatek vody a extrémní teploty vytvářejí začarovaný kruh, v němž se oba faktory navzájem posilují. Situaci zhoršuje i fakt, že celá oblast leží v blízkosti obratníku Raka, kde je sluneční záření nejsilnější, a vyschlá koryta řek plná písku a štěrku teplo akumulují a následně vyzařují zpět do okolí, které navíc kvůli rozšiřování dolů a polí přišlo mezi lety 1991 a 2022 o šestinu hustých lesů.
Místní nemocnice v posledních týdnech zaznamenávají trvalý příliv pacientů vykazujících symptomy spojené s přehřátím organismu, jako jsou průjmy, zvracení a vysoké horečky, přičemž nejohroženější skupinou zůstávají malé děti a senioři. Tento region se stává globálním ohniskem nebezpečného vlhkého horka, kdy kombinace vysokých teplot a vlhkosti vzduchu vystavuje lidské tělo extrémnímu stresu. Podle analýz institutu Climate Trends je stát Uttarpradéš obzvláště zranitelný kvůli obrovskému množství lidí pracujících pod širým nebem a naprosto minimálnímu přístupu milionů chudých domácností k jakémukoli mechanickému chlazení či klimatizaci.
Meteorologové potvrzují, že teploty blížící se padesáti stupňům Celsia se v regionu objevily již v minulosti, avšak letošní vlna veder je naprosto výjimečná svou délkou a vytrvalostí, kdy extrémní hodnoty přetrvávají po mnoho dní bez jakéhokoli přerušení. Podle místních zemědělců je krátké období sucha pro dozrávání plodin sice nezbytné, současná intenzita žáru však drtí především sociálně slabé vrstvy, zatímco bohatší obyvatelé jsou před dopady chráněni v klimatizovaných prostorech. Horko navíc nepolevuje ani po západu slunce, kdy noční teploty neklesají pod třicet stupňů Celsia, takže lidský organismus nemá během noci možnost dostatečně zregenerovat a ochladit se.
Ve vesnicích vzdálenějších od měst se největší boj nesvádí s teplotou, ale se samotným nedostatkem pitné vody, kdy je celá komunita často odkázána na jedinou funkční studnu. Ženy a mladé dívky tráví běžně čtyři až pět hodin denně stáním ve frontách s kbelíky pod žhnoucím nebem, a pokud v odpoledních hodinách dojde k výpadku elektrického proudu, jediným útočištěm před sluncem se pro ně stává stín vzrostlých stromů. V chatrčích bez moderního vybavení se lidé spoléhají na improvizované ventilátory svázané provázky, které však pouze víří horký a suchý vzduch, což je pro staré a nemocné lidi velmi obtížně snesitelné.
Starší obyvatelé vesnic otevřeně hovoří o tom, že za celých osmdesát let svého života takto spalující a dlouhotrvající žár nezažili, a vyjadřují obavy, zda jejich slabá těla dokážou takový nápor vůbec přežít. Krajina bez vegetace nabízí jen málo možností k úkrytu i pro hospodářská zvířata, a proto desítky buvolů tráví nejteplejší části dne stojící hluboko v místních napajedlech, kde na ně dohlížejí pastýři. Ti se paradoxně i v těch největších vedrech pohybují venku oblečení v tlustých zimních oděvech a s šátky omotanými kolem hlavy, což má své racionální opodstatnění, neboť těžká látka funguje jako izolace zpomalující pronikání horkého větru k pokožce.
Ačkoli na konci týdne přinesla západní atmosférická porucha prachové bouře a vytoužený déšť, který srazil teploty o osm až devět stupňů, tato úleva byla pro sužovaný kraj pouze dočasná. Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley odhadují, že během pouhé pětidenní vlny takto extrémních veder může v Uttarpradéši dojít k více než osmi tisícům nadbytečných úmrtí, což je výrazně více než v mnoha jiných indických státech. Největší riziko hrozí seniorům a manuálně pracujícím lidem, pro které se dřívější formy adaptace, jako je práce před svítáním a vyhledávání stínu, stávají otázkou holého přežití.
Samotní obyvatelé okresu Banda však paradoxně projevují méně obav než klimatologové a vědečtí pracovníci, protože s horkým klimatem žijí po celé generace a na drsné podmínky jsou zvyklí. Hlavním důvodem k vážným obavám výzkumníků tak není samotný fakt, že je v této oblasti horko, ale skutečnost, že extrémní periody trvají mnohem déle v krajině, která systematicky přichází o vodu a stromy. Dělníci na silnicích, kteří tráví své dny v prachu a žáru, tak s úsměvem varují pouze projíždějící návštěvníky před úžehem s tím, že jejich vlastní těla už této situaci dávno přivykla.
Vliv Donalda Trumpa na jeho věrnou voličskou základnu patřil v uplynulém desetiletí k nejvýraznějším faktorům americké politické scény. Dlouhodobě totiž převládal názor, že i přes chybějící širokou popularitu disponuje tak intenzivní oddaností velké části svých stoupenců, která z něj neustále činí mimořádně silného hráče. Současná data však ukazují, že toto zažité přesvědčení již pravděpodobně neplatí. Nový průzkum veřejného mínění společností Washington Post a Ipsos přinesl další doklad o tom, že se prezidentovo tvrdé jádro nejen výrazně zmenšilo, ale z historického pohledu je aktuálně velmi malé.
