V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Zeleninový trh ve městě Atarra, které leží přibližně třicet kilometrů od okresního centra, končí v současnosti svůj provoz v době, kdy se jiná města teprve probouzejí. Farmáři sem dorážejí se svými výpěstky již za úsvitu, aby stihli rajčata, tykve, citrony či melouny prodat dříve, než žár dosáhne nesnesitelných hodnot. Extrémní horko totiž výrazně zkracuje trvanlivost čerstvých plodin, které by bez rychlého prodeje podlehly zkáze během jediného dne. Obchodní aktivita, která dříve běžně utichala až s pozdním dopolednem, se tak nyní zcela vytrácí už kolem osmé hodiny ranní a o dvě hodiny později zeje celé tržiště prázdnotou.
Tento zkrácený harmonogram ovlivňuje téměř všechny aspekty života v regionu, kde lidé veškerou svou zbývající energii věnují vyhledávání stínu a sebemenšího závanu větru. Zedníci namísto nepřetržité směny rozdělují svou práci do dvou bloků od brzkého rána do poledne a následně od pozdního odpoledne do západu slunce. Čtyřhodinová pauza uprostřed dne sice chrání dělníky před bolestmi hlavy a kolapsem z přehřátí, zároveň však prodlužuje jejich celkovou pracovní dobu na dvanáct až třináct hodin denně. Kvůli minimálním výdělkům si však nemohou dovolit onemocnět, neboť veškeré příjmy by následně padly na nákup drahých léků.
Během největšího žáru se ulice měst zcela vylidňují, obchody zavírají a řidiči rikš marně čekají na zákazníky, zatímco mobilní telefony obyvatel neustále vibrují pod náporem vládních varování před nebezpečným počasím. Příkladem extrémních podmínek jsou dělnice pracující na opravě dálničního mostu nad řekou Ken, které tráví polední pauzu schoulené pod podvozkem vodní cisterny, což je jediné dostupné místo poskytující alespoň úzký pruh stínu. Jedna z žen, která denně dochází pěšky dvanáct kilometrů, uvedla, že chudí lidé nemají ten luxus, aby si mohli dělat starosti s horkem, a k obědu si nosí pouze chléb s cibulí a solí, protože běžná zelenina by se v tomto počasí do poledne zkazila.
Klimatická krize v okrese Banda úzce souvisí se stavem samotné řeky Ken, jejíž schopnost ochlazovat okolní krajinu byla drasticky oslabena masivní těžbou písku a vyčerpáním podzemních vod. Vědci z tamní zemědělské a technologické univerzity upozorňují, že nedostatek vody a extrémní teploty vytvářejí začarovaný kruh, v němž se oba faktory navzájem posilují. Situaci zhoršuje i fakt, že celá oblast leží v blízkosti obratníku Raka, kde je sluneční záření nejsilnější, a vyschlá koryta řek plná písku a štěrku teplo akumulují a následně vyzařují zpět do okolí, které navíc kvůli rozšiřování dolů a polí přišlo mezi lety 1991 a 2022 o šestinu hustých lesů.
Místní nemocnice v posledních týdnech zaznamenávají trvalý příliv pacientů vykazujících symptomy spojené s přehřátím organismu, jako jsou průjmy, zvracení a vysoké horečky, přičemž nejohroženější skupinou zůstávají malé děti a senioři. Tento region se stává globálním ohniskem nebezpečného vlhkého horka, kdy kombinace vysokých teplot a vlhkosti vzduchu vystavuje lidské tělo extrémnímu stresu. Podle analýz institutu Climate Trends je stát Uttarpradéš obzvláště zranitelný kvůli obrovskému množství lidí pracujících pod širým nebem a naprosto minimálnímu přístupu milionů chudých domácností k jakémukoli mechanickému chlazení či klimatizaci.
Meteorologové potvrzují, že teploty blížící se padesáti stupňům Celsia se v regionu objevily již v minulosti, avšak letošní vlna veder je naprosto výjimečná svou délkou a vytrvalostí, kdy extrémní hodnoty přetrvávají po mnoho dní bez jakéhokoli přerušení. Podle místních zemědělců je krátké období sucha pro dozrávání plodin sice nezbytné, současná intenzita žáru však drtí především sociálně slabé vrstvy, zatímco bohatší obyvatelé jsou před dopady chráněni v klimatizovaných prostorech. Horko navíc nepolevuje ani po západu slunce, kdy noční teploty neklesají pod třicet stupňů Celsia, takže lidský organismus nemá během noci možnost dostatečně zregenerovat a ochladit se.
