Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Tyto virtuální podniky přeposílají obdržené objednávky externím dodavatelům, kteří je realizují za výrazně nižší náklady, což obchodníkům umožňuje stlačovat ceny na minimum a maximalizovat vlastní zisky. Úřady po celé Číně objevily tisíce takových případů, což vyvolalo vážné obavy, že extrémně nízké ceny jsou vykoupeny porušováním zásad bezpečnosti potravin. Od tohoto týdne proto musí doručovací aplikace povinně ověřovat licence i adresy restaurací, přičemž prodejci jsou povinni zajistit, aby online nabídka přesně odpovídala kamennému provozu, a zároveň musí jasně uvést, zda umožňují osobní konzumaci na místě.
Zvýšený dohled nad těmito praktikami odstartoval v minulém roce poté, co si muž v Pekingu stěžoval na nekvalitní dort ozdobený nejedlými květinami, který si objednal přes doručovací aplikaci. Následné vyšetřování státních orgánů odhalilo, že dotčený cukrářský řetězec sice na hlavních e-commerce platformách uváděl téměř 380 poboček, ale ve skutečnosti nedisponoval ani jednou jedinou fyzickou prodejnou. Jeho internetové obchody navíc k registraci prokazatelně využívaly padělané podnikatelské licence. Jak vyšetřování dále ukázalo, řetězec přijaté objednávky přeposílal na specializovanou platformu pro transfer zakázek, kde byly zakázky zadávány externím prodejcům na základě nejnižší cenové nabídky.
Státní tisková agentura Xinhua v květnu informovala, že úřady na dvou těchto přeposílacích platformách zaznamenaly celkem 3,6 milionu objednávek dortů. V rámci sedmi hlavních aplikací na rozvoz jídla pak inspektoři odhalili 67 000 fiktivních obchodů, které spolu s transferovými weby vytvořily nelegální dodavatelský řetězec založený na vzájemné koluzi. Podle agentury Xinhua byly do těchto mechanismů zapojeny i samotné doručovací platformy, přičemž jeden ze zaměstnanců aplikací úředníkům přiznal, že příliš přísná kontrola ze strany platformy by vedla pouze k tomu, že by obchodníci odešli ke konkurenci.
Online rozvoz jídla představuje v Číně trh s extrémním konkurenčním prostředím. V loňském roce vedla cenová válka mezi největšími doručovacími aplikacemi až k vládním varováním před neudržitelným tlakem na neustálé snižování cen. Hlavní dopady těchto závodů o co nejrychlejší doručení přitom pociťují samotní kurýři, kteří jsou nuceni plnit šibeniční termíny za minimální finanční odměnu. Státní správa pro regulaci trhu v dubnu oznámila, že udělila sedmi e-commerce platformám, mezi nimiž figurují společnosti Taobao, JD.com, Meituan a Pinduoduo, pokuty v celkové výši 3,6 miliardy jüanů (přibližně 530 milionů dolarů), a to převážně kvůli doručování jídla z fiktivních kuchyní.
V reakci na pokračující vládní kampaň se nyní samotní obchodníci snaží spotřebitele ujistit o nezávadnosti svých pokrmů. Podle zprávy agentury Xinhua již více než 20 stánků s jídlem ve východočínském městě Chang-čou nainstalovalo takzvané „transparentní kuchyně“ s funkcí živého vysílání, což zákazníkům umožňuje sledovat přípravu jídla v reálném čase. V sousední provincii An-chuej pak místní úřady minulý týden podepsaly dohodu o bezpečnosti potravin se společnostmi Meituan, Taobao a JD.com. Tato nová spolupráce zahrnuje využívání modelů umělé inteligence pro nepřetržitý monitoring kuchyní a také systém odměn pro kurýry, kteří budou nelegální restaurace sami nahlašovat.
Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Evropská unie se ocitla na prahu zásadního rozhodnutí v otázce reformy práv cestujících v letecké dopravě. Vyjednavači Evropského parlamentu a členských států mají čas pouze do úterý, aby překonali hluboké rozpory a dosáhli dohody o novém systému ochrany pasažérů. Pokud tato jednání selžou, zůstane v platnosti stávající unijní legislativa. Celý spor se točí kolem otázky, zda by cestující měli i nadále mít nárok na odškodnění ve výši od 250 do 600 eur v případech, kdy jejich let vykáže zpoždění o tři a více hodin.
Nová epidemie eboly se šíří v částech střední Afriky, přičemž Spojené státy americké na tuto situaci reagují minimálně. Důvodem jsou rozsáhlé škrty v domácích i globálních programech veřejného zdraví. Pro vzácnou variantu Bundibugyo, která současnou krizi způsobila, neexistuje lék ani schválená vakcína. Zatímco mezinárodní vědci a zdravotničtí lídři usilovně pátrají po místech šíření nákazy, americká pomoc v těchto krizových oblastech citelně chybí.