Minulý měsíc podepsal americký prezident Donald Trump s Íránem memorandum o porozumění a dohodu o příměří během večeře v Zrcadlovém sále ve Versailles. Volba tohoto místa, kterou inicioval francouzský prezident Emmanuel Macron s cílem zapůsobit na Trumpa dříve, než změní názor, okamžitě vyvolala historické srovnání s rozsáhlou Versailleskou smlouvou z roku 1919.
Běžní obyvatelé Ruska začínají poprvé po čtyřech letech války pociťovat přímé dopady konfliktu prostřednictvím citelného nedostatku pohonných hmot, rostoucí inflace a celkového zpomalování ekonomiky. Zatímco v Moskvě se tvoří dlouhé fronty u čerpacích stanic a řidiči mohou natankovat maximálně dvacet litrů na auto, v odlehlejších regionech, jako je Krasnodar, Dagestán nebo Tuva, dochází k úplnému kolapsu zásobování a desítky kilometrů dlouhým zácpám. Kreml se v této situaci snaží balancovat mezi obrovskými finančními nároky na udržení armády a snahou zachovat sociální stabilitu, která byla dlouho jeho politickou vizitkou.
Ukrajinské síly bezpilotních prostředků pod vedením velitele Roberta Brovdiho, známého pod přezdívkou „Maďar“, provedly v noci na pátek rozsáhlý úder v Černém moři. Cílem této operace se stalo dvanáct plavidel patřících do ruské takzvané stínové flotily. Hlavním účelem útoku bylo ochromit zásobovací trasy, kterými Rusko dopravuje palivo na okupovaná území na východě Ukrajiny a na anektovaný poloostrov Krym. Kyjev se tímto způsobem snaží zamezit obcházení mezinárodních sankcí a paralyzovat ruskou logistiku.
Ruský protiválečný opoziční politik Boris Naděždin varuje před kurzem, kterým prezident Vladimir Putin vede zemi. Podle něj současné směřování Kremlu uvrhne Rusko do chaosu a potenciálně i do naprosté katastrofy. Třiašedesátiletý politik tato slova pronesl v době, kdy na něj úřady stupňují tlak před zářijovými parlamentními volbami, ve kterých plánuje kandidovat.
Evropská komise se chystá zveřejnit očekávanou zprávu zaměřenou na odstranění byrokratické zátěže v bankovním sektoru, jejímž cílem je posílit konkurenceschopnost evropských peněžních ústavů vůči jejich americkým rivalům.
Spojené státy plánují uvalit pětadvacetiprocentní cla na vybraný brazilský dovoz poté, co roční vyšetřování dospělo k závěru, že země uplatňuje nekalé obchodní praktiky. Americký obchodní zástupce Jamieson Greer oznámil tato opatření ve středu pozdě večer s tím, že brazilská politika v oblastech digitálního obchodu, nespravedlivých preferenčních cel či přístupu na trh s etanolem poškozuje zájmy Američanů.
Americký prezident Donald Trump, který kdysi usiloval o Nobelovu cenu za mír za ukončování konfliktů, začal vnímat vojenskou sílu jako běžný nástroj k donucení Íránu k diplomacii. Nasazení největší armády světa je přitom nejzávažnějším úkolem hlavy státu, i když Pentagon omezil informace o vlastních ztrátách a škodách. Od únorového obnovení úderů zahynuly desítky Íránců a tisíce dalších od počátku konfliktu. Normalizace násilí a jeho hrozby by však podle CNN neměly být redukovány na běžné poznámky novinářům.
V Česku se v pátek očekávají další silné bouřky, platí z toho důvodu příslušná výstraha. Podle meteorologů mohou první bouře udeřit už nad ránem. Naprosto vyloučen není ani výskyt supercel.
Epidemie smrtelně nebezpečné eboly v africké Demokratické republice Kongo řádí dál. Podle oficiálních údajů už se potvrdilo více než dva tisíce případů nemoci, ale experti se domnívají, že rozsah epidemie je reálně násobně větší.
Pohonné hmoty v Česku po nedělním ukončení vládní regulace zdraží, přičemž výraznější růst lze čekat u motorové nafty a na dálničních čerpacích stanicích. V celorepublikovém průměru by během prvního týdne mohla cena benzínu Natural 95 vzrůst přibližně o 0,50 až 1,20 koruny za litr, nejpravděpodobněji zhruba o 80 haléřů. Nafta může zdražit o 2,80 až 3,60 koruny, přičemž nejpravděpodobnější je růst kolem 3,20 koruny za litr.
Série varování ze strany tuzemských meteorologů pokračuje i ve čtvrtek. Meteorologové opět upozornili na nebezpečí bouřek, zároveň plošně upřesnili výstrahu na vysoké teploty. Beze změny zůstává varování před požáry, vyplývá z informací Českého hydrometeorologického ústavu (ČHMÚ).