Ve vesnicích vzdálenějších od měst se největší boj nesvádí s teplotou, ale se samotným nedostatkem pitné vody, kdy je celá komunita často odkázána na jedinou funkční studnu. Ženy a mladé dívky tráví běžně čtyři až pět hodin denně stáním ve frontách s kbelíky pod žhnoucím nebem, a pokud v odpoledních hodinách dojde k výpadku elektrického proudu, jediným útočištěm před sluncem se pro ně stává stín vzrostlých stromů. V chatrčích bez moderního vybavení se lidé spoléhají na improvizované ventilátory svázané provázky, které však pouze víří horký a suchý vzduch, což je pro staré a nemocné lidi velmi obtížně snesitelné.
Starší obyvatelé vesnic otevřeně hovoří o tom, že za celých osmdesát let svého života takto spalující a dlouhotrvající žár nezažili, a vyjadřují obavy, zda jejich slabá těla dokážou takový nápor vůbec přežít. Krajina bez vegetace nabízí jen málo možností k úkrytu i pro hospodářská zvířata, a proto desítky buvolů tráví nejteplejší části dne stojící hluboko v místních napajedlech, kde na ně dohlížejí pastýři. Ti se paradoxně i v těch největších vedrech pohybují venku oblečení v tlustých zimních oděvech a s šátky omotanými kolem hlavy, což má své racionální opodstatnění, neboť těžká látka funguje jako izolace zpomalující pronikání horkého větru k pokožce.
Ačkoli na konci týdne přinesla západní atmosférická porucha prachové bouře a vytoužený déšť, který srazil teploty o osm až devět stupňů, tato úleva byla pro sužovaný kraj pouze dočasná. Vědci z Kalifornské univerzity v Berkeley odhadují, že během pouhé pětidenní vlny takto extrémních veder může v Uttarpradéši dojít k více než osmi tisícům nadbytečných úmrtí, což je výrazně více než v mnoha jiných indických státech. Největší riziko hrozí seniorům a manuálně pracujícím lidem, pro které se dřívější formy adaptace, jako je práce před svítáním a vyhledávání stínu, stávají otázkou holého přežití.
Samotní obyvatelé okresu Banda však paradoxně projevují méně obav než klimatologové a vědečtí pracovníci, protože s horkým klimatem žijí po celé generace a na drsné podmínky jsou zvyklí. Hlavním důvodem k vážným obavám výzkumníků tak není samotný fakt, že je v této oblasti horko, ale skutečnost, že extrémní periody trvají mnohem déle v krajině, která systematicky přichází o vodu a stromy. Dělníci na silnicích, kteří tráví své dny v prachu a žáru, tak s úsměvem varují pouze projíždějící návštěvníky před úžehem s tím, že jejich vlastní těla už této situaci dávno přivykla.
Jemenské vládní síly a saúdskoarabská koalice čelí stupňujícím se útokům ze strany jemenské povstalecké hnutí Hútíů napojených na Írán, které ve čtvrtek provedly raketový a dronový útok na prezidentský palác al-Mašík v dočasném hlavním městě Adenu. Při tomto úderu na sídlo mezinárodně uznávané vlády zahynulo pět lidí včetně dvou členů ochranky premiéra Šaji Zindaního a dalších šestnáct osob utrpělo zranění.
Západní země v čele se Spojenými státy a některými státy Evropské unie stále častěji odmítají udělit azyl ruským disidentům, aktivistům a odpíračům vojenské služby, kteří utekli před politickými represemi. Navzdory hrozícím vězeňským trestům či násilnému odvlečení na frontu na Ukrajině roste počet případů, kdy západní úřady tyto odpůrce Kremlu nedobrovolně vrací do Ruska.
Podle investigativního zjištění agentury Reuters vzešel příkaz k omezení ukrajinského vojenského satelitního systému Starshield přímo z Bílého domu. Toto opatření vážně narušilo ukrajinskou obranu proti dronům a zkomplikovalo vojenské operace v době stupňujících se ruských útoků. Rozhodnutí Washingtonu vyvolalo obavy o životy civilistů a proběhlo na pozadí rostoucího napětí kvůli ruským rafinériím.