Hluboké a nezhojené rány Libanonu představují fatální hrozbu pro diplomatické snahy amerického prezidenta Donalda Trumpa, který se pokouší vyjednat dohodu s Íránem a ukončit válečný konflikt. Křehká americká diplomacie se ocitla pod obrovským tlakem po izraelské hrozbě úderů proti Teheránem podporovanému Hizballáhu na jižních předměstích Bejrútu a po odvetných raketových útocích milicí na Izrael. Tento náhlý vývoj vyvolal u Trumpa vlnu frustrace z konfliktu, který sám v únoru rozpoutal a který se nyní protáhl až do června, čímž zcela zhatil jeho naděje na rychlé a jednoznačné vítězství.
V indickém státě Uttarpradéš čelí zaprášený okres Banda extrémní vlně veder, která stírá rozdíly mezi částmi dne. Slunce zde již od šesti hodin ráno pálí s intenzitou horkého letního odpoledne a stíny se začínají zkracovat ještě před snídaní. V průběhu května se tato oblast opakovaně umisťovala na vrcholu celonárodního žebříčku jako nejteplejší místo v zemi, přičemž teploty se po dobu více než jednoho týdne nepřetržitě pohybovaly mezi 47 a 48 stupni Celsia. Pro více než dva miliony místních obyvatel, kteří jsou závislí na zemědělství, stavebnictví či dopravě, se jedná o mimořádnou zkoušku vytrvalosti, jež je nutí kompletně reorganizovat své každodenní životy.
Ukrajinský prezident Volodymyr Zelenskyj požádal amerického prezidenta Donalda Trumpa o dodání protiraketových systémů Patriot poté, co ničivý ruský útok zasáhl pět ukrajinských měst. Noční údery si vyžádaly nejméně 14 lidských životů, desítky zraněných a další osoby zůstaly uvězněny pod troskami zřícených budov. Rusko podle ukrajinského letectva vyslalo na Ukrajinu celkem 73 raket a 656 dronů, a to včetně osmi hypersonických střel Cirkon. Hlavními terči masivního úderu se staly Kyjev, centrální města Dnipro a Záporoží a také východní Poltava a Charkov.
Oligarchové z éry bývalého maďarského premiéra Viktora Orbána se ocitli pod obrovským tlakem, neboť země směřuje k zavedení zcela nové majetkové daně. Nový předseda vlády Péter Magyar označil tento krok za jasný projev sociální spravedlnosti a solidarity ve fungujícím státě. Podle něj jde o zásadní obrat po dlouhých letech, kdy byla politická loajalita vůči předchozímu režimu systematicky odměňována mimořádnými ekonomickými příležitostmi.
Americký prezident Donald Trump svými politickými kroky dokázal to, co se Paříži a Bruselu nedařilo dlouhé roky. Přesvědčil totiž i ty největší zastánce volného trhu v Evropě, že stoprocentní závislost na amerických technologiích představuje pro kontinent obrovskou zranitelnost. Trumpovy hrozby vůči Grónsku, sankce proti mezinárodním představitelům a ochota využívat závislost Evropy na amerických firmách jako zbraň definitivně zlomily poslední odpor vůči snahám o technologickou nezávislost.
V jižním Libanonu i přes schválení amerického plánu na zavedení částečného příměří ze strany Izraele a Hizballáhu nadále pokračují vzájemné střety. Americký prezident Donald Trump oznámil, že hovořil s oběma stranami konfliktu, které vyjádřily souhlas se zastavením veškeré střelby. Tento vývoj následoval poté, co Írán varoval, že izraelské vojenské operace v Libanonu představují přímou hrozbu pro stávající příměří mezi Spojenými státy a Íránem.
Izraelská armáda v neděli poprvé po šestadvaceti letech dobyla starobylou křižáckou pevnost Beaufort, která se tyčí na strategickém kopci v jižním Libanonu nad řekou Lítání. Postupující vojáky kryla clona z kouře z bílého fosforu, načež nad hradem zavlála izraelská vlajka spolu s vlajkou elitní brigády Golani.
Řidiči na Rusy kontrolovaném Krymu museli v pondělí čelit zavedení přídělového systému na benzin poté, co útoky ukrajinských bezpilotních letounů výrazně omezily silniční dodávky paliva přes jihovýchodní Ukrajinu. Více než čtyři roky od invaze z roku 2022 musí Rusko čelit téměř každodenním ukrajinským úderům na svou ropnou infrastrukturu, přičemž západní sankce mu zároveň prodražují export surové ropy. Moskvou dosazený krymský gubernátor Sergej Aksjonov potvrdil, že úřady zavedly limity na prodej nejběžnějšího benzinu s označením Ai-95 a lidé si jej nyní mohou pořídit pouze na speciální palivové kupony.
Spojené státy americké i Írán dávají v zákulisí najevo, že by se raději nevracely k otevřenému válečnému konfliktu, který je od vyhlášení dubnového příměří formálně pozastaven. Navzdory neustálým vzájemným vojenským úderům ani jedna ze stran nepřerušila diplomatické kanály. Rozhovory, které zprostředkovávají Pákistán, Katar a další země, tak nadále pokračují, i když Washington si v regionu stále udržuje masivní letecké a námořní síly připravené k okamžitému nasazení.