Čínské úřady zaměřily svou pozornost na nový terč v rámci snahy o zavedení pořádku do vysoce konkurenčního odvětví rozvozu jídla, kterým jsou takzvané „fiktivní kuchyně“ neboli restaurace, které fyzicky neexistují a objevují se pouze v aplikacích.
Tyto virtuální podniky přeposílají obdržené objednávky externím dodavatelům, kteří je realizují za výrazně nižší náklady, což obchodníkům umožňuje stlačovat ceny na minimum a maximalizovat vlastní zisky. Úřady po celé Číně objevily tisíce takových případů, což vyvolalo vážné obavy, že extrémně nízké ceny jsou vykoupeny porušováním zásad bezpečnosti potravin. Od tohoto týdne proto musí doručovací aplikace povinně ověřovat licence i adresy restaurací, přičemž prodejci jsou povinni zajistit, aby online nabídka přesně odpovídala kamennému provozu, a zároveň musí jasně uvést, zda umožňují osobní konzumaci na místě.
Zvýšený dohled nad těmito praktikami odstartoval v minulém roce poté, co si muž v Pekingu stěžoval na nekvalitní dort ozdobený nejedlými květinami, který si objednal přes doručovací aplikaci. Následné vyšetřování státních orgánů odhalilo, že dotčený cukrářský řetězec sice na hlavních e-commerce platformách uváděl téměř 380 poboček, ale ve skutečnosti nedisponoval ani jednou jedinou fyzickou prodejnou. Jeho internetové obchody navíc k registraci prokazatelně využívaly padělané podnikatelské licence. Jak vyšetřování dále ukázalo, řetězec přijaté objednávky přeposílal na specializovanou platformu pro transfer zakázek, kde byly zakázky zadávány externím prodejcům na základě nejnižší cenové nabídky.
Státní tisková agentura Xinhua v květnu informovala, že úřady na dvou těchto přeposílacích platformách zaznamenaly celkem 3,6 milionu objednávek dortů. V rámci sedmi hlavních aplikací na rozvoz jídla pak inspektoři odhalili 67 000 fiktivních obchodů, které spolu s transferovými weby vytvořily nelegální dodavatelský řetězec založený na vzájemné koluzi. Podle agentury Xinhua byly do těchto mechanismů zapojeny i samotné doručovací platformy, přičemž jeden ze zaměstnanců aplikací úředníkům přiznal, že příliš přísná kontrola ze strany platformy by vedla pouze k tomu, že by obchodníci odešli ke konkurenci.
Online rozvoz jídla představuje v Číně trh s extrémním konkurenčním prostředím. V loňském roce vedla cenová válka mezi největšími doručovacími aplikacemi až k vládním varováním před neudržitelným tlakem na neustálé snižování cen. Hlavní dopady těchto závodů o co nejrychlejší doručení přitom pociťují samotní kurýři, kteří jsou nuceni plnit šibeniční termíny za minimální finanční odměnu. Státní správa pro regulaci trhu v dubnu oznámila, že udělila sedmi e-commerce platformám, mezi nimiž figurují společnosti Taobao, JD.com, Meituan a Pinduoduo, pokuty v celkové výši 3,6 miliardy jüanů (přibližně 530 milionů dolarů), a to převážně kvůli doručování jídla z fiktivních kuchyní.
V reakci na pokračující vládní kampaň se nyní samotní obchodníci snaží spotřebitele ujistit o nezávadnosti svých pokrmů. Podle zprávy agentury Xinhua již více než 20 stánků s jídlem ve východočínském městě Chang-čou nainstalovalo takzvané „transparentní kuchyně“ s funkcí živého vysílání, což zákazníkům umožňuje sledovat přípravu jídla v reálném čase. V sousední provincii An-chuej pak místní úřady minulý týden podepsaly dohodu o bezpečnosti potravin se společnostmi Meituan, Taobao a JD.com. Tato nová spolupráce zahrnuje využívání modelů umělé inteligence pro nepřetržitý monitoring kuchyní a také systém odměn pro kurýry, kteří budou nelegální restaurace sami nahlašovat.
Zítra začíná září, které je pro meteorology již prvním podzimním měsícem. Ochlazovat by se však mělo jen pozvolna, protože období nadcházejících týdnů může nabídnout teplotně nadprůměrné počasí.
Tištěné volební letáky zůstávají i v době digitální komunikace jedním z nejdůležitějších nástrojů politických stran a kandidátů k oslovení voličů. Do schránky je dostává 83 % domácností v České republice a tři čtvrtiny příjemců si je alespoň občas přečtou. Tyto letáky navíc reálně ovlivňují rozhodování dvou z pěti voličů v případě komunálních či senátních voleb. Přibližně polovina čtenářů se k letákům vrací před finálním rozhodnutím, koho volit.
Houbaři letos nezažívají žně, protože jim především nepřeje počasí. Teď se ale situace možná alespoň trochu zlepšuje. Stále se sice najdou oblasti, kde je pravděpodobnost nálezu dost nízká, ale přibývá i míst, kde můžete v lesu něco najít.