Američtí pediatři zaznamenávají nový trend, kdy se otevřené odmítání očkování u rodičů stále častěji mění v jeho odkládání pod různými záminkami. Podle dětské lékařky Edith Bracho-Sanchezové z Kolumbijské univerzity v New Yorku rodiče často neříkají, že jsou proti vakcínám, ale argumentují logistikou nebo absencí druhého rodiče. Děti tak z ordinací odcházejí neočkované, což představuje skryté, avšak reálné nebezpečí pro veřejné zdraví.
Chirurgové v římské nemocnici úspěšně provedli lobektomii, při které papeži Lvovi odstranili dolní část pravé plíce poté, co preventivní vyšetření odhalilo malý nádor. Lékaři následně potvrdili, že se jedná o rakovinu plic zachycenou v počátečním stadiu. Tento operační zákrok představuje standardní a u včas zachycených případů často plně vyléčitelný postup.
V Česku dnes úderem čtrnácté hodiny začalo druhé kolo senátních voleb, v němž voliči ve dvaceti dvou zbývajících volebních obvodech rozhodují o konečném složení horní komory parlamentu. Volební místnosti jsou pro veřejnost otevřeny v pátek od 14 do 22 hodin a následně v sobotu od 8 do 14 hodin, přičemž občané mohou využít svého práva po předložení platného dokladu totožnosti.
Během druhého dne bruselského summitu Evropské unie vystoupí ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj s naléhavou výzvou k posílení podpory pro napadenou zemi. Setkání špiček evropských států se odehrává v atmosféře hluboké nejistoty a krizové nálady, kterou vyvolaly nedávné kroky americké administrativy ve prospěch Moskvy. Evropští představitelé se tak na pozadí pokračujícího konfliktu snaží nalézt účinná řešení rostoucího finančního i bezpečnostního schodku.
Francouzští právníci a lidskoprávní organizace upozorňují, že několik dospívajících utrpělo vážná zranění připomínající válečná zranění v důsledku použití policejních zbraní během školních protestů. Demonstrace probíhají již čtvrtým týdnem a stovky středních škol po celé zemi blokují studenti požadující náhradu za chybějící učitele a opravy zchátralých budov. Ministr vnitra Laurent Nuñez v parlamentu uvedl, že policie zahájila vnitřní vyšetřování 36 případů údajného násilí ze strany příslušníků sborů.
Představitelé Vatikánu a katolického světa vyjádřili hluboké znepokojení nad nedávnou diagnózou prvního amerického papeže Lva. Během chirurgického zákroku v římské nemocnici Gemelli, při kterém mu lékaři odstranili lalok pravé plíce, byla papeži potvrzena rakovina plic. Zpráva o vážném onemocnění překvapila celou církev, jelikož papež byl zvolen do funkce teprve před necelými osmnácti měsíci ve věku devětašedesáti let.
Lídři členských států Evropské unie v pátek v Bruselu zahájili druhý den náročného summitu, během kterého se věnují palčivým otázkám financování Ukrajiny, rozpočtu unie a řešení migrace. Setkání přichází v době rostoucích obav evropských představitelů z kroků americké administrativy ve vztahu k Rusku. Dánská premiérka Mette Frederiksenová při příchodu na jednání varovala, že Ukrajině docházejí finanční prostředky.
Spojené státy a společnost SpaceX čelí ostré kritice kvůli nečekanému omezení satelitního systému Starlink, které v polovině vážně zkomplikovalo vojenské operace Ukrajiny. Omezení rychlosti a funkčnosti klíčové komunikační sítě, na níž je ukrajinská armáda zcela závislá, vyvolalo obavy z katastrofálních dopadů na obranu země v probíhajícím konfliktu s Ruskem. Tento krok přichází v době hlubokého diplomatického napětí mezi Washingtonem a Kyjevem.
Ruská federace od roku 2022 systematicky a svévolně zadržuje tisíce ukrajinských civilistů na okupovaných územích. Tato masová věznění nebojujících osob probíhají bez většího zájmu mezinárodní žurnalistiky, politiky, diplomacie či akademické obce. Podle dokumentace Úřadu vysokého komisaře OSN pro lidská práva čelí civilisté v okupovaných oblastech porušování lidských práv včetně svévolného zadržování a mučení.