Letošní úroda chmele v Česku bude zlá, nikoli však bezprecedentně. Chmelaři nyní očekávají až o čtvrtinu nižší výnos proti dlouhodobému průměru. Ještě před zahájením sklizně přitom počítali s propadem zhruba o pětinu. Problémem není jen množství, ale také kvalita. U nejrozšířenějšího Žateckého poloraného červeňáku se obsah alfa hořkých látek, důležitých pro hořkost piva, běžně pohybuje kolem 3,3 procenta, zatímco letos první rozbory ukazují hodnoty jen lehce nad dvěma procenty. Za slabou úrodou stojí především nedostatek vláhy a mimořádná vedra, která na konci června přesahovala 40 stupňů.
Nová sankční kampaň Spojených států nazvaná Operace Ekonomický vyvrhel prohlubuje již tak závažnou hospodářskou krizi v Íránu. Obyvatelé země se potýkají s prudkým růstem cen základních potravin, nedostatkem pohonných hmot a neustálým propadem hodnoty národní měny. Mnoho Íránců považuje nové americké sankce za reakci na situaci, která byla neúnosná ještě před jejich vyhlášením. Politická reprezentace se obává, že drastické zhoršení životních podmínek povede k rozsáhlým sociálním nepokojům.
Výbor OSN pro odstranění rasové diskriminace dospěl k závěru, že jednotlivé státy mají právní povinnost zabývat se reparacemi za transatlantický obchod s otroky. Podle nově zveřejněného doporučení musejí vlády přijmout rozsáhlá opatření k řešení přetrvávajících následků rasové diskriminace. Tento krok představuje podle výboru zásadní posun v dosavadním nahlížení na historickou odpovědnost jednotlivých zemí. Stávající dopady historického zotročování totiž nelze v dnešní společnosti nadále přehlížet.
Při izraelském leteckém úderu v Pásmu Gazy zahynuli dva lidé a několik dalších utrpělo zranění. Útok zasáhl dav lidí nacházející se v blízkosti městského parku v Gaze. Zasažená oblast byla v té době hustě zalidněna rodinami, které musely kvůli vojenským operacím opustit své domovy. Zdravotníci na místě poskytli pomoc zraněným a transportovali je do nemocnic.
Zahraniční politika prezidenta Donalda Trumpa je od počátku postavena na předpokladu, že síla a velikost Spojených států přinutí spojence i protivníky podvolit se vůli Washingtonu. Tento přístup, vzdalující se tradiční americké diplomatické doktríně, popsal pro CNN poradce Stephen Miller jako svět řízený neúprosnými zákony síly a moci. Současná krize však ukazuje, že tato teorie naráží na své limity. USA se totiž dostaly do hlubokého střetu na dvou frontách zároveň, a to s Íránem a Kanadou.
Španělský premiér Pedro Sánchez prohlásil, že neexistují žádné důkazy o zapojení marocké vlády do nedávného masivního překročení hranic v severoafrické enklávě Ceuta. Podle předsedy vlády nevycházejí žádná podezření ze zpráv zpravodajských služeb, které by naznačovaly odpovědnost oficiálních míst v Rabatu.
Turkmenistán začal opravovat rozsáhlé úniky metanu, které dlouhodobě unikaly ze starých ropných a plynových zařízení na jeho území. Vyplývá to z nejnovějších dat Organizace spojených národů, která tento krok označila za významný průlom. Autoritářský stát k nápravě přistoupil poté, co mezinárodní odhalení poukázala na extrémní míru znečištění v zemi. Místní úřady navázaly spolupráci se zahraničními partnery a zahájily opravy poškozené infrastruktury.
Německá politická scéna čelí výraznému tlaku před nadcházejícími zemskými volbami v Sasku-Anhaltsku, kde má šanci na historický úspěch krajně pravicová strana Alternativa pro Německo. Týdeník Der Spiegel označil lídra tamní kandidátky Ulricha Siegmunda za nejnebezpečnějšího muže v zemi. Reakce jeho příznivců na sebe nenechala dlouho čekat a výtisky časopisu ve velkém skupovali, aby jim je politik mohl osobním podpisem potvrdit. Nadcházející hlasování v této spolkové zemi přitom může mít zásadní dopad nejen na celostátní politiku, ale i na širší evropský region.
Americký prezident Donald Trump prohlásil, že Spojené státy neplánují žádná jednání s Íránem, a zároveň zdůraznil, že Hormuzský průliv zůstává otevřený a funkční. Reagoval tak na situaci v klíčové námořní cestě, kde v posledních dnech výrazně poklesl provoz a došlo k dalším vojenským incidentům. Šéf Bílého domu trvá na tom, že americká blokáda íránských přístavů zůstává v plné platnosti a účinnosti. Všechny námořní miny byly podle jeho slov z mezinárodních vod úspěšně odstraněny, díky čemuž je námořní doprava volná.